Vést univerzitu není snadné. Musíte se starat nejen o její funkčnost, ale také o estetiku a prestiž. Pro její správný chod je zapotřebí těch nejlepších lektorů, notné dávky financí určených nejen na správu, ale také z důvodu propagace tak, aby získala to nejdůležitější: studenty. Jedině tak se může stát věhlasnou školou s dlouhodobou tradicí a jménem. Jako například univerzita v Oxfordu.
A právě tu si postavíme v této historicky laděné deskové hře, které vdechl život Kickstarter a jež byla stvořena Jeremy Hoganem, který je zároveň zakladatelem vydavatelství Secret Games Company, což je vydavatelství stojící za tímto počinem. O všechny ilustrace se postarala Amber Anderson a grafický dizajn měla na starosti Jessie Price. No a za distribuci můžeme být vděční Game Salute.
V Dreaming spires bude každý hráč vést svou vlastní oxfordskou univerzitu, a to rovnou ve čtyrech obdobích lidstva, od středověku až do období světových válek. Cílem každého z hráčů je být co nejúspěšnější v co nejvíce akademických oblastech, jako jsou politické a humanitní vědy nebo třeba také umění. K tomu jim poslouží hlavně správně najatí slavní lektoři a také prestiž, která se v této hře získává výhradně skrze aukce. Vše by ale bylo k ničemu, kdybychom k tomu neměli náležité zázemí v podobě komplexu budov.
A právě stavěním univerzity, které zde funguje za pomocí mechanismu přikládání dílků, začínají téměř všechny partie, jelikož na počátku nemáte až na několik “mincí” zhola nic. Je tedy jen čistě na vás, jak bude vaše univerzita na konci hry vypadat.
Na onu realizaci máte čtyři období, kdy v každém se odehrají pouhá dvě kola. Hráč na tahu má k dispozici čtyři akce, kdy si může vybírat ze stejného počtu dostupných úkonů. Lze opakovat stejnou akci vícekrát.
První akcí, a asi i nejzákladnější hlavně zpočátku hry, je výše zmíněná stavění budov. Hráč si může vybrat jeden dílek budovy ze společné nabídky a ten následně zařadit do svého vznikajícího školního komplexu. Krom nutnosti dodržování určitých restrikcí, musí zároveň přemýšlet jak daný dílek umístit co nejlépe, jelikož jednotlivé stavby mají na sobě vždy alespoň část jednoho ze čtyř dostupných symbolů. Hráči tedy přikládají dílky k sobě tak, aby utvořili pokud možno co nejvíce celých symbolů. Za některé obzvláště cenné budovy musí hráč také zaplatit určitý obnos drahocenných mincí.
Symboly na budovách slouží k následnému najímání karet učitelů. Ti jsou také vystaveni ve společné nabídce a abyste někoho z nich mohli dostat, musíte mít ve své univerzitě příslušné symboly. Pořízení lektorů je tedy druhou možnou akcí.
Třetí je použití již získaného učitele. A právě ti jsou jedinou cestou k zisku potřebných bodů na stupnici jednotlivých akademických oblastí, které budete později potřebovat kvůli bodovému vyhodnocení. Každý lektor má však v sobě ukryto těžké rozhodování, jak jej použít, jelikož lze za něj získat výše zmíněné body v jednotlivých předmětech, nebo můžete využít jeho speciální vlastnost, která bývá většinou tématicky spjatá a navíc je karta slavné osobnosti oxfordské historie doplněna vždy o jeho/její citát a portrét, takže ač je hra strategická, je zde také místo pro atmosféru. To ale předbíhám, pojďme se vrátit k tomu, proč je tak těžké se rozhodnout, jak danou kartu využijete.
V jednom kole lze totiž použít daného lektora vždy jen jednou a navíc na konci epochy všichni učitelé zmizí (překlene se dějinné období, a tak fakticky zemřou).
Tento fakt nutí hráče co nejvíce optimalizovat své tahy, jelikož je pro úspěch v partii přímo esenciální, aby hráči získávali pouze profesory, které alespoň jednou použijí a zároveň jim nabídnou nejoptimálnější cestu v bodování na stupnici předmětů. Právě tento faktor může mít za následek problém analýzy-paralýzy.
Poslední možností je si skrytě vytáhnout jednu minci z pytlíčku, které nabývají hodnot od jedné do tří, takže náhoda může vcelku ovlivnit průběh hry.
Peníze slouží k asi nejzajímavější části celé hry. Na konci každého kola se totiž spustí již dříve odhalená událost, která krom krátkého příběhu spustí jednu ze čtyř možných aukcí, ve kterých jsou zapotřebí právě mince.
Máme zde klasickou aukci, kdy se po směru hodinových ručiček hráči přehazují, dále pak dvě tajné aukce, z nichž jedna je lidově řečeno brutální, jelikož přicházíte o celou svou sázku, a to i tehdy, když jste jí prohráli, a nakonec velice zajímavá holandská aukce, kdy se odpočítává od určité ceny a když někdo zavolá, že je spokojený s danou nabídkou, tak aukci vyhrává.
V dražbách se bojuje především o jednu ze tří hodnot, která ovlivňuje všechny akademické oblasti a dává větší šanci na vítězství v daných stupnicích, ale také o hodnost kancléře, což je vlastně rozhodovatel shod, takže podstatná věc.
Když skončí jedno období, tak krom odstranění všech karet profesorů, dochází k bodování. Takže se v této hře boduje čtyřikrát. Samotné bodování je velice originální, chytré, ale také zvláštní a trochu těžší na pochopení. Podívejte se na obrázek níže, jak vypadá stupnice předmětů, což jsou sloupce, a tří faktorů, které se získávají skrze aukci, což jsou řádky. Hráč který má nejvíce bodů v součtu sloupce a řádku, vyhrává onu spojnici. Z toho vyplývá, že řádky jsou mnohem cennější, ale také těžší získat díky aukcím.
Takto se ohodnotí všechny spojnice dostupné v daném období, (na konci hry to jsou všechny), a poté se vyřadí hráč, který má získáno nejméně spojnic a celý proces se znovu opakuje. Toto je velice inteligentní a dobře fungující mechanismus, protože nutí hráče přemýšlet tak, aby neměli jenom pár většin, ale aby jejich zaměření bylo obsáhlejší, třeba na více druhých míst. Ale stále nesmí zapomínat vyhrát alespoň v něčem již v prvních kolech bodování, aby nedošlo k jejich eliminaci. Začínáte si všímat hloubky, kterou hra nabízí? A teď si představte, že ve vašem tahu máte až čtyři akce najednou, kdy je musíte vymyslet a různě zkombinovat s ohledem na tak složité bodování.
Doteď se hra jeví jako silně strategická a přemýšlivá, ale díky dvěma problémům tomu tak občas nebývá.
Za prvé: Aukce jsou až nesmírně důležité. Pokud hrajete ve více hráčích, tak se vám klidně může stát, že do první poloviny hry žádnou nevyhrajete a v tu chvíli už máte malé šance na vítězství. Je to však prvek hry, se kterým se musí počítat, jen možná nemusely být až tak esenciální k vítězství.
No a za druhé je to náhoda. Ne, ta nám nevadí, ale v takto přemýšlecí hře vám občas naprosto zhatí plány. Na druhou stranu ve hře, až na prohrané aukce, není nic, z čeho by se nedalo vybruslit náhlou improvizací. A díky tomu je každá hra Dreaming spires jiná, což se dá považovat za plus. Nutnost improvizace zaručuje ještě další fakt, a to ten, že z valné většiny budete optimalizovat jen váš aktuální tah, poněvadž dlouhodobé plánování vlastně nemá moc valný smysl. A to je trochu nevýhoda, jelikož mít až čtyři akce v jednom tahu a navíc dohromady za celou hru mít pouhých osm tahů, vás nutí doopravdy dost uvažovat nad svým tahem anebo hrát špatně, to je už na vašem přístupu. V každém případě u Dreaming spires musíte počítat s prodlevami.
Ty však mnohdy hře rádi prominete, protože vás dokáže pohltit svou hloubkou, která vyvěrá na povrch hlavně po častějším hraní. Když totiž zjistíte, jaké požadavky mají karty učitelů v budoucích obdobích, tak je rázem stavění univerzity mnohem větším oříškem, jak se budete snažit najít ty správné cesty k vámi kýžené strategii. Může se tedy zdát, že zkušení hráči mohou mít velkou výhodu, ale již zmíněné aukce a náhoda vše nenápadně vyvažují. Takže jak již bylo napsáno, stejně se neubráníte náhlým změnám plánu. Ale ten pocit z objevování hry je přítomen, a to je to hlavní.
V konečném důsledku je Dreaming spires vlastně takovým mixem několika osvědčených mechanismů. A i když se zdají být aukce trochu našroubované na zbytek, jsou zábavné a hra jako celek i tak funguje dobře. A to ve všech počtech a dokonce i ve dvou, což není sice oficiální hodnota, ale sám autor zveřejnil na bgg lehce upravenou variantu pro dva, která funguje výtečně, jen bohužel odpadá zajímavá eliminace z bodování, jinak je vše dobré. Ve třech hráčích je pouze mírný problém s jednou aukcí, jinak se jedná asi o nejlepší počet, protože nečekáte zase až tak dlouho na své tahy.
Dreaming spires je hrou, ve které si postavíte univerzitu, hodně zapřemýšlíte nad svými aktuálními tahy a navíc budete muset mít i dobrý odhad v různorodých aukcích. A to vše zabalené do pěkného tématu, které občas vyvěrá na povrch díky citátům a drobným příběhům v událostech z historie univerzity Oxford. Jen se tedy připravte, že než se dočkáte tahu, tak si tu kávu skoro dopijete. Nutno ale říci že spolu s touto hrou, si jí zároveň i řádně vychutnáte. Tedy pokud vám nevadí větší hloubka možností smíšená s náhodou, která vám může zhatit plány.
+ Originální a chytrý mechanismus bodování
+ Citáty, dobové ilustrace a příběhy na kartách
+ Hloubka možností optimalizace tahu
+ Zábavné aukce
+ Objevování nových možností
- Aukce jsou až příliš důležité k úspěchu
- Silná dávka analýzy
-paralýzy
- Občas trochu více náhody, než by bylo třeba
