Recenze: Atlantis – utečte z potápějící se Atlantidy

Jak je známo z mnoha vyprávění a bájí, na povrchu tajemné Atlantidy žili lidé velice moudří a vyspělí. Jenže příroda je silnější než jakýkoliv člověk a jednoho dne přišla potopa, možná skoro jako ta Noemova, a smetla všechny obyvatele Atlantidy do moře.

Ale kdo by pak mohl předat ten příběh dál, napadne asi mnoho z nás. Ono se totiž našlo pár odvážných, kteří přeskákali po malých potápějících se kouscích země až na pevný břeh a zachránili se. Tato část báje o Atlantidě není tolik známá a je nyní na vás, abyste toto dobrodružství prožili znovu na vlastní kůži.

Autor Leo Colovini se po devíti letech vrátil znovu ke svému konceptu, který promyslel poprvé v zajímavé Cartageně. Nyní jej přepracoval a vylepšil a použil ve své nové hře, která získala trochu lákavější háv pro obyčejné publikum. Tentokrát totiž neutíkáte s hrdlořezy z bájné pevnosti Alcatraz, ale z ještě proslulejší Atlantidy, která je na pokraji pádu.

Svoji novou hru autor vytvořil pro firmu AMIGO Spiel a přizval si také slavného kreslíře Michaela Menzela, který Atlantidě dal její tvář. U nás hru můžete objednat díky distribuci společnosti Piatnik, která se chopila českého vydání. Pravidla do češtiny převedl Jan Oppelt.

V podélné krabici najdete samozřejmě natěsnané dřevěné figurky obyvatel Atlantidy hned ve čtveřici barev. K ruce budou mít také čtveřici šedých obloukových mostů, které jsou dobře postavené a tak prvnímu náporu vody odolají. Co dál budete potřebovat, abyste si mohli přožít útěk o život? Samozřejmě hromadu čtvercových kartonových dílků, z nichž sestavíte trasu.

Začátek a konec dobrodružství budou lemovat velké dílky, na které se vejdou všechny postavičky. Velké kartonové dílky musíte nejdřív vylámat z jejich usazení v archu. Na první pohled zbývají zmínit už pouze karty, které budete potřebovat k samotnému pohybu figurek vpřed.

Ale pak se podíváte znovu a zjistíte, že na vylámání čeká ještě jedna součást, kterou ale nebudete potřebovat úplně ke hře. Jedná se o přepážky, kterými rozdělíte krabici na čtyři přihrádky. V zabalené krabici nejsou přímo zasunuté možná z výrobních důvodů, ale spíš prostě proto, že by se tak s nevycvakanými dílky krabice nedala zavřít. Tak či tak se jedná o příjemné vylepšení krabice pro budoucí použití.

Na každé čtvercové kartičce, která bude vytvářet hrací plán, najdete dvě hodnoty – obrázek (korunu, helmu, vlajku, a další) a také číslovku, která označuje počet vítězných bodů. Oproti tomu velké karty, které hráči dostanou na začátku do ruky mají na sobě pouze velké obrázky, čísla na nich žádná nenajdete. Nejsou totiž potřeba.

Ale pěkně popořádku. Každý z hráčů na začátku partie dostane do ruky nějaké karty, ale aby byla vyrovaná výhoda začínajícího hráče, jsou tyto počty různé. První hráč dostane pouze čtyři karty, každý další soupeř získá vždy o kartu víc.

Nyní je třeba rozmístit cestu z potápějící se Atlantidy na pevninu. Nejdříve tedy umístíte krajní dílek a na něj postupně podle písmen na zadní straně kartiček rozmístíte náhodně obrázky. Na některých místech bude ležet jen jedna, jinde pak dvě na sobě – tam je tvrdší podloží a unese hned dva hráče, než se potopí.

Ano, přesně tak to bude fungovat. Hráči totiž budou svými šlépějemi potápět dílky vedoucí na pevninu. Na začátku svého tahu zahraje účastník kartu s obrázkem a právě na tuto nejbližší kartičku se posune. Pokud je na ní místo prázdné, pak se nic nestane, ale jestli už tam někdo stál, pak se hráči podařilo takzvané kombo – může vyložit další kartu a posunout svojí figurkou znovu. Tímto způsobem se dá velmi elegantně vyložit několik karet za kolo.

Ovšem pozor, není příliš žádoucí se pohybovat velice rychle kupředu, protože vítězem se nestává ten nejrychlejší, ale nejšikovnější. To je ten atlantiďan, kterému se po cestě povede zachránit nejcennější poklady jeho potápějící se civilizace. Kartičku získáte v každém kole vždy pouze jednu a to na konci pohybu. V tu chvíli totiž můžete zdvihnout nejbližší volnou kartičku za vaší figurkou, tedy tu, ze které v podstatě přišla.

Pokud se jednalo o poslední kartičku na tomto místě, tak se mezera nezacelí, ale vyplní ji hůře překročitelná voda. Přes tu se dá dostat pouze, pokud hráč zaplatí nebo využije most. Zatímco most má každý z hráčů pouze jeden, je důležité vědět, že mosty nemají barvu a přejdete po něm nejen vy, ale všechny figurky za vámi.

Naopak zaplacení vás bude stát některou z cenných nasbíraných kartiček. Její hodnota je určená pobřežím, které obklopuje zatopenou oblast. Ta nižší hodnota ze dvou břehových kartiček je právě hodnotou, již musíte zaplatit.

Na závěr pohybu a kola si doberete pouze jednu kartu. Zde je další nevýhoda hraní vícenásobných komb v průběhu jediného tahu, protože si tím snižujete výběr pro kola následující. V průběhu partie si můžete pohybové karty nakupovat, pokud odevzdáte do banku některý ze svých pokladů. V tu chvíli dostanete tolik karet, kolik činí polovina bodové hodnoty odevzdané kartičky.

Mohlo by Vás zajímat

4

koooperativnípártypro začátečníkyrecenze

Recenze: Dungeon Fighter – tlustý, pomalý a dalekozraký

Hráči se postupně pohybují za pomoci obrázků vpřed a pevnina se jim pomalu přibližuje, až konečně stanou na vytouženém místě a jsou zachráněni. Ale hrdinou se stane pouze ten, kdo přinesl poklady o největší hodnotě a podařilo se mu tak zachránit dědictví Atlantidy.

Atlantida je zajímavou a rychlou strategickou hrou, u které se nebudete ani na chvilku nudit. Je dobře vyladěná, takže je zábavná ve všech počtech hráčů, ačkoliv pocit z partie je pokaždé trochu odlišný. Vždy se vyplatí jiná taktika.

Hráči musí být přizpůsobiví a měnit taktiku podle karet, které drží v ruce a také podle potápějících se kartiček. Ty přibývají na plánu po každém pohybu figurky, takže je třeba spěchat, abyste nemuseli přeplavávat moc mořských dílků a při tom nevytratily (zaplatili jimi za přechod) cenné poklady.

Je třeba dávat dobrý pozor, kam šlapete, protože si můžete snadno znesnadnit cestu pro svoje zbylé dva reprezentanty. Všichni tři sbírají samozřejmě společnými silami do jednoho pytle (hráčovy kapsy), takže je také jejich společným cílem nasbírat co nejvyšší hodnotu.

Pokud porovnáme Atlantidu s předchozí hrou Lea Coloviniho, s Cartagenou, pak novinka jednoznačně vítězí na všech frontách. Dočkáte se hezčího zpracování od výborného kreslíře, zajímavého zpracování a větší variability. Kartičky můžete položit v nejrůznějších bláznivých kombinacích a nikdy nebudete hrát stejnou partii.

Přes svoji krátkou existenci se Atlantis dočkala už prvního rozšíření, které se jmenuje Loď (Boat Expansion). Tohle rozšíření však není normálně k dostání a rozdávalo se na stánku distributorů hry v Essenu v roce 2009, kdy byl Atlantis představován veřejnosti. Loďka přidává do hry další možnost, jak překročit vodní mezeru na cestě, podobně jako most.

Atlantis je podařená odpočinková hra, u které musíte překvapivě často zapojit svoje mozkové buňky. Je u ní legrace a na celou hru se pěkně kouká. Každá partie je jiná a téma je neotřelé. Kdy jindy se vám podaří utéct z potápějící se Atlantidy suchou nohou?

Recenze: Atlantis – utečte z potápějící se Atlantidy

Klady:

+ ilustrace
+ variabilita
+ jednoduchost
+ svižná partie
+ zajímavé téma
+ princip potápějících se dílků

Zápory:

- často závisí na náhodě karet

4