Kdo by ho neznal. Praotce všech digitálních her. Stačí jen trocha neposlušných kostiček padajících shora a hráči ztrácí hlavu. Bez rozdílu staří i mladí. Čeká to na všechny už od roku 1984, kdy Alexej Pažitnov přišel s myšlenkou tohoto logického rychlíku. Kdo by si pomyslel, že bude trvat téměř třicet let, než si ze světa počítačů najde cestu na naše stoly.
Tím, kdo hře nakonec objevil cestičku mezi houštinami a kopřivami je Reiner Knizia. Jeho malá hra FITS vznikla v jeho hlavě už v roce 2009, kdy ji také vydala firma Ravensburger. Grafiky tentokrát nebylo potřeba nějak moc, ale postaral se o ni KniffDesign.
A zatímco nejdříve byla hra FITS velká s kartonovými dílky, k nám se dostala už menší verze. Krabička připomíná spíš nějakou karetní hru a svým víkem připomene všem bez rozdílu právě zmíněný Tetris. Po otevření ale hráči zjistí, že tohle karetní hra rozhodně není. Vlastně tu není žádná opravdová karta, ačkoliv několik kartiček k vycvakání z tvrdého papíru tu najdeme. Na každém z těchto barevných kousků je nakreslen jeden tvar.
V krabičce je kromě toho také čtveřice plastových plánků. Do nich úplně ideálně pasují oboustranné plánky plné puntíků. První strana je jednodušší označena číslicí jedna, zatímco druhá má na sobě navíc několik barevných symbolů. Kromě nich hráči pak budou potřebovat už jen samotné kameny, které tvoří tenké kartonové dílky různých tvarů. Těchto kamenů je celkem 52.
Na začátku partie si každý z hráčů vybere barvu a od ní si vezme všech třináct kamenů. Kromě nich dostane každý z účastníků také plastový plán a k němu kartu v odpovídající barvě. Každý z hráčů dostane jednu kartičku se startovním dílkem, který podle pravidel umístí na plán. Nyní jsou kartičky zamíchány a položeny do středu stolu.
Kameny už pak začnou, jako na povel, padat dolů. Hráči tak odhalí vždy společně jednu kartičku ze zásoby, vezmou si odpovídající kámen a musí jej přiložit na svůj plán. Ještě předtím jím ale mohou libovolně rotovat a natáčet tak, aby co nejlépe odpovídal jejich představám. To všechno funguje tak, jak jsme zvyklí z Tetrisu. Neforemný dílek vstupuje na plán v horní části a to ve sloupečku, který si zvolí sám hráč. Jakmile jej položí na desku, může s ním pouze sjet dolů ve vertikální linii, dokud se o něco nezarazí.
Tak hráči přidávají do svých staveb jeden kámen za druhým ve své barvě a snaží se vytvářet řady s co nejmenším počtem mezer. Právě ty jim na konci kola, jakmile dojdou karty kamenů (od každého druhu jeden), přinesou body. Za každou řadu plnou kamenů dostane hráč právě jednu hvězdičku, kterou si poznamená do bločku ke svému jménu. Tak může každý z účastníků získat až deset bodů v prvním kole.
Všichni účastníci pak otočí desky na stranu s číslicí dvě, která nabízí zvrat. Úkol hráčů zůstává stejný, ale čekají na ně bonusové body, pokud se jim podaří udělat mezery na správných místech se symboly. Za každý pár stejných znaků (barev) dostane hráč tři bonusové body, ale odměna za řádky stále zůstává. Výsledek druhého kola hráči přičtou k tomu prvnímu a tím zjistí, kdo se stal vítězem.
FITS jsou přesně tím, co byste od začátku tušili. Reálným přepracováním Tetrisu do stolní verze. Není tu nic víc ani míň k vidění. Z pochopitelných důvodů chybí rotace a možnost hýbat kamenem poté, co vstoupí na váš plán. To ale ničemu nevadí, protože hráči si mohou už předtím sami rozhodnout, jak natočený a kam dílek vstoupí.
A výsledkem těchto jednoduchých pravidel je také jednoduchá hra, která je bleskově připravená. Nejvíce potěší ale samotný průběh tahů, kterých se účastní všichni hráči současně. Vždy nejdříve nedočkavě vyhlíží nový tvar a poté jej umisťují na to optimální místo. Celá hra je vlastně takové velké puzzle, do kterého přijíždí dílky shora.
Náhoda sice rozhoduje o pořadí dílků, ale všichni mají stejné podmínky. Jediným rozdílem je startovní dílek, který dostane každý jiný. Ovšem právě v tom se liší také průběh partie, protože žádný z hráčů svůj startovní dílek už znovu hrát nebude.
Číslice jedna u minimálního počtu hráčů na krabici je rozhodně zavádějící. V jednom je sice opravdu možné kameny ve FITS skládat, ale pak jde pouze o snahu získat co nejvyšší počet bodů. A jak už se jednou hráči povede nastřádat plných devatenáct bodů za kolo, žádná další výzva na něj nečeká. Solitérní hra tu prostě nemá příliš místa k zabavení.
Celé partie jsou také velice rychlé. A kromě již zmíněného počtu jednoho hráče vždy funguje úplně stejně, protože hráči vlastně všichni bojují jen sami se sebou. Ve hře není vůbec žádný způsob, jak ztížit nebo ovlivnit výkon ostatních.
Zpracování je hodně jednoduché. Plasty herních plánů jsou tenké, stejně jako kartony i kartičky. Ilustrace jako takové hra vlastně vůbec nepotřebuje. Takže zpracování nemůžeme hodnotit nijak přehnaně kladně.
FITS nakonec ale umí pobavit. A to je ta nejdůležitější zpráva, která každého zajímá. Sice mohla být ještě o krapet lepší, kdyby doplnila nějaká další rozšiřující pravidla nebo více herních plánů, ale tahle hra je prostě menší krabičkou. Naštěstí zábava jako taková nebyla ovlivněna. A tak FITS pobaví, pokud rádi hrajete Tetris.
| Informace o hře ze serveru BoardGameGeek (odkazy směřují tam) | |
| Autor | Reiner Knizia |
| Vydavatel | Egmont Polska, Ravensburger, Wargames Club Publishing |
| Rok vydání | 2010 |
| Počet hráčů | 1 - 4 |
| Herní doba | 15 |
| Minimální věk | 8 and up |
| Jazyková závislost | No necessary in-game text (8 voters) |
| Kategorie | Abstract Strategy, Puzzle |
| Mechanismy | Pattern Building |
| Rodina | Components: Polyominoes, Game: FITS |
| Alternativní názvy | Fits Mitbringspiel, Fits Travel, 砌磚樂 (繁簡版) |
Více o hře.
+ cena
+ jednoduchá pravidla
+ zábavná hra
+ věrné zpracování Tetrisu
+ dobré ve všech počtech hráčů
- pouze průměrné zpracování
- solitér jen na ozdobu
- zcela chybí konflikt
