Recenze: Blábol – čeština podle Ivana Mládka

Přel se jednou okřídlený vepř s bezrohým kozlem v chlívku, jestli slepice vyhrabe tunel do rybníka dřív než čáp. Přizvali si na rozsouzení známého lišáka, který se právě vrátil z teplých krajin, kde se pásli tučňáci. Lišák byl velice chytrý, a tak se rozhodl, že uspořádají klání mezi slepicí a čápem. Samozřejmě, aby si trochu přivydělal, uspořádal sázky na vítěze. A tak každému, kdo si vsadil, vyplatil pět dukátů. Nikdo z okolí si samozřejmě nemohl nechat tuto soutěž ujít, a tak z nedalekého hnízda na komíně sletěl k zemi kůň, který právě vysedával na vejcích. Z potoka se vynořila krásná bílá kočka, která na vzduchu lapala po dechu, a dokonce přikráčel krtek ze slunečního paláce oblečen do slušivých plavek.

Zanedlouho na tribuny, které se začaly nadnášet pod celou tou tíhou diváků, přišli první zvědavci. Oba dva borci, čáp krátkonohý a slepice dlouhokrká, byli připraveni v cíli, kde čekali na znamení. Pořadatelé, stejně jako slavný Vilém Tel, vystřelili po šípu jablko. Tak jest, bylo odstartováno. Čáp si však v úleku zaryl hlavu po zem a zůstal celý jako opařený. Slepice se zběsile rozhlížela po okolí, až se jí z toho zamotaly nohy. Závod byl v troskách, které se nachází nedaleko Českého ráje. Celý průběh zachránili mravenci, kteří pobavili publikum kulturistickým vystoupením. Na obloze se začalo rozednívat, všichni se rozprchli na jednu hromadu a očekávali, co se k nim snese. Vzdaloval se k nim žlutý předmět, nebylo již možného úniku, a tak vzali ruce na kyčle a znenadání zmizeli. Vesmírné opice se rozhněvaly, z oblohy otrhaly všechny banány a začaly je po nich házet. Najednou se na obloze začala třpytit jen obrovská koule sýra, a tak pořádně nikdo nevěděl, jestli je den nebo noc. Proto se pro jistotu všichni rozhodli zůstat spát, kdyby se jim tenhle sen jenom zdál.

Známý český bavič, hudebník a skladatel Ivan Mládek má na svém kontě různorodé nápady. Jeho posledním počinem, tentokrát na poli karetních her, se stal Blábol, který vyšel pod křídly společnosti Efko.

Blábol se nachází ve větší krabici, nežli by její karetní povaha napovídala. Naštěstí to není nijak přehnané, a tak není problém ji vzít do batohu a přenášet. Vzhledem k její zábavné a párty povaze je to v podstatě i nutnost.

V krabici na vás čeká ukryto celkem 156 karet a kratičký návod. Kartičky jsou z kvalitního materiálu, takže vydrží i zacházení dětí, a zároveň jsou asi třetinového rozměru oproti klasickým kartám, na které jsme normálně zvyklí. To je praktické při vykládání dlouhých vět na stole. Krabice organizuje kartičky do jednoho „chlívečku“ s nakloněnou plošinkou, do kterého můžete v průběhu hraní položit karty, aby se vám lépe dobíraly.

Do začátku každý z hráčů dostane náhodně sedm karet, všechny ostatní kartičky utvoří dobírací balíček. Úkol všech zúčastněných je jednoduchý: vytvořit z kartiček v ruce větu, která je gramaticky správně. Žádná jiná pravidla hráče nesvazují, takže se můžete dočkat opravdu bláznivých frází. Hru začíná pochopitelně účastník s nejméně vlasy, což se vzhledem k autorovi jeví jako zcela logické.

Jednotlivé slovní druhy jsou rozlišeny na základních sedm druhů podle barev: žlutá = podstatná jména, hnědá = slovesa, zelená = zájmena, oranžová = příslovce, fialové = předložky s podstatnými jmény, světle modrá = přídavná jména a tmavě modré jsou spojky. Drobná výtka směřuje na rozlišení karet. Když už byly jednotlivé slovní druhy barevně odlišeny, nemusely být využity dva odstíny modré.

Hráči nejsou omezeni pouze na jednu větu, takže mohou sestavovat i několik fantastických frází naráz. Jedna souvětí může mít maximálně tři věty. Jediné, s čím se z gramatického hlediska ve hře nesetkáte, je interpunkce, která by pravděpodobně hru příliš zesložitila a zpomalila.

V rámci jednoho svého tahu musíte použít alespoň jednu kartičku, ať už k vytvoření nové věty nebo k rozšíření některé z již vyložených vět. Obvykle budete zasahovat pouze do svých vět, ačkoliv je vám umožněno dokládat i k protivníkům. Vzhledem ke stylu bodování za délku věty však nebudete chtít pomáhat svému soupeři, takže tato možnost existuje pouze z taktických podmínek, když budete potřebovat rychle uvolnit místo v ruce.

Další variantou, kterou může hráč ve svém tahu využít, je odhození jednoho nepotřebného slova na odkládací hromádku a líznutí z balíčku ještě nepoužitých slovíček. Následující hráč vámi odložené slovo může v rámci svého tahu využít, pokud dokáže horní pojem spojit se čtyřmi dalšími v rámci svého tahu. Jako bonus v tu chvíli získá všechna slova z odkládací hromádky.

K legraci přispívá především pravidlo, že po každé změně věty musí hráč tuto větu přečíst svým soupeřům. Ti tak mají možnost nejen zkontrolovat, jestli vyložená věta je gramaticky správně, ale především se mohou upřímně zasmát zábavným blábolům.

Bohužel některá přídavná jména jsou na kartičkách uvedena pouze v jednom tvaru, tedy například jako krásný nebo růžová. V pravidlech stojí, že věta musí být gramaticky správně, což znamená, že nelze použít slovo pro jiný rod a nemůže tedy vzniknout například věta: „Růžová slon chrápe v kůlně na měsíci“. V rámci variability lze samozřejmě pravidla obejít, ale může se stát, že bude příliš snadné složit větu.

Jakmile jsou použity všechny kartičky z dobírací hromádky, hra končí a následuje sčítání bodů. Bodový zisk za jednu vyloženou větu se rovná druhé mocnině její délky ve slovech. Věta o deseti částech tedy bude za 100 bodů, slovní hříčka o patnácti kartičkách vám přinese bodů už 225 a tak dále. Vyplatí se tedy věty rozvíjet, což se vám může podařit především pomocí souvětí a přídavných jmen. Slon může být nejen velký, ale zároveň třeba ještě růžový a plachý. Po sečtení všech vět si ještě hráči odečtou po bodu za každou kartu, která jim zbyla v ruce.

Partie může skončit i předčasně a to takzvaným zavřením ze strany některého z hráčů. Dojít k němu může asi jen ve chvíli, kdy by si byl někdo hodně jistý svým vítězstvím, protože za takovéto zavření hry ztrácí padesát bodů.

Maximální počet hráčů je deset, což jasně ukazuje na záměr autora pobavit především větší skupinky. Hra však neztrácí své kouzlo ani při soupeření ve dvou. Hry ve velkém počtu hráčů jsou specifické kratšími, ale o to paradoxnějšími větami, zatímco v méně účastnících si můžete ze slov i trochu vybírat a taktizovat.

Spousta fanoušků Blábolu by určitě ocenila vydání nějakého rozšíření, které by do hry přidalo nová slova, nové možnosti a spoustu zábavy. Mohlo by se jednat například o tématické balíčky. Náhodné losování kartiček sice nějakou dobu přispívá variabilitě, ale po čase se přece jen začnou věty a slova opakovat a zábava už není taková, jako při prvních partiích. Tento fakt tvoří nejzásadnější nedostatek hry, díky němuž ztratila velký počet bodů v hodnocení hratelnosti.

Blábol je hra, která si bere základ v kráse češtiny a ve verbální fantazii hráčů. Děti naučí základům větné stavby a zároveň si užijí spoustu dobrodružství s fantazií. Pokud máte rádi Scrabble nebo podobné tvořivé hry se základem v našem jazyce, pak vás určitě bude Blábol bavit.