Recenze: City Blox – ostré městské hrany

Každé město se skládá z bloků. Jsou to malé i velké kostičky, které správně položené na sebe vytvoří tu scenerii, již všichni tak dobře známe. Jenže dům v zelené krajině není všechno, co takové lidské sídlo v dnešní době potřebuje. Lidé vyžadují, aby se v místě jejich bydliště nacházela i škola pro potomky nebo třeba supermarket, kde se dá pořídit většinu životních potřeb.

O stavbě takového města, respektive několika měst, vypráví desková hra City Blox, kterou na český trh přináší firma Dino. Jejím autorem je Jacob Berg, který ji vyvinul pod záštitou společnosti Whatz Games. O vizuální podobu hry se postarala Carla Naude.

Víko malé krabice vypadá, jako byste jeho obrázek vystřihli z nějaké stavební počítačové hry. Už před zvednutím víka ale je jasné, že tady žádné počítače nebudou a místo nich se ukrývá hromada různobarevných kostiček. Partie pak přesto začíná u stavebních pozemků (o rozměrech 8×8 špuntů), které si hráči vyloží před sebe. K tomu dostanou účastníci také sadu tří karet – jednu s domem, jednu se školou a jednu se supermarketem. Tyto karty jsou ale velmi zvláštní, protože v sobě mají výřezy, které naznačují místo pro stavbu.

Krabice zůstane ležet uprostřed a bude sloužit jako zásobárna stavebních kostek a také místo, kam uloží balíček zamíchaných malinkých kartiček událostí. Ještě před začátkem partie si hráči zvolí obtížnost, která jim předepíše cílový počet pater.

Začínající hráč vybere sadu tolika různých kostek, kolik je hráčů. Při tom může volit ze šesti rozměrů, které jsou kromě velikosti snadno rozpoznatelné také barvou. Tyto čtyři zvolené dílky položí do separátního kastlíku ve dně krabice a tím je dá k dispozici. Ještě předtím si ale sám ze sady vybere jednu kostičku pro sebe a postupně si svůj stavební materiál vyberou i ostatní. Kostičku ihned připojí na stavební pozemek, a to zcela libovolně podle svých představ.

Tyto kola se opakují a mění se pouze hráč, který na jeho začátku vybírá dílky. Na konci každého z nich se ale mohou jednotliví účastníci sami za sebe rozhodnout, jestli si myslí, že jejich stavba je hotová a odpovídá požadavkům výřezu v kartě krajiny. Při tom mohou situaci kontrolovat pouze očima a odhadem. Teprve, když se hráč rozhodne, že chce dostavět a zkolaudovat svoji stavbu, může přes ni přetáhnout kartu krajiny. Pouze v případě, že karta sedí a uvnitř nezůstane žádný nevyplněný prostor, se může stavitel zaradovat. Obtížnost pak určuje, jestli stačí mít postavené jedno patro nebo hráči musí některé kostičky položit i do vyšších úrovní.

Za chybu jsou hráči potrestaní tak, že svoji kartu pozemku vymění za jinou a musí k tomu vrátit jednu kostku ze své stavební destičky. Potom mohou ale přeskládat zbývající dílky tak, aby co nejlépe vyhovovaly novému zadání.

V důsledku úspěchu si hráč musí dobrat kartu události a ovlivnit tak sebe, jiné hráče nebo klidně všechny účastníky. Je jich tucet různých druhů a nikdy nevíte, co se stane zrovna v aktuálním tahu.

Hráč si nedobírá novou kartu, protože jeho cílem je poskládat právě tyto tři pozemky podle zadání a postavit tak domy tak, jak je architekt navrhnul. Ten, komu se to podaří jako prvnímu, se stává vítězem.

City Blox je stavební hrou, která je vlastně takovou hravou stavebnicí. Hráči používají kostičky a mají už dopředu kartami předepsané tvary, které musí vytvořit. Jen není jednoduché se dostat právě k těm nejvhodnějším tvarům. Musí tedy pracovat s tím, co zrovna mají.

Mohlo by Vás zajímat

3

dětskárecenzerodinná

Recenze: Dicke Luft in der Gruft aneb Upíři

Pokud hráč dostane kostičku, kterou nechce přiložit, může ji odložit vedle plánu. Ve chvíli, kdy se tak stane podruhé, může tyto dva dílky vyměnit za libovolný tvar z boxu. Tím se ale současně připravuje o možnost, jak na sebe soupeři mohou šít pasti. Pokud totiž dobře pozorujete ostatní, většinou lze snadno vydedukovat, které dílky se jim hodí a které ne.

Ústředním prvkem celé hry je stavění, ale průběh tahu je vždy jasně daný. Chcete si pro sebe ponechat dílek, který potřebujete (a využít tak výhodu, že jste na tahu), ale ostatním připravit tvary, se kterými to nebudou mít jednoduché. Takhle se situace točí, takže dostanete skladbu kamenů potřebných a těch ostatních. A to, jak je dohromady zkombinujete do potřebných tvarů na třech volných pozicích, je čistě na vás.

Počet hráčů na dojem ze hry samozřejmě má vliv. Nejenže jde o počet kostiček, a tedy i výběr ve chvíli, kdy nevybíráte. Především ale v duelu dostávají hráči v jednotlivých kolech rovou dvě kostičky a díky tomu i celá partie rychleji utíkají. Ale ona se celkově herní doba stavění stejně směstná do dvaceti minut bez ohledu na to, kolik hráčů je.

Nejlehčí verze s jedním patrem nepřináší žádnou pořádnou výzvu. Jakmile ale začnou domy růst a pravidlo říká, že musí alespoň jedna kostička být v druhém nebo dokonce třetím patře, najednou je práce s kameny mnohem složitější.

City Blox není špatnou hrou, ale není ani nějak výjimečnou. Je vhodná pro děti a rodiny, které rády staví, ale chtěli by u toho zažít něco navíc. Tomu dopomáhá opravdu jedinečné zpracování s vyřezanými kartami. Hra je zajímavá hlavně pro ty menší hráče nebo pro rodiny, protože tam ta lehkost stavebního principu nebude vadit. City Blox  je hravým Legem, u kterého jde o hledání vítěze.

Recenze: City Blox – ostré městské hrany

City Blox nemá na první pohled příliš čím překvapit, a přesto se mu to podaří. Jsou to vyříznuté karty, které slouží jako zadání, ale současně i jako kontrola. Jeden z hráčů vždy určí sadu kostek, se kterými se bude hrát a ty si postupně všichni rozeberou. Partie je velmi rychlá a jednoduchá, ale tři obtížnosti napovídají, že nemusí vše být úplně snadné. Jen ten princip hry i samotné stavění je nenáročný, což od City Blox odradí zkušenější zájemce.

Klady:

+ tři obtížnosti
+ vyřezané karty
+ možnost ovlivnit soupeře
+ herní doba
+ vhodně pro malé školáky

Zápory:

- stavební princip je opravdu základní

3