Dnes už bych tu chybu neudělal. Nevěřil bych Peterovi, který namluvil, že žížalu z háčku jde sundat opatrným ťukáním. První návnadě jsme se všichni jen smáli. Jenže jak šel čas a v rybníce stále nebylo do čeho kousnout, náš hlad začínal být čím dál tím víc nesnesitelný. Až jednou se to zlomilo a já to nevydržel. Opatrně jsem do háčku drcal horním rtem, ale rybář jako by o mě věděl. Zaseknul v pravý čas a já už se bezmocně třepal na vzduchu. Neudělejte stejnou chybu i vy!
O věčném souboji mezi rybáři a jejich úlovky ve vodě vypráví nová karetní hra Fish Fish, kterou si pro nás připravili ve francouzské firmě Gigamic. Od autora se jménem Lionel Borg bychom asi nečekali hru z přírody (pomrkávání na fanoušky Star Treku), ale přesto právě takovou hru nabízí. A v krabičce zásluhou firmy Albi najdeme i česká pravidla.
Správná malá karetní hra by se měla ukrývat v nenápadné krabičce. A to se rybičkám daří dokonale. Jenže jejich klícka je navíc vyrobena z kovu a trochu připomíná plechovku s rybičkami. A uvnitř opravdu nějaké najdeme, ale nejsou naloženy v oleji ani vlastní šťávě. Místo toho jsou trochu kartonové a vůbec se nehýbou.
Ale vzduchu tam moc není a to přesto, že samotných karet je uvnitř pouze deset (karty návnady s čísly a karty úlovku značící úspěch či neúspěch). Tady vidíte, že jsme vás trochu s označením karetní hra klamali. Spolu s nimi v plechovce leží papírový bloček, obyčejná tužka, čtvercové kartonové desky s kruhovými výřezy (očíslovanými od dvou do pěti) a také velké žetony rybek. Jejich oválná tělíčka přesně pasují do zmíněných výřezů.
Na začátku partie si hráči rozdělí role. Ty se hned po kole vymění, ale někdo musí začít v roli rybáře. Ten si vezme všech deset karet, zatímco ostatní účastníci dostanou po čtyřech žetonech rybičky a jedné bodovací destičce. Na papírek pak stačí napsat iniciály každého z účastníků, protože zde budou hráči už brzy zaznamenávat body.
Každé kolo se skládá z maximálně pěti tahů. Každý z nich zahájí rybář tím, že vybere jednu kartu návnady a jednu kartu úlovku. Sám tak určí, kolik jídla umístí na háček a především, jestli bude opravdu úspěšný. A ostatní se budou snažit jeho úmysl odhadnout. Hráči tak mohou vsadit z ruky libovolný počet ryb.
V případě úspěchu (rybář vybral kartu bez úlovku) si mohou v klidu sezobat návnadu. Jejich majitel žetony přiloží k výřezu, který odpovídá hodnotě na kartě návnady, kterou rybář vybral do kombinace. Úspěšný lov pro rybáře znamená, že si bere všechny žetony rybek, které hráči vsadili proti němu. Kolo tak pokračuje vždy nahozením vlasce (výběrem karet) a rybičkami vrhajícími se po jídle. Čas k bodování nastane, jakmile rybář zahraje obě karty úlovku nebo mu dojdou karty.
Hráči sečtou svoje body. Rybář to má jednoduché – kolik ryb se mu třepotá v kyblíku, tolik bodů si může zapsat. Ostatní hráči v roli ryb získají součet bodů podle návnad, které se jim podařilo ukořistit a u nichž leží jejich žetony. Poté se role rybáře vymění a partie pokračuje až do chvíle, než je odehraný předepsaný počet kol. Hráč s nejvyšším bodovým ziskem se stává vítězem.
Fish Fish je hra odhadu, sázek a napětí. Každé kolo se může rybář sám rozhodnout, jestli dá rybkám šanci nakrmit se a kolik jim dá k dispozici žížalek. Jenže právě nenasytnost malých plavců může vést k tomu, že budou všechny pochytané. Stačí, když je hráči použijí ve špatný okamžik.
Každé kolo to je vlastně rybář proti všem. Hra je tedy překvapivě konfliktní, ale všichni účastníci současně pociťují také pocit soudržnosti rybek proti společnému nepříteli. Všichni si vyzkouší obě strany rybníka a hra je tak zajímavá. Není to jen prosté hraní karet zas a znova.
Protože je ale všechno jen o odhadu, je to vlastně hra na náhodu. Postupně, jak kolo pokračuje dál a dál mají hráči lepší šanci odhadnout, co zrovna rybář zahrál. Jenže zase nemohou na začátku kola s rybičkami šetřit, protože je musí vždy beze zbytku použít. V posledním kole by tam mohli rybářovi udělat pořádný úlovek.
Hra je to rychlá, protože kola jdou jedno za druhým v přímém sledu. Všichni jsou do partie neustále zapojení a nemají šanci se příliš dívat kolem. Jde jim jen o jejich vlastní úspěch. Díky tomu zážitek vlastně ani nezávisí na počtu účastníků. Pouze je třeba upravit počet, kolikrát každý z hráčů musí být rybářem, než hra skončí. Tím je zaručeno, že i ve větším počtu soupeřů dostanou hráči zábavu na rozumných dvacet minut. V osmi je to už ale pořádný chaos, ale také zábava. Hra je zajímavá dokonce i ve dvou, kdy si hráči role jednoduše neustále mění.
Zaručeným kladem celé hry je její zpracování. Karty jsou opravdu pevné, pravidla vám všechno vysvětlí a krabička umožní si hru vzít kamkoliv. Ilustrace jsou barevné a pobaví i ty menší, kteří si také mohou Fish Fish zahrát. Tedy nejlépe od doporučených osmi let.
Fish Fish není žádnou náročnou karetkou. Ale místo toho umí příjemně vyplnit dvacetiminutovku lehkou zábavou. Hra plná blafování a zatajování vlastních úmyslů je legrace, kterou si užijete především v odlehčené atmosféře. Fish Fish sice je náhodná, ale současně zábavná hra.
<br><br>
| Informace o hře ze serveru BoardGameGeek (odkazy směřují tam) | |
| Autor | Lionel Borg |
| Ilustrace | Christophe Swal |
| Vydavatel | Gigamic |
| Rok vydání | 2013 |
| Počet hráčů | 2 - 8 |
| Herní doba | 20 |
| Minimální věk | 8 and up |
| Jazyková závislost | No necessary in-game text (2 voters) |
| Kategorie | Animals, Bluffing, Card Game, Children's Game, Party Game |
| Mechanismy | Betting and Bluffing, Hand Management |
| Rodina | Animals: Fish / Fishes, Theme: Fishing / Angling |
Více o hře.
+ měnící se role
+ neustálý vývoj partie
+ dobré ve všech počtech
+ výborné v osmi
+ souboj do dvaceti minut
+ vhodné na cesty
+ provedení
- pouze omezená možnost dedukce
- náhoda
