Někdy prostě nestačí snít a myslet si, že princezna najde prince a všichni budou žít společně až do smrti. Proberte se a utečte ze světa pohádek do reality. Nebo alespoň udělejte několik kroků tím směrem. Stačí jen přidat několik záporných postav, trochu toho neštěstí a hned to je lepší. Temné pohádky jsou prostě mnohem lepší.
Tmou zahalené pohádky vypráví karetní hra Dark Tales, kterou vydává italská firma dvGiochi, známá u nás především jako vydavatelé klasiky Bang! (recenze) a připravujeme také test jejich novinky Samurajský meč. Autorem novinky je Pierluca Zizzi, který má za sebou složitější hry, například Arcanum (recenze) nebo Asgard (recenze). Tentokrát se od začátku abecedy vydal trochu dále v doprovodu ilustrátora Danyho Orizia.
Protože se jedná o karetní hru, ukrývá se v menší krabičce, které vévodí ilustrace dostatečně děsivé a temné, ale při tom sexy čarodějky. Pod tímto obrázkem se ukrývá krátký návod popisující vše, co potřebujeme vědět a také balíček 54 karet. Z nich šest představuje příběhové pozadí, které popisuje konkrétní jednu hru a má na sobě spoustu textu a ikonek, kterým zatím nerozumíme.
Zbývajících 48 karet už slouží k samotnému hraní. V první řadě zaujmou svým protáhlým tvarem, ale neméně i detailními ilustracemi. Teprve poté si začneme všímat toho, že ve spodní části je text popisující schopnosti. Tomu odpovídají i přehledové ikonky v řadě pod názvem. V levém horním rohu jsou vítězné karty, zatímco dole na stejné straně zase umístění karty po jejím zahrání. Přímo nad textovým boxem je také označení, jestli se jedná o postavu nebo třeba událost. Hráče jejich dobrodružstvím budou provázet také předměty – mince, meče, hůlky a brnění a žetony vítězných bodů.
Na začátku partie si hráči vylosují dvě karty příběhu – jednu s písmenem A na zadní straně a druhou s natištěným B. Dohromady utvoří pravidla pro použití předmětů a jejich hodnotu na konci partie. Zbytek těchto karet odloží zpět do krabice. Než začnou míchat balíček herních karet, musí z nich vytřídit jednu kartu noci, kterou vyloží do středu stolu jako počátek hromádky. Poté je třeba všechny zbylé karty zamíchat a rozdat každému ze soupeřů přesně tři z nich. Zbývající karty vytvoří dobírací hromádku, stejně jako žetony předmětů a vítězných bodů.
Tah hráče začíná vždy dobráním jedné karty z balíčku s možností hned zahrát jeden z předmětů, který získal v předchozích kolech. Jen některé kombinace mají nějaký účinek, který je popsaný na kartě příběhu a znamená například zisk peněz, bodů nebo karet.
Poté přichází na řadu hlavní část tahu, tedy hraní samotných karet, respektive vždy pouze jedné jediné. Vyložení přinese hráči obvykle nějaký předmět, počet vítězných bodů (schraňovaných hodnotou dolů před hráčem), ale také nějakou tu specifickou akci popsanou v textu. Jejich prostřednictvím lze ale také získat body, ovlivňovat již vyložené postavy, ale také karty soupeřů.
Liší se ale především umístění karet po zahrání – zatímco okamžité efekty odchází na odhazovací hromádku, zatímco postavy si hráči pokládají před sebe. Uprostřed stolu je také společná oblast, kam obvykle patří lokace.
Nic dalšího už se nestane a na řadě je zase další hráč. I on si na začátku lízne novou kartu do ruky. Pokud už je dobírací hromádka prázdná, partie se chýlí ke konci. Všichni nyní odehrají zbytek akcí z ruky. O dalších rozdělovaných bodech rozhodne druhá karta příběhu. Teprve po jejím vyhodnocení je čas určit nejlepšího pohádkového bojovníka. Je jím hráč s nejvyšším bodovým ziskem.
Dark Tales nabízí základní karetní zábavu, která zahrnuje po většinu času pouze dobírání karet, jejich hraní a vyhodnocování efektů. Zdálo by se to jako málo, ale o to více budete (stejně jako my) překvapení, jak takový jednoduchý koncept funguje. Stačí jen, aby karty měly smysluplné akce a navzájem se dostatečně ovlivňovaly.
Pro některé hráče přesto bude hra příliš jednoduchá a nedokáže si udržet jejich pozornost. Naštěstí (alespoň v našich testovacích skupinách) jsou tito hráči v menšině (pouze dva z dvanácti, kteří hru testovali). Většina ostatních si na hře užívá její rychlost a spád. Ten je možný díky pouhým čtyřem kartám v ruce. Nově dobraná karta na začátku tahu sice donutí hráče trochu přemýšlet a znovu zvážit naplánovaný tah, ale přesto hra plyne dobře a je odehraná maximálně během čtyřiceti minut.
Velkou službu znovuhratelnosti dělají karty příběhu. Jiné kombinace znamenají odlišné vítězné podmínky a tedy i nový přístup. S každou hrou se ale liší také akce dostupné z předmětů, které lze prostřednictvím karet získat. Účastníci se tedy sice musí častěji obracet k textu karty, ale rozdíly v trojici karet si zapamatují po několika partiích.
Body lze získávat různými způsoby a záleží pouze na hráči, na co se zaměří. Tato svoboda volby je ale omezena náhodou. Dobírání často rozhodne o vašich šancích, protože výběr ze čtyř karet je pro toho, kdo chce mít úplnou kontrolu, málo.
Dark Tales je zábavná hra nejen ve větším počtu, ale i ve dvou. Vždy je možné hrát nejen ve svůj prospěch, ale dobrým načasováním také uškodit soupeřům. Všichni mají stejné šance, a ačkoliv je součet získaných bodů nakonec tajný, přehled si můžete snadno udržet. Ve čtyřech partie nijak neztrácí na rychlosti a ve dvou jí překvapivě nic zásadního nechybí.
Hra je možná trochu zbytečně doporučena až od čtrnácti let. Důvodem nejsou pravidla (která jsou opravdu jednoduchá), ale především trochu děsivější a jindy svůdné obrázky. Samotné principy zvládnou děti už od osmi let a záleží tedy pouze na rodičích, jestli se navzdory doporučení rozhodnou tuto hru zařadit jako rodinnou. Ostatně obrázky nejsou nijak přehnané a jsou hry, kde je tento prvek mnohem výraznější.
Veškeré ilustrace v Dark Tales od první do poslední jsou opravdu úchvatné. Asi to nemusíme zase tolik zdůrazňovat, protože jste si toho všimli už i z okolních obrázků. Detailní kresby s trochou japonského vlivu se sem opravdu hodí a nejsou ani přehnaně vyzývavé. Samotná kvalita karet i žetonů je také na dobré úrovni.
Už jsme zmínili, že Dark Tales nejsou úplně pro každého. Náhoda a „pouhé“ hraní karet pro jejich efekt se nemůže zavděčit všem. Obzvlášť náročnější hráči mohou být zklamaní. Ovšem spousta dalších si jednoduchou partii užije a vypraví se do temných pohádek zas a znovu. Pokud máte rádi pohádky a nevadí vám, když do vývoje zasáhne náhoda, pak je Dark Tales právě pro vás.
| Informace o hře ze serveru BoardGameGeek (odkazy směřují tam) | |
| Autor | Pierluca Zizzi |
| Ilustrace | Dany Orizio |
| Vydavatel | DV Games, Edge Entertainment, Hobby World |
| Rok vydání | 2014 |
| Počet hráčů | 2 - 4 |
| Herní doba | 30 |
| Minimální věk | 14 and up |
| Jazyková závislost | Moderate in-game text - needs crib sheet or paste ups (4 voters) |
| Kategorie | Card Game |
| Mechanismy | Hand Management, Set Collection, Storytelling |
| Rozšíření | Dark Tales: Cinderella, Dark Tales: Little Red Riding Hood, Dark Tales: Snow White, Dark Tales: Snow White and Little Red Riding Hood, Dark Tales: The Little Mermaid, Dark Tales: The Little Mermaid and Cinderella, Dark Tales: The Solstice Faire |
| Rodina | Admin: Better Description Needed! |
| Alternativní názvy | Страшные сказки |
Více o hře.
+ parádní grafické zpracování
+ měnící se podmínky hry i konečné bodování
+ všechny počty hráčů jsou stejně zábavné
+ vhodné pro všechny hráče
+ různé způsoby zisku bodů
- matoucí věkové doporučení
- náhoda (závisí na náhledu)
- pouze hraní karet pro jejich efekt (závisí na náhledu)
