Konečně byla na dosah. Mezihvězdná brána, o které mu vyprávělo tolik kolegů, vědců i přátel. Všichni o ní mluvili se stejným zápalem a on byl prvním člověkem, který ji uviděl. Zářící a tetelící se světlo v popředí černého neprobádaného vesmíru. Předkové zanechali všem rasám společně vědomosti, než se ztratili bůhvíkam. Pradávná rasa bytostí s neomezenými možnostmi. Podle některých zdrojů a nálezů by mohla stát za vznikem celého lidstva.. Bylo na něm, aby udělal ten poslední, nejtěžší krůček a zjistil to.
Příběh o hvězdných branách a odkazu Předků je přesně to, co na vás čeká v deskové hře Cosmic Encounter. Jenže lidská rasa není jediná, která si na zásobu technologií a vědomostí nevídané síly dělá zálusk. Za vznikem hry stojí stejná trojice jako za hrou Dune a tedy i za novinkou Rex: Final Days of an Empire (recenze) – Bill Eberle, Jack Kittredge a Peter Olotka. K nim pak svoje síly přidal ještě Bill Norton a ve hře měl své prsty i Kevin Wilson, autor Civilizace (recenze). O ilustrace se podělilo také více autorů – Andrew Navaro, Sabe Lewellen a Brian Schomburg.
Už samotná jména autorů vás asi navedla na stopu. Hru samozřejmě vydává firma Fantasy Flight Games, stejně jako zmiňovaného Rexe. U nás ji můžete koupit v distribuci společnosti Svět her. A podobně jako Rex i Cosmic Encounter vydaný v roce 2008 si bere inspiraci v starší původní klasice z roku 1977.
Krabice vás svojí velikostí nepřekvapí ani kladně ani záporně. Je prostě takové velikosti, jaké jsme si už zvykli, tedy čtvercové arhamovské velikosti. Uvnitř najdete spoustu kartonových dílků různých tvarů. Vévodí jim ale suverénně archy s planetami. Kulatých obyvatelných obrů je celkem 25, díky čemuž připadá přesně pět na každého hráče. Světy jsou současně vyvedené také v barvách jednotlivých hráčů, kteří si je na začátku partie přivlastní.
Kromě nich jsou z kartonu vyrobeny ještě další části vesmíru – vrakoviště v podobě černé díry se zářezy očíslovanými nula až pět. Sem odcházejí lodě odpočívat po prohrané bitvě, ale i černá díra má své obyvatele, kteří čas od času nějakou loď vydají zpět. Velikostí zdaleka přesahuje všechny planety i černou díru mezihvězdná brána a má tvar obrovské šipky.
Každému hráči patři ještě jeden malý žeton – ukazatel počtu cizích kolonií a některým druhům mimozemšťanů pomohou ve sledování jejich speciálních schopností vesmírné žetony. A pak už tu jsou pouze přídavné žetony pro rozšiřující pravidla – kulaté Měsíční dělo, velká Planeta zrodu a také žeton Prométhea.
Zbytek komponent tvoří hromádky karet. Ty největší a nejdůležitější jsou velké karty mimozemšťanů. A členem jedné takové rasy se vždy hráč na partii stane. A protože je těchto karet v krabici k dispozici neuvěřitelných padesát, znamená už toto číslo samo ohromnou variabilitu a naznačuje, čím bude tato hra zajímavá. O každém vesmírném národu se dozvíte nejen jeho jméno, ale také historii rasy a především schopnost a její specifikace (kdy ji lze využít a jestli je povinná).
Mimozemšťané jsou navíc rozdělení do tří obtížností, které označují pokročilost hráčů – zelená rasa je vhodná pro začátečníky, a čím víc se barva blíží k červené (uprostřed je oranžová), tím je hra za národ složitější.
Dvacítka karet osudu bude řídit průběhy bojů ve vesmíru, jako jakási vyšší síla, která určuje, kdo na koho zrovna zaútočí. Celých 72 je vesmírných karet, které využijí hráči při všech svých kosmických soubojích, ať už se jedná přímo o soubojové karty s číselnou hodnotou, posily nebo artefakty, které mohou zvrátit výsledek bitvy.
Stejný počet jako mimozemských ras, tedy padesát, je i takzvaných karet výbojných. Nelze je sice hrát v průběhu bitev, ale přesto mají velice výrazný vliv na celý průběh hry. Navíc se jejich efekt liší podle toho, jestli kartu zahraje vetřelec odpovídající rasy. A teď už nám zbývají jen karty technologií, které využijete ve volitelné variantě hry.
Věděli jste, že všechny mimozemské rasy mají shodný dopravní prostředek, který jim zanechali Předkové? Jedná se o vesmírný talíř s malou kopulí pro pilota uprostřed. Jejich kulatý tvar je vynikající pro všechny druhy manévrů. A právě stovka takových lodí v pěti barvách (dvacet na hráče) se ukrývá uvnitř krabice Cosmic Encounteru.
Samotná hra je až překvapivě jednoduchá, stejně jako její příprava. Každý z hráčů se vžije do role jedné z dostupných ras, ale na začátku partie si bude vybírat ze dvou. Ty si náhodně vylosuje z balíčku výbojných karet (každá výbojná karta náleží jedné rase) a z této dvojice si zvolí mimozemšťana, který mu více vyhovuje schopnostmi. Jeho identita však nezůstane skrytá, ale podělí se o ni s ostatními. Nezapomeňte zařadit do partie pouze takové karty, které odpovídají pokročilostí účastníkům hry.
Nyní připravíme vesmír, ve kterém se bude celá hra odehrávat. Každý ze soupeřů si vybere barvu, k níž dostane plastové vesmírné talíře, malý žeton počtu kolonií a také pětici velkých kartonových planet. Ty před sebe rozloží a na každou z nich umístí pět svých lodí. Podle zvolených barev musíte také upravit balíček osudu tak, aby obsahoval pouze barvy zúčastněných hráčů.
Karty výbojných karet odpovídající zvoleným rasám se zamíchají spolu s velkým balíčkem bojových vesmírných karet. Tato hromádka tvoří dobírací zásobu, z níž dostane každý hráč do začátku přesně osm karet. Uprostřed stolu by mělo zbýt místo pro dva podstatné společné díly – vrakoviště, na kterém si hráči také označí žetonem nulu kolonií na cizích světech, a také špičatou mezihvězdnou bránu, která útočníka vždy přivede na práh jeho oběti. Nyní už zbývá pouze určit začínajícího hráče a můžete se s chutí ponořit do objevování vesmíru.
Ale na kochání se jeho krásami budete mít velice málo času. Cosmic Encounter je totiž hrou protkanou neustálými souboji. Proto také hráč musí mít na začátku tahu v ruce alespoň jednu útočnou kartu. Pokud tomu tak není, může si obměnit celou ruku a teprve pak může pokračovat v činnostech, které má na výběr.
Nejdříve musí určit planetární systém, na který bude útočit. Mezihvězdná brána je nevypočitatelná a přenese lodě často na nečekaná místa. Hráč tedy odhalí horní kartu z balíčku osudu a tím zjistí, kdo bude cílem útoku jeho loďstva pro tento tah. Ve výjimečných situacích si může hráč dokonce svého nepřítele vybrat.
Dalším krokem je už opravdová volba hráče, který má nyní možnost určit konkrétní planetu, o kterou se bude bojovat. Na ni jednoduše namíří mezihvězdnou bránu a na její širší konec položí jednu až čtyři svoje vesmírné lodě, ze kterých tak udělá útočnou flotilu. Může je posbírat z libovolných svých kolonií v celém vesmíru. Zatímco útočník má tuto možnost, obránce je překvapený a musí se bránit s tím, co má na planetě k dispozici.
Naštěstí řešení boje není zdaleka tak jednoduché, protože hráči nyní mohou začít vyjednávat s ostatními, uplácet, prosit a slibovat, aby dostali některou z ostatních ras na svoji stranu. Tuto možnost mají jak útočník, tak obránce.
Tvorba aliancí má pevná pravidla, při nichž jmenuje útočník hráče, které by chtěl mít za spojence. Totéž pak učiní i obránce, aniž by se kterýkoliv z oslovených soupeřů k nabídkám vyslovoval. Pak se postupně ostatní vyjádří, na kterou stranu konfliktu se chtějí přidat nebo jestli chtějí zůstat neutrální. Co z toho hráči mají? V případě útočníkova spojence se jeho lodě nastěhují na dobytou planetu a on získá cennou kolonii. Všechny poražené lodě (a to i spojenecké) jsou odtaženy na vrakoviště. Odsud dostanou opravenou jednu loď zpět na začátku každého svého tahu.
Teď se ale podíváme na průběh samotné bitvy. K lodím útočníka a obránce tedy přidají svoji letku také případní spojenci. Hlavní účastníci konfliktu nyní vyberou z ruky jednu svoji útočnou kartu a vyloží ji před sebe číslem dolů. Když oba plánování dokončili, karty odhalí a její sílu přičtou k počtu svých a spojeneckých lodí. Pak už stačí porovnat tato dvě čísla, abyste zjistili vítěze.
Kromě síly mohou ale oba hráči také zahrát kartu vyjednávání. V takové situaci se mohou pokusit dohodnout na nějakém výhodném obchodě – například výměně karet za zřízení kolonie. Pokud se ale nedomluví na společném řešení, přijdou každý o tři lodě.
Výsledek klasických soubojů lze ale ovlivnit ještě hraním karet posil, které se vykládají až ve chvíli, kdy už jsou síly obou stran odhaleny. Mohou je navíc hrát nejen hlavní aktéři, ale také spojenci.
Pokud si hráč z balíčku osudu vytáhne svoji vlastní barvu, může se pokusit vypudit ze svého systému jednu libovolnou kolonii soupeře. V této situaci namíří mezihvězdnou bránu na vlastní planetu a stává se útočníkem na jednu z kolonií, která na planetě je. Jinak souboj probíhá klasicky.
Ještě je tu ale jedna důležitá informace. Ve svém tahu totiž hráč může vyvolat ne jeden, ale rovnou dva souboje. Pro možnost druhého útoku ale musí splnit hned dvě podmínky – musí mít v ruce alespoň jednu útočnou kartu a především musel uspět ve svém prvním útoku.
Partie dále probíhá a hráči se střídají v tazích tak dlouho, dokud některý z nich nedosáhne maximálního vítězného počtu pěti cizineckých kolonií. Tento hráč se stává okamžitě vítězem partie. Může se dokonce stát, že vítězů bude několik, protože aliance nebo vyjednávání mohou přinést ovoce pro více ras současně.
Cosmic Encounter je vynikající odlehčenou sci-fi hrou, která je plná neustálých útoků, napadání, bránění a dohadování. V aliancích je mnohem svobodnější než nedávno recenzovaný Rex, ale ty zase mají velice krátké trvání. Každý z hráčů se snaží z aktuálního souboje profitovat sám pro sebe a podle toho volí stranu konfliktu.
Samozřejmě jak se lodě přidávají na jednu nebo druhou stranu, mění se i názory a rozpoložení ostatních hráčů, kteří se ještě mají rozhodnout. Volba začíná vždy u útočníka a postupuje podle směru hodinových ručiček, takže je vždy spravedlivá – hráči si vystřídají všechny pozice, jak postupují tahy.
Celý herní systém by byl hodně plochý, nebýt neuvěřitelně variabilních dovedností jednotlivých mimozemšťanů. Ty vám dávají opravdu široké možnosti, jak ovlivňovat průběh partie ve svůj prospěch. Jedná se o opravdu unikátní schopnosti, ze kterých vám často klesne brada – například Antihmoťák vyhrává nižším číslem, Citadelové mohou na svých planetách připravovat opevnění z útočných karet, Diktátor ovládá karty osudu a Warpishové jsou nekromanti a přidávají k útočné síle i svoje lodě na vrakovišti. Navíc hra obsahuje variantu se skrytou identitou, kterou odhalíte až ve chvíli, kdy chcete poprvé svoji schopnost použít.
Ano, základní pravidla Cosmic Encounteru jsou opravdu velice jednoduchá, ale pro to je jeden opravdu specifický důvod. Pravidla v Cosmicu jsou totiž od toho, aby se porušovala! Pokud máte správnou kartu v ruce nebo jste na sebe vzali roli správného aliena, nic není nemožné. V tom je ale současně skrytá také záludnost Cosmicu, protože většina akcí je zde zcela nepředvídatelných.
Úžasné na této hře je fakt, že ačkoliv nejste na tahu, neustále se můžete na dění na plánu podílet. Každá bitva je vlastně i vaše, můžete díky ní ztratit nebo z ní profitovat. Často se dokonce stanete vítězem, aniž by byl zrovna váš tah! To znamená, že vlastně nemáte vůbec čas se nudit a musíte se neustále věnovat dění v galaxii.
Přitom ale všemu vládne chaos, přesně, jak by to mělo ve správném vesmíru být. Je tu hromada náhody způsobená náhodným losováním karet i nabídkou, kterou budete mít v ruce. Přitom si ale můžete skvěle užít divokou jízdu, ačkoliv nakonec nestanete na tom nejvyšším stupínku nejvyspělejší civilizace. Cosmic Encounter totiž je o zážitcích téměř stejně, jako je o vítězství.
Díky této náhodě a lidské interakci bude ale každá partie zcela odlišná. Podílí se na tom výrazně také neuvěřitelný počet padesáti ras, který dále navyšuje několik dostupných rozšíření, které již vyšly – Cosmic Alliance, Cosmic Conflict a Cosmic Incursion. A z tohoto ohromného počtu různých schopností v kombinaci s dalšími speciálními kartami v balíčku vyplývá spousta zajímavých situací a interakcí, které vás nepřestanou překvapovat.
Nelze opomenout také důraz hry na na snahu přesvědčit protivníky, aby vám pomohli v daném boji. Spojenectví sice nejsou tak důležitá, ale každý z hráčů se zde prochází po tenkém ledě, kdy se snaží vycházet téměř se všemi. Ovšem vzhledem k tomu, že cílové planetární systémy obvykle vybírá náhoda, a cizinecké kolonie jsou při útocích pouhými diváky, kterým likvidace nehrozí.
Cosmic Encounter není pro všechny. Není to hra, ve které si v klidu tiše naplánujete svoji cestu za vítězstvím. Je to válečné bojiště, plné šrapnelů, nečekaných výstřelů a bodnutí do zad. Musíte rychle reagovat a umět se přizpůsobit. Do té doby je jistá pouze vaše nejistota. Ovšem pokud hledáte hru, která vás rozesměje a rozproudí zábavu ve společnosti, pak je Cosmic skvělým kandidátem. Neustále se budete snažit dostat ostatním do hlavy, abyste zjistili, co vlastně mají v plánu s těmi svými proklatými speciálními schopnostmi. S nimi totiž mohou zcela zamotat výsledky mnoha bitev.
Pochopitelně Cosmic Encounter nebude ničím, pokud nedokážete získat dostatek spoluhráčů. Lze jej hrát už od tří, ale teprve ve čtyřech a pěti je hra taková, jaká má být – plná zvratů a neustálého dění. A přitom si zachovává svoji krátkou herní dobu, která se obvykle vměstná do hodiny. Není problém chtít okamžitě odvetu.
Vizuální dojem z rozestavěné hry je skvělý. Všechno spolu krásně ladí a jednotlivé ilustrace ras jsou už pak pouze tou pomyslnou třešničkou na dortu. Oproti tomu jednoduchý vzhled útočných karet splňuje požadavky na přehlednost. A k dokonalosti pak všechno dovádí elegantní jednoduché figurky lodí.
Ani poslední odstavec recenze nemůžeme začít ničím jiným – Cosmic Encounter není pro každého. Najdou se lidé, kterým budou vadit náhodné prvky nebo skutečnost, že se možná budou muset o své vítězství dělit. Současně ale tato hra musí nadchnout všechny, kdo hrají deskové hry proto, aby se pobavili. Cosmic Encounter je totiž čirá zábava.
Hru k recenzi dodala společnost Svět her. Děkujeme.
Více o hře.
+ ohromná variabilita
+ netradiční vzhled a zpracování
+ štosovatelné miniatury vesmírných lodí
+ 50 ras mimozemšťanů, každá s unikátními schopnostmi
+ neustálé útoky
+ možnost krátkodobých aliancí
+ několik rozšiřujících pravidel a karet
+ neuvěřitelná zábava
+ na takto pokročilou hru rychlá herní doba
+ všichni hráči jsou neustále zapojení do hry
- hromada anglického textu
- pro někoho příliš chaotické
- může vám vadit, že hráči mohou sdílet vítězství
