Recenze: HMS Dolores – jedna loď, příliš mnoho pokladů

Tedy ona už vlastně žádná loď není. Její ladné tělo skončilo svoji dlouhou mořskou pouť na pichlavých skalách nedalekého mysu. Navedl nás tam nějaký zrádce z posádky. Ale tyto myšlenky teď musíme hodit za hlavu, protože nás čeká mnohem těžší úkol a rozhodování. Všichni si myslí, že mají na loupeži pokladu tu hlavní zásluhu a každý by chtěl velký podíl. Spravedlivé dělení u námořníků neexistuje!

Pořádné plenění lodního vraku si určitě představovali také autoři Bruno Faidutti (Diamant, Raptor) a Eric M. Lang (Blood Rage, Hra o trůny LCG), kteří společnými silami vytvořili tuto malou karetní legrácku. O ilustrace se postaral vždy precizní Vincent Dutrait. Jejich společné dílo HMS Dolores se postarala z vydavatelského hlediska firma Asmodée a v Evropě ji distribuuje Esdevium Games. Jedná se o hru z roku 2016.

Na víku najdeme zdobný název. A už v tu chvíli vám možná bude vrtat hlavou, co takové HMS vlastně může znamenat. Je to zkratka „Her Majesty’s Ship“ (Loď jejího veličenstva). Nemluví se samozřejmě o nikom jiném než o britské královně. Uvnitř krabičky na hráče čekají pouze čtvercové karty, mezi kterými rozeznají dva druhy – sedmdesát listů se zbožím, o které se námořníci budou rvát (o hodnotách mezi jedním a třemi body) a desítku dopisů v lahvi.

Mezi kartami je třeba nejdříve najít nenápadnou a dosud neviděnou kartu svítání. Náhodně odstraní z celého balíčku čtyři karty dopisů v lahvi, poté všechno zamíchají a mezi skupinku posledních patnácti karet náhodně vmíchají také kartu svítání. Díky tomu nikdy nebude na první pohled jasné, kdy partie skončí. Z této zásoby pak každý z účastníků dostane několik startovních karet, které ale nedrží v ruce. Místo toho si je rozloží před sebe a podle typu poskládá do hromádek, takzvaných sad.

Partie se pak dělí na jednotlivé malé souboje o kousky pokladu. V každém kole se proti sobě postaví dva námořníci, kteří se přetahují o balíček čtyř karet. Aktivní hráč na tahu tedy vezme čtyři horní karty z balíčku. První dvě položí přes svého souseda po levé ruce, zatímco ty zbývající dvě před sebe.

Úkolem obou hráčů je dohodnout se na rozdělení této části pokladu. Karty mají před hráči různé hodnoty a liší se složením. Oba se na sebe podívají a udělají jedno ze tří možných gest, kterými naznačí svůj postoj. Ten může být mírový nebo bojový. Ale je zde také možnost pokusit se mít první slovo, zatímco druhý by počkal, co na něj zbyde.

Jenže protože proti sobě sedí dva protivníci, je výsledek součtem přání obou námořníků. Jakmile tedy současně natáhnou otevřenou dlaň, sevřenou pěst nebo zvednutý palec. Celkem se tedy nabízí šest rozdílných řešení. Tím nejlepším pro oba nepřátele je shoda na volbě míru. V této situaci si každý ponechá karty před sebou a dělení pokračuje na další hráče. Naopak pokud se oba chtějí o lup porvat, nedostane nikdo nic. Nejhorší je ale shoda u možnosti prvního výběru – nejenže nikdo nedostane nic, ale navíc oba účastníci musí zahodit ještě jednu další kartu ze svého majetku.

A co ty další tři možnosti? Útočný hráč obere mírumilovného o všechny karty. Touha po prvním výběru se zvednutým palcem pak má navrch v obou konfrontacích – vždy získá hráči šanci vybrat si libovolnou jednu z nabízených karet. Poté se liší další postup na druhé straně – agresivní hráč s pěstí si vezme všechny tři zbývající, zatímco mírumilovný si může vzít pouze karty před sebou a ne ty soupeřovy. Hráč si svoje získané karty vždy přidá mezi svoje sady, které leží před ním.

Jiná a výjimečná situace nastává ve chvíli, kdy se mezi kartami pokladů objeví vzkaz v láhvi. Oba protivníci si o něj klasicky rozdají pořádnou bitvu a jeden z nich kartu možná získá. Kdykoliv v následujících kolech pak může tento vzkaz použít pro jeho speciální schopnost. Díky tomu lze krást ještě před soubojem, zrušit výsledek některého souboje nebo přeskládat čtyři odhalené karty.

Jakmile mezi čtyřmi kartami začne svítat (je odhalena karta svítání), tak partie okamžitě končí. Všichni účastníci si nyní sečtou svoje nastřádané body a to za karty v sadách. Ale hodnotí se pouze sada s nejvyšší a nejnižší hodnotou, zatímco všechno ostatní zboží je naprosto bezcenné. V případě shody se započítají všechny skupiny, které se o první nebo poslední místo dělí. Vítězí ten, kdo má v součtu za své poklady nejvíce bodů.

HMS Dolores je krásnou jednoduchou karetní hrou, která prověří blafovací, politické a empatické schopnosti všech účastníků. Není vůbec snadné načasovat použití agresivnějších prvků, protože pro hráče to znamená riziko, že nezískají nic. A to pak mohou zohlednit ostatní soupeři, protože veškeré karty a sbírky jsou veřejné.

Hra zůstává pravidly maximálně jednoduchá a tím nejsložitějším na vysvětlení je paradoxně závěrečné bodování. Naštěstí ale není ani tak nějak přespříliš pomalé a hra je i se sčítáním bodů u konce během deseti minut. Tempo je zběsilé.

Mohlo by Vás zajímat

1

dětskárecenze

Recenze: Co k čemu, táto? Vztahy na světě v balíčku karet

Ale ještě se na chvilku k rozdávání bodů na konci vrátíme. Je tu ještě jedna speciální výjimka, kterou jsme v popisu zatím nezmínili a hráči se o ni určitě pokusí. Jestliže totiž někdo dosáhne stavu, kdy všechny jeho skupiny mají stejnou hodnotu, pak jejich celkový součet zdvojnásobí! To znamená, že nutně hráči nemusí jít po co největším počtu karet, ale mohou pouze postupně střádat kartu za kartou, držet se při zemi a neriskovat zatnutou pěstí.

Aby to nebylo tak jednoduché a jednotvárné, všechno trochu narušují karty vzkazů v láhvi. Ty umožní porušit pravidla a uškodit protivníkovi. Ale ona celá hra je tak soupeřivá, že tohle už je jen taková drobnost navíc, která asi nikoho výrazně nenaštve.

Pravidla přímo nabádají hráče, aby ještě před rozhodujícím signálem ruky debatovali a snažili se jeden druhého přesvědčit. Žádná ústní dohoda ale není závazná a protivníci mohou postupovat, jak se jim zlíbí.

Největším nedostatkem je fakt, že ve třech a čtyřech nejsou vždy v akci všichni účastníci. Markantní to začne být ve čtyřech, kdy hráč čeká hned dvě kola, než se dostane znovu ke slovu. Tahle drobná ztráta dynamiky ale není tak výrazná vzhledem k již zmiňované herní době.

HMS Dolores udělá radost všem milovníkům jednoduchých karetních her. Všechno je to samozřejmě těžko předvídatelné a kontroly je zde pomálu. Ale čtvercové karty působí velmi pěkně a jejich ilustrace jsou podařené. A jako taková příjemná rychlá karetka na cesty nebo s sebou na pláž je HMS Dolores ideálním adeptem.

Recenze: HMS Dolores – jedna loď, příliš mnoho pokladů

HMS Dolores je karetní hrou ve stylu kámen-nůžky-papír. V souboji ale nejde pouze o vítězství. Každá kombinace signálů totiž má význam i důsledek. A tak hráči mohou alespoň trochu taktizovat, držet se při zemi, ale ani tak neovlivní, co ten druhý zahraje. Mohou se na tom zkusit dohodnout, ale to nic neznamená. Hra je elegantně rychlá, zábavná a perfektní pro všechny milovníky karetních rychlíků. HMS Dolores nám dělá radost a dostala se do výběru her, které si s sebou vezmeme na dovolenou.

Klady:

+ jednoduché
+ bleskové partie
+ blafování i čtení myšlenek
+ šest možných výsledků
+ vzkazy v láhvi
+ možnost zdvojnásobit body

Zápory:

- náhoda / chaos
- čekání na tah

4