Všude svítí svíčky a jejich plamen se mihotá tak, že stíny na stěně tvoří iluze postav a jejich pohybů. Trochu to vypadá, jako by všichni mrtví ožili. Mám pocit, že s nimi mohu mluvit. Jsou dušičky a všechno je možné.
A právě o tomto svátku plném vzpomínek si připravil designér Antonin Boccara a o ilustrace se postarala dvojice Margo Renard a Michel Verdu. Hra vyšla pod logem OldChap Editions a do své stáje novinek si ji vyhlédla také firma Pygmalino. Ta jí dala příležitost pod původním jménem Fiesta de los Muertos.
Krabička není nijak velká, ale celé víko je pokryté výraznou grafikou, které odkazuje na mexický svátek mrtvých. Zdobené lebky a divoké barvy vás snadno nalákají k tomu, abyste nakoukli pod víko. Tam najdete sadu komponent pro každého možného účastníka, kterých může být až osm. Všichni dostanou do začátku partie stejné vybavení – zavírací hrací plochu (lebku), tabulku odpovědí a fix. Počet hráčů pak určí, kolik žetonů pamětních kostí bude ve hře k dispozici (někdy žádná, jindy až čtyři).
Na začátku partie se každý stane nějakou konkrétní známou postavou tak, že si vytáhne jednu kartu zadání a zapíše si ji na vnitřní stranu lebky. Je při tom důležité, aby hráč věděl, o koho jde. V případě, že postavu nezná, může si vytáhnout novou kartu.
Od té chvíle už není povoleno na jméno koukat. Místo toho napíše na lebku jedno slovo související co nejlépe s danou postavou a začerní první bílý zub na lebce. Lebku pak otočí nápisem dolů, aby nikdo nemohl slovo vidět. V tomto stavu ji předá svému sousedovi po směru hodinových ručiček.
Jak se lebky posunou o jednoho hráče, ti mohou pracovat pouze s viditelným slovem, ne se jménem. Musí slovo smazat a napsat místo něj jiné, takové, které s tím předchozím souvisí. Tak se postupně lebka s ukrytým jménem posouvá mezi hráči po směru hodinových ručiček, celkem čtyřikrát, což znamená, že všechny čtyři zuby jsou začerněné.
V tu chvíli se všechny lebky přesunou do středu stolu, prozatím nápisem dolů. Hráči je zamíchaní a uspořádají do řady pod karty s čísly. Každá lebka tak dostane přiřazené jedno číslo. Pod lebky rozloží ještě karty postav. Nejdříve je doplní kartami z balíčku tak, aby jich i v menším počtu hráčů bylo osm, poté je zamíchají a vytvoří z nich řadu.
Teď už zbývá jen to, aby každý z hráčů spároval své tipy postav s lebkami, resp. jejich čísly. Všichni hráči své tipy odhalí a postupně se podívají, která lebka ukrývá jakou postavu. Lebky mají své vlastní bodování – za každý správný tip na stupnici uvnitř lebky hráči zaškrtnou jedno políčko.
Každá postava, u které se zmýlí maximálně jeden hráč, našla svůj klid a může v klidu odpočívat na věčnosti. Když uhodnout některou lebku všichni, dostanou dokonce jednu pamětní kost jako odměnu. Tu mohou pak využít na konci partie k uklidnění duchů, které se nepodařilo uhodnout dostatečnému počtu hráčů. Díky těmto kostem mohou hráči získat lepší skóre – čím víc postav dokázali vrátit do záhrobí spokojených, tím lépe.
Fiesta de los Muertos ke stolu přináší mezi hráče skupinku duchů, kteří jim budou dělat společnost po celou dobu partie. Budou jim šeptat do uší svá tajemství a strasti. Ale hráči na to nesmí příliš dbát, protože pouze jako tým mohou všechny zase uklidnit a vrátit na odpočinek.
Jenže to není vůbec nic snadného. Základní myšlenka jména a slova s ním spojeného se dokáže během čtyř kol výrazně změnit tak, že může zcela ztratit svůj původní význam. Právě proto finální rozklíčování je hodně o tom, jaké postavy jsou v nabídce. Právě jejich porovnání a hledání propojení s výslednými slovy je ta nejzábavnější část. Hráči se ale u ní nesmí domlouvat, protože každý jedno jméno zná a možná i tuší, které slovo by k němu mohlo patřit.
Výběr jmen je zajímavý a je dobře, že hra počítá s tím, že by některé hráči nemuseli znát. Pak je vymýšlení prvního souvisejícího slova prakticky nemožné, proto je zásadní, aby v takové chvíli hráč využil svoji možnost výměny karty.
S trochou tréninku se hráči v posouvání slov zlepší a hledání synonym jim půjde dobře. Právě proto obsahují pravidla příležitost, jak si obtížnost zvýšit. Jsou jimi karty omezení. Odkrýt lze jednu nebo více, přičemž s počtem karet se celá situace výrazně komplikuje. Ty dokáží hráčům například předepisovat písmeno, na které musí napsaná slova začínat, jaké písmeno nesmí obsahovat nebo třeba kategorii, kam musí slovo náležet (věc, příroda, místo). Tyto omezení celé snažení dělají o dost zajímavějším.
Není důvod mít obavy z variability. Postav je více než sto padesát, a navíc hráči mají k dispozici prázdné karty, na které lze dopisovat libovolné osobnosti. Tím lze vlastně před každou partií začít s naprosto volným výběrem postav.
Partie je bleskurychlá. Jde pouze o výměnu lebky a vymýšlení slov. Nejdelší tak je samotné tipování a vyhodnocení, které ale není nijak nudné. Hráči se v celém průběhu baví, i když se k tomu také docela zapotí. Celkem však můžete počítat s patnácti minutami, ve kterých v klidu vše dokončíte a s radostí si střihnete ještě jednu partičku. Čím více hráčů se zúčastní (až do maximálních osmi), tím je vše těžší. Současně ale hráči dostanou šanci získat více kostí, aby se vyrovnali s případnými omyly.
Fiesta de los Muertos nabízí skvělý herní zážitek, který se zuby nehty drží výborně zvoleného tématu a jednotného zpracování. Jen ten název může některé zájemce odradit, protože na první pohled není jasné, o co ve hře jde ani to, že je v češtině. Je to trochu škoda, protože my tuhle party novinku s radostí doporučujeme. Fiesta de los Muertos je vynikající zábava pro všechny kreativní hráče a milovníky nepředvídatelných slovních tipovaček.
+ nelehká tipovačka
+ hráči bojují společně za stejný cíl
+ rychlost partie
+ volné karty pro psaní
+ dostatek osobností
+ vyvážení pro více hráčů (kosti)
+ karty omezení
