Recenze: Gold! – kterak chtěl oslík být boháčem

Oslíček Toník byl zcela obyčejný osel. Tedy alespoň si to jeho majitelé, sedláci Franta se Stáňou mysleli. Měl pořád hlad, byl stejně tvrdohlavý, a když se mu nechtělo, tak kárku z pole prostě musel odvézt páneček. Jenže Toník byl ve skutečnosti kouzelný a moc dobře věděl, co dělá. Od sedláků se nechal pouze zadarmo živit a přitom si nenápadně stranou střádal.

Kde ale přišel k penězům? To je přece jednoduché, už jsme vám říkali, že byl kouzelný! Dávejte si při čtení pozor, nebo vám taky můžeme nakukat, že peníze v téhle hře jsou opravdové a že oslík vás za každou chybu trkne! Začíná totiž jít do tuhého a z pohádkového úvodu přecházíme zpět do reality.

Máme tu dnes totiž první hru pro chamtivce. Po oslíkovi v Gold! si zítra totiž vezmeme na paškál kocoura v Mlsném kocourovi (recenze). Ale to už jistě víte, protože jste četli úvodní příběh. Zatímco kocour ale byl hladový a mlsný, tenhle ijáček naopak touží po zlatých penízcích. A je jen na vás, jestli mu je dopřejete, a nebo si je necháte jen a jen pro sebe. Protože právě vy je vyhrajete, nebo v horším případě prohrajete.

Všechno je možné v této karetní hře Gold!, kterou nám přináší německé nakladatelství Abbacus Spiele. A protože tyto hry mají zájemce i v České republice, tak je k nám dováží nová a svěží společnost REXHry. Oslík se nejspíš na cestě do naší země vozí v krabici spolu s oblíbenými hrami Zooloretto (recenze) nebo Airlines Europe (recenze).

Ale protože je malinký a krabice jej určitě utlačují, podobně jako jeho příbuznou hru Tichu (recenze) od stejného vydavatele. Za hrou Gold! stojí kromě těchto společností pochopitelně také autor, kterým je Michael Schacht. Ten kromě již zmiňovaného Zooloretta a jeho odrůd vytvořil v letošním roce také zajímavou rodinnou hru Mondo (recenze), o které jsme psali minulý týden.

Gold! je však malá karetní hra a tomu odpovídá i balení. Klasická karetní krabička složená ze dvou samostatných částí ukrývá dvojici balíčků karet. Kromě nich najdete uvnitř už jen brožurky pravidel ve spoustě jazyků. Čeština je stejně jako u ostatních her s českými pravidly od REXHry přiložena v igelitovém sáčku na zadní straně folie.

Mezi šedesátkou karet najdete deset karet od každé z dostupných barev – zelené, modré, fialové, červené, oranžové a růžové. Všechny jsou od sebe pěkně odlišitelné. Rozložení karet napříč barvami je stejné. V desítce pak najdete tři oslíky s hodnotou -2 a sedm plusových karet. Ty mají hodnoty 3, 3, 4, 5, 6, 7 a 8. Samozřejmě vyšší číslo na kartě znamená i vyšší hodnotu pro vás jako hráče.

Na začátku partie si hráči nalosují každý jednu kartičku oslíka. Tu si vyloží před sebe tak, aby na ni všichni viděli. V této hře hráči nemají žádné karty v ruce a veškerá hra probíhá odkrytě přímo na stole s položenými listy karet.

Všechny ostatní karty je na začátku každé partie třeba pořádně zamíchat. Dvě horní pak ze hry vyřadíte, aniž byste se na ně podívali. Důvod je jednoduchý: zabrání to snadnému počítání karet v průběhu hry, takže ani ti, kteří budou partii pečlivě sledovat, nebudou na konci vědět, jaké karty se ukrývají na konci dobíracího balíčku.

Posledním jednoduchým úkonem krátké přípravy je vyložení pětice karet do středu. O ty se bude hrát v prvním kole hry. Postupně pak budete otáčet další a další sady, dokud vám nedojde zásoba karet. V té chvíli partie končí a všichni soupeři si sečtou body získané na kartách. A teď si povíme, jak k bodovému zisku vlastně přijdete.

V rámci jednoho kola se hráči střídají na tahu a každý má na výběr hned ze tří činností. Nejjednodušší z nich je vzít si ze středu stolu kartu nejnižší hodnoty a přidat si ji do své sbírky. Protože se ale hraje na plusové body, asi na začátku většiny kol po této šanci nesáhnete, pokud zrovna nemáte oslíka. Toho totiž potřebujete pro výměnu karet.

Pokud vlastníte oslíka, můžete jej odevzdat do středu místo braní nejnižší karty a vybrat si z nabídky libovolnou jinou kartu, na kterou máte zálusk. Tento trik je velice oblíbený právě na začátku jednotlivých kol, kdy jsou v nabídce hodnotné karty. Je tedy výhodné si vždy vzít alespoň jednoho oslíka do začátku dalšího tahu.

Výměnu můžete provést i s číselnými kartami, ale za odevzdanou kartu si musíte vzít libovolnou jinou s nižší hodnotou. Vyplatí se vám to tedy pouze v případě, že barvu odevzdávané karty vůbec nepotřebujete a v nabídce je pro vás mnohem zajímavější karta.

Kola běží, ale hráči nestřádají karty jen před sebou. Pokud totiž nasbíráte tři libovolná čísla od jedné barvy (klidně dvě čísla a oslíka), pak jdou automaticky tyto karty do vaší bodovací hromádky. Neexistuje způsob, jak se tomu ubránit, musíte si tedy dobře rozmyslet, kterou kartu chcete vzít a kterou ne. Někdy vám ale prostě soupeři nedají jinou možnost, takže občas poputují mezi cenné karty i nějací ti natvrdlí oslíci. A vy si budete připadat jako jeden z nich.

Mohlo by Vás zajímat

3.5

dětskápro začátečníkyrecenzerodinná

Recenze: Létající žabičky popírají fyziku

Ale nevadí, na konci partie totiž rozhoduje celkový součet karet v této hromádce. Jedna mínus dvojka prohru nedělá, a tak záleží na tom, jak jste byli schopní sbírat bodíky i v jiných kolech. Někdy se dokonce vyplatí shrábnout oslíka do hromádky, když chcete načít novou sadu stejné barvy, protože od ní očekáváte příval karet.

Na hře Gold! je nejzajímavější skutečnost, že hráči nemají v průběhu hry žádné karty v ruce. To u karetních her příliš často nezažijeme. Výjimku tvoří kromě Gold! také shodou okolností zrovna včera publikovaná recenze Bobří bandy (recenze).

Zajímavé je, že i v tom jednoduchém braní a vracení karet musíte mít nějakou strategii a používat hlavu. Pokud si zbytečně vezmete jinou kartu, může vás to často stát hromadu bodů, které navíc získá soupeř. Tím se vaše ztráta rovnou zdvojnásobuje.

S jednoduchostí se váže nejen krátká hrací doba, kterou tak nějak očekáváme, ale také přístupnost pro caparty. Ti si s oslíky rády zaskotačí už od osmi let, výhodou jsou pěkně jednoduché karty, v nichž se rychle zorientují a nemusí složitě luštit nějaká písmenka.

Hra Gold! netradičně stanoví horní limit účastníků, který dosahuje pouze čísla tři. Více lidí si tedy jednu partičku nezahraje. Tím se sice hra vyhýbá jednomu z nejoblíbenějších čísel pro karetní hry – čtyřem hráčům, ale zase může být lépe optimalizovaná pro ten nižší počet a bude v něm větší zábava. Karetních her, se kterými je legrace v menších počtech zase tolik nenajdeme, takže bychom nakonec mohli být rádi.

Příprava celé partie je rychlá. Jen je před každou partií třeba věnovat extra čas pořádnému zamíchání balíčku. Na konci hry totiž karty seskupíte podle barev. Je možné právě při úklidu na tuto věc myslet a rovnou karty náhodně rozdělit, aby byly lépe připravené. Jinak vám totiž v partii budou chodit neustále kombinace stejných barev, což trochu snižuje celkový zážitek ze hry.

Jednoduchý a elegantní princip je základem jednoduché hry. A právě tou Gold! je v celé kráse. Nehledejte na ní nic jiného, než příjemnou jednohubku, která pobaví a dokáže často i pořádně naštvat. Samozřejmě není na příliš časté hraní, aby se vám neomrzela, ale to je u karetních her časté pravidlo. Takže ano, Gold! je fajn.

Recenze: Gold! – kterak chtěl oslík být boháčem

Klady:

+ jednoduchý princip
+ rychlá hrací doba
+ náznak strategie
+ odložené karty naruší počítání balíčku

Zápory:

- nelze hrát pořád
- občas naštve

3.5