Každý člověk má na pouťové balónky jiný názor. Zatímco jeden začne okamžitě snít o létání a všem, co by se na šňůrce od něj dalo provádět, druhý si představí bum a prásk. I sebelepší balónek jednou praskne, to je přece pravda. A někdo z toho má větší strach než jiný..
Je na čase postavit se svému strachu nebo si naopak užít novou zábavu s milovanými balónky. Záleží na tom, jak se na nafouknuté příšerky díváte. V obou případech by vás ale měla zaujmout hra Boom Boom Balloon, která vyšla před několika týdny v produkci společnost Albi. Vydává tak hru původně od společnosti Identity Games, ale s plně českými pravidly, přestože krabice na sobě má pouze anglické nápisy.
Už z obalu vidíte, čeho se bojí nejvíce takový malý nafouknutý balónek. Šedivých hadů, kteří se k němu potají připlíží a celého ho vypustí jedním dobře mířeným kousnutím. Naštěstí hadi uvnitř krabice jsou bezzubí a nezbývá jim, než do balónku šťouchat hlavou. Ale než na nás vztekle zasyčí a vypláznou jazyk, musíme krabici otevřít a horním malým otvorem vytáhnout všechno, co nás bude partií provázet.
Z nitra se vysypou všechny ty drobné komponenty. Jedna kostka s číslicemi jedna až tři, pytlík s desítkou namalovaných balónků čekajících na nafouknutí, ale i devět šedých hadů – tyčinek. Ale tím nejdůležitějším je vězení pro balónek, které se skládá ze tří dílků a kulatého podstavce, které dohromady dají oranžový rámeček na nožičkách s kulatým vrškem.
Na začátku hry postavíte rámeček a všechny tři nohy spojíte kulatým podstavečkem do pevné konstrukce. Nyní je třeba nafouknout balónek, ale ne moc, jen tak akorát! Musí se vám vejít dovnitř do rámečku a na podstavci pak najdete dvě malé zarážky, kde lze upevnit konec balónku tak, aby se nevyfouknul. Tím jste si připravili herní plán.
Teď je třeba ještě do hry zapojit všechny šedivé tyčinky hadů. Zastrčíte je do otvorů na ramenech, kterých je přesně stejný počet. Každou tyčinku zasunujete tak dlouho, dokud poprvé necvakne. Toto místo představuje startovní pozici a mělo by balónek dostat ještě do méně pohodlné pozice. Na stole vám kromě balónku v kleci zůstala už pouze kostka, kterou si vezme do ruky začínající hráč.
Jejím hozením začne partie. Číslo hráči určí, o kolik cvaknutí musí posunout tyčinky směrem ke středu. Vytahovat je nejde, jsou proti tomu zajištěné zoubky. Jediným způsobem jak pokračovat je cesta vpřed. Tím dostáváte balónek stále blíž a blíž prasknutí.
Záleží pouze na vás, jak cvaknutí podle čísla z kostky rozdělíte. Provedete všechny jednou tyčinkou, nebo část tady a kousek zase támhle? Je to jen na vás. Můžete stojánek posouvat, ale kdyby náhodou balónek při tomto otáčení prasknul, počítá se tato vina ve váš neprospěch. V této hře ale není vítěze, naopak hledáme poraženého. Tím se stane hráč, v jehož tahu balónek opravdu praskne.
Základní otázka zní: je Boom Boom Balloon ještě hra? Jak daleko až sahají hranice tohoto slova? Udělat soupeřivou zábavu z bouchání nafukovacího míčku už chce opravdovou odvahu a přitom stačí tak jednoduchý nápad. Ale ano, je to hra. Sice ohromně náhodná v podobě kostky, ale překvapivě strategická, pokud jde o výběr správných tyčinek.
Každá hra je trochu jiná, protože vzduchu uvnitř balónku je jiné množství. Ale především budete zasunovat pokaždé jiné tyčinky, takže se vám míček vždy zdeformuje trochu jinak. A nikdy nebudete vědět, kdy přesně praskne, trochu podobně jako bomba ve hře Tik Tak Bum (recenze).
Co bylo na hře nejlepší z mého pohledu bylo sledování balónku, který se všelijak neforemně tvaruje, aby se popral s tlakem tyčinek. Občas se vyboulí tady, jindy tam. A vy musíte tohle všechno sledovat, mít o tom přehled a využívat to ve svůj prospěch. Volba správného místa k zastrčení další tyčinky je jediným způsobem, jak přežít v partii nejdéle.
Druhým velkým zážitkem je pozorování obličejů ostatních hráčů ve chvíli, kdy cvakají tyčinky dál a dál dovnitř. Především u druhého typu hráčů, který se bojí prasknutí balónku jako čert kříže, se jedná o opravdový zážitek.
V prvních partiích není jednoduché správně odhadnout nafouknutí balónku, ale je lepší jej nafouknout víc a postupně upouštět, když se nevejde. Opačná situace s příliš malým balónkem je špatná a může vám dokonce pokazit hru. Balónek by se v každém případě měl dotýkat všech tří ramen, což je znamení, že je nafouknutý správně.
Podle našich testů hra nadchne děti všech věkových skupin, kterým prostě to napětí z možného praskání dělá ohromnou radost. Krabice (pravděpodobně z bezpečnostních důvodů) navrhuje hru až od osmi let, ale pod dozorem ji mohou hrát i šestiletí. Jen dávejte pozor, aby se kvůli tomu nezačali bát praskání balónků a aby vždy věděli, co za chvilku přijde.
Hry jsou velice rychlé (obvykle pět až deset minut), ale přitom balónky vydrží překvapivě hodně (víc, než byste čekali). Stejně tak samotné výbuchy se od sebe dost liší. Jednou míček tiše ujde, zatímco jindy se odporoučí ze světa opravdu pořádným citoslovcem PRÁSK.
Jako dozajista největší problém musíme zmínit počet balónků, který vám vystačí na pouhých deset partií! Nechápeme, jakým způsobem tvůrci uvažovali, ale děti, které naleznou hru pod vánočním stromečkem nebudou mít už druhý den s čím hrát. Pouťové balónky sice nejsou nic drahého, ale o to nepochopitelnější pro nás je, proč krabice neobsahuje nafukovacích míčků například stovku (při ceně necelou korunu za kus).
Boom Boom Balloon není tak docela hra, jako spíš taková legrácka na zabavení. Nevydržíte u ní sedět nějak dlouho, spíš se jedná o vtipný způsob, jak si ukrátit chvilkové čekání. Škoda, že jich v krabici nenajdete víc. Ale pokud chcete dětem udělat radost, pak je tohle opravdu originální způsob, jak si spolu zahrát něco napínavého.. Jenže jsou s hrou spojené zbytečné náklady navíc.
+ napínavá hra
+ baví děti
+ dobrý plastový stojan
- opravdu málo balónků v krabici
- na obsah krabice vysoká cena
- menší děti si hru samy nesestaví
