-revoluce
Ještě před pár lety se zdál svět být obrovský. Vzdálené země byly nedosažitelné ale pouze do té chvíle, kdy na tratě vyrazily divoké parní stroje. Najednou jsme si na křídlech vlaků připadali jako ptáci ubírající se ohromnou rychlostí směrem k cíli. Lodě už se nemusí spoléhat na podporu větru a z komínu se jim line spousta dýmu. Ale jsou cílem obdivu většiny z nás.
Do časů páry se vrací hráči prostřednictvím deskové hry Brass: Lancashire, kterou si pro ně připravil známý designér Martin Wallace. Jedná se o hru původně z roku 2007, kdy původně vyrazila do světa s jednodušším názvem Brass. Ale teď se díky péči vydavatele Roxley dočkala nové deluxe edice, kterou ozdobili ilustracemi Lina Cossette, David Foresta Damien Mammoliti. Hru distribuuje po Evropě firma Esdevium Games.
Ačkoliv má box velký čtvercový rozměr, je o kapku nižší, než jsme standardně zvyklí. Víko je hodně temné a zahalené do oblaků dýmu, ale přesto vidíme ten průmyslový výjev, a především jednu z důležitých postav technické revoluce. Hráči pak zahájí přípravu vyložením mapy města Lancashire. V levém straně plánu je určené místo pro zamíchané karty, hned pod ním také prostor pro dílky vlny a stupnici stejného zboží. Sledovat budou ale hráči také uhlí a železo, jehož kostičky jsou rozložené na plánu ve startovním množství. Stranou vysypou také zásobu mincí, které vytvoří bank.
To každý z hráčů dostane svoji vlastní desku s pozicemi pro továrny. Dostane dílny na vlnu, železo, ale také uhelné doly, přístavy a loděnice. Do začátku dostanou třicet liber, osm karet z dobírací hromádky, vyberou si svoji postavu a umístí ji na stupnici pořadí na společné desce. Současně tato barva také určí, jakou sadu žetonů spojení si k sobě vezme. Poté už jen obsadí ukazatelem bodů nulu na stupnici, desítku na ukazateli příjmu.
Partie se dělí na éry, které odměřuje kompletní sada karet k dobrání a jednotliví účastníci si na konci svého tahu vždy dvě doberou, aby jich znovu měli v ruce osm. V rámci jednoho tahu může hráč provést přesně dvě akce a za každou z nich zaplatí jednou z karet, které drží v ruce. Hráči tedy mohou propojovat lokace ve městě pomocí spojů své barvy, ale vždy mohou navázat pouze na lokaci, kam už dříve vede jejich železniční nebo vodní systém. Za takové rozšíření musí zaplatit pomocí uhlí a samozřejmě také našetřených liber.
Většinu akcí lze provést odhozením libovolné karty. Ale pak je tu jedna, u které druh karty má zásadní smysl. Pouze s tou správnou kartou může hráč stavět budovu. Buď musí mít v držení kartu lokace, do které ji chce umístit nebo naopak musí odpovídat svým typem konkrétní budově, jež by se měla na mapě objevit. Destičku budovy mohou hráči ze svého plánu odebírat pouze odspodu nahoru a za jejich postavení musí zaplatit nejen financemi, ale také surovinami, které doplňují nabídku obchodů v pravém horním rohu plánu.
S budovami souvisí i další akce. Aby si hráči zpřístupnili další destičky, mohou s pomocí akce rozvoje odstranit jednu destičku průmyslu. Zaplatí za to železem. Už postavené továrny na vlnu mohou hráči zase prodat a tím si zvýšit úroveň svého příjmu na stupnici. Poslední akcí je půjčka, která přinese hráči okamžité peníze, ale sníží jeho příjem. Nesmíme zapomínat, že i za všechny uvedené aktivity je třeba zahodit z ruky jednu kartu.
Na konci každého kola se může změnit pořadí hráčů, které závisí na množství utracených liber v daném kole. Ten, kdo utrácel nejméně, bude začínat. Hlavně ale dostanou všichni příjem podle postavení na stupnici. Hráči mohou být i v situaci, kdy místo zisku musí nějaké libry platit. Na konci jednotlivých ér pak získávají hráči konečně vítězné body za propojení a destičky průmyslu. Na úplný závěr dostanou hráči body za zbývající finance a vítězem se stává ten, kdo má nejvyšší zisk vítězných bodů.
Brass: Lancashire je tak trochu jiným, pokročilejším a strategičtějším propojováním lokací. Nestačí jen sbírat karty, jako v Ticket to Ride, tady má všechny mnohem větší hloubku. Především tu musíte neustále řešit ekonomiku. Udržení dobrého příjmu je základem, takže se vyplatí prodávat budovy, které se navíc poté bodují.
A peníze jsou potřeba na vše důležité. Hráči tak neustále volí, co je pro ně důležitější. Nejen s ohledem na konkrétní situaci, ale především vzhledem k plánování budoucnosti. Správné plánování tu je vším.
Neméně zásadní je také schopnost dobře manipulovat s kartami, vybírat ty správné k zahození (utracení za akce, kde je jedno, jakou kartu zahrajete) a potom vytáhnout opravdové trumfy při stavbě propojení. Ty zůstávají hlavní náplní a stěžejním bodem.
Velmi záludné je rozhodování o prvním hráči na základě utracených obnosů. To staví hráče do dvou rozdílných situací. V jednom pohledu by chtěli více utrácet, rozšiřovat svoje impérium a získávat tak body, ale na druhé straně chce být na konkrétním místě v pořadí.
Ve hře je dost možných taktik, kterými se může vývoj vašeho dopravního podniku ubírat. A všechny mají šanci na úspěch. Právě proto si hru velmi rychle oblíbí každý, kdo má rád výzvu a pořádnou porci plánování.
Na úroveň taktičnosti je zde ale solidní porce náhody, která se projevuje v dobírání zamíchaných karet. Taková výhoda je pak podstatná a to přesto, že většina akcí se provádí s kartami bez ohledu na jejich grafiku. Další potíží se může snadno pro milovníky atmosféry stát celkově suché a hutné téma, které sice je zajímavě zasazené, ale celkově neproniká do hry až tolik.
Na vlastních deskách mají hráči vlastně takové zjednodušené technologické stromy, kde se od základních budov dostávají k těm pokročilejším. Ve hře je možné stavby nahrazovat. Partie se odehrává na pomezí dvou období, kdy se nejdříve staví kanály a poté železnice. Vývoj hry je díky těmto dvěma částem o dost zajímavější a změna hratelnosti prospívá.
Není pochyb (už z prvního dojmu), že tato hra je opravdu hutná a náročná. A je vynikající už ve dvou, ale vyšší počty slibují ještě víc. Jen může přesáhnout i devadesát minut, pokud se zúčastní hráčů víc. A ve čtyřech je při tom samotný souboj nejnapínavější, protože na plánu je dostatek soupeření.
Brass: Lancashire je přes dvojici drobných výtek skvělou taktickou hrou, která nadchne každého milovníka plánování a propojovacích her. Zpracování může vypadat hodně tmavé, ale grafika je podařená a celkově hra působí. Přemýšlivá náplň je lahodná a potěší všechny náročné hráče, kteří se s radostí nechají pohltit dýmem průmyslové revoluce.
Více o hře.
+ vynikající taktická zábava
+ více cest k výhře
+ více fází hry
+ zajímavá ekonomika
+ technologické stromy
+ neustálý nedostatek peněz
- náhoda karet
- temnější zpracování
- delší herní doba
- téma není úplně záživné
