Recenze: Basilica – přispějte při stavbě svatostánku

Světlo dopadající přes rozetu osvětlovalo spoustu pracujících postav. Bazilika ještě zdaleka nebyla dokončená, ale zdi už dávno převyšovaly všechno v okolí. Stavba se tyčila uprostřed malého městečka, které se mělo stát novým poutním místem. Proč? Stal se zde nedávno zázrak.

Jeden z obyvatel uzdravil svým čajem projíždějícího prince. Zpráva o tom se dostala až na dvůr vladaře a už za měsíc přišel rozkaz z Vatikánu. Papež zde chce svatostánek s kaplí, kde bude tento muž podávat poutníkům čaj. Starší shrbený stařec jménem Jonáš souhlasil. A tak započaly práce na velké, lomenými oblouky zdobené budově.

Možnost přidat ruku k dílu máte najednou i vy, hráči. Tuto šanci vám dává desková hra Basilica od společnosti REBEL.pl. Jejím autorem je Lukasz M. Pogoda a vyšla v roce 2010, spolu s již recenzovaným a vynikajícím City Tycoonem (recenze). Hru bez problémů objevíte v angličtině, ale bohužel už ne tak snadno v českých obchodech. Grafikou do celého balení přispěli sám autor, Lukasz M. Pogoda a také Michal Oracz.

Mimochodem téma stavby takovéto majestátné budovy tu není poprvé, ačkoliv tentokrát se podíváme ještě víc do historie. Možná jste viděli seriál Pilíře země nebo četli původní knihu Kena Folleta. Právě podle ní vznikly již dříve vynikající worker-placement Pilíře země, které dříve vydala na našem trhu firma Albi. Bohužel hra je v současnosti už nedostupná, ale její obliba u nás v redakci neslábne. A pak je tu samozřejmě Fresco (recenze) v češtině od Piatniku.

Hru najdete v krabici na výšku podobné, jako třeba ta od známého Carcassonne (recenze). Je sice na výšku poměrně rozmáchlá prostorem, ale když krabici s portrétem rozestavěné baziliky otevřete, zjistíte, že většina prostoru je prázdná. Krabice je totiž po vzoru Fantasy Flight Games vyplněna papírovou vložkou s brázdou uprostřed. A do ní se tak akorát vejde všechno, co v krabici najdete.

Poprvé když ale balení otevřete, čeká vás nejdříve vycvakávání barevných čtvercových dílků, které budou tvořit tělo baziliky. Většina z nich je zvláštně oboustranná – na rubové straně najdete barvu nebo šachovnici barev ve zlatém rámečku. Na některých kartách je v rozích ještě navíc symbol +1 s korunkou. Druhou stranu pak zdobí různé ikonky znázorňující akce. Vy budete při hře používat strany obě.

Kromě nich ještě najdete mezi kartonovými dílky oboustranné dílky lešení, které slouží ve hře k blokování stavby. Zbytek součástí tvoří kulaté žetony, ať už je to katedrální sklo, dvě mince peněz nebo žetony pro oba hráče v jejich barvách. Jedna je červená a druhá světle hnědá. V těchto barvách najdete kromě pěti žetonů pro každého hráče také dvanáct kostiček, které si mezi sebe po šesti protivníci rozdělí.

Veškerá stavba se bude odehrávat pod hlavní herní deskou, která představuje tak trochu nelogicky špičku baziliky. Místo toho, abyste tedy stavěli do nebes, budete stavět směrem dolů. Trochu zvláštní volba od grafika. Každopádně na desce najdete šest velkých políček pro kartičky ve dvou řadách po třech. No a pak bodovací stupnici táhnoucí se od nuly do třicítky a přerušenou v číslech deset a dvacet červeným puntíkem.

Basilica je hra přesně pro dva hráče, ne více, ne méně. Ti si mezi sebe rozdělí svoje dílky podle barvy. Každý tedy dostane několik oboustranných vylepšovacích žetonů, jednu minci, jeden žeton +30/+60 a také svoji šestici kostek dělníků.

Hlavní herní desku položte na stranu tak, aby její spodní široká strana pod sebou měla dostatek prostoru. Před jedničku na bodovací stupnici položí každý hráč jednu svoji kostičku, ale patří sem také žlutá figurka krále, která bude po stupnici putovat s vámi.

Z kartonových dílků vytřiďte oboustranná lešení, všechny ostatní zamíchejte a připravte do sloupečků k plánu. Z nich vezměte prvních šest a náhodně je rozmístěte na desku. Horní řadu otočte ikonkou vzhůru, spodní pak už ukazuje pouze svoje barevná záda. Tím jste připravili nabídku a vlastně i celou hru, protože teď už může začít samotná partie.

Hráči se střídají v tazích a každý má k dispozici tři akční body, které může využít k libovolné kombinaci dostupných dvou akcí – může vzít jednu akční destičku z horní řady a okamžitě využít její schopnost, nebo vezme barevnou kartu z dolní nabídky a začne stavět katedrálu. Akce může kombinovat, obě stojí jeden bod, takže může provést některou víckrát.

Bazilika je hrou o převaze. Pod herním plánem je místo na pět sloupců barevných kartiček táhnoucích se dolů. Hráči se snaží vytvořit barevné skupinky kartiček, které pak při bodování mají cenu vítězných bodů.

Ve chvíli, kdy hráč položí novou kartičku, otevře se mu na výběr ještě třetí akce, o které jsme se zatím nezmínili. Tou je položení svojí kostičky dělníka právě na tuto vyloženou část. Tím získá jednoho dělníka této barvy a pouze ten hráč, který má nejvíce dělníků ve skupince, získává její hodnotu v bodech.

Na některých barevných kartičkách je ikonka s korunkou a symbolem plus jedna. Ten označuje jednoduché pravidlo – jakmile takovou kartičku postavíte, posunete figurku krále vpřed na bodovací stupnici o jedno políčko. A právě král určuje, kdy nastane bodování a také konec partie. Bodovací kola jsou tři – na políčku deset, dvacet a třicet a nastávají ihned ve chvíli, kdy tam král dorazí.

Hráči si sečtou počet svých kostiček v jednotlivých skupinách. Ten, který jich má ve skupině nejvíce dostane tolik bodů, kolik skupinka čítá kartiček. Za pomoc akcí ale mohou hráči ovlivnit hodnotu svojí kostky i skupiny, pokud pod svoji kostičku (libovolnou) položí jeden ze svých bonusových žetonů. Ten umí rozhodovat remízy, udělat z jedné kostičky dvě nebo zdvojnásobit hodnotu celé odměny vítězných bodů. Po bodování si samozřejmě hráči všechny své kostičky berou zpět a pokračují ve hře.

Mohlo by Vás zajímat

2.5

logickárecenze

Recenze: Ophiuchus – chybějící třinácté znamení

Ve hře je přítomný ještě jeden zajímavý princip, díky němuž vidíte dostupné kartičky dostatečně dopředu. Každá kartička totiž začíná svoji pouť v nabídce akční stranou nahoru. Pokud se pod ní uvolní místo, převalí se tato horní deska dolů a otočí se pouze svojí barvou vzhůru. Ale vzor už vidíte na pozadí ikonky akce, takže dopředu víte, co za barvu můžete získat, když využijete destičku pod ní.

Jakmile král doběhne na třicítku, partie končí, nastává poslední bodování. Hráči pak už jen určí, která z jejich kostiček došla na bodovací stupnici dále. Ten se stává vítězem a stavitelem baziliky.

Basilica je hra, která se snaží do systému jednoduchých kartičkových her přinést nové věci. Ovlivňování akčních karet, vylepšování dělníků, ale všechno tu už v nějaké formě bylo. Kombinace je sice zajímavá a v pravidlech působí zajímavě, ale při hraní už to není tak úplně ono.

Na začátku jsme nezmínili hru Carcassonne jen tak náhodou. Ona s ní má ve skutečnosti Basilica mnohem víc společného, než se na první pohled zdá. Vzhledem a herními možnostmi sice klame, ale ve skutečnosti je také o navazování vzorů a převaze na určitých oblastech. I vyhodnocení se děje několikrát za hru.

Navíc jsou zde ale akční žetony a elegantní je systém otáčení nabídky. Tím se autorovi podařilo vyhnout se náhodnosti, která provází Carcassonne a dát své hře mnohem strategičtější nádech. Jenže to je možná ten problém, protože hra působí tak nějak příliš strohým dojmem. A teď nemyslíme vizuální, ale ten herní pocit. Basilica je prostě hodně suché euro a rozhodně z ní necítíte žádné téma. Vlastně i ta bazilika ustoupí do pořadí a vy jen pokládáte kartičky. A to je dnes už opravdu málo pro úspěšnou hru.

Přehled menším hráčům hodně komplikují kombinované kartičky. Pokud si postavíte kostičku právě na ni, máte velkou výhodu, protože se vám počítá při bodování dvakrát jako součást dvou skupin. Většinou se tedy v nabídce svádí souboj právě o ně a znovu se do hry vrací náhoda, která určí, kdo z hráčů ji do nabídky vlastně dostane a může si ji okamžitě vzít.

Opravdu se nám líbí systém, jakým hra časuje bodování. To určují vlastně sami hráči tím, jaké kartičky pokládají. Žádné destičce v nabídce se ale nelze vyhnout a všechny nakonec budou použity, aby uvolnily místo jiným. Hru hodně mění využívání akcí, které umí nejen přidávat, ale i odebírat dělníky z plánu, přesouvat je, nebo škodit soupeři.

Basilica je hra, která vás překvapí několika pěknými nápady. Ty ale nedokáží udržet celou konstrukci hry. Její základy nejsou dostatečně pevné a hra se zvrhává v prosté pokládání destiček a snaze o získání převahy v barvě. Není zde nic, co by vás nutilo vyhrát, co by vás prostě bavilo. Basilica není špatná hra a pokud máte rádi Carcassonne, mohla by vás bavit, ale něco v ní chybí. Něco blyštivého, jako kousek toho chrámového sklíčka, které vrhá spoustu různých barev.

Recenze: Basilica – přispějte při stavbě svatostánku

Basilica se tváří na první pohled moc pěkně a povedeně. Nic nenasvědčuje opaku až do chvíle, kdy ji začnete hrát. V tu chvíli vám začne při pokládání dílků a zabírání většiny na barvách chybět atmosféra. Není zde nic, co by vás nutilo pokračovat. Je to o to větší škoda, že Basilica obsahuje několik zajímavých nápadů. A to v určení chvíle, kdy nastanou bodování, ale především v nabídce dílků, které se z akčních teprve překlopením mění na barevné tabulky použitelné při stavbě baziliky. Pokud byste tedy o jejím pořízení uvažovali, nenechte se zlákat barevným zpracováním a nejdřív ji vyzkoušejte, jestli vám sedne. Potěšit by mohla například fanoušky Carcassonne.

Klady:

+ pro dva hráče
+ dvouřádkový systém nabídky
+ vylepšuje pokládání dílků z Carcassonne
+ možnost akcí a blokování
+ tři bodování určované hráči

Zápory:

- příliš odtažité od tématu
- chybí atmosféra
- jen pokládání kostiček

1