Recenze: Fresco – postavte katedrálu

Kostely jsou bránou do nebes. Svojí výškou se snaží vzbudit v člověku pocit mrňavosti v porovnání s Bohem a s jeho mocí. Když vejdete do takového chrámu a v jeho lodi obrátíte svůj zrak nahoru, máte mít pocit, že svýma očima dohlédnete až do nebe. Právě krásná vyobrazení nebes, andělů a ráje jsou na stropech kostelů všudypřítomné. Dechberoucí výjevy dnešního člověka nutí uvažovat nad schopnostmi tehdejších malířů a dělníků, kteří něco takového dokázali vytvořit za zcela jiných podmínek, bez pokročilé techniky, jen vlastníma rukama.

Když tak dostal mistr Martin zakázku od samotného biskupa na obnovu fresky na stropě, byl nejen poctěn, ale zároveň cítil velkou výzvu. Na něco takového čekal celý život. Velká malba na stropě katedrály vyžaduje precizní práci. A je jistotou, že se zapíše do historie stavby a do myslí návštěvníků na desítky let.

Kresbu nebe na stropě katedrály si vybrali autoři Marco Rusowski a Marcel Süßelbeck jako téma svojí deskové hry z roku 2010. Veškerými ilustracemi obdařil komponenty zatím nepříliš známý Oliver Schlemmer, který si Frescem odbyl premiéru a teď stojí třeba za hitem Kingdom Builder. Distribuce se ujala německá společnost Queen Games. Ta v poslední době trochu ustupuje od svého trendu vysokých krabic, jak dokazuje i v případě Fresca. Právě tak se jmenuje hra v originále a pod stejným názvem ji najdete i v regálech českých obchodů. Jen vedle loga Queen Games zaznamenáte ještě zlutý trojúhelník s nápisem Piatnik, který tak hru přidává do svého portfolia novinek k Samarkandu, Hobitovi (recenze) a Lovcům a sběračům (recenze).

Krabice, jak jsme už zmínili, tentokrát nemá vysoký profil, ale je to poslední dobou tradiční čtvercový formát větších deskových her (stejný má Hobit i Osadníci). Její objem je až po okraj naplněn různými dřevěnými a kartonovými komponenty, na které se teď společně podíváme. Samozřejmě nejdřív dáme stranou dvě brožurky československých pravidel. Jazyk si vyberete prostým otočením příručky vzhůru nohama. Zatímco v první knížce jsou základní pravidla, druhá tenčí obsahuje nejen variantu pro dva hráče, ale také návod k trojici rozšíření, které dostanete už v základu.

Každý hráč se určitě těší na okamžik, až rozloží hrací plán a před ním se objeví svět jeho nové deskové hry. I zde se tomu nevyhnete a poskládáte na čtvrtiny složený čtvercový hrací plán. Detailně si jej prohlédneme až za chvilku, teď nedočkavě znovu koukneme do krabice a najdeme zde hned osm zástěn – čtyři velké a čtyři malé. Mají pěkně zkosené strany, takže elegantně drží v pozici, ve které je chcete mít, podobně jako třeba u Jerusalemu (recenze). Na vnitřní straně zástěn nesmí chybět nápověda k průběhu partie.

Z kartonových archů, které stále leží ještě nad přihrádkami s drobnějšími součástkami, vycvakáte žetony tolarů o třech hodnotách (jedna, pět a deset), hromadu čtvercových destiček fresek a stánků. A také čtyři oboustranné tabulky s činnostmi, na nichž budete plánovat svůj restaurační plán na konkrétní den.

Teď se už pomalu blížíme dnu krabice a vytahujeme dvacítku figurek učňů ve čtyřech rozličných barvách, dvanáct mistrů se šikmými čepicemi na hlavě (tři od každé barvy) a stříbrnou figurku biskupa. Ještě větší dřevěnou hromádku však tvoří kostičky, které však nepatří hráčským barvám, ale reprezentují barvy.

Základní barvy červenou a modrou doplňuje malými kostičkami ještě žlutá. O trochu větší krychličky pak mají barvy míchané, které jsou zelené, fialové a oranžové. Ty budou pochopitelně na nákup dražší. Všechno pak uzavírá plátěný sáček.

Ale co to? Ony se tam v další přihrádce krčí ještě hromada karet a růžové a hnědé kostičky! A při třídění kartonových dílků nám zase ještě spousta dalších hranatých kartiček. Všechno to má na vině trojice rozšíření.

Balením jsme se ale zabývali už snad až příliš dlouho, takže hurá do víru samotné hry. Nejdříve si prohlédneme hrací plán, který dokola obíhá stobodová bodovací stupnice. Zajímavým nápadem jsou startovní políčka na začátku, kterými figurky hráčů „vystoupají“ na zeď s jednotlivými bodovacími čtverečky.

Vedle těchto startovních políček leží noclehárna pro učně. Hráči v roli mistrů zde budou volit, kdy je probudí. Vpravo od noclehárny leží tržiště se čtyřmi shluky stánků. Z tržiště můžete vstoupit vchodem na největší plochu plánu, kterou zabírá samozřejmě katedrála, která je rozdělena na 25 čtvercových políček a dva podlouhlé díly představující oltář. Kolem katedrály pak ještě leží malé divadlo, kam si mohou jít dělníci odpočinout, dílna se zásobou barev a také ateliér, kde zase skladuje biskup peníze.

Hráči dostanou do začátku opravdu hromadu komponent, které není jednoduché poskládat na menší stůl. I my v redakci měli velké problémy, jak vidíte na kolemstojících fotografiích. Nejdříve si samozřejmě každý z účastníků zvolí barvu a od ní si vezme všechny figurky mistrů a učňů. K tomu dostane správně obarvenou malou a velkou zástěnu a desku činnosti. Do začátku každý z hráčů vlastní dvanáct tolarů a jednu kostičku od každé základní barvy.

Teď je třeba připravit hrací plán. Na mapu katedrály rozmístíte náhodně destičky fresky, které na sobě mají kromě barevných čtverečků také velkou číselnou bodovou hodnotu. Na prostřední políčko z 25, které má vždy hodnotu 11, postavíte figurku biskupa. Na tržiště nalosujete náhodně ze sáčku čtverečky stánků, kde budou moci učni v prvním kole nakupovat barvy. Ve spodní části plánu za katedrálou vytvoříte rozložením kostiček a tolarů společnou zásobu.

Hráči vezmou své figurky mistrů. Jednoho postaví na schody k bodovací zdi, druhého pak ke vstupu do noclehárny. Zde budou každé ráno vcházet a budit svoje učně. Poslední z trojice patří na střední políčko v divadle a bude ukazovat stoupající nebo klesající náladu učňů. V divadle také mají místo jediné čtyři figurky v barvě dřeva, které zatím nepatří žádnému hráči.

Na začátku každého tahu se musí mistři rozhodnout, kdy svoje učně vzbudí. To určí nejen pořadí vykonávání akcí pro zbytek dne, ale také ovlivní náladu učňů a cenu barev na tržišti. Na výběr mají mistři mezi tmou zahalenou pátou hodinou ranní a krásně odpočatou devátou hodinou. Podle modifikátoru nálady hráči okamžitě přesunou svého mistra o odpovídající počet políček nahoru nebo dolů v divadle. Pokud dosáhne políček s čísly -1 nebo +1, hráč tím přijde o jednoho učně nebo získá jednoho v barvě dřeva navíc.

Všechny své pracanty bude hráč potřebovat v druhé části tahu, kterou je plánování. To se děje za zástěnou na destičce činností. Zde najdete čtyři sloupce představující všechny akce, které lze ve hře s učni vykonat – nakupovat barvy, obnovovat fresku (nebo oltář), malovat portrét, míchat barvy nebo si jít odpočinout do divadla. Každý ze sloupečků má tři pozice a hráč tak může poslat až tři svoje učně do jednoho místa, pokud chce. Obvykle se ale vyplatí jejich činnosti více rozdělit. Ve chvíli, kdy mají všichni hráči naplánované své činnosti, odkryjí velkou zástěnu a porovnají plány. Všimněte si, že za malou zástěnou stále zůstává ukrytý počet peněz i kostičky barev.

Všichni teď postupně vykonají své akce a to v pořadí zleva doprava podle desky a v rámci jednotlivých sloupců pak podle času, kdy se rozhodli mistři své učně vzbudit. Začíná tedy hráč, který probudil své svěřence nejdříve a vykoná tolik tahů, kolik má položených figurek učňů pro nákup barev na tržišti. Protože však vstával jako první, utratí na tržišti nejvíce – barvy jsou ráno ještě drahé, protože po nich není taková poptávka, jako v pozdějších hodinách. Jakmile na jednom stánku hráč nakoupí, ten okamžitě zavírá a ostatní mají menší výběr.

Protože však vstával jako první, utratí na tržišti nejvíce – barvy jsou ráno ještě drahé, protože po nich není taková poptávka, jako v pozdějších hodinách. Jakmile na jednom stánku hráč nakoupí, ten okamžitě zavírá a ostatní mají menší výběr.

Druhou částí tahu je ta nejdůležitější. Právě zde se rozhoduje hra a získávají vítězné body. Hráči mohou jeden po druhém opravit nějakou část fresky na stropě katedrály nebo přilehlý oltář. Vyberou si libovolný z 25 čtvercových dílků na ploše. Musí k tomu ovšem mít všechny barvy, které jsou na kartičce vyobrazeny. Ty zaplatí zpět do zásoby a získá za opravu vítězné body uvedené na té části fresky.

Každý učeň, který maluje portréty v ateliéru, si za svoji denní práci vydělá tři tolary. V dílně pak můžete míchat pokročilé barvy ze základních a to rovnou dvakrát za jednoho učně. Návod k míchání máte přímo před sebou na zástěně, například ze žluté a červené vznikne oranžová. Poslední možnost – návštěva divadla – pak zdvihne náladu všem učňům (ten, který divadlo navštívil, ostatním zážitek vypráví) o dva body na stupnici divadla.

Na konci každého kola se obnoví nabídka stánků opět náhodně z pytlíku. Tím je zajištěná pokaždé jiné rozložení, protože kartiček je víc než míst ve stáncích.

Počet získaných bodů za restaurování může být zvýšen v případě, že oprava probíhala biskupovi na očích – to znamená, že postava biskupa byla přímo na opravovaném nebo na některém ze sousedních políček. Před samotným restaurováním jim hráč může pohnout o jedno políčko v libovolném směru. Na konci každé opravy se biskup přijde na opravený kus fresky podívat – hráči jej přesunou přímo na políčko, které dokončili.

Mohlo by Vás zajímat

4

pro začátečníkyrecenzerodinnástrategická

Recenze: Postavte s Továrníkem podnik svých snů

Partie končí ve chvíli, kdy se hráčům podařilo restaurovat většinu fresky, tedy jakmile už zbývá na fresce pouze posledních šest nebo méně kartiček. V takovém případě se jedná o poslední kolo. Na konci dostanou hráči body za našetřené tolary a ten s nejvyšším bodovým ziskem se stává vítězem.
Fresco je magická strategická hra. Obsahuje v sobě spoustu důmyslných prvků, které nutí hráče neustále rozmýšlet a převažovat svoji strategii. Vlastně neexistuje nejdůležitější rozhodnutí ve hře. Ačkoliv čas vstávání má velký vliv na zbytek kola, nemusíte být díky bodovému pořadí první na tahu a nemáte zase tolik na výběr. Pak můžete vše ovlivnit volbou akcí.

U plánování je důležité sledovat nejen svoje potřeby, ale také potřeby ostatních hráčů. Když budete vědět, co budou dělat oni, můžete mnohem lépe naplánovat svoje činnosti. Například je velice nepříjemné, když promarníte den cestou na tržnici, která už je vykoupená nebo nabízí jen barvy, které vám nijak nepomohou.

Mechanismus zavírání stánků je možné využívat chytře a snižovat ostatním hráčům možnost nákupu. Zavřít však lze vždy pouze jeden stánek. Bez barev jim pak nezbude žádná jiná šance, jak se zúčastnit stavění fresky nebo oltáře. Ale nelze to dělat donekonečna, protože cena je velká – výrazné zhoršení nálady učňů a také hodně rozsypaných tolarů.

Taktiku lze využívat dokonce i na bodovém počítadle, které určuje pořadí, ve kterém si mistři vybírají čas probouzení. První hraje hráč, který je na počítadle nejvíce vzadu. A protože na jednom políčku bodování nemohou stát dvě figurky, může si hráč vybrat, jestli chce skončit pohyb před nebo za soupeřem.

Už takto by Fresco bylo opravdu povedenou hrou a to jsme zatím kromě popisu balení vůbec nehovořili o rozšiřujících modulech. Ty jsou tři a každý lze hrát zvlášť nebo je zařadit do hry všechny. V prvním z nich s názvem Portréty obsadí karty místo pro peníze v ateliéru. Slavné osobnosti chtějí využít přítomnosti slavných umělců ve městě a mají zájem o namalování portrétu. Na výběr jsou vždy dvě karty portrétů, které hráčům přidají nějaké výhody do dalších kol – například lepší příjem nebo lepší náladu z divadla.

Speciální žádosti biskupa jsou druhým modulem, který nahradí na hracím plánu prozměnu kostičky barev. Tentokrát si hráči mohou při návštěvě ateliéru vzít destičku za vítězné body, ale musí mít nasbírané potřebné dílky fresky z předchozích tahů.

Třetí modul změní celou fresku, protože k malování budete potřebovat dvě nové barvy – hnědou a růžovou. Sedmi kartičkami s vyšší bodovou hodnotou nahradíte náhodně některé z původních. Barvy je možné opět namíchat v dílně a při jejich použití dostanou hráči speciální bodovou odměnu navíc.

Všechna tři rozšíření skvěle obohacují hru a dělají ji ještě více variabilní. Právě díky tomu, že máte možnost vybrat si, jakou variantu zrovna budete hrát, se z Fresca stává opravdu prvotřídní hra.

Plnohodnotný zážitek získáte tedy především při hře tří a čtyř hráčů, přesto se lze utkat i ve dvojici. Jen je třeba kromě dvou hráčů přidat do hry ještě jednoho protivníka navíc, který se v pravidlech jmenuje Leonardo. Oba soupeři se v jeho kontrole střídají po kole a mohou tak blokovat nějaké stánky nebo časy vstávání. Tato varianta je však spíše pro zkušené hráče a musíte počítat s určitým zdržením v plánovací fázi tahů.

Zpracování je naprosto vynikající a nelze mu vytknout jedinou věc. Hrací plán vypadá skvěle a všechny komponenty plní svoji funkci na výbornou. Všechny míchání barev opravdu odpovídají realitě.

Při hraní Fresca má člověk pocit, že opravdu řídí všechny učně a zodpovídá se za svoji práci přímo biskupovi. Právě atmosféra je největší zbraní této hry a to přesto, že se jedná o v podstatě čistě taktickou hru téměř bez vlivu náhody. Z toho plyne úplně jednoduchý závěr: všichni stratégové by měli mít doma svoje Fresco.

Recenze: Fresco – postavte katedrálu

Fresco přináší do světa stolních her prostředí krásných barevných stropních maleb. Drží se skvěle tématu a přináší výbornou atmosféru. Šířka strategických možností tuto hru řadí spíše do škatulky složitějších, ale díky jednoduchým a přehledně napsaným pravidlům se ji naučí každý. Jen hra ve dvou přece jen trochu skřípe a je na ní vidět, že byla přidána do pravidel spíše z povinnosti. V ceně hry dostanete také tři skvělá minirozšíření, která hru výrazně obohacují. Fresco se tak řadí k nejlepším rodinným strategickým hrám na českém trhu a rozhodně stojí za pozornost.

Klady:

+ krásné zpracování
+ hromada komponent
+ rozšíření v krabici
+ velká variabilita
+ dokonalá atmosféra
+ vyrovnaná strategick hra
+ spousta náročných voleb
+ tajné plánování

Zápory:

- slabší pro dva hráče

4