Mořská hladina je dnes výjimečně klidná. Žádná vlnka na obzoru, obloha čistá bez mráčku, úplně ideální počasí pro všechny mořské živočichy, aby se podívali k hladině. Nikdo z nich ale nepředpokládal, že se na mořském povrchu objeví tolik návštěvníků.
Najednou zvířátka zjistila, že už nejsou nahoře místa. Celý povrch moře byl ucpaný zvědavými těly, která se chtěla podívat, o co v těch hlubinách přichází. Naštěstí byl nahoře i delfín Tony, který se okamžitě chopil příležitosti a začal všechno organizovat. Jakmile se nahoře uvolnilo místo, chtěl jej nabídnout prvnímu v pořadí. Ale živočichové se začali hádat, že chtějí být ve skupince se svojí rodinou. A že jich je přesně pět.. Tak se začala psát historie mořské logické hry Cinco..
Jedná se o jeden z čerstvých přírůstků do her rodinného vydavatelství Franjos Spieleverlag. O jejích kvalitách a zajímavých principech se můžete přesvědčit už z některé z našich minulých recenzí, například na Kippit (recenze) nebo Black Box+ (recenze). Stále věříme, že se najde v České republice firma, která tyto hry začne dovážet.
Historie hry, kterou jsme vám podali na začátku, je ale trochu přikrášlená. Ale to vás asi už napadlo. Ve skutečnosti všechno začalo v roce 1958, kdy vznikla v USA hra s názvem 5ive Straight. Tedy vlastně obdoba piškvorek s cílem řady o pěti členech. A právě to je přímý rodič, ačkoliv jeho autora se designérům z Franjosu nepodařilo přes veškerou snahu nikdy zkontaktovat. Právě proto čekali s jejím vydáním až do roku 2010, kdy Cinco vyšlo. Inspiraci autoři přiznávají také z úplně jiné strany, ze země vycházejícího slunce a jejich slavné hry Gomoku, která je takovou rodinnou variantou hry Go.
Tak když jsme si pověděli trochu o historii hry, je na čase, abychom se konečně podívali do nitra krabice. Cinco se nachází v balení, které vás asi na první pohled tolik nezaujme, tedy pokud nejste vyhledavači abstraktních her. Na víku se nachází barevný nákres herního plánu. Samotná hra ani uvnitř neobsahuje žádnou složitou grafiku, jen barevná kolečka s čísly uprostřed.
Tyto číslice uvidíte hned po otevření balení, protože pokrývají celý rozkládací herní plán. Ve výsledku vytváří necelá stovka koleček šestiúhelník, číslovaný od středu. Přímo uprostřed se nachází jediné volné políčko a kolem něj se obtáčí jednička až šestka, ve spirále se čísla vinou jako had tam a zpět až k nejvyšší hodnotě devadesát.
V krabici najdete také tři pytlíky s kameny. Pětatřicet kamenů od jedné ze tří dostupných barev bude patřit jednomu hráči. Pro hraní Cinca je ovšem neméně důležitý i balíček devadesáti karet, jejichž číslice odpovídají vždy jednomu políčku na herním plánu. Pravidla nás naučí pravidla partie hned ve čtyřech jazycích, kromě němčiny a angličtiny jsou tu také francouzština a holandština.
Hráči mezi sebe položí herní plán a zamíchají balíček karet. Z něj každý soupeř dostane čtyři listy, které neukazuje ostatním. Všechny ostatní vytvoří dobírací hromádku potřebnou pro další průběh hry. Každý si nyní musí vybrat kameny jedné barvy, které si všechny vezme a položí před sebe. Úkol všech je stejný – jako první sestavit z vlastní barvy řadu pěti kamenů a to v libovolném směru.
Rivalové se střídají na tahu, kdy mají na výběr ze dvou jednoduchých možností. Buď si můžete dobrat kartu nebo jednu z ruky zahrát. Nikdy nesmíte držet více než čtyři karty. Pokud už máte plnou ruku a přijde na vás řada, musíte buď kartu zahrát, nebo všechny odložit a dobrat si místo nich nové. To vás ale bude stát celý jeden tah.
Pro vítězství je ale zásadní, abyste karty co nejvíce hráli. Pouze s jejich využitím můžete umisťovat na herní plán kameny a pokusit se urvat vítězství pro sebe. Když si vyberete jednu kartu s číslovkou z ruky a vyložíte ji přes sebe, můžete za její zahrání přidat na herní plán jeden svůj kámen. Jeho pozice na spirále je určená hodnotou na zahrané kartě, ovšem ne přesně. Můžete žeton položit na libovolné číslo stejné a vyšší hodnoty!
Tímto způsobem se hráči střídají v hraní karet a pokládání kamenů, dokud jeden z nich neuspěje. Pokud některému ze soupeřů dojdou kameny v zásobě a nikomu se dosud nepodařilo vytvořit nepřerušenou řadu o pěti stejných kamenech, pak partie končí remízou všech zúčastněných a to bez jakéhokoliv váhání.
Cinco si nehraje na nic jiného, než na velice pokročilou verzi piškvorek. Jednu takovou jsme tu vlastně už měli od stejného vydavatelství, hra se jmenovala Zoodiak (recenze). Ale Cinco jde ještě dál, protože kromě vaší strategie do hry přidává i malou dávku náhody.
Karty, které dostanete do ruky, musíte využívat s rozumem a nechávat si vždy ty, se kterými máte šanci na úspěch. Vytváření řady žetonů tímto unikátním způsobem je úplně jiný pocit, než když můžete žetony pokládat zcela volně. Zpočátku vypadá všechno hodně podobně, ale jak se herní plán začne zaplňovat, začnete mnohem víc bojovat s plánováním na základě možností, které vám skýtají právě karty v ruce.
Rozložení čísel na desce se nekroutí rovnou dokola, ale musíte se v plánu nejdřív zorientovat. Každý kruh dělá v určité fázi skok a čísla změní rotaci na opačnou stranu. Díky tomu nejsou mezi čísly stejně velké rozdíly, ale naopak jsou velice variabilní a umožňují mnohem lepší kombinování kamenů.
Co je v Cincu mnohem těžší a náročnější už na první pohled je zabraňování soupeři v dokončení jeho úspěšné pětice. Musíte si dávat dobrý pozor, protože na hexagonálním plánu není těžké nějakou protivníkovu šanci jen tak přehlédnout.
Ve třech hráčích je soupeření ještě zajímavější. Právě zde se ukazuje jednoduchost systému a přitom zajímavost zařazení karet. Svoje kouzlo má ale i týmová varianta pro čtyři (a teoreticky i pro šest) hráče, ve které sedí spoluhráči naproti sobě a snaží se společnými silami přelstít dvojici protivníků.
Cinco zůstává jednoduchou hříčkou a poctou oblíbené hře. Přitom ale podobně jako zmiňovaný Zoodiak přidává a obohacuje jednoduchou hru o další úroveň a tím jí dává druhý dech. Pro všechny fanoušky piškvorek je tohle jasná koupě, ostatní si to musí rozhodnout sami..
| Informace o hře ze serveru BoardGameGeek (odkazy směřují tam) | |
| Autor | (Uncredited) |
| Vydavatel | franjos Spieleverlag |
| Rok vydání | 2010 |
| Počet hráčů | 2 - 6 |
| Herní doba | 10 |
| Minimální věk | 8 and up |
| Jazyková závislost | No necessary in-game text (2 voters) |
| Kategorie | Abstract Strategy |
| Mechanismy | Hand Management, Pattern Building |
| Rodina | Digital Implementations: Board Game Arena |
Více o hře.
+ zajímavá úprava piškvorek
+ přidává novou taktiku s kartami
+ pěkné žetony
+ pro dva i tři hráče, nebo v týmu pro čtyři
- obtížnější orientace na plánu
- vliv náhody v podobě dobírání karet
