Recenze: Duchové, Démoni a Draci jsou bezzubí

Svět nebýval pořád takový, jaký ho známe dnes, plný technických zázraků, železných ptáků ve vzduchu. Býval temnější, světlo nebylo všudypřítomné jako dnes, nebyly ani rohy, za kterými na vás mohlo čekat nějaké nepříjemné překvapení, pokud jste se nevydali někam do hor.

V těch dobách na zemi vládla trojice D – duchové, démoni a draci. Ti si mezi sebe rozdělili vládu nad planetou tak, že všechno, co se nacházelo ve vzduchu, bylo draků, duchům patřilo vše na zemi a démoni ovládali moře a to, co v nich plavalo.

Už mnohokrát se pokoušely síly lidí povstat proti této nadvládě, ale stále se jim to nedařilo. Již několikrát byli hrdinové velmi blízko, ale před pokladnicí, která měla znamenat svržení současné dohody, vždy zaváhali a nechali se svést na stranu některé z vládnoucích ras.

Do tohoto bezútěšného světa nás zavádí autoři Petr Chlup a Rostislav Vajbar z Blanska. Ten vydal první verzi hry Duchové, démoni a draci už v roce 1993 a novou verzi představil o osm let později. Právě tu dnes držíme v ruce, abychom Vám ji trochu blíže představili.

Pokud se rozhodnete do hry investovat svoje finance, dorazí vám kartonová krabice s klasickou fantasy ilustrací, která nijak nepřekvapí, ale připraví vás na to, co uvidíte uvnitř. Ze všeho nejdůležitější je hrací plán rozdělený na čtyři samostatné, stejně velké části. Než jej ale zvednete z krabice, budete muset přemístit také čtveřici postav, které jej uvnitř drží. Jedná se o figurky z gumy a nepůsobí zrovna estetickým dojmem. Poslední volnou komponentou je mrňavá kostka, která vypadá opravdu roztomile.

Druhou důležitou součástí balení jsou archy papíru, na nichž se nacházejí jednotlivé příšery, ale také předměty a vše, s čím se můžete ve světě duchů, démonů a draků setkat. Bohužel tyto archy nejsou nijak perforované a nezbývá tedy, než vzít do ruky nůžky a jeden po druhém rozstříhat. Vzhledem k tomu, že papírů je celkem dvanáct a na každém z nich je tucet kartiček, takže než vystříháte všech 144 kartiček a 66 životů, budete mít stříhání už docela dost.

Při stříhání vám vynahradí investovaný čas pohled na povedené ilustrace, které se na jednotlivých kartičkách nacházejí. Ačkoliv jsou černobílé (nebo možná právě proto), působí opravdu dobrým dojmem a vy se začnete na samotnou hru těšit.

Pravidla jsou sepsaná v bodech a postupně se zabývají všemi typy situací, se kterými se můžete ve hře setkat. Vše je logické, protože principy jsou opravdu jednoduché. Bohužel až příliš prosté, jak záhy zjistíte.

Před začátkem partie si vyberete figurku, se kterou budete chtít pouť po světě zažít. Nečekejte ale, že bude mít každá postava nějaké speciální schopnosti, díky kterým si ji vyberete, musíte volit pouze na základě vizuálního dojmu.

Hrací plán je tvořen čtyřmi soustřednými čtvercovými okruhy, po nichž budete postupně mířit do středu plánu. Mezi nimi se však můžete přesunovat pouze prostřednictvím pole se schodištěm nebo jiných k tomu určených míst (na poslední okruh vede pouze dračí skála), ale pouze, pokud se rozhodnete, že už jste dostatečně silní. Na okruhu vždy najdete kromě pouze ilustrovaných políček také místa, která mají popsané nějaké účinky.

Do začátku dostanete sedm životů, se kterými si budete muset zpočátku vystačit proti všem nestvůrám, které se vám mohou postavit do cesty. A věřte nám, že jich je opravdu úctyhodná řádka, ačkoliv se občas některé opakují. Životy reprezentují ústřižky papíru, které jste vystříhali kolem karet dobrodružství a je na nich napsáno slovo „život“.

Na hrací plán může každý hráč nasadit svoji figurku na libovolné políčko vnějšího okruhu a kolem se bude pohybovat v závislosti na hodu kostky. Pokud dorazí na místo, které má na sobě text, musí se zařídit podle něj. V opačném případě si musí z dobírací hromádky líznout jednu kartičku dobrodružství, která určí, s čím se jeho hrdina musí vypořádat.

Obvykle v takovém případě narazíte na různě silné nestvůry. Soubojový systém je ten nejjednodušší, jaký si lze představit – na kartičce příšery najdete číslo, které značí sílu nestvůry a to magickou energii nebo boj. Protože váš hrdina nemá žádné výchozí statistiky, tak je jediným prostým úkolem toto číslo kostkou přehodit. Pokud se vám to podaří, příšera je poražena a vy máte klid. V opačném případě přicházíte o jeden svůj cenný život a příšera zde čeká do dalších kol, ale už ne na vás. Vy jí mezitím utečete a budete pokračovat ve své pouti světem.

V balíčku můžete ovšem narazit i na kouzla, přátele a předměty, které vám ve vašem úkolu pomohou a zvýší vaši sílu a magickou energii (obvykle jen jedno z nich), respektive sníží hodnotu, kterou musíte přehazovat u příšery. V jednotlivých soubojích můžete používat pouze jednu zbraň, ať jich máte, kolik chcete. Určitě budete rádi, že se v průběhu času nijak neopotřebovávají.

Právě díky zbraním a přátelům využijete rozlišení, že duchové bojují magickou energií, zatímco ostatní příšery silou. Narazit však můžete i na démony, se kterými nelze bojovat a musíte mít proti nim ochranu ve schopnostech přátel nebo mezi předměty.

Dobrým nápadem je, že se některé příšery objevují i ve skupinách (například hadi). V takovém případě nejdříve hodíte kostkou, abyste zjistili, kolik nepřátel na vás útočí. Pak se teprve musíte s každým zvlášť vypořádat.

Důsledkem některých kartiček se může hráč dokonce proměnit na netvora, který bude po tři tahy bezcílně bloumat po hracím plánu. Zároveň upustí všechny svoje předměty, zapomene kouzla a přátelé od něj utečou. Jakmile tedy jeho poblouznění pomine, bude na tom mnohem hůře než na začátku.

Na hracím plánu se mohou objevit i nová místa, která lze navštívit. I ta se totiž nachází v dobíracím balíčku. V takovém případě nahradí karta políčko, na kterém hráč právě stojí a nová lokace tam zůstane až do konce partie.

Pokud se na některém políčku sejdou dvě figurky, což se stává poměrně často, může přicházející hráč zaútočit na soupeře a v případě vítězství jej obrat o některý z jeho předmětů nebo klidně o život.

Jakmile se budete cítit dostatečně silní, můžete postoupit na další okruh, který na své ploše obsahuje napsané obtížnější výzvy. První z hrdinů, kterému se podaří dorazit až do středu hracího plánu, se stává právoplatným vítězem a osvoboditelem celého světa od nadvlády duchů, démonů a draků. Právě tyto tři rasy budou obvykle představovat vaše nepřátele, ale setkáte se i s nejrůznějšími dalšími stvořeními.

Mohlo by Vás zajímat

2.5

karetnírecenzestrategická

Recenze: Dark Matter – kde domov náš?

Hra má svůj základ pravděpodobně v klasickém Talismanu, ale pokud vám ten připadá náhodný a jednoduchý, pak vás asi Duchové, Démoni a Draci překvapí tím, kam až takové zjednodušení může sahat. Je to velká škoda, protože hra jako taková má na první pohled poměrně solidní potenciál, jen by bylo třeba ubrat trochu náhody a běhání kolem.

Protože vše závisí na libovůli šestistěnné kostky, můžete být silní, jak chcete, ale nepostoupíte dál, dokud se netrefíte na schodiště. A naopak můžete být zcela vysílení a potácet se s posledním životem a stejně se tomu silnému drakovi na dalším políčku nevyhnete, pokud si kostka umane jinak.

Dalším problémem celé partie je její nevyrovnanost, protože pro všechny okruhy platí stejný balíček karet. Proto si klidně můžete v prvním okruhu vytáhnout nejtěžší příšery a v tom závěrečném pak třeba ty úplně nejjednodušší, což nepřinese až tolik motivace k vylepšování svého hrdiny. A to vám asi nemusíme vysvětlovat, jak potěší, když jste v posledním okruhu a chystáte se na závěrečný souboj se strážcem pokladu, a najednou se proměníte v netvora.

S náhodou se spojuje i poslední výtka, kterou je herní doba. Ta se může pohybovat ve třech desítkách minut, ale partie se klidně může protáhnout i na dvě hodiny, což je na takto náhodnou a jednoduchou hru opravdu příliš a většinu hráčů tou dobou již nebude bavit.

Když odstoupíme od toho, že si musíte kartičky vystříhat a pořád se jedná pouze o tvrdý papír, vizuální stránka hry je povedená. Hrací plán je pěkně ilustrován a stejně tak jednotlivé karty si budete zálibně prohlížet.

Hra by zasloužila pár vylepšení, která si můžete v podstatě udělat sami. Příšery doporučujeme roztřídit do tří kategorií podle obtížnosti a k nim náhodně přimíchat ostatní karty. Pokud chcete snížit náhodu, vyřaďte kartičky, které z vás udělají netvory.

Protože je maximální síla příšer šest, můžete klidně použít i systém známý z mnoha amerických her s využitím více kostek a hodem na úspěch. Kostky do začátku dostane každý z hráčů podle svých statistik (nejlépe jednu až tři) a obtížnost hodu (tedy číslo, které je třeba přehodit) bude představovat síla příšery mínus případné bonusy od předmětů a přátel. Pokud uspějete, můžete si její kartičku vzít mezi trofeje a za každých poražených deset příšer si můžete ke svým kostkám přidat jednu novou.

Pokud se pro svůj příští tah vzdáte jedné z bojových kostek, můžete si upravit pohybový hod kostkou o jeden bod oběma směry. Doufáme, že s těmito pravidly získá hra alespoň trochu vyrovnanosti, která jí v původní verzi chybí.

Bohužel ani ilustrace, ani skutečnost, že existují hned dvě rozšíření, hru Duchové, Démoni a Draci nezachrání před nedostatky herního systému. Ten je příliš jednoduchý a je vhodný možná pro hráče začínající povinnou školní docházku, ačkoliv obsahuje několik zajímavých myšlenek.

Duchové, Démoni a Draci v současném druhém vydání jsou na světě již jedenáct let a je to na nich znát. V té době možná popocházení figurkou po hracím plánu stačilo, protože se na trhu nevyskytovala žádná konkurence. Dnes by však hra potřebovala poměrně zásadní přepracování, které by ale v důsledku nemuselo být tak náročné. Pak by možná mohla být stále jednoduchou a zábavnou hrou, takto je to pouhé házení kostkou.

Recenze: Duchové, Démoni a Draci jsou bezzubí

Klady:

+ pěkné ilustrace
+ rozšíření
+ figurky
+ dodatečné lokace
+ možnost se navzájem napadat
+ objevování příšer ve skupinách

Zápory:

- pouze o náhodě
- nevyrovnaná obtížnost
- hrdinové nemají žádné vlastnosti
- nevyrovnaná hrací doba
- nízká originalita

2.5