Kdo ví, co se stalo. To jsem se jednou takhle probudil, koukám z okna a najednou na okně přede mnou přistane moucha. Nejdřív jí nevěnuji pozornost, ale pak klovne zobákem do skla. Chvilku na ni koukám, když mi po noze vyleze pavouk a než spadne, stačí se zachytit na poslední chvíli chobotem. Divná zvířata jsou všude, kam se podívám. Kdo to jenom napraví?
My ne! Z téhle šlamastyky totiž kouká pořádná zábava! Tu viděl i Olivier Mahy, který vytvořil dětskou hru Folanimos. Prostor k jejímu vydání dostal díky francouzské firmě Djeco. Na český trh se hra dostává zásluhou firmy Patagonie, s. r. o.
Na víku nízké krabice vidíme náznak toho podivného světa. Žába se lví hlavou nebo panda s kachním zobákem. Nic z toho v zoo neuvidíte. A tak budete pospíchat do nitra krabice, kde najdete dva balíčky. Oba mají čtyřiadvacet kousků. Jednou to bude sada tenkých karet, podruhé pak čtvercové destičky. Jinak jsou ale naprosto shodné – půlka nabízí hlavu a druhá půlka tělo různých zvířat.
Na začátku vezmou hráči do ruky kartonové destičky a roztřídí je na těla a hlavy, které k sobě potom náhodně přiřadí na stole. Vytvoří tak dvanáct zcela nových zvířátek, které mohou mít třeba soví tělo a hadí hlavu a mnoho dalších možností. Potom stejným způsobem na polovinu rozdělí i karty.
Zpočátku budou dobírat karty z hromádky s těly. Jakmile je nová karta odhalená a vidí ji všichni zúčastnění soupeři, pak mají stejný úkol. Najít tělo mezi destičkami, zjistit, jaká k němu patří hlava a podle toho vydat zvířecí zvuk. Ten, kdo ze sebe jako první vydá ten správný tón, získá pro sebe jako odměnu odhalenou kartu s tělem.
Po odehrání prvního balíčku se situace otočí. Hráči budou odkrývat hlavy, ale zvuky musí dělat podle destičky s tělem. To už je složitější, protože z obrázku musí poznat, o jaké zvíře se jedná. Partie pak pokračuje odhalováním dalších karet, až je rozebraných všech čtyřiadvacet. Poté se stane vítězem ten, kdo jich má nejvíc.
Folanimos nabízí reflexy se zvířátky. Hráči opět musí reagovat zvukem, které patří k některému zvířátku. A protože bude odhaleno třeba tělo ovce, může se snadno stát, že místo prasečího zvuku (hlava na ovčích nožičkách) zabečí. Někdy je prostě složité se na takové zdvojení voleb soustředit a chyby se prostě dělají samy.
Navíc pokud by vám popsaná varianta připadala příliš jednoduchá, můžete si všechno výrazně znáročnit. Stačí zamíchat karty hlav a těl dohromady a odkrývat je náhodně. Pak se hráč nemůže soustředit pouze na horní nebo dolní řadu, ale musí vždy dokázat také rozeznat, o kterou mu zrovna v tu chvíli jde. A tady už se chyby vrší opravdu jedna na druhou.
Tato nová krabička je určena pro děti už od čtyř let, které určitě už znají zvuky všech základních zvířátek. Výběr je velmi dobrý a všechna zvolená stvoření mají jasně identifikovatelný zvuk, o kterém nebude pochyb. Děti si tak procvičí své poznávání zvířátek, reflexy a samozřejmě i artikulační schopnosti.
A to všechno zábavnou formou, protože nakonec jde pořád o snahu být nejlepší. Každé kolo je samostatný závod, který má svého vítěze. Ovšem pokud někdo nebude vyhrávat častěji, nemůže počítat s vítězstvím.
Hra není náhodná. Je čistě a jen o reflexech. Jakmile je odhalený nový obrázek, musí hráči rychle najít správné místo na stole a identifikovat zvířátko v protější řadě. Rychlost je jedinou vlastností, která rozhoduje. A díky tomu je úplně jedno, jestli se bitvy zúčastní dva nebo čtyři hráči. Tak i tak bude jejich souboj trvat necelých deset minut.
Folanimos je hra velmi jednoduchá. Je to ale proto, že je zaměřena opravdu na děti. Dokonce je na krabici uvedena horní hranice deseti let, kterou ale rodiče určitě nemusí respektovat. Sice se u hraní nebudou nějak bavit, ale hra určitě není hloupá. Navíc zvuky a omyly způsobí, že děti se u partie i zasmějí. Folanimos v tomto směru rozhodně je úspěchem a děti baví.
+ jednoduché přiřazování zvířecích zvuků
+ postřehová hra už pro čtyřleté
+ dvě úrovně obtížnosti
+ je snadné udělat chybu
+ dobře zvolená zvířátka
- zase jen postřehová hra (zápor jen pro zkušenější hráče)
- rodiče nebude bavit
