Kdo se bojí, nesmí do zábavního parku. Nebo vlastně může, protože kromě nebezpečných domů hrůzy a vysoko jezdících vozíků jsou tu i bezpečné atrakce, při kterých můžete zůstat mimo dosah strašných stvoření a strachu. Kdo by dokázal odmítnout víkend v jednom z těchto blikajících a hlučných míst?
Jestli se máme nechat pozvat na podobnou návštěvu deskové hry Coney Island, kterou si pro nás z prostředí poutí a parků připravil Michael Schacht. Hru vydal pod záštitou úspěšného vydavatele Argentum Verlag a jeho hru kompletně ilustroval Dennis Lohausen. Nabízela by se otázka, jestli je po vytvoření Steam Parku ještě třeba další hru o zábavných parcích. Jenže Coney Island vyšel už v roce 2011 a něco tedy pamatuje.
V červené protáhlé krabici nás vítá uvaděč a nechává nás nakouknout bránou do nitra, kde se lidé od pohledu výborně baví. Uvnitř pak na hráče čeká rozkládací herní plán s dvěma tucty území pro stavbu v podobě ohraničených čtverečků. Na něj hráči položí čtyři náhodně vylosované destičky atrakcí do středu na ušlapané pozice bez travního porostu. Poblíž plánu pak umístí žetony atrakcí, novin, dílky peněz, destičky postav, dřevěné suroviny a také zbývající dílky staveb.
Každý ze soupeřů dostane jednu svoji malou čtvercovou desku se třemi maringotkami. To bude jeho domov při stavbě společného zábavního parku, na jehož kompletaci se budou podílet všechny zúčastněné rodiny. Právě volbou destičky a barvy si tak hráči vyberou svoji roli, k tomu dostanou devět dílků šoumenů (které rozloží právě na jednotlivé maringotky), jeden kulatý bodovací žeton (položí jej na stupnici kolem plánu), dva dílky bankovek a jednu kostičku stavebního materiálu.
Na začátku svého tahu hráč získá příjem, který mu přiteče ze všech volných pozic maringotek. Na začátku tak každý vozík přinese hráči jednu surovinu svého typu (peníze, kostičku a body atrakcí).
Hned poté následuje akční fáze, ve které hráči dostanou šanci připravit na zelené louce další stavební pozemky. Za pořízení nového území zaplatí určitý obnos bankovek, ale obdrží body, materiál nebo další výhody natištěné na položeném dílku. Pouze taková zpracovaná a upravená místa lze využít a poslat sem na průzkum svoje šoumeny. Může odebrat postavu z libovolného vozu, ale vždy pouze toho nalevo. Zaplatí za to cenu uvedenou na dveřích maringotky (jednu až tři kostičky).
Pouze s použitím těchto pomocníků (a to i soupeřových) může hráč umístit na plán jednu z velkých atrakcí. Opět zaplatí její cenu v kostičkách, ale body za atrakce dostanou všichni, kdo se na ní svými dělníky podíleli. Ovšem zatímco aktivní stavitel dostane tu hodnotu nalevo, ostatní získají alespoň cenu útěchy. Šoumeni se pak vrací do svých maringotek a je možné je znovu použít.
Za dvě našetřené bankovky si hráč může pořídit destičku postavy, jejíž akce pak bude moci libovolně používat ve svém tahu. Ovšem tito zaměstnanci nebudou hráčům sloužit navěky, ale pouze dokud jim je někdo za opakovanou úplatu nevyfoukne. Takové postavy umožní měnit či získávat kostičky materiálu, které hráčům může chybět.
Partie končí při dosažení bodového cíle (šedesáti bodů), zaplnění stavebních parcel nebo vyčerpání zásob dílků. Nyní hráči mohou získat pár dodatečných vítězných bodů k těm hlavním, které střádali v průběhu celé hry. Vítězem se stává ten, kdo došel na bodovací stupnici nejdále.
Coney Island je takovou tou klasickou strategickou hrou, ve které si počítáte jeden za druhým bodíkem. Možná by se hodilo označení staromódní, což může být pro někoho zpráva dobrá a pro jiného naopak ne. Hra se totiž drží takových těch klasických euro pouček, že bitva o vítězství musí být co nejtaktičtější.
No a v této hře opravdu nenajdete náhodu. Všechny nákupy jsou předem dané a dokonce i odměny za vytvoření stavebních parcel – ty jsou dokonce natištěné přímo na herním plánu. Bohužel to s sebou nese jednu výraznou nevýhodu – hra je totiž dost podobná, ať ji hrajete poprvé nebo popáté.
Stavba atrakcí je vyřešena dobře přes figurky šoumenů. Díky tomu hráči mohou plánovat dopředu, ale především lze využívat i postavičky soupeřů. Ti za to dostanou částečnou kompenzaci v bodech, ale zdaleka ne tolik, kolik samotný budovatel. Je tedy důležité být první a vytvářet tak z figurek co nejefektivnější tvary.
K taktičnosti patří nejen vyšší náročnost na hráče, protože vhodná pro menší hráče určitě není, ale především vyšší herní doba. Ta obvykle překročí 45 minut, ale vítěze budete znát určitě dřív, než uplyne hodina. Partie funguje ve všech počtech, protože hráči se navzájem nemohou nijak významně ovlivňovat.
Hra obsahuje řadu dalších zajímavých prvků, které z ní udělají objekt zájmu některých hráčů – vysílání dělníků na plán odhaluje místa na maringotkách, které ovlivní příjmy. A šancí, jak všechny zdroje zase utratit, je víc než dost. Pro hráče tu je několik možností, jak získávat body. Ale všechny nakonec jsou dost podobné a propojené.
Zpracování je solidní, ale nijak výjimečné. Dřevěné kostičky jsou fajn a ilustrace jsou tematické, ale všechno to je takové normální. To platí i k tématu, které vás neuvede do transu. Vlastně bylo možné stavět cokoliv jiného.
Coney Island není hra, která by byla královnou mezi stavebními hrami. Je výrazně taktická, což jí dává plusové body, ale je až příliš suchá a vážná. A to je překážkou na její cestě k většímu úspěchu. Hra funguje, baví, ale nevyniká. Coney Island osloví pouze specifické publikum.
| Informace o hře ze serveru BoardGameGeek (odkazy směřují tam) | |
| Autor | Michael Schacht |
| Ilustrace | Dennis Lohausen |
| Vydavatel | Argentum Verlag, White Goblin Games |
| Rok vydání | 2011 |
| Počet hráčů | 2 - 4 |
| Herní doba | 60 |
| Minimální věk | 10 and up |
| Jazyková závislost | No necessary in-game text (6 voters) |
| Kategorie | Economic |
| Mechanismy | Enclosure, Tile Placement |
| Rozšíření | Coney Island: Giant Wheel |
| Rodina | Theme: Amusement Parks / Theme Parks |
Více o hře.
+ stavba prostřednictvím dělníků
+ kvalitní taktická hra
+ standardní zpracování
+ dost možností pro bodování
- nic výjimečného
- standardní zpracování
- obyčejné téma
