Vždycky jsem snil, že se podívám na Mars, vzhlédnu vzhůru a uvidím na obloze Phobos a Deimos, jak se vznáší nad obzorem. Naše bublinové kolonie se zalesknou ve slunečním svitu a Země bude jen vzdáleným snem, o kterém nám kdysi někdo vyprávěl.
A teď jsem konečně tady. Přiletěl jsem na lodi Azrael 11, které dostaly název podle archanděla, který sice je andělem smrti, ale jeho název znamená „ten, jemuž pomáhá Bůh“. Název celého projektu vyvolal velké pozdvižení, ale nakonec se nezměnil. Obavy pověrčivých pozemšťanů se naštěstí ukázaly jako zbytečné. Na orbitě teď je už pět lodí, další čtyři jsou na cestě zpět domů. Ale já jsem doma tady, na Marsu…
Vesmírnými průkopníky se stanete i ve hře Alien Frontiers, která vás přivede na oběžnou dráhu neobydlené planety. Jenže o nadvládu soupeří hned čtveřice lodí, která dorazila téměř současně – zelená Indie, modré Spojené státy, červená Čína a žlutá Evropa. Vy se můžete postavit do čela jedné z těchto světových velmocí a získat jí nadvládu nad celým novým světem.
Tu vám přináší autor Tory Niemann v produkci své vlastní malé společnosti Clever Mojo Games a čerstvě se jej v distribuci chopila také společnost Ystari Games. Všechny vědeckofantastické ilustrace na komponentech mu vytvořil Mark Maxwell. Hra je velkým objevem letošního roku 2011 a proto si našla cestu i do naší redakce. Za to vděčíme společnosti Černý rytíř, která tuto hru nabízí ve svém obchodě.
Alien Frontiers najdete v masivní krabici čtvercových rozměrů. Po odklopení víka zjistíte, že všechno překrývá složený hrací plán, ale tentokrát jej nemusíte složitě podebírat. V jedné straně krabice totiž je chytrý půlkruhový výřez, který vám to výrazně usnadní. Kromě hlavní desky má velké rozměry ještě destička pro sledování bodů. Překvapí vás asi, že má pouze čtrnáct políček.
Pod plánem se nachází barevná brožurka s anglickými pravidly a hromada dalších součástek, které budete potřebovat ke hře. Kartonové dílky jsou pouze tři a to barevné žetony s písmeny P, I a R. Úctu zato vzbuzuje pytlík čtyřiadvaceti kostek ve čtyřech barvách. Patří k nim také jedna bezbarvá kostka, která nemá na začátku partie majitele. Jsou větší než obvyklé kostky, se kterými se normálně potkáte a krásně hranaté. Navíc se výborně drží v ruce. Při hře si s nimi můžete hrát podobně, jako si pokeroví profíci pohrávají s žetony.
Stáhnout gumičkou potřebují nejen silné destičky odpovídající územím na kolonizované planetě, ale i balíček akčních karet mimozemských technologií. Seznam zakončíme dřevěným materiálem, ze kterého jsou vyrobené šedé kostičky rudy, žlutá kolečka paliva i půlkruhové symboly kolonií. Těch je devět od každé ze čtyř hráčských barev.
Na hracím plánu najdeme devět lokalit, které mají šedě naznačená místa na kostky. Osm z nich jsou plavidla, devátý objekt tvoří měsíc, na jehož povrchu mají kolonizátoři zřízený důl na rudu. Všechny tyto stanice na oběžné dráze krouží kolem planety rozdělené na osm sektorů. Všechny mají zajímavé názvy, kterými vzdávají poctu známým autorům sci-fi. Najdete mezi nimi Heinleinovy pláně, Herbertovo údolí, Bradburyho náhorní plošinu nebo Asimovův kráter.
Při přípravě do každé z těchto oblastí položíte jednu destičku se stejným názvem. Ty si vezme v průběhu hry k sobě vždy hráč, který v dané lokalitě bude mít převahu svých kolonií. Prostřední Burroughsova poušť obdrží na začátku partie průhlednou kostku do svého středu.
Hráči si nejdříve zvolí barvu, kterou by chtěli reprezentovat. Od ní si vezmou kopule kolonií mezi šesti a osmi (počet je stanovený podle počtu hráčů). Další jednu dají na políčko nula na bodovací stupnici. Z karet mimozemských technologií vytvoříte dobírací balíček, každý z hráčů dostane jednu náhodnou kartu do začátku. Z dalších tří vytvoříte nabídku vedle hracího plánu.
Každý z hráčů dostane do svého držení tři kostky ve zvolené barvě. Kostky v této hře jsou nazývané loděmi, kterými manévrujete po oběžné dráze a přistáváte na palubě jednotlivých zařízení. A protože jsou tyto přistávací prostory na každé lokalitě omezené, může v nich přistát jen ten nejrychlejší. Zároveň však musíte splnit navigační požadavky, které posádka zařízení vyžaduje – na kostce/kostkách musíte mít vždy předem jasně danou kombinaci čísel, bez které nemůžete na palubě přistát.
Zbylé tři lodě svojí barvy zatím zakotvíte na hracím plánu v Servisním doku (Maintenance Bay). Odsud ji můžete vysvobodit pouze tak, že zaplatíte za její dostavění a naplnění jejich palivových článků. Zbylé komponenty patří pouze do blízkosti hracího plánu a tvoří nabídku pro samotnou hru.
Hráči se v tazích střídají až ve chvíli, kdy předchozí soupeř odehraje všechno, co si naplánoval. Na rozdíl od podobných her, ve kterých se umisťují nějaké komponenty na hrací plán, se ale v Alien Frontiers dočkáte své odměny za tah okamžitě. Právě díky této změně můžete rovnou využívat získané výhody pro další průběh svého tahu.
U každé z obíhajících stanic musí ale pokládat lodě podle jiných pravidel. Jedna vyžaduje dvě kostky stejné hodnoty, druhá bere pouze šestku a třetí chce součet kostek vyšší než osm. Naštěstí jsou zde i místa, kde můžete loděmi zakotvit i bez ohledu na číslo.
Za správně zakotvené lodě na neobsazených místech dostanete obvykle pěkné odměny, ať už se jedná o kostičky rudy, žetony paliva, akční karty, nové lodě do sbírky nebo možnost umístit svoji kolonii na planetu.
Právě o umisťování bublin, ve kterých mohou lidé žít, na planetu, je celá partie Alien Frontiers. Ten, komu se podaří nejdříve usadit na povrchu všechny své dostupné kolonie, ukončuje partii, ale ještě nemusí být nutně vítězem. U každé lokality se totiž počítá ještě s takzvanou dominancí, která přináší další vítězné body, podobně jako některé akční karty.
A kontrolou některé lokality navíc získáváte její bonusy, které vám vylepšují využívání stanice, která k danému místu na planetě patří. Máte tak třeba levnější obchodování, kdy vyměňujete palivo za rudu nebo efektivněji stavíte nové lodě v doku. Každé místo má svoji výhodu, ale nejdůležitější zpočátku vypadá loď relikvií v Burroughsově poušti, kterou si přidáte do své flotily.
Suroviny pak potřebujete k využívání některých akcí a musíte jimi zaplatit za vystřelení kolonie na planetu, postavení lodi nebo třeba za nákup mimozemské technologie. Právě tyto karty mohou obrátit vývoj hry, protože jimi můžete zamíchat nejen rozložením kolonií na planetě, ale třeba i svými vlastními kostkami.
Podobně jako nedávno recenzované Hrady Burgundska (Burgen von Burgund – recenze), jsou i u Alien Frontiers základem celého herního systému kostky. Právě jejich výsledky mohou výrazně ovlivnit vaši strategii, ale i v této hře můžete s padnutými čísly manipulovat.
Někomu však může právě tento náhodný prvek kostkových lodí vadit. Většinou je počet kostek dostatečný k tomu, abyste provedli všechno podle svého plánu, ale přesto se někdo může cítit omezený ve svojí plánované strategii. Argumenty, že na náhodu ve vesmíru není místo, protože zde vše musí být zcela precizní, nejsou na místě, protože právě tato nejistota z hodu kostkou dělá z dobré hry skvělou.
Největší zábava a zážitek z partie Alien Frontiers pak plyne z kombinování akcí, kostek a vytváření takzvaných komb. Za pomoci akčních karet totiž můžete ve skutečnosti provést výrazně víc činností, než jen co vám dovolí počet kostek. Některé kostky můžete použít dvakrát. Chytrým zřetězením akcí si navíc můžete zpřístupnit i místa, na které jste na začátku kola neměli dostatek surovin na zaplacení. Hráči z těchto dobrých kombinací získají skvělý pocit.
Jednotlivá políčka jsou šikovně odlišená podle důležitosti. Takže třeba nejsilnější Colony Constructor, který vám rovnou umožní přenést jednu kolonii na povrch, stojí tři žetony šedé rudy z měsíce a ještě musíte na kostkách objevit hned tři stejná čísla. Velké množství surovin stojí také nákup nových lodí. Příjmy z těžby na měsíci i ze solárního konvertoru pak závisí čistě na tom, kolik kostek jaké hodnoty jste ochotni v daném kole obětovat.
Každá lokalita má pak svoji nenápadnou strategii, kterou můžete zamezit ostatním její využití. Většinu míst lze prostě a jednoduše zablokovat, na měsíčním dole pak stačí položit kostku s šestkou a ostatní čeká těžký úkol ji dorovnat, pokud chtějí také těžit.
Velký vliv na výsledek mají samozřejmě také akční karty a schopnosti, které získáte kontrolou některých území. Ať už se jedná o loď (kostku) navíc, nebo schopnosti svázané s konkrétním objektem na orbitě, vždy se jedná o zajímavé výhody nad protivníky.
Alien Frontiers řeší rozdílné počty hráčů blokováním některých dokovacích míst. Ve dvou tak mají všichni pouze jednu šanci za tah na nákup další lodi nebo na postavení kolonie. Ve třech se místo trochu uvolní a teprve v plném počtu se všichni mohou na plánu pohybovat zcela volně.
Velký důraz v celé hře je kladen na interakci mezi všemi hráči. Většina akčních karet umožňuje nějak škodit protivníkům. Skvělý Raiders Outpost vám dokonce dává šanci jim ukrást suroviny nebo karty. Jen musíte pamatovat na limit na konci kola, díky kterému se je musíte pokusit využít v rámci tahu.
Hráči se však navzájem jen nenapadají, ale i blokování některých důležitých míst může mít zásadní strategickou hodnotu. Právě v konfliktu mezi jednotlivými protivníky a ve schopnosti snížit jejich kolonizační schopnosti se zdá princip Alien Frontiers nejsilnější. A také jsou tyto souboje základem znovuhratelnosti, protože herní plocha ani podmínky se kromě nabídky akčních karet příliš nemění.
Přesto, že na krabici najdete v kolonce „herní doba“ číslici devadesát, tak si můžete na většinu partiček Alien Frontiers vyhradit zhruba polovinu času. Souboj se může zdržet pouze v případě, že budete mít ve skupince nějakého hráče, který bude chtít za každou cenu propočítat všechny možnosti a kombinace využití akčních karet a vybrat tu nejlepší. Většina protivníků však naštěstí hraje tuto hru spíše intuitivně a šestým smyslem, protože k tomu celý její koncept vybízí.
Protože hráči vždy odehrávají svůj tah celý naráz a nijak se v pokládání kostek nestřídají, mohou se některá pozdější kola ve hře protáhnout. Tím se může i stát, že budete muset chvilku čekat, než se k vám znovu tah vrátí. Tento pocit se prodlužuje subjektivně také proto, že nemáte v podstatě co dělat a nemůžete promýšlet svůj další tah, protože nevíte, co vám padne za čísla. O to lepší je hra ve dvou, kdy čekáte výrazně méně.
Zajímavé je, že pořadí hráčů se v celé partii nemění. To je asi nejvíce patrné při hře čtyř protivníků, kdy ten poslední v pořadí už má omezené možnosti, které závisí na akcích jeho soupeřů. Samozřejmě může naopak lépe reagovat na tahy ostatních. Ale to podle nás jeho nevýhodu nevyvažuje dostatečně, stejně jako několik kostiček, které dostanou pozdější hráči jako kompenzaci do začátku. Přesto je překvapivě hra vyrovnaná až do konce, protože hráči mohou v případě obsazenosti důležitých míst využít své kostky třeba k zisku surovin.
Zpracování je skvělé. Nemluvíme teď o dřevěných komponentách, ačkoliv tvar kopule je originální, ale především o kartách, destičkách a hracím plánu. Ten nám materiálem připomíná potah použitý v Pandemicu (recenze). Celková kvalita je naprosto perfektní a není jí co vytknout. Třešničkou na dortu jsou věci, které hru zpřehledňují, jako spojení zařízení na oběžné dráze s lokalitou, která ji ovlivňuje na planetě, zvýraznění lokality i na bonusových kartičkách nebo na první pohled jasné ikonky vysvětlující každý efekt. Na kartách technologií je trocha anglického textu, ale s tím se určitě dá zdárně poprat, protože tato hra za to stojí.
Tory Niemann také v letošním roce zaznamenal se svým dílem důležitý úspěch na poli deskoherních ocenění, když hra získala rovnou pět nominací ve veřejné anketě serveru BoardGameGeek s názvem Golden Geek Awards 2011. Podobně jako 7 divů světa (recenze) těží především ze svého jednoduchého principu a krátké hrací doby. Výsledkem této obliby jsou pak také různá menší rozšíření a především připravované vylepšení se zařazením frakcí, které přidají do partie ještě další variabilitu.
Alien Frontiers jsou výbornou volbou nejen pro hráče, kterým nevadí využití náhody z kostek pro strategii, ale i pro ty, kteří mají rádi podřezávání větví s plány soupeřů. Nabízí rychlou zábavu, kterou se každý s trochou zkušeností naučí během několika minut. Navíc vás tahle sci-fi hra donutí myslet kreativně v každém kole tak, abyste dokázali z nabídky čísle na kostkách a akčních karet v ruce vytáhnout to nejlepší.
Alien Frontiers nejsou hlubokou strategií, která vám udělá z mozku rychlovarnou konvici. Je to kombinatorická hra, kde musíte umět co nejlépe skloubit svoje aktuální možnosti se svými dlouhodobými cíly. Na každém kroku vás provází náhoda a konflikt. A poslední hráč občas může zažít pocity nespravedlnosti. To však nemění nic na jejích kvalitách a zábavnosti, která zaujme každého jen trochu zkušenějšího hráče deskových her.
Hru k recenzi věnovala společnost Černý rytíř
Více o hře.
+ jednoduchá pravidla
+ vynikající zpracování
+ strategické využití kostek
+ velký podíl interakce
+ rychlá hrací doba
+ elegantní možnost komb v tahu
+ musíte myslet kreativně
- poslední hráč má nevýhodu
- pro někoho vliv náhody
- tahy se mohou protáhnout
