Recenze: Esians – pro samotářské dobrodruhy

Už se stmívalo a Lesík za humny byl ponurým místem k pobytu. Ve chvíli, kdy Tank vstoupil do jeho stínu, padl na něj neklid. Zpoza stromu vykoukly dvě rudé oči a hned zase zmizely. Zdálo se, že jde o nehostinnější místo, než čekal. Nevěděl, jaké bude mít dnes štěstí a na co v lese narazí. Lidem z vesnice však pomoc už slíbil a věděl, že couvnout teď už není řešení. Stihnul by jej za to spravedlivý trest. Naposledy se tedy nadechnul čerstvého vzduchu a za zvuku praskajících větviček jej pohltil les…

Odvážný hrdina se prodíral houštím. Někde za těmi stromy je louka a na té louce studna. Alespoň tak mu to lidé ve vesnici říkali. Tam si na tu stvůru počká, ať už je to cokoliv. Kráčel vpřed, vteřiny se tvářily jako minuty a minuty se zdály být hodinami. Konečně se mezi stromy objevilo světlo a po několika dalších krocích se na něj usmály paprsky slunce. I on se na chvíli usmál, ale jen na moment, než si uvědomil, co sem přišel udělat. Všude byl klid a mír, jako by žádné zlo v tomhle tmavém lese nikdy nežilo.

Jen chvíli si mohl Tank užívat přírody. Najednou slunce zakryla temná mračna a zdálo se, že se co nevidět z nebe spustí déšť. I z lesa se začaly ozývat zvuky, které během chvilky zesílily. Něco se blížilo. Vtom za strašlivého klapání kusadly vkročil na palouk obrovský pavouk. Hrdina se rozhodnul, že zkusí své kouzelnické štěstí, ale při sesílání zaklínadla mu mezi prsty jen lehce zapraskalo a nic se nestalo. Zatraceně, zaklel potichu a rychle vytáhnul meč, protože mezitím se pavouk dostal do jeho blízkosti.

Kusadlo jej minulo jen o kousek. Krátkým švihem vrátil nestvůře její výpad a ťal do nejbližší nohy, ale čepel se po ní jen neškodně svezla. Vtom se za jeho zády ozval šramot a z křoví vystoupil ramenatý válečník. Tiše pokývnul hlavou a zarazil svůj meč pavoukovi do zad až po rukojeť. Jmenuju se Bregold, promluvil, aniž by z jeho tváře zmizel zasmušilý výraz. To bylo vše, co řekl. V tichosti společně prohledali místo boje a nalezli Kyrys ze lví kůže. Tank jej mlčky podal Bregoldovi a ten nabízený dar přijal. Vesničany už nebude děsit temnotou se plížící zlo. A naši hrdinové? Uzavřeli mlčenlivé spojenectví. Teď se vydají společně vstříc dalšímu úkolu…

Hru Esians tvoří dvě jednoduché karetní krabičky. Veškerá zábava se ukrývá uvnitř spolu se dvěma listy, které jsou hustě popsány pravidly. Popravdě je to třeba, protože, ačkoliv jsou v konečném důsledku jednoduchá, jejich prvotní nastudování vám několik drahocenným minut života vezme. Tvůrci se na oficiálních stránkách ohánějí neotřelostí herního systému a to je nesporná pravda a právě toho je důsledkem nutnost delší popisu.

Celá hra se vlastně sestává z otáčení karet. Na začátku si zvolíte sobě nejbližší postavu – bojovníka (síla svalů), zloděje (může podplácet nestvůry) nebo čaroděje (na začátku tahu kouzlí). Samozřejmě hra se za každou z postav velmi výrazně liší a je také jinak obtížná. Z vlastních zkušeností mohu označit za nejobtížnější hru s mágem (což je ve fantasy hrách vcelku pravidlo), protože se nemůže spoléhat příliš na služby svalů a musí si vystačit s tím, co dokáže vyčarovat. Síly zloděje a bojovníka jsou vyrovnané, protože každý má svoje přednosti, kterými může souboje rozhodnout ve svůj prospěch.

Jakmile máte vybraný charakter, můžete se vydat do světa Esians a vstříc prvnímu dobrodružství. V ruce držíte pečlivě zamíchaný balíček všech karet a postupně je otáčíte, dokud nenarazíte na kartu se zeleným lemem – dorazili jste na místo, tady se odehraje vaše první akce. Nyní podle daných pravidel zabydlíte prostor jedním či několika monstry. K tomu musíte tentokrát otočit pevně daný počet karet. Pokud jste narazili při otáčení na nějakou příšeru, čeká vás souboj.

Pokud jste hned na úvod dostali soupeře, který je nad vaše síly, ještě není pozdě. Ze souboje můžete vycouvat, ale stihne vás zasloužený trest. Ten je na každé kartě uvedený a zahrnuje otočení několika dalších karet, v jejichž levém dolním rohu jsou vypsány konkrétní tresty.

Předpokládejme však, že se váš hrdina cítí silný a půjde do souboje s nestvůrou. Každý hrdina i jeho soupeř má dané životy i útočné pokusy. V jejich průběhu se bude snažit nalézt v nově otočených kartách symbol odpovídající jeho stylu útoku (meč, dýka či magická hůl). Pokud součet přesáhne obranu napadeného, ten umírá, přichází o jeden život a obvykle opouští bojiště poražen.

Pravidla pro jednoho hráče jsou vypiplaná do posledního detailu,a tak se můžete soustředit pouze na dobrodružství. Pokud se sejde u stolu několik bojovníků (maximálně lze Esians hrát ve třech hráčích), začínají problémy, protože některé situace pravidla neřeší, respektive neříkají výslovně. V takovém případě nastupuje invence účastníků a nutná vzájemná dohoda. Přesto pocit, že podvádíte, zcela nezmizí, protože nevíte, jestli hrajete přesně tak, jak tvůrce myslel.

Uvedu příklad: Hrajete ve třech. V dobrodružství se zabydlel skřet a loupeživý rytíř, každý má tři životy. Určíte tedy, že první soupeř zaútočí na válečníka. Jeho útok není dostačující, tak válečník zaútočí a uzme mu jeho první život. V pravidlech ale v tuto chvíli není jasně určeno, jestli útočí následně ostatní hráči, případně jak se tato posloupnost mění, pokud o život přijde útočící hrdina.

Na druhou stranu všechny nezbedné otázky vám tvůrci rádi upřesní a zodpoví na oficiálním fóru hry, které pro tyto případy bylo zřízené. Mnoho podobných dotazů zde již bylo zodpovězeno. Na základě některých připomínek dochází také k erratování (opravení, upřesnění) některých karet.

Hra ve více hráčích je navíc poměrně nevyvážená, na některé hráče se často vůbec nedostane. Pokud jsme bojovali ve dvou, zdála se mi hra jednoduchá a málokdy se nám stalo, že bychom prohráli. Naopak ve třech hráčích je hra obtížnější, protože se začínají zvyšovat nároky na náhodu při soubojích. Třikrát po sobě musíte najít více zbraní než nepřítel, abyste jej porazili. Naopak stačí, aby jednou uspěl on a jste bez života a souboj mohou dobojovat už jen vaši spoluhráči.

Ale rozhodně nekladu na celou záležitost s hrou více hráčů přehnaný důraz, protože sami autoři přiznávají jisté rezervy v této variantě a označují ji jako pouhou nadstavbu primárně samotářské hry (minimálně do slibovaného rozšíření).

Mohlo by Vás zajímat

4

recenzestrategická

Recenze: Starcadia Quest – dobrodružství ve vesmíru

Pořád jsem vám ale neprozradil, co je cílem celé hry. Ten si určujete sami a je to počet průchodů balíčkem. Obtížnost si kromě tohoto čísla stanovíte ještě číselným vyjádřením životů, které váš odvážný hrdina bude mít. Pro první hru je doporučena kombinace 3/3.

Náročnost hry se pokaždé mění. Při hře jednoho hráče se osvědčí taktika, která zahrnuje podplácení příšer, nepřijetí dobrodružství i za cenu trestu či nalezení dobrodružství bez soupeřů. Ve hře má z pochopitelných důvodů velké místo náhoda, ale kupodivu to není k neprospěchu věci. Naopak budete vždy napjatě otáčet další kartu, jestli tam je potřebný počet zásahových bodů.

Co se mi na pravidlech nelíbilo, byla rada používat některé karty jako životy (monster i hrdinů). Stále se mi zdálo, že hru šidím a sám sobě si ji zjednodušuji, když si o tyto karty snižuji počet listů v balíčku. Nakonec jsem sáhnul k řešení používat pro znázornění životů žetony, které jsem našel doma.

Je překvapivé, jak je hra s tak malým počtem karet (těch je 64, tři z toho slouží k vyznačení hrdinů) variabilní. I tak si ale myslím, že jich mohlo být o trochu víc, na druhou stranu, alespoň je prostor pro slibované rozšíření. Rozsah je dán dvěma mariášovými krabičkami s objemem 32 karet, takže další krok by znamenal karet 96, což by se mohlo podepsat na ceně. Variabilita je i se stávající sadou zaručena tím, že každá karta má několik použití. Díky tomu se pokaždé setkáte ve hře s jinými situacemi a je nízká šance, že se budou často opakovat stejné souboje ve stejných lokalitách.

Otázkou individuální zůstává motivace hráče hrát proti hře, která nemá jasně stanovený cíl. Po několika hrách a výhrách s pevně stanovenými průchody jsem si předsevzal, že budu hrát takzvaně na co nejvíc průchodů – tedy pokusím se přežít se svým hrdinou co nejdéle. Jako další herní varianta, kterou jsem zatím neměl možnost vyzkoušet, mne napadlo odkládat absolvovaná dobrodružství (případně i poražené příšery) stranou a pokusit se projít všechny lokality nebo zabít všechny soupeře.

Pokud máte srdce dobrodruha, doporučuji i vám, abyste stejně jako Tank a Bregold vykročili. Ve vašem případě však do nejbližšího obchodu s touto hrou. Esians totiž zažene našeho společného nepřítele – nudu – více než spolehlivě. Však si na mě určitě vzpomenete, až se budete po padesáté snažit zabít Černého draka v Dračí sluji…

Recenze: Esians – pro samotářské dobrodruhy

Klady:

+ hra pro jednoho hráče
+ pěkné ilustrace
+ napínavá hra
+ originální princip využití karet
+ nastavitelná obtížnost

Zápory:

- chybí krabička pro kartičky
- málo karet
- nevyvážená hra ve více hráčích
- hra vlastně nemá cíl

3.5