Recenze: Ghost Tower – věž plná duchů

V naší věži straší. Kamarádi mi to nevěřili a dokonce se mi smáli. Všechny úsměvy ale zmizely, když se setmělo. V tichém pokoji byl najednou slyšet každý zvuk. A jedním z nich byl smích. Jenže nikdo z nás ani nedýchal. Byli to oni. Strašidelné děti, které si s námi chtějí hrát na schovávanou. Pokud se nevrátí do půlnoci všechny do postele, vyrazí je hledat jejich rodiče. A teprve z těch jde opravdová hrůza..

Se strašidly na všechny děti čeká zábava v nové deskové hře Ghost Tower, kterou vydala původně firma Amigo Spiele. Pod svojí značkou ji ale nově publikoval také Piatnik, který ji přeložil do češtiny. Autorem hry je Heinz Meister a nápad na ni dostal v roce 2013. Ilustrace dodal Doris Matthäus.

Čtvercová krabička ukrývá hodinovou věž složenou na poloviny. Po cestě nahoru k hodinám minete hned osm barevných pokojů. V těch ale nebydlí lidé. Tohle jsou pokoje duchů a s těmi se kamarádi pouze kočky, sovy a netopýři. Ale děti zjistí, že s malými dušíky je legrace. Všichni se ukrývají na kartonových destičkách a to vždy ve skupinkách po třech. Celkem tedy v krabici najdeme 24 duchů osmi barev.

Ke hře patří také dvě kartonové šipky a dvojice kovových cvočků. Dohromady tak můžete připevnit hodinové ručičky nahoře na věž. Díky nim budete vědět, kolik času ještě zbývá do půlnoci, kdy začnou strašit ta opravdová strašidla.

Do té doby je ale čas na honěnou. K tomu stačí, aby hráči položili do středu stolu herní plán a ručičky hodin nastavili na desátou večer. To znamená, že mají přesně 24 tahů a pokusů na zahnání malých duchů do jejich postýlek. Všechny destičky s obrázky hráči zamíchají a rozloží kolem plánu.

Od té chvíle se budou hráči střídat ve snaze najít vždy všechny sourozence z jedné (barevné) rodiny. První dobrodruh na tahu otočí jednu destičku. Druhou už ale musí vybrat jeho spoluhráč po levé ruce. Hráči si při tom mohou navzájem radit a napovídat, protože chyba a špatná barva strašidýlka automaticky znamená posun minutové ručičky vpřed.

V případě úspěchu jednoduše všechny tři strašidla musí rychle utíkat do svého pokoje, kam jejich destičky hráči umístí. Pokračují pak v hledání se všemi ostatními a to až do té doby, dokud neodbije dvanáctá nebo nejsou všichni bubáci v postýlkách. Pouze tak mohou hráči slavit úspěch a nemusí se bát, že na ně odněkud vybafne dospělé strašidlo.

Ghost Tower je kooperativní hra pro ty nejmenší. A znovu se budeme bát, stejně jako v Příšerkách ze skříně (recenze). I tentokrát je třeba mít dobrou paměť, protože tohle je hra na motivy klasického pexesa. Jen se třemi stejnými destičkami a tím, že mohou hráči navzájem svoje dojmy a nápady sdílet s ostatními.

Je pěkné, že si hráči vlastně mohou sami nastavit obtížnost podle toho, jak dobře se cítí. Postupně tak lze překonávat vlastní rekordy a stihnout to všechno během jedné hodiny. Vždy ale kromě paměti je třeba i trocha štěstí, protože tři stejné destičky už není jednoduché najít.

Mohlo by Vás zajímat

5

pro pokročilérecenzestrategická

Recenze: Zhan Guo – na výpravě do Číny

Protože Ghost Tower je hrou kooperativní, najdeme na krabici doporučení od dvou do šesti hráčů. Spolupráce je samozřejmě fajn a v této hře opravdu funguje, ale nevidíme jediný důvod, proč by si na honěnou nemohlo se strašidýlky hrát pouze jedno malé dítě.

Takovéto jednoduché hry s pamětí jsou zárukou úspěchu. Dětem je není třeba složitě vysvětlovat a vždy se k nim rády vrátí. Hra není ani trochu strašidelná, místo toho působí všechny obrázky velice hravě a zpracování je výborné. Děti zaujmou především samotné hodiny, které kromě měření času na hru mohou sloužit i jako výuka významu malé a velké ručičky.

Hra je podle krabice určena už pro pětileté děti a je to tak. Kromě dobré paměti nepotřebují ke hře vůbec nic, snad jen napočítat do tří, aby neotáčely moc nebo málo destiček. Zajímavým prvkem kooperace je to, že hráči opravdu na jednotlivých objevech spolupracují a musí odhalit trojici společnými silami. Ve větším počtu se hledání vždy účastní pouze část, ale ostatní mohou radit. Přesto je Ghost Tower lepší v menším počtu, kdy se hráči dostanou častěji ke slovu.

Ghost Tower jako celek funguje dobře. Nenabízí nic náročného, jen obyčejné odhalování kartiček. Ale svým zpracováním, duchařským tématem a pěknými ilustracemi si pozornost děti rozhodně získá. A protože se mohou o úspěch snažit společně, představí jim týmového ducha. Nám se Ghost Tower jako dětská hra moc líbí, ačkoliv není úplně bez chybičky.

Recenze: Ghost Tower – věž plná duchů

Ghost Tower je dětskou kooperativní hrou, která je pěkně provedená a točí se jen a pouze kolem paměti. Hráči musí odhalit tři stejně oblečená strašidla, která patří do jednoho pokoje. A pak je čeká ještě dalších sedm rodinek. Každý omyl posunuje časomíru na věži o pět minut vpřed, směrem k půlnoci, která přivolá velká starostlivá strašidla. Hráči do té doby nechtějí být ve věži, ale slíbili, že strašidýlka uloží. A sami si mohou nastavit, kolik času k tomu budou potřebovat. Hra trénuje paměť, je rychlá a zábavná, a to především v nižších počtech. Děti ji zvládnou už od nižšího věku a ve věži duchů si užijí legrační hru na honěnou.

Klady:

+ trénuje paměť
+ hodiny jako časomíra
+ hravé ilustrace
+ každý odhaluje jen jednu kartičku
+ nastavitelná obtížnost

Zápory:

- ve vyšším počtu se hráči tolik nedostanou k tahu