Rex je pejsek věrný a hodný. Je to velký knírač a jeho vousy se mu radostí třesou kdykoliv vidí svoje páníčky. Pejskové už prostě takoví jsou a rádi dělají svým majitelům radost. Například Rex se včera k příkazům sedni, lehni a čekej naučil jeden nový. Ponožka. Na toto slovo donese svému pánečkovi ponožku z otevřeného šuplíku, položí mu ji k nohám a vesele vrtí ocáskem. Nyní si můžete s Rexíkem pohrát i vy.
Aport je hra o pejscích a ponožkách. A také o rychlosti. Vymyslel ji autor Jan Vodička, který už se může pochlubit vydáním her Mágové z Hexanu nebo Hexeto (recenze). Jak vidíte, tak autor má rád číslo šest a tato záliba se odráží i v jeho nové hře Aport, kterou vydává firma Piatnik.
V menší modré krabičce ovšem nenaleznete téměř nic. Přes svoje poměrně malé balení je totiž hra stále příliš velká, a pokud by se výrobci snažili, mohli z ní udělat i kapesní zábavu, ale nestalo se. Takto v krabičce po vycvakání šesti čtvercových dílků ponožek smutně štěrchá jen několik dalších věcí – jedna polepená šestistěnná kostka, žluté a červené bodovací žetony a čtveřice barevných žetonů pejsků pro hráče. Jediné, co jim trochu brání v pohybu, jsou listy pravidel – každý jazyk se směstná bez problémů na jednu stránku A5, což znamená, že je hra opravdu jednoduchá.
Ostatně je také určená pro děti od pěti let a zvládnou ji i ty ještě menší. Základ stojí tak trochu v pexesu, z něhož udělal Jan Vodička postřehovou hru. Hráči totiž budou hledat ukryté ponožky za pomoci svých pejsků.
Před první hrou polepíte kostku a pejskové žetony samolepkami, takže se snažte, ať hra vypadá hezky. Pak už stačí jen rozložit šest ponožek do středu stolu, zatím obrázkem vzhůru. Každý z hráčů si vezme jednoho pejska – barevný žeton. Vedle toho všeho položíte na hromádku žetony odměn a také šestistrannou kostku.
Tak hráči už měli dost času na to, aby si prohlédli, která ponožka leží na kterém místě. Nyní stačí kartičky otočit zelenou stranou vzhůru a hra může začít.
Soupeř, který je na tahu, si vezme kostku a hodí s ní. Jenže to je jediná věc, kterou bude dělat sám. Jakmile totiž padne obrázek některé ponožky, musí všichni hráči současně a co nejrychleji nalézt její polohu na destičkách. Ovšem obrázky neobracejí vzhůru nohama, ale místo toho na něj pokládají svoje psí žetony.
Na jedné kartičce může ležet i více žetonů, které se seřadí podle rychlosti hráčů. Úplně dole tak bude ten nejrychlejší, na něm další, a tak dále. Odměnu dostanou všichni hráči, kteří tipovali správně. Jakmile mají všichni umístěný svůj žeton, lze snadno zkontrolovat, kdo měl pravdu. Otočením kartiček porovnáte ponožku s obrázkem na kostce. Všichni hráči, kteří měli při hádání pravdu, dostanou žetony odměn – nejrychlejší hráč tři, další (pokud někdo další byl) dva a následující jeden.
Majitel nejspodnějšího žetonu navíc dostane jeden úkol. Může přehodit pozice dvou ponožek mezi sebou a to buď tak, že všem ukáže nové umístění obrázků, a nebo tajně. V takovém případě se nesmí na žetony podívat ani on sám, musí si tedy pamatovat, kde která barva ležela.
Hráči si ale musí dávat dobrý pozor, protože pokud vyberou špatnou ponožku, budou muset žetony vrátit do banku a to v opačném pořadí. Nejrychlejší hráč jen jeden, ale pokud se někdo další nechal zmást tak už dva, a tak dále.
Souboj končí ve chvíli, kdy v zásobě dojdou žetony. Hráči si spočítají svoje odměny a ten, komu se podařilo najít nejvíce ponožek, se stává vítězem partie.
Aport je jednoduchou dětskou hrou, která všechno staví kolem pozornosti, rychlosti a reflexů. Jak jsme se mohli přesvědčit už u skvělého zvonečkového Cink (recenze) , hry tohoto typu děti baví. Jenže tohle není Cink.
Aport je totiž příliš jednoduchý. Šest obrázků není problém si zapamatovat a to ani ve chvíli, kdy se jejich místa mění. Pak už závisí pouze na rychlosti hráčů a zde děti s dospělými vždy prohrají. To je právě opačná situace než ve zvonečkové hře, kde děti často jsou rychlejší.
Díky malému počtu ponožek se hra poměrně rychle začne opakovat a získání všech žetonů z banku tak je příliš zdlouhavé. Partii určitě doporučujeme nastavit na nějaký kratší čas, třeba do zisku určitého počtu žetonů jedním hráčem.
Vůbec nechápeme důvod, proč je na krabici napsáno, že je hra určena až od tří hráčů. Chápeme, že v opačné situaci nezískají hráči správné rozložení bodů, ale to lze snadno upravit a napadne to každého čtenáře pravidel. Nejrychlejší hráč dostane dva body, druhý jeden, opačný počet pak ztratí.
A ještě jednou se na závěr zmíníme o velikosti krabice, která je zbytečně velká i přes svůj malý rozměr. Těch několik komponent by se vešlo v podstatě i do krabičky na karty. Takové balení by hře Aport určitě pomohlo a stala by se z ní zajímavá cestovní hra. Takto je krabice tak trochu na překážku a hru si můžete vzít s sebou jedině v nějakém dočasném balení. Ale budete chtít?
Vlastně ani moc ne. Aport se totiž příliš nepovedl. Děti sice v prvních hrách docela zabaví, ale partie se neustále opakují, a jakmile se děti naučí vzhled ponožek, tak je všechno v porovnání s Pexesem příliš jednoduché. Zbývá tak zábava jen z reakcí a srážek nad ponožkami. A to nestačí..
+ téma pejsků a ponožek
- málo variabilní
- brzy děti omrzí
- příliš jednoduché
- zbytečně velká krabice
- hráči se často srazí při hlasování a vznikají neřešitelné remízy
