Recenze: Cocotaki – jo, kohouti, to jsou páni aneb UNO se zvuky

V novém světě se budou moct kamarádit jen zvířátka, která mají stejnou barvu. Nechce se mi tomu věřit, ale moudrá želva to říkala. A všechny její předpovědi se vyplnily. Ať už nám říkala, že největší nepřítel zvířat sejde dolů ze stromů, nebo že když voda padá na zemi, měli bychom se schovat. Ignác ji neposlechl a zasáhnul ho paprsek světla.

A tak, když želva Fiona říká, že na barvě záleží, budu jí to věřit. Jenže moje modrá barva mi nedává moc na výběr. Kromě bláznivého prasátka Rinkyho už je ve vesnici jen psí smečka. A s těmi se kamarádit nemůžu, protože mě vyhnali ze svých řad. Co teď budu dělat? Kdo mi jen pomůže, až ta barevná revoluce přijde?

A ona už je tady. Malému Flokimu to radost neudělá. Modrý pejsek ale může najít záchranu zrovna ve vašem náručí, pokud si pořídíte karetní hru Cocotaki od Haima Shafira, autora Cink (recenze) a Cvak (recenze). Možná se vám zdá, že všechny jeho hry sdílí začáteční písmeno C, ale to je jen shoda okolností v českém překladu firmy Piatnik. Ilustracemi hře dodali ducha Ran Arieli a Oliver Freudenreich.

Hra se ukrývá v klasické karetní krabičce s horním víkem, na kterém jsou čtyři zvířátka. Kromě našeho kamaráda modrého pejska tu je ještě žlutý lev, zelený oslík a červený kohout, který na ně všechny dohlíží. Ale když tyhle čtyři zvířátka odběhnou a vy s nimi odložíte stranou i horní část krabičky, najdete uvnitř dva balíčky karet. Všechny obsahují ilustraci nějakého zvířátka v různých barvách, ze kterých až přechází oči. Samotných karet je celkem 112 a zcela je překrývají pravidla jako rozkládací leporelo – na jedné straně české a na druhé slovenské.

Právě pravidla nás připraví na to, že rozdáme karty všem hráčům. Jejich počet ale záleží na obtížnosti. Pro základní verzi, kterou si nyní vysvětlíme, nám bude stačit celkem osm karet pro každého hráče. Všechny ostatní položíme do středu stolu jako dobírací hromádku. Jednu kartu pak otočíme obrázkem nahoru a bude sloužit jako místo, kam začneme hrát svoje vlastní karty.

Jakmile na hráče přijde řada, může na odhazovací balíček zahrát jednu kartu z ruky. Ta se musí s předchozí zahranou shodovat buď barvou, nebo zvířátkem, které je na obrázku. S každou vyloženou ilustrací musí ale hráč také napodobit zvuk zvířete, které vyložil. A určitě tušíte, že tady na nás čekají výjimky, na něž si budou muset všichni účastníci dát pozor.

První a největší pozor si musí všichni hráči dát na červenou barvu. Taková červená zvířátka nevydávají žádné zvuky (na rozdíl od jejich ostatních barevných brášků) a přesně tak se musí zachovat i hráč samotný. Ale i z tohoto pravidla existuje výjimka – červený kohout, který dorazil z cizokrajné kohoutí země, kde místo kykyryký dělají kohouti cocotaki! Motýlci zase slouží jako žolíci, kteří současně umožní svému majiteli změnit barvu.

Ve všech těchto situacích je prostor na to, aby se někdo z hráčů zachoval špatně a vysloužil si tak trest. To znamená vzít si dvě karty z dobírací hromádky, což hráče výrazně oddálí od cíle. Partie pak končí ve chvíli, kdy někdo z hráčů vyloží i poslední kartu z ruky. Na svoji šanci na vítězství ale musí nejdříve upozornit všechny ostatní ve chvíli, kdy mu takové jedno zvířátko v ruce zůstává. Hráči tak mají ještě šanci na to reagovat. Zahráním posledního listu partie končí vítězstvím toho hráče.

Cocotaki je vlastně jednoduchým nástupcem Una (recenze) nebo Prší. Hráči se snaží co nejrychleji zbavit karet, ale nemohou se navzájem příliš ovlivnit. Musí se soustředit na to, aby sami nedělali chyby a teprve tak se mohou přiblížit k radostné chvíli, kdy zahrají poslední kartu.

Bohužel v základní verzi, kde na sebe hráči nemohou útočit, narazíte na jeden podstatný nedostatek. Pokud nikdo z hráčů neudělá chybu, vítězem se stane ten, kdo na začátku partii zahájil. Má tedy jasnou výhodu, která by v takovýchto hrách neměla být vůbec přítomná, zvlášť pokud se jedná o karetní hru pro děti.

Mohlo by Vás zajímat

2

karetnípártypro začátečníkyrecenzerodinná

Recenze: Bang! Super střela – přestřelky ve jménu zákona

Jenže pak naštěstí vstoupí do hry nová a přídavná pravidla. Ty umožní nejen zbavit hráče jejich tahu (kohout), ale také změnit směr hry (lev). A pak je tu legrační oslí kolo, které zahájí vyložení oslíka, na kterého ostatní mohou reagovat také pouze hýkáním.

Hra má ale hned dvě pokročilé verze a ta pro profíky jde ještě dál. Hráči najednou mají možnost vyložit více stejných karet naráz a u všech takových obrázků musí dodržet správně pravidla pro zvuky. Tím se sice zvyšuje obtížnost, ale současně ještě větší roli hraje náhoda při počátečním rozdání karet. Hráč, který dostane lepší sady zvířat, má najednou mnohem blíž k vítězství. A to by se dít nemělo.

Zvukový prvek do hry vnáší zajímavou novinku. Hráči musí mnohem víc hlídat vlastní ruku a nemají tolik času na to, aby se soustředili na výběr karet. To je sice na jednu stranu dobrá zpráva, ale současně to celou hru zpomaluje, protože případný trest je dost přísný.

Zpracování je pěkné, hranaté kresby jsou jednoduché, ale snadno rozeznatelné. Barvy jsou také dobře zvolené, ačkoliv vzhledem k jejich počtu mohou mít barvoslepí problém s jejich rozpoznáváním. Žádné symboly nám s jejich rozlišením nepomohou.

Cocotaki je nástupcem klasických vykládacích her, které mají mnoho věrných fanoušků. Ubírají sice na konfliktnosti, protože ostatním nemůžete jednoduše přidat karty do ruky, ale místo toho do hry přidávají zvuky. Díky tomu je nakonec pocit z Cocotaki jiný. Hra je vhodná především pro děti, které budou ve hře dělat chyby, zatímco dospělí se tak snadno zmást nenechají.

Recenze: Cocotaki – jo, kohouti, to jsou páni aneb UNO se zvuky

Cocotaki je karetní hra, ve které můžete vždy vykládat jen karty se stejnou barvou nebo zvířátkem, jako horní karta balíčku. Tím je velmi podobná jiným známým hrám, ale naštěstí se odlišuje dostatečně tím, že nutí hráče dělat zvuky k zahranému tvorovi. Bohužel obě hlavní varianty hry trpí nějakým nedostatkem – náhodou, která však vadí především dospělým hráčům. Naopak děti si se zvířátky přece jen užijí legraci. Cocotaki tak je nakonec jen průměrnou dětskou hrou.

Klady:

+ zajímavý zvrat se zvuky zvířat
+ více obtížností
+ pěkná hranatá grafika

Zápory:

- v základní hře má začínající hráč výhodu
- ve verzi pro profíky má náhoda důležité slovo
- méně konfliktů

0