Recenze: Gyges – dřevěné pyramidy v pohybu

Pyramidy jsou oblíbený tvar. V realitě mají spoustu pater, které zakrývají pozůstatky dávno zemřelých faraonů. Ve hře Gyges se ale setkáte pouze s pyramidami mnohem menšími, rozestavěnými. Hru představil veřejnosti poprvé její autor Claude Leroy už v roce 1985, čímž se řadí mezi opravdové harcovníky logických her.

A společnost Gigamic se rozhodla vydat letos její dřevěnou reedici v klasické černé krabici s nenápadnou kresbou na pozadí. Tím rozšiřuje řadu dřevěných her, do které patří třeba Eclipse (recenze), Quoridor (recenze) nebo Quarto (recenze). Dříve vyráběli hru firmy Swiss Games a Jactalea, ale Gigamic ji konečně získal pod svoje křídla. A protože zde padlo jméno francouzské firmy je jasné, že do naší země hru dováží Billard Centrum.

V krabici temných barev najdete opět luxusně zpracované komponenty. Hlavní je dřevěná herní deska o rozměrech šest krát šest kruhových polí. Na jedné a druhé straně (nazývaných zde sever a jih) jsou ještě dva další kruhové otvory, které tvoří cíl snažení soupeřů.

V krabici najdete samozřejmě obligátní transportní pytlík a především dvanáct pyramid – čtyři od každého druhu – jedno-, dvou- a třípatrová. Brožurka s pravidly vás naučí hru ve spoustě jazyků, mezi které patří čeština. Hra je jednoduchá, takže není problém všechno rychle pochytit, přesto že text obsahuje několik chyb a občas dokonce chybí rozdělení slov.

Příprava partie Gyges je velice jednoduchá. Hráči si mezi sebe postaví desku a každý si vezmou šest pyramid – dva kusy od každého druhu. Do zahájení hry by se dalo ještě počítat rozestavení kamenů. Soupeři se v něm střídají a postupně pokládají svoje dostupné kameny do první řady herního plánu.

Toto jsou jejich počáteční dílky. Ovšem ve hře Gyges ve skutečnosti žádné pyramidy nikomu nepatří, protože nejsou nijak odděleny barvami. Hráči totiž mají povinnost hrát vždy s dílkem ležícím nejblíže k nim. V případě, že je ve stejné řadě několik pyramid (například na začátku), mohou si hráči vybrat libovolnou z těchto pyramid.

Pohybové schopnosti jednotlivých kamenů závisí na jejich velikosti. Jednopatrové pyramidy mohou skákat pouze o jedno políčko, dvoupatrové o dvě a třípatrové dokonce o tři. Všechny bez rozdílu ale musí tento počet dodržet a nesmí se zastavit dříve ani narazit do žádné překážky. Naštěstí mohou také libovolně měnit směr a dokonce procházet i políčky, kterými se už jednou pohybovali.

V případě, že pohyb skončí kámen na prázdném políčku, je hráčův tah u konce. Zcela odlišná situace ale nastává, pokud pyramida dorazí na místo, kde už nějaká stojí a měla by zde svůj pohyb ukončit. Místo toho dostane hráč jako odměnu za dobře naplánovaný tah další pohyb. Tentokrát vzdálenost už nezávisí na počtu pater pyramidy, kterou držíte v ruce, ale té, na které kámen skončil pohyb.

Tak může hráč pohybovat se svým kamenem dál, přeskakovat z jedné pyramidy na druhou a protahovat svůj tah. Jeho úkolem je zkombinovat tyto vícenásobné skoky tak, aby dokázal dorazit až do nejvzdálenější řady ze svého pohledu. Z kteréhokoliv z těchto políček totiž může vstoupit na vítězné kolo, které se za ním nachází. Musí mu však přesně vyjít kroky a musí na daném políčku svůj pohyb ukončit. Hráč, který tímto kamenem dorazil do cíle se stává vítězem partie.

Gyges jsou logická hra pro dva hráče, ve které se logika ztrácí (v základní verzi) kamsi do dáli a ustupuje kombinování a hledání variant. A to bohužel není až taková zábava, o jakou by se mělo jednat. Většinu času se hráč ve svém tahu snaží „vykoukat“ tu správnou cestu.

Jenže každé rozhodnutí může být špatné ve chvíli, kdy se dostane k tahu protivník. Třeba jste mu právě svým posledním tahem připravili cestu k vítězství pro jeho kámen. Většinu tohoto hledacího bláznovství naštěstí řeší omezení tahu na nejbližší řadu kamenů k hráči. Cesta k vítězství je tak vždy dlouhá a samotná hra soupeře naopak v jejich hledání povzbuzuje.

Jakmile opadne úvodní příprava kamenů (prvních několik tahů), všichni se snaží najít cestu do cíle. Kombinování tahů je poměrně složité, protože každý váš následující pohyb se odlišuje podle kamene, na kterém jste zastavili. Cesty mohou být tak spletité a složité, že jejich výpočet (= jeden tah) může zabírat většinu celé partie.

Mohlo by Vás zajímat

2.5

dětskárecenzerodinná

Recenze: Jak medvídek Pú na kolotoči potkal Zvoněnku

Kombinatorika ale není nutně špatná a nevýhodná pro zábavu. Všechno totiž Gyges dohání svojí herní dobou, která málokdy přesáhne deset minut. Jakmile totiž osvobodíte své kameny (nuceně) z jejích zadních pozic, začnou se vám otevírat možnosti k vícenásobnému hopsání a také k vítězství.

Všechno výrazně mění pokročilá hra, ve které vícenásobné skákání ustupuje jiné taktice. Hráči zde po jednom pohybu odpovídajícím velikosti věže mohou přesunout cílový kámen kamkoliv na herní plochu. Postupně se tak jeden nebo druhý snaží připravit si cestu pro závěrečný přesun do poslední řady. I zde totiž platí, že pokud jste kdekoliv v poslední řadě, stačí vám pouze jeden pohyb k dosažení vítězství.

V původních verzích byly pokročilá pravidla spojená se základními dohromady – hráč měl na výběr, jestli chce pokračovat ve skákání nebo jestli chce raději vzít kámen, na který dorazil a přesunout ho jinam. Tím zkazí soupeři plány nebo si naopak připraví pozici sám pro sebe.

Kde byla základní verze akční a bláznivá, je pokročilá možná až příliš usedlá. Vyzkoušeli jsme také takového křížence mezi oběma – hráčům povolte pouze jeden bonusový tah. A na konci zařaďte do hry právě zmíněné přesunutí cílového kamene. Zdá se nám, že se tím hra zdynamičtí a začne být opravdu napínavá a budete se muset opravdu snažit, když budete chtít předvídat, co se chystá.

Všechny strategie mění jeden jediný princip – hráči mohou pohybovat pouze s kameny, které jsou k nim nejblíže. Tím je dáno, že se vám nevyplatí nějak zběsile se hnát kupředu, ale mnohem lepší je v klidu si vzadu připravovat svoji pozici.

V rychlosti partie a nutnosti používat intuici je to pravé kouzlo Gyges, kterým si vás může získat. Ale musíte splňovat několik zásadních podmínek. Nesmí vám vadit, pokud se váš hráč příliš dlouho rozmýšlí nad tahem. Nebo si k desce postavte přesýpací hodiny. A musíte mít rádi ten pocit chaosu, který na celé desce při pohybu vládne. Odměnou vám bude skvělý pocit, pokud se vám podaří vymyslet dlouhé kombo vedoucí k vítězství. Ostatně to je právě ta nejdůležitější věc, o které každá partie Gyges je. A odveta. A odveta po ní..

Recenze: Gyges – dřevěné pyramidy v pohybu

Gyges představuje kategorii logických rychlíků, u kterých musíte mít dostatek představivosti. Plánování několikanásobného tahu je zde totiž základem úspěchu. Musíte umístit svoji pyramidu na nejvzdálenější políčko na herním plán. Jen tak můžete vyhrát. Skvělá myšlenka pohybu vždy pouze tou nejbližší řadou pyramid přináší neustálé změny taktiky. Jenže pokud k tomu přidáme několiknásobné skoky, je téměř nemožné ohlídat všechny příležitosti soupeře na vítězství. Při dostatečně dlouhém uvažování tak lze vymyslet i vítězství z neuvěřitelných pozic. To je současně skvělé a zrádné, protože soupeř může být časem frustrován čekáním. Proto se doporučuje hrát partie s časovým limitem na kolo. Taktičtější tak je varianta, při které můžete ještě volit mezi dalším skokem a přesunem některé pyramidy. Hra tak působí trošku chaotickým dojmem a doporučujeme ji hrát na více vítězství. Originální myšlenky pohybu z ní přesto dělají zajímavou volbu pro všechny, kdo mají rádi abstraktní rychlovky.

Klady:

+ originální skákání pyramidami
+ taktika
+ dlouhá komba
+ rychlost partie
+ posun pouze tou nejbližší pyramidou
+ hráči nemají svoji vlastní barvu pyramid

Zápory:

- tahy se mohou protáhnout
- změny oproti původním pravidlům

3