Recenze: Dixit Jinx – karty přinášejí kletbu

Stačila jen chvilka nepozornosti a všichni ostatní mne předběhli. Budu to tedy já, kdo ponese kletbu na svých ramenou. A nebude jednoduché najít někoho, komu bych ji mohl předat. Musím jej přesvědčit, ať si se mnou zahraje karetní hru a ještě ho v ní musím porazit. Pouze tak se zbavím velkého nosu, který mi právě narostl.

Máte odvahu se pustit do partie, která vás může proklít? Právě taková slibuje být karetní hra Dixit Jinx, kterou vytvořilo studio Libellud, ale především designér Josep M. Allué. Dnes tu ale před sebou máme nástupce populární hry Dixit (recenze), kterou tentokrát o z velké části abstraktní obrázky obohatil jinak převážně tvůrce her Dominique Ehrhard (Panic Lab – recenze, Tschak! – recenze). U nás hru můžete pořídit v češtině zásluhou společnosti ADC Blackfire.

V malé krabičce sídlí pětijazyčná brožurka s pravidly, ale především poctivý balíček osmdesáti karet. Z nich devítka má na sobě devět čtverečků uspořádané do čtverce a odlišíte je snadno podle zadní strany. Jeden z natištěných čtverců je pak vždy zvýrazněn a natištěn červeně místo tradiční zelené, kterou nosí všichni ostatní. Všechno ostatní karty pak na sobě mají bláznivé patvary, vlnky, čtverečky nebo křížky hrající všemi barvami. Karty jsou oboustranné a nabízí tak rovnou 142 ilustrací.

Tato variabilita bude potřeba, protože hráči pro každé kolo budou potřebovat devět z nich. Ty náhodně po zamíchání rozloží do již zmíněného čtverce o stranách tři krát tři. Pak už stačí jen určit začínajícího hráče, který dostane devět karet polohy a souboj může začít.

Vypravěč s kartami si nyní tajně vybere jednu z devíti karet a z ruky odloží polohy, jejíž červený čtvereček se shoduje s umístěním zvolené karty na stole. Poté použije slovo, větu nebo cokoliv jiného k tomu, aby daný obrázek popsal tak, aby jej někdo ze zúčastněných uhádnul.

Na ostatních je, aby na nápovědu zareagovali co nejrychleji a položili prst na tu kartu, kterou podle nich vypravěč popisuje. Na každém listu může ležet pouze jeden prst, takže rychlejší zde jednoznačně vyhrává. Hráči si takto tipnou všichni a poté je odhalena správná odpověď.

Velmi zajímavé je pak samotné bodování. Hráč, který správně uhodnul pojem, si vezme nalezenou kartu pro sebe jako suvenýr, ale především jako vítězný bod do závěrečného porovnání sil. Mnohem větší odměnu si ale může odnést vypravěč, protože získá všechny karty, které byly nesprávně vybrané před odhalením správné odpovědi. Ovšem současně tu má aktivní hráč nůž na krku, protože pokud nezjistí zvolenou kartu nikdo, musí on vrátit jednu ze svých dosud nastřádaných.

Po odehrání tahu se odstraní všechny použité a „osahané“ karty novými z balíčku. Partie pak pokračuje přesunem vypravěčských karet dál po směru hodinových ručiček. Partie pokračuje tak dlouho, dokud v dobírací hromádce nedojdou karty. V tuto chvíli jednoduše všichni sečtou svůj zisk a ten, komu se podařilo nasbírat nejvíce karet, se stává celkovým vítězem.

Dixit Jinx jde pečlivě ve vyšlapaných stopách svého většího a staršího brášky. Nechce se nikam zatoulat a tak si dává dobrý pozor, aby nikde neuhnul. Ano, celkový pocit ze hry pak je, jako byste hráli takový malý dixítek. Jen je to všechno menší, bez rozmáchlých kreseb a snadno přenosné.

Zdá se, že se jedná o výrazné zjednodušení, ale ve skutečnost má Jinx vše, co velký Dixit, včetně rafinovaného bodování. Čím více hráčů se partie účastní, tím více však styl odměňování nabádá hráče, aby dávali nesmyslné nebo úmyslně zavádějící nápovědy. Tak mohou získat mnohem více karet než korektní hrou. Řešením tu zůstává možnost zavést trest, pokud hráč nedokáže dostatečně vysvětlit spojitost mezi svojí nápovědou a kartou.

Když se podíváte na hromádku karet, která se v každé partii protočí celá, budete mít stejně jako my obavu o znovuhratelnost. Naštěstí jednotlivé karty jsou prostě tak zvláštní, že si je jednoduše nezapamatujete, tedy až na pár výrazných výjimek. Ovšem to nic nemění na faktu, že zatímco v Dixitu jste hráli kvůli objevování nových obrázků a v jedné partii jste neviděli ani desetinu obrázků, tady se vám předvede před očima polovina. Na samotný zážitek to ale naštěstí nemá negativní dopad.

Mohlo by Vás zajímat

4

pro začátečníkyrecenzerodinná

Recenze: Déja Vu – vzpomínka na předměty

Vzhledem ke zvláštnímu abstraktnímu grafickému pojetí je nutné k vymýšlení slovních popisů přistupovat jinak. Hráč musí vzít v úvahu všechny ostatní karty na stole a najít nějakou společnou vlastnost, aby ostatní jeho úmysl neodhalili hned napoprvé.

Jeden z našich testerů měl také dobrou připomínku. V Dixitu si mohou dva hráči navzájem nahrávat a poskytovat si vodítka, kterým rozumí jen oni. A protože je volba tajná a postupná, mohou takto získávat snadné body. Tady to nefunguje, protože takový hráč ji uhodne jako první a vypravěč nedostane nic.

Celá hra si zakládá hodně na rychlosti. A to nejen pokud jde o celkovou délku, která se rovná přibližně deklarovaným patnácti minutám. Ještě větší důraz je zde na postřeh a schopnost rychlého rozhodování, když padne popisující věta z úst vypravěče. Není čas na tajnou volbu a přemýšlení, tady jsou na místě rychlé reakce. Tím se hra odlišuje od svojí předlohy nejvýrazněji. Záleží pak na osobních preferencích, jak k tomu přistoupíte – někomu tato reflexní povaha vyhovuje, někdo si raději svoji volbu v klidu rozmyslí.

Díky svým zvláštně geometrickým tvarům a obrazcům hra vypadá na stole velmi dobře. Pan ilustrátor zde odvedl dobrou práci, ačkoliv hra stále není tak dechberoucí, jako originál. Pravidla jsou jednoduchá a jasně popisují celou hru. Jejich překlad vypracoval Petr Šmerák. Zajímavostí je, že původně hra s Dixitem vůbec nebyla spojená, ale distributor se rozhodl její název upravit, protože hru připomíná.

Dixit Jinx? Ano, je to opravdu kapesní Dixit. Jednodušší, rychlejší a s chytrým bodováním, které může působit ve větším počtu hráčů problémy. Hra ovšem vůbec nevyužívá představivost hráčů. Místo toho vyžaduje, aby byli schopní mezi kartami najít souvislost. Dixit Jinx je nakonec dost jiný, rychlejší, plný závislosti na reakcích a bez představivosti. Ovšem svůj trh si rozhodně najde, protože jeho hraní je stále zábava.

Recenze: Dixit Jinx – karty přinášejí kletbu

Dixit Jinx je přenosným bratříčkem klasické vyprávěcí hry. I tady se v každém kole jeden z hráčů stane vypravěčem, který popíše soupeřům jednu z karet tak, aby získal co nejvíce bodů. To znamená, aby ostatní hráči uhodli, ale ne napoprvé. Bod dostane také ten hráč, který správně uhodne. Partie jsou rychlé a založené na postřehu, není tedy čas na dlouhé váhání a rozmýšlení. Hra obsahuje dostatek karet se zajímavými ilustracemi, které ale díky hernímu mechanismu nepodporují představivost. Místo toho hráči musí zařadit zvolenou kartu správně do kontextu ostatních. Bodování je dobré, pokud jej někdo ve více hráčích nezneužije. Dixit Jinx je zajímavá a jednodušší varianta, dobře se přenáší a je dostatečně jiná, aby ji mohli fanoušci Dixitu chtít.

Klady:

+ zvláštní pop-art ilustrace
+ rychlá hra
+ zajímavé bodování
+ vypravěč musí hledat spojitost mezi obrázky
+ dostatek oboustranných karet
+ jednoduché, rychlé, pro všechny

Zápory:

- ve větším počtu hráčů lze bodování zneužít
- reakce znamenají ztrátu přemýšlení
- chybí důraz na představivost

3