Žádný čaroděj se nemůže obejít bez kotlíku, takže když jsem poprvé dorazil do Kouzelnické ulice, vyrazil jsem si hned také jeden koupit. Prodavačem byl zamračený pán s šedými vousy. Vypadal, jako by mu bylo snad tisíc let. Vrásky na čele měl tak hluboké, že by se v nich ztratila menší myš. Jenže ve chvíli, kdy jsem mu řekl své přání, se celý rozzářil a vyprávěl mi o tom, jak do jeho obchodu už nikdo nechodí, protože k sobě všechny stáhnul magický supermarket na hlavní třídě.
Vybral mi krásný vzorovaný kotlík. Přiznal se, že by věděl o jednom kouzlu, které by přilákalo lidi zpět. Jenže při jeho tvorbě je potřeba správný postup a jemu už paměť tolik neslouží. Neváhal jsem ani chvíli: Musím tomu starému pánovi pomoct získat zase zákazníky. Společně namícháme lektvar, který je přivede zpět.
Právě práce s kotlíkem a míchání bublající tekutiny obrovskou vařečkou se stane vaším hlavním cílem ve chvíli, kdy sednete ke krabici, která nese hrdý název Glastonbury. Jejím autorem je známý designér Günter Burkhardt a původní verze vyšla už v roce 2001 pod hlavičkou Goldsieber Spiele a názvem Kupferkessel Co. Jenže teď Glastonbury dostalo novou výzdobu od Franze Vohwinkela a vrací se z tiskárny Franjos Spieleverlag, kteří mají velice dobrý smysl pro hledání kvalitních a jednoduchých her. Koupit ji můžete v obchodě Svět deskových her.
Určitě nebudete zastírat napětí, když budete otevírat krabici s obrázkem čaroděje sklánějícího se nad jeho magickým kotlíkem. Copak tam asi vaří? To se nedozvíte, ale můžete se pokusit namíchat podobný lektvar. K tomu ale nejdříve potřebujete z nitra vytáhnout kartonové archy plné destiček s ingrediencemi. Na těchto dílcích nenajdete jen 72 základních přísad, ale také desítku kouzel, čtyři rohové karty se šipkou, další kvarteto kotlíků a přehledových karet a nemohou chybět ani recepty. Dvě immuto měnící tvar uzavírají seznam na 106 čtvercových dílcích.
Ale i tuto vycvakanou hromádku snadno dojmem přeskočí čtyři dřevěné figurky čarodějů, které si před sebe postaví hráči. Jsou opravdu obrovské a větší postavičky jsme snad v žádné deskové hře ještě neviděli. Celou hru na její pouti samozřejmě doprovází i jednoduchá německá a anglická pravidla, která vás naučí, jak Glastonbury hrát. Ale to zvládneme i my v následujících odstavečcích.
Na začátku zamícháte všech 72 dílků ingrediencí a z náhodně vybraných vytvoříte mřížku o rozměrech šest krát šest a to obrázkem nahoru, takže okamžitě vidíte, kde je která přísada přístupná. Pouze ve čtyřech rozích necháte volné místo, kam hned poté položíte rohové kartičky se šipkami tak, aby dohromady tvořily uzavřený kruh po směru hodinových ručiček.
Každý z hráčů si vybere jednu obří figurku a položí ji k vybranému rohu. U jednoho tak může i na začátku stát více než jedna postavička. Před sebe si položí každý z účastníků nápovědní destičku a také kotlík odpovídající jeho barvě. Právě do něj budete všechny ingredience přidávat (= pokládat na něj).
Tah jednoho hráče začíná posunem figurky. Počet kroků, které můžete udělat, určuje číslo uvedené v pravém dolním rohu vašeho kotlíku. Možná si všimnete, že stejné hodnoty mají na sobě natištěné i dílky ingrediencí čekající na sebrání. A dobře tušíte, že právě hodnota horní destičky ležící na vašem kotlíku bude udávat počet kroků, které musíte udělat. Pohybujete se po vnějším okraji herního plánu a každý krok vás posune o jednu řadu nebo sloupec vpřed. Zakulacená rohová karta se počítá také jako jeden krok.
Jakmile se figurka zastaví a už se dál nemůže pohybovat, vybere si hráč jednu z kartiček v přilehlé řadě. Vždy má tedy na výběr ze šesti destiček. Vytvořenou mezeru ihned zacelí z dobíracího balíčku, pokud v něm ještě jsou nějaké přísady. Zvednutou kartičku si ve většině případů položí na kotlík tak, aby byla viditelná jen tato destička. V průběhu hry se nikdo nesmí dívat zpět na obsah svojí bublající tekutiny.
V případě kouzel je to ale všechno trochu jinak. Nejenže si je nikdo nepoloží do kotlíku (dáte je vedle něj), ale především hráčům umožní svými schopnostmi porušit řadu jiných pravidel. Například když zastaví figurka v rohu, v normálním případě nemůže sebrat žádnou kartičku. Ovšem kouzlo Declinatio umožní další posun figurkou.
Jakmile hráči zcela vyprázdní některou řadu, protože už není možné přidávat nové ingredience, nastává čas na bodování. Každý se podívá na obsah svého kotlíku a roztřídí dílky podle typu do skupinek. Podle jejich počtu pak přináší buď záporné body (jen jedna karta od daného druhu), nulu (dvě destičky) nebo plusové body. Hodnota (ať už záporná nebo kladná) je daná číslem na samotné kartičce. Navíc dostanou sběrači pět bonusových bodů za sadu čtyř totožných kartiček a také se jim zdvojnásobí hodnota stejné barvy, které je jejich kotlík. Hráč s nejvyšším bodovým součtem vítězí.
Glastonbury je pěkná rodinná hra, ve které se snažíte sbírat sady stejných destiček ingrediencí. Ale je výzvou i pro pokročilé hráče, protože strategie v této hře plave jasně na povrchu. Sice zde není příliš co objevovat do hloubky, ale hratelnost zůstává překvapivě vysoká.
Partie se od sebe výrazně odlišují, protože destičky jsou zcela jinak seřazené. A přitom každá hra trvá jen třicet minut, během kterých si stihnete bez problémů rozdělit všechny přísady. Je v podstatě jedno, kolik sběračů ve hře máte, ale počítejte s tím, že v duelu je mnohem snazší získat více kartiček do sad. To ve čtyřech je hra mnohem napínavější a konfliktnější.
Je to vlastně taková klasika, kterou zná mnoho lidí pod názvem „kotlíky“. A to dokonce i v naší zemi, kam se předchozí německá edice dostala. To znamená, že hra je již prověřená a vlastně nás tak ani moc nepřekvapilo, jak se krásně hraje. Jednoduchý mechanismus obíhání dokola vám dává naprostou kontrolu nad vývojem situace.
Přitom ale takovým nenápadným způsobem hráči mezi sebou i soupeří. Můžete sledovat ostatní, kdo co sbírá a tomu uzpůsobovat svoji taktiku. Jenže nesmíte zapomenout sledovat také svůj vlastní kotlík, abyste věděli, co v něm máte. Tedy až na jednu výjimku, kterou představuje kouzlo Perluceo. Právě s ním si můžete ještě jednou prohlédnout všechny ingredience, ale musíte obětovat tah, ve kterém dané kouzlo zvednete z nabídky.
A právě u čar se teď na chvilku zastavíme. Kromě kouzla Vanesco, které také působí jednorázově a umožní vám útočit na protivníka a odstranit mu jednu sebranou destičku, má zbývající magie trvalejší podobu. Jak už zmíněné Declinatio, tak i druhé Accio (znáte z Harryho Pottera?) mají na kartičce čísla, která označují počet maximálních použití. Po každé aktivaci destičku otočíte o devadesát stupňů, až nakonec kouzlo zcela vyčerpáte. Accio dělá přesně to, co byste od něj čekali – získá vám libovolnou kartičku z kteréhokoliv místa na plánu.
Zpracování je po grafické i kvalitativní stránce velice povedené. Figurky jsou obrovské a díky tomu opravdu výrazné, takže máte neustálý přehled, která řada je pro vás zrovna zajímavá. Na přehledové destičce pak hned vidíte bodovací přehled, takže ani ten si nemusíte pamatovat, když se po čase ke hře vrátíte. Hraje se prostě sama.
Glastonbury se odehrává prakticky bez vlivu náhody. Hráči se mezi sebou poperou o sady ingrediencí, které mají pokaždé jinou hodnotu. Ale teprve se správným počtem si mohou svoje úlovky započítat. Pokud dáte do kotlíku jen malinko přísady, může vám dokonce celou práci pokazit a lektvar bude k ničemu. Nevařili jste ještě nikdy v kotlíku? Tak to byste měli hned napravit!
Informace o hře ze serveru BoardGameGeek (odkazy směřují tam) | |
Autor | Günter Burkhardt |
Ilustrace | Studio July, Franz Vohwinkel |
Vydavatel | Cosmodrome Games, franjos Spieleverlag, Oya, Playte, Popcorn Games, SimplyFun |
Rok vydání | 2013 |
Počet hráčů | 2 - 4 |
Herní doba | 30 |
Minimální věk | 8 and up |
Jazyková závislost | No necessary in-game text (4 voters) |
Kategorie | Card Game, Fantasy |
Mechanismy | Modular Board, Set Collection |
Rodina | Theme: Witches |
Alternativní názvy | Amalgam, Гластонбери, 마법사의 레시피 |
Více o hře.
+ mechanismus sbírání
+ výborné bodování
+ rychlá hra
+ provedení
+ zábavné ve všech počtech hráčů
+ kouzla
+ bez náhody
+ znovuhratelnost
- nic