Už příliš dlouho jsme žili v klidu a míru. Naši hledači příštích dnů nás už delší dobu připravovali na změnu k horšímu. Všechno to začalo jednou lodí. Na ní připlula obrovská krvežíznivá monstra a my přes všechna ta varování nebyli připraveni. Několik vesnic jsme ztratili, než jsme konečně zformovali obranu. Teď už nám je jasné, že každý meč a každá věž se počítá.
K obraně nyní svoláváme i všechny hráče. Mohou si koupit deskovou hru Age of Towers a pomoci svému národu proti nečekaným útočníkům. Designér Guillaume Mazoyer žil ve světě plném obranných věží několik měsíců a vytvořil deskovou hru Age of Towers. Před samotným vydáním ale otestoval kvalitu svých nápadů v lednu 2018 na serveru KIckstarter, kde mu potvrdilo přes 2000 fanoušků, že je na dobré cestě. A tak hra o rok později vyšla pod hlavičkou Devil Pig Games a v evropské distribuci společnosti Esdevium Games.
Zdánlivě bílá krabice nabízí spoustu bojovníků lačnících po vítězství. Někteří mají zelenou kůži, další mají dlouhé vousy, ale všem na víku visí na zádech velké a nebezpečné zbraně. Uvnitř krabice jsou v první řadě čtyři města – hráči si každý vyberou jedno z nich a tuto desku s perforovanými čtvercovými otvory (pro počítadlo obrany, začínající na maximálních patnácti) položí před sebe. K tomu získá také další kartonové komponenty, které nesou jeho znak – malé destičky cest a desítku žetonů příšer, které položí v náhodném pořadí na plánek se vstupem do dolu. K tomu ještě dostanou bohatství v podobě šesti krystalů.
Uprostřed zůstane volný prostor, který nyní zaplní hráči společně zbývajícími deskami – místem pro zamíchanou hromádku karet událostí (vybrané na základě zvolené obtížnosti), dílek ukazující začínajícího hráče a také kulatou desku hlavního padoucha (bosse). Každý z hráčů označí svojí barvou startovní pozici ukazatele bosse s číslicí jedna. Stranou vytvoří startovní náhodnou nabídku tří karet úkolů, zásobu žetonů věží, vylepšení, trofejí a samozřejmě i hromádku krystalů.
Partie se dělí na kola, které reprezentují jednotlivé dny v dění. Všechno začíná pokaždé stmíváním, ve kterém je odhalena nová karta události. Všichni hráči se musí zařídit podle jejích pokynů. Někdy může jít o pozitivní efekt, jindy naopak o špatnou zprávu. Jedinou útěchou tak je, že vždy dopředu všichni účastníci vědí, co na ně čeká příště.
Jenže pak už padne na zemi u všech měst hráčů temná noc. Právě pod jejím příkrovem se kradou všichni nehezcí útočníci směrem k hráčovu městu po cestě krok za krokem. Pro tyto účely je silnice rozdělena na části. Pokud některá z oblud dorazí až do města, pak jeho obrana utrpí poškození odpovídající její síle. Následně se z dolu vynoří nové příšery – monstra z pyramidy žetonů.
Svítání útočníky zaskočí a odhalí je před očima obránců. Pokud už má hráč postavené nějaké věže, ty právě v tuto chvíli vystřelí a napáchají škody v řadách nájezdníků. Jejich projektily mohou zasáhnout obludy na sousedních políčcích a způsobí jeden bod zranění. Monstra jsou prvním zásahem zraněna a poté druhý zásah útočníka zajme.
Teprve ve dne mají hráči dostatek klidu k tomu, aby vylepšili obranu svého hradu a připravili se na narůstající příliv monster. Mohou nejen postavit novou plastovou věž utracením krystalů ze své zásoby, ale také prodloužit cestu vedoucí k městu. Tím získají obránci více času na zlikvidování útočících příšer, než proniknou za hradby.
Za krystaly mohou hráči nakupovat také karty úkolů z nabídky nebo z balíčku. Celkem ale každý hráč může provést celkem pouze dvě akce. Poté následuje konec kola, den se chýlí ke konci a hráči se musí začít obávat další noci. Jakmile jeden z hráčů zdárně zajme bosse, který je zamíchán ke konci zásoby útočících příšer, nebo když někomu dojdou obranné síly města (na stupnici), je konec partie. Hráči ale svoji úspěšnost určí až spočítáním bodů za zbývající obranu, zranění uštědřené bossovi a bonusové body z trofejí. Ten, kdo je v součtu nejlepší a tedy nejvšestrannější, se stává vítězem.
Age of Towers je velmi zajímavou hrou o bránění hradu, která je jedinečná tím, že hráči stojí proti sobě. Tento velmi populární žánr digitálních her se tak dočkal nové inkarnace ve stolní podobě. S tím se nesou jak očekávání, tak také skepse. Zdálo by se totiž, že tu hektičnost počítačové hry nic nenahradí.
Zvlášť, když se tady neděje nic v reálném čase. Jenže na hráče je vyvinutý tlak tím, že mají k dispozici pouze omezený počet akcí v každém kole. Není tak nikdy možné provést vše, co by hráči chtěli. Místo toho se musí spokojit jen s nouzovým hašením, přesně jako by to bylo v reálném nájezdu. Díky tomu postupně obtížnost narůstá. Navíc pokud by se hráčům zdála partie příliš jednoduchá a bez výzev, mohou si navýšit obtížnost volbou jiných (škodlivějších) událostí. Ty mají potenciál výrazně ovlivnit každé kolo.
Většina momentů v celé partii je poměrně dobře předvídatelná. Jediná opravdová náhoda se ukrývá v pořadí, v jakém se příšery vynořují z úkrytu. Je tu i možnost dobrat si kartu úkolu naslepo, ale to je pouze rozhodnutí samotného hráče.
Největší obavu jsme měli z toho, že i když hráči sedí u jednoho stolu, budou se každý zaměřovat pouze na svoje město a cestu a nebude je zajímat snažení ostatních. Naštěstí karty úkolů umožňují ovlivňovat soupeře a znesnadňovat jim případnou obranu před nájezdníky. Je tu ale ještě jedna situace, která hráče nechá bojovat přímo mezi sebou: trofeje. Ty čekají na hráče, který splní jako první dané podmínky. Pokud by vám ale konflikt vadil, nemusíte jej využít.
V partii toho je ještě víc. Hráči mohou svoje věže vylepšovat a tím zvyšovat jejich účinnost. Naopak ale příšery při svojí pouti nepřátelskou krajinu mají k dispozici své speciální dovednosti, kterými hráčům umí pořádně zatopit. Platí to ale pouze do chvíle, kdy je příšera zraněna.
Díky tomu, že po většinu herní doby každý bojuje sám za sebe, není až tolik důležité, kolik účastníků v partii máte. Přesto je hra lepší ve vyšších počtech, ačkoliv tahy jsou postupné. Dvě akce ale nejsou příliš a hra si i tak udržuje rozumnou dobu kolem devadesáti minut. Za ty se odehraje dostatek situací, které všem poskytnou řadu zážitků. Naopak většinou budete mít pocit, že hra je možná až příliš krátká.
Největší potíží základní krabice je variabilita. Zatímco v kampani jste dostali řadu bonusů, tady si musíte případné rozšíření zakoupit. V základu tak dostanete pouze jediného bosse, který se bude opakovat v každé partii. Díky tomu začne být hra mírně repetitivně, i když je stále boj s nájezdem výzvou. Obvykle ale hra skončí právě prolomením obrany, protože příšery se pohybují opravdu velmi rychle a není možné je udržet věčně.
Age of Towers nezklamala naše očekávání, pokud jde o hratelnost. Bitva o přežití tu je ústředním tématem, protože hráči se neustále musí vyrovnávat s nedostatkem času. Atmosféra hry funguje a pomáhá jí solidní důraz na sabotování soupeřů. Age of Towers má daleko k dokonalosti, ale to jí nebrání být stále kvalitní hrou.
| Informace o hře ze serveru BoardGameGeek (odkazy směřují tam) | |
| Autor | Guillaume Mazoyer |
| Ilustrace | Gaël Denhard, Olivier Derouetteau |
| Vydavatel | 3 Emme Games, Devil Pig Games |
| Rok vydání | 2018 |
| Počet hráčů | 1 - 4 |
| Herní doba | 75 |
| Minimální věk | 14 and up |
| Jazyková závislost | Moderate in-game text - needs crib sheet or paste ups (1 voters) |
| Kategorie | Medieval, Territory Building |
| Mechanismy | Area Movement, Network and Route Building, Solo / Solitaire Game, Take That, Worker Placement |
| Rozšíření | Age of Towers: Building Set, Age of Towers: Kickstarter Exclusives, Age of Towers: Monster Bag, Age of Towers: The Dark Elves, Age of Towers: The Mountain Spirits, Age of Towers: The Undead, Age of Towers: The Winx, Age of Towers: To The Rescue |
| Rodina | Category: Tower Defense, Crowdfunding: Kickstarter, Players: Games with Solitaire Rules |
Více o hře.
+ atmosferický zážitek
+ náhodné pořadí útočníků
+ neustále pod tlakem
+ důraz na taktiku
+ kvalitní zpracování a ilustrace
- málo variability
