Recenze: Altiplano – takový normální den v Peru

Život na náhorních planinách nedaleko jezera Titicaca na místě není vůbec jednoduchý. Prostředí tu je nehostinné, i když většinu roku je zde stabilních dvacet stupňů a roční období se liší jen tím, jestli prší nebo svítí sluníčko. Našimi nejlepšími kamarády jsou lamy alpacy, které nás nakrmí i zahřejí. Vítejte v zemi Inků.

Do cizích krajů, kde většina z nás nikdy nebyla (ani v realitě, ani na stole) nás vede desková hra Altiplano. Tu vytvořil Reiner Stockhausen a ilustrace svého děťátka svěřil Klemensi Franzovi. Kompletní výsledek se dostal do rukou hráčům na veletrhu Spiel 2017 v Essenu, kde byla hra poprvé prezentována. Stojí za ní společnost dlp games (Citrus, Key West) jako pokračovatele svého hitu Orleáns.

Celá krabice je pokrytý tradičními peruánskými vzory, kde mezi barvami převládají zelená, žlutá a červená. A v popředí této upletené látky se na víku vyjímá ta nejdůležitější hlavní postava – šibalsky kuokající lama alpaca. Zvenku krabice nepůsobí nějak obrovsky. Možná díky těm proužkům trochu klame, protože při bližším pohledu odhalíte, že je vyšší, než obvykle krabice tohoto protáhlého rozměru bývají.

A tentokrát to je opravdu opodstatněné. Je tu totiž obrovská záplava kartonových komponent různých velikostí. Základem všeho jsou lokace – šest míst, které hráči rozloží náhodně do kruhu. Díky tomu je možné vždy postupovat vpřed nebo vzad a postupně tak procházet různá místa. Tyto tvarem různorodé desky hráči vybaví sadami karet (lodě, domy, objednávky) a žetonů surovin (dřevo, vlna, ryby a další), které zde lze návštěvou místa získat. Vedle této mapky připraví hráči také proužek rozšíření – sem přiloží destičky z hromádky seřazené podle písmen A, B, C, D (vyřadí dílky, které jsou pro vyšší počet účastníků).

Spolu s šesti lokacemi je v kruhu také silnice, kam hráči umístí svoje označovací kostičky. K tomu ale potřebují zvolit barvu, od které dostanou ke kostičce navíc ještě jednu figurku. Tu mohou postavit na libovolnou lokaci, kde začne svoji pouť. Do výbavy každého hráče patří také velké desky skladu a akcí, kartonový kontejner, pytlík a kostička vozíku. Právě tu položí na svoji akční desku na startovní políčko. Hráči náhodně dostanou přidělené také role a ty jim určí, s jakými surovinami budou začínat. Všechny si vezmou a vloží do pytlíku s výjimkou mincí.

Na začátku každého kola všichni hráči zaloví ve svém pytlíku a vylosují několik kulatých žetonů. Jejich počet závisí na množství volných plánovacích políček, na která hráči okamžitě suroviny umisťují. Zpočátku mají volná čtyři místa a další čtyři jsou zamčená. Ještě před samotným losováním může hráč ještě přesunout z akčních políček některý z žetonů zpět na plánovací pozice. Pokud by při losování hráči došla zásoba žetonů v pytlíku tak, že už nemá co dobírat, přesype zpět použité žetony, které má uschované ve svém kartonovém kontejneru.

Hráči pak společně pokročí do druhé fáze kola, ve kterém přesouvají své žetony z plánovacích polí v pravém dolním rohu na nejrůznější akční pozice po hráčském plánu. Ty ukazují různé prostředí a odpovídají lokacím na společné mapě. U jednotlivých míst je rovnou symboly naznačeno, jaké suroviny jsou potřeba k výrobě jiných produktů nebo staveb. K těmto pozicím na plánu mají hráči možnost využít také převod na kartě své role a později se postupně mohou přidat také další místa v podobě nakoupených rozšiřujících destiček.

Teprve poté následuje hlavní fáze, kterou jsou akce. V té se hráči střídají na tahu a v pořadí podle směru hodinových ručiček mohou provést dostupnou akci, ale pouze v lokaci, kde právě stojí hráčova figurka. Hráč si vezme zpět všechny žetony surovin, které k provedení použil a odloží je do kontejneru, stejně jako případné nově získané dílky. Kromě surovin je třeba utratit občas i mince, které má každý položené vedle svého plánu. Hráči pokračují tak dlouho, dokud všichni nejsou spokojení a vzdají se další akce.

Na výběr je velká variabilita možností, jak přetvářet své suroviny na lepší nebo z nich vytvářet jiné předměty. Hráči tak na farmě produkují jídlo, vlnu nebo látku s pomocí žetonů alpacy a jídla. V lese sbírají dřevo (za jídlo), v přístavu získají jídlo bez nějakých nákladů nebo v dole nakutat kámen a stříbro. Lze ale také stavět loď nebo dům, které poskytují určitou hodnotu vítězných bodů.

První zajímavou výjimkou je vesnice, kterou mohou využít k ukládání zboží. Libovolné žetony surovin přesunou na svoji desku skladu. Každý typ musí být ukládaný ve zvláštní řadě, a tak hráči postupně zaplňují svoje úložné prostory. Všichni účastníci ale mohou také sbírat objednávky, plnit je nebo prodávat zboží.

Aby hráči mohli v jednom kole provést více různých akcí v odlišných lokacích, potřebují nejdříve přesunout svoji postavu. Mohou chodit pěšky a posouvat se vždy o políčko za cenu jednoho jídla. Nebo mohou k rychlejšímu pohybu využívat vozíky (až o tři pozice). Na začátku partie mají pouze jeden a lze jej využít pouze jedenkrát za kolo. Samozřejmě s postupem času lze pořídit více vozíků. Stejně tak si lze vylepšit možnost plánování na více políček, pokud se bude hráč věnovat stavbě silnice s kamenem a dřevem.

Partie tak pokračuje plánováním nových žetonů a prováděním akcí, kterými si hráči obohacují svůj majetek. Jakmile dojde zásoba dílků na jedné lokaci, partie skončí dohráním aktuálního kola. Poté je čas na bodování. Za cennější suroviny (například stříbro, látku nebo dřevo) dostanou hráči vítězné body. K tomu si přičtou bonusy za lodě a domy, dokončené objednávky a kompletní řady ve skladišti. Ten, kdo má v součtu nejvíce bodů, je nejlepším peruánským farmářem.

Altiplano je luxusní strategická hra. To začnete tak trochu tušit už ve chvíli, kdy ji poprvé rozložíte na stole a začnete studovat pravidla. A průběh partie vám tuto domněnku potvrdí. Ve středu celé partie je sestavování své vlastní sady žetonů surovin. S jejich pomocí pak lze získávat další zdroje, plnit sklad a kompletovat objednávky. To všechno musíte dělat, abyste získali vítězné body.

Mohlo by Vás zajímat

4

logickárecenze

Recenze: Azul Stained Glass of Sintra – lesklé kamínky se vrací

Startovní dílek má za následek, že startovní podmínky budou pro každého trochu jiné. To současně znamená, že každý z účastníků má svoji vlastní cestu, kterou se ubírá. Ta je pro něj tak trochu určená právě touto volbou, a pokud chce efektivně investovat, pak nemůže jednoduše utéct mimo tyto určené mantinely. To může trochu vzbuzovat pocit menší svobody. Naštěstí ale i tak hráč má dost možností, protože nikdy neví, jaké žetony přesně vylosuje. Start je tedy podobný, ale postupem času se cesty každé partie přecejen rozvětvují.

V první partii se tak nějak škrábete po povrchu a neproniknete do opravdové hloubky všech možných rozhodnutí a propojení. Možností, jak získávat body je víc a jejich vhodné kombinace se potřebujete naučit. Ve výsledku to je samozřejmě zase pouze optimalizační hra, což některým hráčům prostě nevyhovuje. Ale to neznamená, že by hra nedokázala být zábavná. Navíc, i když občas uděláte chybu, ještě to neznamená, že ji není možné napravit. Tahle hra je prostě pro obyčejné lidi, kteří se chtějí bavit.

Zásadním problémem je počet hráčů. Jediné použitelné jsou partie ve dvou a třech soupeřích, protože poté hra naroste nejen v celkové délce, ale také v čekání na tah. To se zvýší opravdu neúměrně a dělá Altiplanou prakticky nehratelné. Pokud ale hledáte výtečnou hru pro dva (nebo tří), ve které je důraz na plánování, nebaví vás klasický deckbuilding, ale ovlivňování svých akčních možností vás zajímá, pak je tato hra skvělou volbou. A tak zatímco ve dvou se dočkáte konce farmaření během nějakých osmdesáti minut, ve čtyřech počítejte reálně s dobou výrazně delší než dvě hodiny. V pěti pak doba přesahuje hodiny tři, což je opravdu příliš.

S hráčským zážitkem se pojí také konflikt. Ten je v této hře prakticky nulový. Jediný moment, kdy budete s hráči soupeřit, jsou karty misí. Ty jsou volitelným rozšířením. Na začátku dostane každý ze soupeřů dvě karty s úkoly, které drží tajně a snaží se je splnit. Ty nabízí třeba zadání, které po hráči chce, aby v něčem byl první. Splněné úkoly pak poskytují další vítězné body. Protože jsou tajné, jejich zařazení doporučujeme, protože znamenají zajímavé zvraty na konci souboje a při tom hru nijak dál neprodlužují.

Téma je zvolené dobře, je zajímavé a zaujme na první pohled. I přesto ale samotné mechanismy nemají s farmařením v Peru nic společného a stejně tak byste mohli kolonizovat nějakou vzdálenou planetu. I tak ale grafika a veškeré zpracování funguje a hra díky spoustě komponent a barevnosti má solidní wow efekt.

Altiplano je jednou z nejzajímavějších deskových her, které byly letos představené na veletrhu Spiel 2017 v Essenu. Je o řád komplexnější než konkurenční Azul, se kterým se prala o první místo. Altiplano získává plusové body díky jedinečnému tématu. Hra je plná zajímavých voleb, propojení mechanismů a budování zásoby žetonů v pytlíku je pak třešničkou na dortu. Altiplano je skvělou strategickou hrou, kterou mírně sráží jen herní doba ve vyšším počtu hráčů.

Recenze: Altiplano – takový normální den v Peru

Altiplano je příjemně pokročilou strategickou hrou, ve které budujete obsah svého pytlíku. Poskytuje spoustu zajímavých rozhodnutí, cest k zisku vítězných bodů a všechno to krásně vypadá. Jenže hra trvá až příliš dlouho a ve vysokých počtech ji to dělá prakticky nehratelnou. Ale i přes tento nedostatek je ve dvou a třech opravdu skvělá. Mohou za to i variabilní startovní podmínky pro každého hráče. Altiplano je radost hrát, pokud hledáte něco náročnějšího a nevadí vám obětovat trochu víc času.

Klady:

+ hromada možností
+ krásné téma
+ zábavné plánování
+ varianta s tajnými misemi
+ budování žetonů v pytlíku
+ výborný dojem z rozložené hry
+ spousta možností zisku bodů
+ variabilní startovní podmínky
+ lamy
+ jedna chyba vás nestojí celou partii

Zápory:

- v pěti nehratelné (dlouhé čekání na tah)
- dlouhá partie
- prakticky úplně chybí konflikt
- téma je jen na ozdobu

4.5