Recenze: Harry Potter Death Eaters Rising – kdo se postaví smrtijedům?

Fénixův řád potřebuje každého, kdo umí držet hůlku. Pod pláštěm nejistoty síla smrtijedů roste a stejně tak i jejich počet. Přívrženci vy-víte-koho se pomalu vynořují ze zapomnění, a ačkoliv jsme si mysleli, že už dávno na svého pána zanevřeli, jejich věrnost a strach sahá mnohem hlouběji.  Postavit se jim musíme na všech frontách a při tom ještě budeme muset odrážet slovní útoky z vlastních řad.

I hráči se mohou stát členy Fénixova řádu, alespoň dočasně po dobu partie hry, která dostala jméno Harry Potter: Death Eaters Rising. Za její vznik můžeme poděkovat společnosti USAopoly a samozřejmě musela dostat posvěcení také od samotné spisovatelky, její značky Wizarding World a studia Warner Bros. Novinka spatřila světlo na konci roku 2019 a na evropský trh se dostává zásluhou firmy Esdevium Games. Slovo Rising v názvu odkazuje na řadu her, ze které jsme mohli otestovat už hru Thanos Rising.

Tmavý box má na víku siluetu moudrého klobouku, v jehož siluetě je naděje v podobě spousty hůlek obrácených k obloze. Na hráče uvnitř čeká obrovská figurka Lorda Voldemorta, kterého postaví do středu stolu a kolem něj složí trojici desek. Vznikne tak kruhový plán, jehož tři části náleží každá k jedné lokaci (Ministerstvo kouzel, Prasinky a Příčná ulice). Natočení hlavního padoucha by mělo být náhodné a vždy bude čelem k jednomu ze tří možných míst. Každá pozice dostane dvě karty v náhodném pořadí a určuje konkrétní místo, kde se bude útok odehrávat. Vedle plánu zůstane ležet deska padouchů, kostky a žetony.

Každý z účastníků si vybere, jestli se chce stát členem Brumbálovy armády, Řádu Fénixe nebo chce raději zůstat na škole v Bradavicích. Podle své volby dostane kartu své základny a může ji vybavit jednou z dostupných startovních postav, například Siriusem Blackem nebo Hermionou Grangerovou. Potom hráči zamíchají kompletní sadu karet postav, včetně těch zlých. Pouze Voldemort se míchání neúčastní a hráči jej poté vloží zhruba do poloviny balíčku. Jednotlivé lokace dostanou svoji startovní sadu tří postav, dohromady tedy je odhaleno devět kouzelníků.

Hráč v rámci svého tahu musí nejdříve zvolit místo, do kterého se chce se svým týmem (jenž zatím zahrnuje pouze jednoho hrdinu) vydat. Na znamení své volby umístí žeton interakce na tuto výseč a právě s tím cílem hodí sadou svých kostek. Těch může být různý počet podle toho, jaké zrovna má hráč k dispozici postavy a kouzla. Čtyři možné ikony se pak snaží rozdělit na karty, které leží v jeho zvolené lokalitě a ideálně zakrýt všechny znaky u některé postavy. Pokud se jedná o nepřítele, ten dostane zranění a hráč za to získá jeden žeton kouzla. V případě spojence se taková postava přidá do týmu hráče.

Hrdina to ale nemusí dokázat naráz. Z každého hodu musí umístit alespoň jednu kostku, zatímco zbytek lze přehodit s nadějí na lepší výsledek. S ikonami lze ale také aktivovat některé schopnosti na kartách týmu. V případě, že nemůže umístit žádnou z ikon, přijde o jednu kostku, ale může pokračovat ve svém tahu a dalším přehazování.

Na začátku každého kola se ale zlo projeví. Kromě volby místa odehraje také hod kostkou Voldemorta, který umožní tomuto černokněžníkovi (resp. jeho figurce) se otočit. A ihned poté Voldemort zaútočí na místo, na které směřuje jeho pohled. Jeho útok přidá zranění všem postavám, které se zde nachází a to včetně členů týmu hráče. Navíc se aktivují schopnosti smrtijedů, kteří se v tomto místě ukrývají. Ten, jehož jméno nesmíme vyslovit poté přidá žeton zkázy (corruption). Pokud by jakákoliv pozice dostala pátý takový žeton, je zcela pod nadvládou temného pána.

Společný cíl všech kouzelníků je jasný. Porazit Lorda Voldemorta tak, že mu seberou veškeré jeho body života. Postava hlavního padoucha vstoupí do partie zhruba v polovině. Mezitím se ale může nachýlit situace kouzelnického týmu i jinak, protože hráči prohrají i v případě, že někdo přijde o celý tým, nebo pokud bylo celkem poraženo příliš kouzelníků. Prohru znamená i zkažení příliš velkého počtu lokací.

Harry Potter: Death Eaters Rising je hrou, která využívá už otestovaný mechanismus, pouze na něj nabaluje kouzelnické téma a novou grafiku. Ale překvapivě se právě tenhle průběh ke světu kouzelníků a mudlů hodí, protože spousta lokací je ikonických. Málokdo tak odmítne výzvu k duelu na ministerstvu kouzel nebo v Příčné ulici.

Partii samozřejmě výrazně ovlivňuje náhoda, kterou reprezentují hlavně kostky. Tady ale ještě nejde o tak velký problém. Použít musíte vždy jen jednu kostku a zbytek lze přehodit, pokud je třeba. Díky tomu se dá vliv štěstí docela úspěšně minimalizovat. Jenže pak začne jít o něco víc – o to, jak se v jednotlivých lokacích objevují postavy. A to nejen spojenci, ale také nepřátelé. A právě jejich načasování už je jiným problémem a to přesto, že samotný Lord Voldemort vstoupí do boje až v polovině hry.

V zájmu všech zúčastněných hrdinů je získat co nejrychleji kvalitní posily na svoji stranu. Rekrutovat se tedy snaží nejen do Brumbálovy armády, ale třeba i do Fénixova řádu. Žádná z frakcí dobra není omezená tím, že by si ji mohl vybrat pouze jeden hráč, protože jinak by nebylo možné hrát ve více než třech účastnících. Když už jsme u těchto počtů, tak čím více hráčů v této kooperativní hře, tím lepší šance vysílat své týmy a poradit si s nepřáteli lépe.

Středem celého boje je ale právě ta obrovská postavička uprostřed. Ta už od začátku hry rozdává příkazy svým následovníkům a rozdává zranění hráčům. Ti se musí často zařídit právě podle toho, kam se Voldemort kouká a přizpůsobovat se aktivovaným schopnostem nepřátel.

Mohlo by Vás zajímat

3

karetnípro začátečníkyrecenze

Recenze: Dark Tales – pohádky nepohádky

Partie je překvapivě obtížná. Je jasné, že v každém souboji budou oběti. Ne všichni hrdinové mohou slavit na konci, někteří padnou v boji. Hráči mají limit až na dvanácti čarodějích, ale neustálé nástrahy znamenají, že se určitě musíte snažit ze všech sil, abyste si výhru zajistili. A to během nějaké hodiny herní doby, která může narůst i o dalších půl hodiny.

Po celou partii váháte a netušíte, kdy se pán zla objeví. Je někde v polovině balíčku, ale jeho přesná poloha je tajemstvím. Tím se do hry vkrádá napětí, které pak je dále povzbuzováno samotnou přítomností hlavního padoucha.

Jednotlivé lokace dostává pán zla krok za krokem pod svoji kontrolu. Právě mechanismus zkázy, která se rozrůstá a hrdinové s ní musejí bojovat, je důležitým faktorem v úspěchu či neúspěchu. Na rozdíl od rukavice Thanose se tady boj odehrává přímo v některých místech a zaměstnává všechny hráče. V každém tahu se tedy hráči musí snažit vypiplat co nejvíce svoje hody, takže tahy umí být dlouhé a plné přehazování. To není úplně pro každého.

Téma je tentokrát vynikající a drží si výborně atmosféru celého světa. Napomáhá tomu i grafika karet, která kompletně využívá fotografie přímo z filmů. Velká figurka má opět hlavně kosmetickou funkci, zvyšuje sice cenu boxu, ale zase s ní hra vypadá lépe.

Harry Potter: Death Eaters Rising musíme srovnávat s Thanosem, kterého jsme testovali před nějakou dobou. Mechanismy s kostkou znovu slaví hlavně úspěch jednoduchostí principů, díky kterým je hra přístupná i méně zkušeným hráčům. Nezaleknou se žádných složitých pravidel. Možná to je nakonec jen naše oblíbené téma, ale máme pocit, že novinka se Smrtijedy je lepší než boj o barevné kameny. Harry Potter: Death Eaters Rising vám udělá kooperativní radost a všem fanouškům tohoto světa vykouzlí úsměv na tváři.

Recenze: Harry Potter Death Eaters Rising – kdo se postaví smrtijedům?

Harry Potter: Death Eaters Rising se točí z velké části kolem kostek. A právě od nich se odvíjí základní dojem z této novinky. V jednom tahu totiž nejde pouze o jeden hod, ale několikerou opakovanou snahu získat vhodné ikony. A díky tomu je toho házení opravdu hodně, ale samotný boj proti smrtijedům je opravdu zábavný. Hra je věrná tématu, napínavá a obtížná. Do lokací se pokaždé dostávají jiné postavy a karty, takže partie jsou naprosto odlišné, i když mají hráči do začátku podobnou výbavu. Harry Potter: Death Eaters Rising se nám líbí, ale předpokládá to náklonnost k brýlatému čaroději s bleskem na čele.

Klady:

+ téma a atmosféra
+ solidní zábava ve všech počtech
+ fotky na kartách
+ narůstající zkáza
+ ukrývající se Voldemort
+ jednoduché a vhodné i pro mladší hráče

Zápory:

- figurka Voldemorta by mohla být klidně žeton
- hodně házení kostkou
- náhoda v rozmístění karet a jejich ikon
- dlouhá herní doba

3.5