Recenze: Blue Lion – tajemný drahokam v Paříži

Modrý lev se vrací do Paříže! Ne a ne dostat tu myšlenku z hlavy. Vlastně by o tom ani nevěděl, kdyby se zrovna dnes nevydal na tržiště jinou cestou než obvykle. Proti němu šel muž zahalený v kabátě a před sebou nesl rozevřené noviny. A tam byla ta zpráva přes celou úvodní stranu!

Na chvilku se mu zatmělo před očima. Už dva roky byl čistý. Dřív se živil krádežemi, ale rozhodnul se toho nechat právě včas. Týden po přestěhování jej začala hledat policie, naštěstí měl dobré kontakty a spoustu stop už stačil zamést. A teď tohle. Je to způsob, jakým ho jeho minulost chce dohnat? Proč zrovna Modrý lev, jeho osudový diamant, který si vždycky přál? Už teď ale věděl, že tomu pokušení neodolá..

Ani my, hráči, se nenecháme dvakrát pobízet, když nás nová hra The Blue Lion vyzve k honbě za diamanty. Tedy alespoň nás věční lesklí krasavci svojí cenou a vzhledem lákají. Tak se pojďte na dramatickou cestu na hraně zákona vydat i vy..

The Blue Lion je název hry od francouzské společnosti Jactalea, která u nás není příliš známá. Vydává hry malého rozsahu, ale velkých myšlenek. Třeba právě za touto stojí Bruno Cathala (Shadows over Camelot: Card Game) a Sylvain Duchene. Jedná se o hru z roku 2011 a v porovnání s hrami Button Up nebo Okiya (obě recenze připravujeme) to tedy není až tak horká novinka.

Krabička, v níž se diamanty ukrývají, je překvapivě malých rozměrů. Ale co, na to aby diamant měl cenu není třeba, aby měl deset centimetrů na výšku, není-liž pravda? Takže čtvercová černá krabička s ilustrací zloděje (seznamte se, toto je Lupin) a jeho modré kořisti nás neodradila. Právě naopak. Zajímavé je, že přímo na víku je napsáno také jméno ilustrátora hry Cyrila Bouqueta.

Uvnitř čtvercové krabičky najdete nahoře položená pravidla ve třech jazycích. Angličtina je posledním z nich, ale pokud umíte francouzsky nebo německy, tak se také Blue Liona zvládnete naučit. Pravidla nejsou těžká, ačkoliv mají několik stránek. Jsou doplněna mnoha příklady a obrázky, které vás jednoduchý princip naučí.

Pod pravidly je položený pytlík s tím, o co jde nejvíc. Jsou zde krásné mrňavé modré diamanty. Samozřejmě nejsou pravé, ale i tak hezky cinkají a lámou světlo. Je na ně prostě hezký pohled. Ale ty jsou pouze vaší odměnou za úspěch. Ke hře potřebujete především šest velkých čtvercových dílků. Spolu s nimi leží na hromádce ještě další dva s nápovědou pro hráče. Ta vám na první pohled ukáže, co můžete s dílky dělat, ale také za jaké kombinace dostanete diamanty.

Kombinace? Říkáte kombinace? Ano, The Blue Lion je hra o kombinování a snaze přechytračit vašeho protivníka. To současně dává novou indicii také na počet hráčů. Tato hra je určena jen a pouze pro dva soupeře, kteří se postaví proti sobě a pokusí se unést co nejvíce diamantů.

Ale zpět k hracím kartám. Ty na sobě mají čtveřici různých portrétů. Dva z nich představují postavy, kterými se stanete vy, jako hráči. Je zde slavný Lupin a mezi něho a diamanty se postaví tajemná Lady X. K těmto dvěma obrázkům pak přibude ještě inspektor v kabátě s dýmkou a především portrét modrého diamantu, tedy titulního Modrého lva.

Kartičky jsou oboustranné, což vytváří dohromady dvanáct ploch pro rozmístění těchto čtyř obrázků. Jednoduchou matematikou tak zjistíme, že každý ze čtveřice je na deskách zastoupený právě třikrát. Jenže vždycky je na druhé straně jiný obrázek, takže často nevíte, se kterou kartou máte vlastně tu čest. Tímto mechanismem kombinace obrázků připomíná The Blue Lion hru Taiga (recenze), ačkoliv vzhledem k roku vydání by to mělo být spíše obráceně.

Teď už tedy víme, s čím máme v krabičce co do činění a je na čase, abychom konečně začali hrát. Oba soupeři se nyní dohodnou, který z nich se stane Lupinem a kdo bude Lady X. Od této postavy si vezmou jednu velkou čtvercovou kartu v její barvě – žlutou nebo modrou. Ta má na jedné straně přehled bodování a na druhé pak možnosti, které má hráč na tahu.

Každá partie začíná tím, že vezmete všech šest kartiček s obrázky a vyhodíte je do vzduchu tak, aby se ve vzduchu aspoň trochu otočily. Samozřejmě můžete také kartičky prostě jen náhodně pootáčet a zamíchat v ruce. To je lepší kvůli poškození, které by mohly utrpět z neustálého vyhazování do vzduchu a dopadání na tvrdý povrch stolu.

Nyní hráči v první fázi hry připraví kartičky do řady, ale současně už také hrají. Jejich úkolem v průběhu celé hry je získávat diamanty třemi různými kombinacemi postav. V nejjednodušší z nich musí vytvořit trojici karet, ve které jejich postava obklopuje z obou stran jednu kartičku diamantu. Druhá škodí soupeři, kterého udáte na policii – to znamená, že portrét vašeho protivníka je obklopený dvěma detektivy. Ten největší diamantový zisk (tři diamanty) si zařídíte tím, že dokážete objevit rovnou tři kartičky s diamanty přímo vedle sebe.

Ale protože karty jsou náhodně rozházené po stole, musí je hráči srovnat. Každý z nich si tedy vybere vždy jednu kartu a položí ji na stůl. První jen tak, u dalších si může vybrat, jestli ji položí zleva nebo zprava, případně jestli ji otočí. Předtím se ale nesmí podívat na druhou stranu.

Jakmile jsou všechny kartičky položené do řady, pokračuje partie druhou fází. V té mají hráči na výběr nové tři možnosti: vzít dvě sousední karty a prohodit je, jednu z nich otočit tak, aby ukázala druhý obrázek, nebo vzít krajní destičku a přesunout ji (bez otočení) na druhou stranu řady. Takto se všichni střídají v tazích a stále se snaží vytvářet výše zmíněné kombinace.

Čas od času se vám to opravdu povede. V tu chvíli vezmete prostřední z této trojice a na jedno kolo ji odstraníte. Teprve následující hráč po tom, který skóroval body a získal diamanty, může kartičku vrátit do hry. To znamená přiložit ji z jedné nebo druhé strany. I kdyby tím vytvořil nějakou novou kombinaci, nezíská žádné diamanty, protože v tuto chvíli to prostě nelze.

Vyhrává ten z hráčů, který získá jako první kombinováním destiček určený počet diamantů. V základní verzi hry se jedná o sedm modrých kamínků. Ve dvou hráčích, pro delší souboj ale doporučujeme toto číslo o něco navýšit.

The Blue Lion je jednoduchá kartičková hra o paměti, kombinování a zábavě. Nesmíte od ní očekávat víc a pak si výborně odpočinete a pobavíte se. V přemisťování destiček totiž je současně chaos i taktika ukryté a zkombinované do tajemných mixů.

Mohlo by Vás zajímat

4

koooperativnípro začátečníkyrecenzerodinná

Recenze: Aya – krása vody

Několik možností, které ve svém tahu máte, stačí na to, abyste opravdu mohli ovlivnit každým krokem vývoj partie. Ta je ve svém důsledku opravdu rychlá a nebude obvykle trvat déle, než deset minut.

K hraní v podstatě nepotřebujete nic víc, než těch šest oboustranných kartiček. Jenže mnohem důležitější je vnímání a pozornost. Každá kartička má na sobě jinou kombinaci obrázků, a pokud chcete vyhrát, je důležité, abyste ji znali. Především musíte vědět, co se nachází na druhé, momentálně zakryté straně. Jen tak se můžete propracovat k vítězství.

Zásadním zvratem je odejmutí prostřední kartičky z úspěšné kombinace. Tím vlastně máte jasné, že nemůžete skórovat dvakrát. Navíc jejím zpětným přiložením nemůže získat diamanty ani váš soupeř, což je pro něj ještě těžší. Musí tedy obvykle položit kartičku tak, aby si připravil pozici, nebo (mnohem častěji), aby ztížil situaci vám.

Samozřejmě je Blue Lion v podstatě jen jednoduchou hříčkou, která potěší a zabaví na krátkou dobu. Určitě si rádi partii zopakujete, ale většinou jen proto, abyste vyplnili časovou mezeru – třeba reklamní blok nebo prostě jen chvilku čekání. K tomu je hra přímo stvořená. A skvěle se u ní pobaví i děti.

Je důležité myslet nejen za vás, ale i za protivníka a sledovat jeho úmysly. V pravou chvíli mu je pak můžete jedním správně mířeným výstřelem zkazit. A to potěšení je na takto malou hru až překvapivě velké.

Grafika hry nevyžadovala nic zásadního. Přesto si Cyril Bouquet s portréty Lupina i Lady X vyhrál a přes svých pouhých několik kartiček nepůsobí hra na stole nějak chudě. Naopak se na ni pěkně kouká. Mnohem častěji budete ale mít hlavu namísto pěkných obrázků plnou úvah a kombinací, jak se propracovat k vítězství.

Vzhledem k námětu hry je ale dost pravděpodobné, že karty se mohou časem opotřebovat. Proto doporučujeme jimi neházet na začátku partie. Navíc takové poškození u této hry může mít dalekosáhlejší následky, protože viditelný znak na některé kartě může zcela zkazit zábavu. Hráči pak budou vědět, který obrázek se ukrývá na druhé straně.

The Blue Lion je jednoduchou kombinační hrou speciálně připravenou pro souboj dvou protivníků. Je rychlá, napínavá a plná zvratů. Navíc jsou ve hře cenné diamanty, takže se oba rivalové snaží opravdu ze všech sil. Cesta k vítězství je plná správných rozhodnutí a co nejméně chyb. Připravte si paměť a svoje analytické myšlení. To jsou správné přednosti každého lupiče..

Recenze: Blue Lion – tajemný drahokam v Paříži

Blue Lion je jednoduchá hra na paměť s několika kartičkami. Ale jak s takovou trochou můžete namáhat paměť? Jednoduše. Tyto kartičky jsou totiž oboustranné a neustále se pohybují sem a tam. Brzy tedy ztratíte přehled, kde který obrázek je. A to je problém, protože k získání diamantů potřebujete sestavit na herním plánu z šesti destiček konkrétní kombinace. K tomu můžete využívat pouze jednu akci za kolo. Můžete ale vždy jen otočit jednu destičku nebo zaměnit dvě sousední. Nezapomínejte ale, že soupeř v roli druhého zloděje, se snaží vám vaše diamanty vyfouknout! Každý má svoji postavu a kromě diamantů se musí také potýkat s detektivy. Na začátku máte vyhodit kvůli náhodnému rozestavení kartičky do vzduchu, což je ale snadno může poškodit a tím zcela znehodnotit celou zábavu. Hra zůstává velice jednoduchá a rychlá. Díky tomu je vhodná jako relaxace a pohodová zábava na vyplnění nějaké chvilky. Nemůžete s ní ale počítat na žádné serióznější hraní. Ale o to Blue Lionovi ani nešlo.

Klady:

+ důraz na paměť a přehled o dílcích
+ téma zlodějů diamantů
+ kombinační hra pro dva hráče
+ v krabičce jsou opravdové diamanty! (tedy skoro)
+ úspěšné tahy nelze řetězit

Zápory:

- kartičky raději nevyhazujte do vzduchu
- opravdu jen relaxační hra

2