Recenze: Cross Hares Testing Ground – zaječí Rambo

Pod příkrovem noci se plížíme vpřed. Fandu jsme nechali daleko za sebou, protože strašně dupal a nám všem se zdálo, že nás každou chvíli musí objevit. Naštěstí světla stále bloudí po potemnělé louce v předepsaných kruzích a nikdo nemá nejmenší podezření, že by se mohlo něco dít. A přesto se trio bláznů plíží k bráně do továrny, ozbrojení až po svoje špičaté uši a vedeni člověkem. Kdo by kdy řekl do zajíců, že mohou být tak odvážní?

I my dostaneme na povel svoji vlastní vražednou jednotku v deskové hře Cross Hares: Testing Ground, která nám dorazila do redakce od společnosti 1A Games (Tide of Iron). Autorem novinky je Jesse Labbe, jehož myšlenka se stala skutečností také zásluhou 649 fanoušků a vybraným více než padesáti tisícovkám dolarů. Přes solidní podporu si autor udržel sám kontrolu i nad ilustracemi a celá krabice spatřila šero obchodů už v roce 2014.

Na víku krabice narazíme na bojovné zajíce. Nenápadně se proplížíme kolem a protáhneme se do nitra balení, kde ihned narazíme na brožuru pravidel a také velký, přeložený herní plán. Na něm je zřejmé, že celý králičí svět je rozdělen hned na několik zemí a poloostrovů. Ty jsou propojeny všechny pomocí cestiček a obdélníkových políček. Barvy odlišují oblasti a dole najdeme čtyři startovní zóny. Jednotlivé pozice mohou mít na sobě také nějaké ikonky, ke kterým je k na herní ploše k dispozici také nápověda a pozice pro balíčky karet.

Herní plán složený z šesti přeložených částí v tom boji ale zdaleka nebude sám. Společnost mu dělá hromada drobných žetonů, které představují předměty nebo dovednosti (specialties). Trojice kostek už je pak doplněna pouze kartami. Nejdříve jsou tu ty větší, které představují deset dobrodružství (pro každou oblast jedno), každé úplně jiné se spoustou textu a někdy i vlastními stupnicemi.

Zbývají nám ještě karty postav. Dozvíme se zde jméno zajíce, jeho výhodu oproti ostatním hrdinům, a pak také dvě řady ukazatelů – první řádek je věnovaný předmětům. A pak tu jsou speciality, které umožňují další možnosti každé postavě. Nechybí ani balíček klasických karet, který lze rozdělit na události, pevnosti a karty prověrek (testing grounds).

Na začátku partie hráči rozloží plán a na něj umístí trojici balíčků karet na jejich určené pozice. Horní událost odhalí, aby všichni hrdinové tušili, co se na ně chystá. Vedle plánu zůstanou ležet karty dobrodružství a také hromádky žetonů. Pak je konečně čas na to, aby si hráči vybrali svoji postavu, k ní dostane žeton se stojánkem a postaví ji na jednu ze startovních zón.

Základem každé hry je pohyb, ve kterém hráčům pomáhá kostka. Když se účastník dostane na řadu, jednoduše hodí kostkou a doufá, že mu padne ta správná strana. Většina stran zelené kostky obsahuje číslice znamenající pohyb pro zajíce, ale je tu i jeden otazník. S ním přichází možnost hodit modrou kostkou výzkumu. Díky ní může hráč získat nové vybavení nebo schopnost pro svoji postavu. Sebraný žeton je možné položit na libovolné políčko na hráčově kartě a tím si jej zpřístupní. Místo toho ale hráč může zlikvidovat žeton na kartě jednoho z protivníků.

Kdykoliv se zajíc hýbe, čeká na něj nějaké překvapení na políčku, kde jeho přesun skončí. Může tak opět získat nějaký ten žeton, ale také kartu nebo možnost hodit kostkou výzkumu. Karta prověrky je ihned vyhodnocena, zatímco karty pevnosti si mohou hráči nechat v ruce a kdykoliv v budoucnu použít. Figurka ale může skončit také na místě, kde už stojí zajíc protivníka. Útočník (hráč na tahu, který na políčko vstoupil) se může rozhodnout, jestli chce bojovat a použít červenou kostku. K ovlivnění hodů je možné hrát karty, ale na konci je jeden poražený, který musí couvnout o čtyři pole zpět.

Teprve v případě, že se hráči podaří na kostce výzkumu symbol dobrodružství (zakulacené písmeno A), mohou se těšit na opravdový zážitek. Podle oblasti, ve které se právě nachází, si k sobě vezmou kartu dané lokace a řídí se jejími pokyny. Někdy mají na výběr z více možností a často musí použít kostku, aby rozhodli o výsledku svojí pouti.

Partie končí ve chvíli, kdy některý ze soupeřů dorazí k strašlivé továrně a zničí ji svým útokem. Druhou variantou je možnost hodit kostkou výzvy a podle výsledku počtu puntíků může partie skončit jednou z šesti možných zakončení. Tak či tak platí, že první hráč v cíli, který splní vítězné podmínky (poražení továrny nebo jiného soupeře) se stává vítězem.

Cross Hares: Testing Ground je hrou, která se nehodnotí snadno. Pokud bychom na ni vzali metr, kterým se tu klasicky oháníme, asi bychom se divili. Hra je náhodná, prakticky bez možnosti cokoliv ovlivnit.

Jenže když vidíte ty jiskřičky a radost v očích malých školáků, kteří se v rolích hrdinných králíků vydávají na novou misi, uvěříte. Budete konečně souhlasit, že zábava se nedá vymyslet podle nějakého vzorce, ale prostě musí sama od sebe fungovat. A ten, kdo umí naslouchat a hrát si jako malé dítě, ten ji tady objeví.

Mohlo by Vás zajímat

4.2

pro začátečníkyrecenzerodinná

Recenze: Muzeum podezřelých – zvířecí zloději umění

Samozřejmě bude spousta hráčů, kteří tento pocit nebudou sdílet. Nikdy nepochopí, proč mají někteří lidé Cross Hares tak rádi. Dobře si tedy zvažte, ke které skupině patříte, než investujete více než tisícovku do této lesklé krabice. Pokud bychom měli hru přirovnat k nějakému jinému zážitku, pak se nám na mysl rozhodně dere Talisman, který souběžně s Cross Hares testujeme. Hry jsou si překvapivě hodně podobné.

Všechno je dílem náhody. Pohyb figurek směrem k cíli čas od času naruší nějaké políčko, jako byste hráli ty úplně nejjednodušší kostkové hry. Ale pak tu jsou karty hrdinů, jejich dovednosti, hromada pravidel a všechno dohromady promíchané tak, aby zaujalo i starší hráče. Náhoda je sice neopustí ani v závěru partie, ale přesto jsou alespoň z části sami svými pány. Mohou za to karty, které lze hrát ve zvolenou chvíli.

Hráči tu nejsou společně, ale každý sám za sebe. A tak když se na trase figurky potkají (poté, co vyrazí každý ze své speciální startovní chodby), budou na sebe útočit. A právě toto nenápadné škodění si navzájem je tím, proč je Cross Hares lepší ve větším počtu hráčů. Minimální počet dvou je opravdu pouze hrou na honěnou, ale s dětmi jde hrát i tímto způsobem. Partie pak trvají rozumných šedesát minut (ve dvou výrazně méně), což je další polehčující okolností vzhledem k jednoduchosti hry.

Další naprosto zásadní věc pro celkový dojem je grafika a vlastně kompletní zpracování hry. Ilsutrace jsou naprosto kouzelné. Ale v krabici hráči dostanou i knížečku s příběhem nazvaným Clean Gateway a kvalitně provedené žetony i karty.

Jeden z našich testerů nazval tuto hru ultimátním guilty pleasure. To znamená něco, co byste při klasickém pohledu na věc neměli mít rádi, ale ve skutečnosti máte. A možná se za to budete i trochu stydět. Ale v případě Cross Hares: Testing Ground se rozhodně není za co stydět. Je to nová chuťovka pro všechny, kteří se nebojí přiznat, že jim ke štěstí stačí pouze několik kostek, trocha štěstí a nějaká ta iluze rozhodování. Patříte mezi ně i vy?

<br><br>

Recenze: Cross Hares Testing Ground – zaječí Rambo

Cross Hares: Testing Ground je hrou, kterou nejvíc ocení milovníci kostek a náhody. Hra je napínavá a dramatická, ale to za cenu, že všechno řídí štěstí. Ale při tom umí hra být překvapivě zábavná, pokud máte ten odpovídající vkus. Nejvíc se ale bojoví zajíci zavděčí menším dětem a rodinám, protože pravidla jsou opravdu jednoduchá a po většinu času to je pouze hoď a posuň se. Hra nenadchne zdaleka každého, ale pokud máte rádi lehkou zábavu a napínavé příběhy, pak vás Cross Hares: Testing Ground může překvapit podobně jako nás.

Klady:

+ skvělé pro rodiny a děti
+ výborné zpracování
+ různá dobrodružství
+ schopnosti postav
+ napínavá hra
+ dobrá herní doba

Zápory:

- čistě o náhodě
- není pro každého

4