Recenze: Atacama The Mining Conflict – objev v chilské poušti

Když jsem poprvé narazil na zlatou žílu, byl to úžasný pocit. Nechat se hýčkat zlatými odrazy světla z mojí lampy byl skvělý pohled. Už v tu chvíli mi ale bylo jasné, že můj objev nezůstane dlouho tajností. Odvezli jsme na povrch pouze prvních několik vozíků, když nedaleko přistála helikoptéra konkurenční firmy. A je to tady, závod začíná..

Boj o nerostné bohatství Země se přiostřuje. Musíme hledat stále v méně a méně přístupných místech. Jejich nehostinné prostředí si vyžádá oběti, ale lidská touha po bohatství je silnější než úcta k životu. Těžební závody tu jsou a budou..

Zatímco obvykle firma Mücke Spiele pod záštitou firmy Spielmaterial vydává hry méně známých autorů, obvykle jako vítěze soutěže autorů, dnes máme před sebou výjimku. Hru s názvem Atacama (s podtitulem The Mining Conflict) vytvořil zkušený designér, Martin Schlegel (Aqua Romana). Krabička vyšla ozdobená ilustracemi Christiana Opperera na podzim roku 2013.

Hra se ukrývá v tmavě hnědé až černé krabičce s postavičkou horníka tlačícího důlní vozík. Rozměry jsou netradičně nízké, přitom si ale krabice zachovává čtvercový tvar se stranou přesahující patnáct centimetrů. A přestože je uvnitř málo prostoru, vejdou se tam všechny důležité komponenty a ještě nás stihnout překvapit.

Úplně nahoře leží brožurka s pravidly, která je překvapivě krátká. Samotný návod na základní hru zabírá jednu ze čtyř stránek textu, pak se dočkáte podrobného příkladu, ale také rozšířené varianty pro pokročilé hráče.

Mnohem zásadnější věci nás ale čekají pod jejich tenkým příkrovem. Najdeme tu především průhledný pytlík naplněný těžebními věžemi. Většina z nich má šedou barvu a jen několik jich je zelených. Všechny jsou pak zevnitř duté a čekají, až je zaměstnáte. K nim patří také dvojice kartonových dílků, které představují hráčské koncese.

V posledním patře krabice najdete devět desek, které představují jednotlivá těžební pole, které můžete se svými stroji navštívit. Ale jejich obsazení nebude tak jednoduché, jak by to mohlo na první pohled vypadat. Ale nejdříve bychom měli ještě zdůraznit, že každé políčko má místo k postavení věže s určitým počtem surovin k získání.

Každá z desek obsahuje přesně devět pozic a po jejich rozložení a propojení dostanete herní plán o rozměrech devět krát devět polí k obsazení. V základní verzi hry byste měli dodržet pořadí destiček podle písmenek natištěných bílým textem v jednom z rohů.. Tím jsme vlastně zahájili už i samotnou přípravu partie. Nyní je čas, aby si každý z hráčů vybral jednu koncesi (destičku), která mu současně udává, o které suroviny se bude zajímat.

Nejedná se o tajnou informaci, takže každý z protivníků si položí žeton k řadám nebo sloupcům. Podle toho je také hned jasné, za které skupinky bude moci na konci partie dostat vítězné body. Ty musí protivníci rozdělit na polovinu a každý dostane rovných čtrnáct základních šedých strojů. Zelené v základní hře nejsou vůbec potřeba, takže je prozatím odložíme stranou.

Každého z protivníků v jeho tahu čeká pouze jedna činnost. Položení jedné věže na herní plán a to v podstatě podle jeho přání. Jediným omezením zůstává, že žádné dvě věže spolu nesmí horizontálně nebo vertikálně sousedit. Obsazením jedné pozice tak omezíte všechna políčka v přímém sousedství a tím pádem snižujete soupeřovy šance.

Mnohem větší důraz ale budete dávat na vlastní zisk, který posčítáte na konci partie. Ten nastane, jakmile hráči položí na herní plán všech 28 věží. Body dostanou protivníci každý za něco trochu odlišného a to podle obrázků na koncesi. Z trojice dostupných surovin se každý snaží získat dvě a za třetí dostane negativní body. Hodnotí se řady pro jednoho hráče a sloupce pro druhého, ale body přinese pouze taková oblast, ve které se nachází alespoň čtyři věže (nezáleží na tom, kdo je umístil). Hodnota políček se liší podle čísla uvedeného v rozích. Po sečtení a odečtení všech hodnot je jasné, který ze soupeřů se stal vítězem.

Atacama je solidní hrou, ve které máte vždy dokonalý přehled o situaci a svých šancích. Současně ale máte také plnou kontrolu nad vývojem hry a prohrát si partii můžete pouze sami špatnými rozhodnutími. V partii se nevyskytuje žádná náhoda. Základní verze ale nenabízí současně ani žádnou variaci, což znamená, že se velice rychle začnou hry opakovat a vy začnete pokukovat po pokročilé verzi.

Mohlo by Vás zajímat

4

karetnírecenze

Recenze: Pandánte – vítězství je černobílé

V rozšířené variantě se všechno mění. Hráči nedostanou koncese hned na začátku, ale místo toho se pro ně mohou rozhodnout až v průběhu partie. Ale první rozhodnutí vítězí a opozdilec si musí vzít destičku, která na něj zbyla. Navíc herní plán má náhodné rozložení a těžební pozemky jsou odkrývané postupně. Právě tím je zajištěna nejistota v získávání koncesí.

Není jednoduché zvolit správnou chvíli na vybrání surovin. S tím se navíc váže také možnost rozhodnout se, jestli se vás bude týkat bodování v řadách nebo sloupcích. Podle toho kartičku umístíte s šipkou směřující tím směrem (tedy shora nebo zprava). Hráč, který volí, má znatelnou výhodu. Ale pouze v případě, že svoji volbu neuspěchá.

Právě postupné odhalování mapy je důležitým prvkem, který udržuje napětí a především přidává dynamiku, která chybí základní verzi. Hráči stále mají oba stejné množství informací a tedy i shodné šance. Díky tomu také mizí ten výrazný nedostatek variability. Hra i tak pocitově vypadá pokaždé stejně, ale alespoň samotný herní plán je pokaždé odlišný.

Partie je rychlá, protože umístění 28 věží není časově nijak náročné. Souboj tak končí obvykle během patnácti až dvaceti minut v závislosti na tom, jak přemýšliví hráči jsou. S postupem času navíc ubývá možností, kam věže zahrát, ale přitom stále máte možnost rozhodnutí. V tomto ohledu je determinující začátek partie, kdy si můžete otevřít nebo zavřít cestu k vítězství.

Největším záporem tak zůstává určitá plochost tématu. Atacama není ničím jiným než logickou hrou s omezením pokládání dílků s novým tématem. Těžba drahých kovů se sem hodí a všechno podporuje zpracování pěkných plastových věží. Ale ani to nezažene pocit, že hra je jen pokládáním dílků. A na herní scéně jsou dva druhy hráčů – milovníci takovéhoto logického stylu her, ale druhá polovina jsou jejich odpůrci.

Atacama je poctivě vymyšlená logická hra pro dva zamyšlené protivníky. Téma těžby vzácných kovů je zde pouze na ozdobu a věže hře dodávají trochu zajímavosti. Přesto v nás zůstává pocit, že hře chybí nějaká nepopsatelná jiskra. I tak ale záleží především na vašem vyznání. Jestliže rádi soupeříte v logických hlavolamech, kde jsou k dispozici všechny informace, pak je Atacama jednou z mnoha dobrých voleb. V opačném případě vám ale nemusíme vysvětlovat, že taková hra není pro vás, protože takoví hráči už stejně přestali číst před nějakou dobou..

Recenze: Atacama The Mining Conflict – objev v chilské poušti

Atacama: The Mining Conflict je logická hra, ve které se hráči utkají o naleziště vzácných surovin. Na začátku hry je objevena pouze část pozemku, ale všichni hledači pokladů musí správně vysílat svoje těžební věže a na základě pozice pak mohou zvolit pro cestu k úspěchu řady nebo sloupce. Kdo první zvolí, může udělat chybu, ale také může vydělat. Je to hra nervů, stejně jako v realitě. Celé téma je zajímavé a hra funguje výtečně, protože je určena pouze pro souboj dvou protivníků. V pravidlech najdete více variant, které mohou do hry přinést i trochu náhody, ale většinu času vše záleží pouze na rozhodnutích samotných hráčů. Jak se náhodně rozložená mapa postupně odhaluje, skýtá se více prostoru pro pokládání věží, které spolu nesmí nijak sousedit. Samotné téma je ale na hru přišité horkou jehlou a celému konání chybí hlubší smysl. To u abstraktní hry tolik nevadí, ale přesto může být důvodem, proč se téhle šanci, jak si zavařit mozkové buňky, někteří hráči raději vyhnou. Atacama je zajímavá logická hra se solidním zpracováním, hezkými mechanismy, ale chybějící atmosférou.

Klady:

+ abstraktní hra se zajímavým tématem
+ volba řad a sloupců
+ právě pro dva hráče
+ těžební věže
+ více variant hry
+ odhalování mapy
+ žádná náhoda

Zápory:

- hře chybí nějaký hlubší impuls
- propojení tématu s hrou

3