Celá země se řítí do pekel. Proroctví jasně říká, že už zanedlouho dopadne na zemi tvrdá pěst zla a bude konec světa, jak ho známe. Šeptanda dorazila až k nám, proklestila si cestu změtí uliček a protáhla se mřížemi. Já a moji kamarádi jsme si řekli, že teď je ta správná chvíle. Utekli jsem z vězení a teď jsme na útěku. Chceme si ještě trochu užít, tak snad se nám do cesty nepostaví nečekaná nebezpečí.
Země Würstreich je sužovaná hrůzami. A hráči dostanou pod kontrolu hrdiny, kteří až takovými svatoušky nejsou. Jsou to trestanci, kteří jsou hlavními postavami deskové hry Dungeon Degenerates: Hand of Doom. Hru vytvořil designér Eric Radey a s ilustracemi pomohl Sean Äaberg. Hra vyšla v produkci společnosti Goblinko v roce 2018 a v Evropě ji distribuuje Esdevium Games.
Velká krabice zaujme na první pohled, protože takové grafické pojetí jste asi ještě u deskové hry neviděli. Jedná se o obrázky, ve kterých převládají ty divoké odstíny zelené, modré, červené i oranžové. Uvnitř se nenechají těmito barvičkami oslnit, najdou herní plán a položí jej do středu stolu. Vedle mapy rozloží balíčky karet a zamíchají je. Samotní hráči si každý vyberou jednoho hrdinu, dostanou jeho startovní karty, označí si na stupnici všechny úrovně (štěstí, zkušenosti, zranění, zlaťáky a životy) a postaví každý figurku svého hrdiny na mapu (to se může lišit podle scénáře). Poblíž pak připraví sadu žetonů (příšery, stavy, počítadla) a kostek.
V celém příběhu hráči spolupracují, ale jejich hrdinové se mohou v rámci průběhu rozdělit a tím vytvářet týmy. Ty spolupracují a na začátku každého tahu musí určit, jaký postup zvolí – jestli opatrný nebo odvážný. Po mapě lze cestovat pěšky, po vodě, rychle pochodovat nebo se přesouvat na ostrovy. Veškeré posuny kromě pomalého přesunu na sousední políčko vyžadují odvážný postup.
Místo všech těchto pohybů se může tým postav rozhodnout, že si odpočine. V takovém případě zůstává na stejném místě, ale umožní jim to nejen vyléčit některá zranění, ale především provádět akce v rámci měst a vesnic. Lze tak obchodovat, vylepšovat stav celého města, prozkoumávat jej nebo vylepšovat svého hrdinu (zaplacením zkušeností a ziskem karty schopnosti).
Jakmile všechny týmy a jeho postavy dostaly šanci provést jednu akci, nastává čas na fázi nebezpečí, která je předepsaná náhodně vylosovanými kartami – jednou za každou skupinu hrdinů, jež je v danou chvíli na mapě. Tato část kola má vždy vliv hlavně na hodnotu nebezpečí v jednotlivých lokacích. Hráči se mohou nyní podle svého postupu zkusit vyhnout nepřátelům nebo je naopak honit.
Z výsledků bude vycházet závěrečná fáze každého kola, kterou jsou setkání, ale stále jsou v hlavní roli již zmíněné karty. Podle ikon v jejich spodní části musí hráči vylosovat karty nepřátel. Platí to ale pouze u lokací, které se svojí hodnotou kvalifikují do pozornosti oblud (hodnota nebezpečí lokace je menší než hodnota na vyhodnocované kartě).
Ještě před samotným bojem ale mohou ikony přikázat hráčům například odhalit nějakou událost, nebo jestli se po jejich stopách vydají i muži zákona. Hráči dostanou často na výběr, jak se s nimi mohou vypořádat, někdy musí i bojovat. Jindy dostanou jasně určený efekt. Teprve potom podle rozdílu nebezpečí lokace a karty musí odhalit odpovídající počet monster. A bojovat.
Příšery mají brnění i počet životů, ale především každé mají jasné pravidlo, jakým určí svůj cíl mezi hrdiny. Podle konkrétní statistiky. Hráči ohlásí svoje postoje (obranný nebo útočný) a použijí kostky k tomu, aby získali co nejvíce zásahů. Hráči využívají svoji mrštnost, aby se také vyhnuli útokům nepřátel. Všechno to vede ke zraněním, a nakonec i poražení monstra. Obvykle společným úsilím hrdinů, kteří za ni dostanou předepsanou odměnu, ať už zkušenosti, tak i zlaťáky nebo další.
Smrt hrdiny může být dočasná, pokud se stihne vyléčit. Ale lze umřít i definitivně a hráč, který tuto postavu kontroluje si (pokud je ještě dost času), si může vybrat nového hrdinu.
Čas od času se může v důsledku úrovně nebezpečí nebo přímého pokynu posunout ukazatel na stupnici zkázy. A to si hráči nepřejí, protože navyšování hodnoty se promítá do nebezpečnosti celého světa. Časem se do světa podívá i Ruka zkázy. Hrdinům ale nestačí jen odrážet nepřátele. V každém z dostupných scénářů mají specifický úkol, který musí splnit včas, aby vyhráli.
Dungeon Degenerates je hra veskrze komplikovaná a propracovaná. Zkusili jsme vám pravidla hodně zjednodušit, abyste mohli alespoň trochu ochutnat základní kostru celé hry. Prvním a výrazným tahákem je téma, které není zdaleka čistým fantasy. Právě naopak je to spíš takový horrorový zážitek, čemuž vlastně odpovídá i grafika s linkami. Celkový dojem je takový hodně retro, za což mohou i nejasné a pixelovaté ilustrace.
Ačkoliv to není z textu zcela zřejmé, jednotlivé příběhy jsou spolu propojené a hráči se musí vypořádávat i s následky svých předchozích voleb napříč jednotlivými misemi. Hlavním dopadem je změna nebezpečnosti v jednotlivých lokacích, která se vyvíjí vzhůru. Na plánu se mohou objevovat a zase mizet města. Otevírají se nové cesty. Tohle všechno dodává hře výtečnou schopnost pohltit hráče.
Není to ale tak jednoduché, že by mise byly propojené jedna za druhou. Místo toho se hráči ocitnou v rozvětvujícím se příběhu, který je vždy provede pouze několika dobrodružstvími. Příště si to mohou zopakovat s jinými důsledky a závěrem nebo se mohou rozhodnout hrát některé mise zcela separátně. Celkem je scénářů dvacítka.
Každý hrdina má šest číselných statistik, každé se svým důležitým vlivem. Cítíte se tedy opravdu jako v reálném RPG, které se snaží tato novinka převádět věrně do deskové podoby. A dělá to skvěle, pokud si pod pojmem RPG představíte dobrodružnou hru starou řekněme dvacet let. Při tom základní obtížnost partie není nijak vysoká. Naštěstí pravidla na své spoustě stran myslí i na možné navýšení náročnosti.
Originalita vykukuje na mnoha místech. Nemusíme zmiňovat pouze města, která mohou mizet a s nimi i záchytné body na odpočinek. Ale skvělé jsou hlavně dvě volby postupu, které po mapě a možnost rozdělit hrdiny do více skupin. Při tom ale spolupráce je ve hře důležitá, protože jednotlivé schopnosti se navzájem podporují a je na to třeba myslet. Zajímavá je i mapa, ve které hráči mohou s trochou šikovnosti (a štěstí) objevit zkratky, které do té doby jejich hrdinové nemohli používat.
Hráči nemají příliš pod kontrolou vývoj boje. Řídí ho kostky a volba postoje na začátku bitvy. Ale hráči i tak mohou používat karty a různé výhody, aby výsledek ovlivnili a především schopnosti. A protože hrají jako tým, i spolupráci. Nejde tedy o žádnou náhodnou zábavu. Navíc obecně karet a možností je ve hře spousta a ty se starají i o variabilitu.
Zajímavé jsou slabiny hrdinů. Jejich zařazení je zábavné, protože hráči si ji mohou vzít na začátku hry. Přidají si nějakou potíž do dalšího průběhu, ale současně získají zkušenosti do začátku. A mohou to být cenné XP navíc.
Pokud bychom měli kritizovat, pak musíme zmínit celkově pomalý postup hrou. Nejde ani tak o samotné tahy, jako o pocit, že hra plyne tak nějak… pomalu. Tempo prostě chvílemi vázne, protože neustále musíte bojovat s náhodnými monstry, která se objevují.
A pak jsou problémem samozřejmě už zmiňovaná pravidla, protože jejich učení při opakovaném hraní vás prostě dopředu nutí uvažovat, jestli zrovna dnes Dungeon Degenerates chcete hrát. Musíte mít na paměti také delší přípravu, která dokáže zdržet klidně na patnáct minut.
Hráči by se mohli snažit zabíjet hodně monster a vylepšovat své hrdiny. Neustále ale musí mít na mysli, že jim tikají hodiny. Jakmile je některá z lokací na nejvyšším stupni nebezpečí (šest) a měla by být znovu zvýšena, místo toho nastává posun stupnice zkázy. Díky tomu musí hráči být neustále o krok před hrou a snažit se vše provádět s rychlostí.
Už v základním boxu toho dostanete hodně. Navíc ale tato hra nabízí další rozšíření, které mohou ještě více obohatit tento komplexní zážitek a pozvat vás do světa dobrodružství zas a znovu. Ale i velká startovní krabice toho má opravdu dost co nabídnout, takže se nemusíte strachovat.
Další neméně důležitou ozdobou hry je její zpracování. Nepotřebujete figurky, stačí kartonové dílky ve stojáncích, protože o celkový dojem se postará grafika. Jedinečná a neviděná. Bohužel pravidla už tolik pečlivé pozornosti nedostaly, takže jejich prvotní spolykání vyžaduje pevné nervy. Autoři si byli vědomí, že těch pravidel je opravdu spousta, takže v boxu jsou připravené i velké A4 nápovědní karty, které vstup výrazně zjednoduší.
Už grafika jasně naznačuje, že Dungeon Degenerates nebude pro každého. A dále to potvrzuje i téma, trestanecká fantasy. I v našich skupinách se našli hráči, kterým prostě hra neseděla svým příběhem nebo pojetím. Je jasné, že náhoda tu nemůže chybět a vládne bojům a někdy dokáže celou partii i rozhodnout (ve váš neprospěch). To celé lze ale hře Dungeon Degenerates odpustit, protože je opravdu jedinečná, zajímavá a její jednotlivé mise jsou propojené do jednoho živoucího světa. Pokud se tedy cítíte jako cílová skupina, pak byste neměli moc váhat. Tohle pro vás bude zážitek.
Více o hře.
+ grafika
+ větvící se kampaň
+ možnost hrát mise separátně
+ spousta originálních nápadů
+ vyvíjející se svět
+ netradiční příběh
- delší příprava
- složitá pravidla
- pomalý progres
