Ti půlčíci tady někde jsou! Cítím je! Jenže ten hloupý hospodský mi odmítl vyzradit jejich úkryt a to i při pohledu na morgothský meč. Takovou odvahu už jsem dlouho neviděl. Byl to bláznivý čin, který jsem odměnil několika rychlými bodnutími. Musím teď najít někoho jiného, kdo mě nasměruje k prstenu dřív, než skončí noc.
Další sen se plní fanouškům Pána prstenů. Tuto klasiku pana Tolkiena si jako základ bere nová desková hra Honba za prstenem, kterou připravili pro všechny nadšené milovníky Středozemě tři designéři: Marco Maggi, Gabriele Mari a Francesco Nepitello. Celý box vyšel v původním jazyce pod hlavičkou společnosti Ares Games. Do svojí hráčské stáje si ji ale vyhlédla společnost REXhry a díky tomu si ji můžeme zahrát v češtině.
Na víku větší čtvercové krabice vidíme ilustraci slavného Johna Howea a jednu z nejslavnějších scén celého prvního dílu Společenstvo prstenu. Vidíme tak nejen slídící prstenové přízraky, ale i čtveřici hobitů. Herní plán je oboustranný, a zatímco na první straně je cesta z Hobitína do Hůrky, na druhé je pak dramatičtější pokračování ve velkém světě až do cílové Roklinky. Plán je pořádně protažený a týmy hráčů si je položí mezi sebe. V tu chvíli si také musí rozhodnout, který z nich (pouze jeden) si navlékne prsten. Všichni ostatní na sebe vezmou černé hábity nazgúlů.
Celý příběh jedné partie se dělí na dvě části, které odpovídají právě oběma stranám plánu. A tyto kapitoly se drobným způsobem liší také z hlediska potřebných komponent. Osamocený hráč a bojovník dobra si vezme zástěnu s volnými políčky, do kterého zasune čistý list papíru a bude jej používat pro evidenci svého pohybu. Do začátku si vylosuje svoji startovní lokaci na mapě. Rovnou tento záznamník putování ukryje za zástěnu a vybaví jej třemi žetony Společenstva. Dostane karty tří členů družiny, vezme si tři náhodné karty přátel a označí stupnice tahů a temnoty.
Hráči v roli padouchů od něj dostanou jeden žeton výzvěd (další čtyři si ponechá pro sebe) a tím současně přeberou také štafetu přípravy. Obdržený žeton jim ale také zpřístupní první schopnost. Posluhovači Saurona si mezi sebe rozdělí figurky nazgúlů, postaví je na startovní pozice na mapě, dostanou společné karty kleteb, žetony tušení a také kartu Černého jezdce. Společně pak připraví hromádku žetonů střetu, ideálně v pytlíku nebo misce.
Jednotlivé dny herního rytmu se dělí na tři části – ráno, odpoledne a noc. Každou z fází zahajuje majitel prstenu moci. Ten má k dispozici jednu povinnou a dvě volitelné akce. Tou hlavní činností je vždy posun Froda na sousední políčko po cestičce. Svoje úmysly ani výsledek putování nesmí ostatním účastníkům partie prozradit, pouze si zaznačí do bločku políčko, na které nově dorazil.
Ne všechny pozice ale mají číselné hodnoty. Některá místa jsou neobydlená a nachází se jednoduše v divočině. Pokud pohyb Frodo skončí na takové lokaci, pak místo čísla zaznačí do bloku tečku. Hrdinný hobit se obvykle pohybuje přes den, kdy je to bezpečné. Krom toho využívá pomoci spojenců (kteří mu s pohybem pomohou). V noci sice také může putovat, ale je to mnohem nebezpečnější – nejenže stoupne úroveň temnoty, ale také poskytne Nazgúlům šanci lovit zcela zdarma.
Noví přátelé přichází pomoci vždy za svítání, které končí jednotlivá kola. Ale předtím ještě musí Frodo přestát tahy Sauronových poskoků, které se odehrají ráno, odpoledne i v noci. Hráči mají možnost posunout jednou každou figurkou nazgúla a to až o tři políčka. Na rozdíl od Froda ale nemají kam spěchat, takže jejich přesun není povinný.
Před pohybem nebo po něm může hráč využít jednu z šesti kostek, které jsou v nabídce, hodit s ní a podle výsledné ikony provést dostupnou akci. Použití každé kostky je omezeno jedenkrát za den, ne vždy je tedy možné tuto výhodu použít. Mohou se tak pokusit vycítit prsten v okolí, provést lov, získat nebo zahrát kartu kletby. V rámci tušení aktivní hráč za nazgúly bere lokaci, na kterou se zaměřuje a hráč v roli Froda musí prozradit, jestli se zde v tuto chvíli jeho postava nenachází. Lov je pak silnější a týká se pozic, na kterých v daný moment stojí všechny figurky prstenových přízraků. Pokud tudy kdykoliv v minulých kolech Frodo prošel (a má dané číslo v zápisníku), musí to soupeřům prozradit.
Jestliže hráč nechce nebo nemůže použít kostku, má šanci využít alespoň volnou akci hledání. Ta je slabší verzí tušení a podobá se lovu. Právě v rámci lovu mohou nazgúlové také Froda najít a v takovém případě vše přechází do boje. Zde probíhá losování žetonů, hraní karet a výsledkem je nakonec zvýšení úrovně temnoty. Jestliže nepřesáhne hodnotu 12, hlavní hrdina proklouzne ze svírajících se spárů zkorumpovaných lidských králů. Může se přesunout na sousední lokaci nebo zůstat stát, ukrytý někde ve stínech.
První část partie má šestnáct kroků. V případě, že Frodo do té doby dorazí bezpečně do Hůrky, je úvodní kapitola u konce. Pokud ale je zaplněno i poslední šestnácté políčko a hrdina stále není ve zdánlivém bezpečí za branami města, musí odhalit svoji lokaci a dopočítat počet kroků, které mu chybí. O ty si zvýší svoji hodnotu temnoty. Může se tak stát, že upadne do temnoty, čímž partie okamžitě končí a žádné pokračování nebude. Ve všech ostatních případech je na čase posunout se v příběhu dál.
Nyní mohou hráči přerušit partii a vrátit se k ní třeba další večer (komponenty s tajným stavem zapečetí do připravené obálky) nebo mohou pokračovat dál do druhé a závěrečné části dobrodružství. K němu budou potřebovat druhou stranu herního plánu, do hry ale vstoupí také Gandalf, jeho mocný protivník Černokněžný král a samozřejmě i legendami opředený Chodec.
V tuto chvíli ale osud Froda není přímo v rukou hráče dobra. Jeho trasa je určená kartou putování a je pod ochranou Aragorna. Místo toho hráč kontroluje Gandalfa a jeho malou družinu zbývajících hobitů, kterou opět posouvá potají na plánu. Protože má k dispozici koně, posouvá se rychleji a ignoruje rozcestníky bez čísla. Kouzelníka navíc není vůbec jednoduché vystopovat, protože si dává mnohem větší pozor. Nazgúlové tak nemohou pořádně používat lov a hledání, protože se vždy týkají pouze jeho aktuální pozice.
Čaroděj se snaží odvracet pozornost nazgúlů od toho, který nese prsten a pomáhat mu kouzly. Nazgúlové dále provádí akce stejně, jako v první části. Ale díky jedné z kleteb se časem zjeví hrůza z Angmaru (Černokněžný král). Ten nemá žádné výhody, ale právě ostatním přízrakům pomáhá. Do hry pod jeho silou vstupuje speciální kostka, která má jiné a silnější ikony.
I v druhé části může Frodo i po střetu s přízraky vyklouznout. Tentokrát se může rozhodnout změnit svoji trasu. Každé setkání jej ale posouvá blíž temnotě, která jej nakonec možná pohltí. V tu chvíli okamžitě partie končí vítězstvím hráčů na straně Saurona. Jediného vítěze bude mít celá hra pouze v případě, že Frodo dorazí v pořádku do roklinky a hráč, který nese prsten, se může radovat.
Honba za prstenem je jedinečným počinem, který vám celé dobrodružství rozdělí na dvě samostatné části. A autoři si počínají opravdu jako zkušení matadoři. Připraví všem zájemcům opravdu luxusní mix plný nejistoty, blafování, hledání a napětí. Už jen fakt, že jsou hráči rozdělení na dvě strany, znamená jistotu atmosféry.
Mohli bychom veškeré snažení smést ze stolu s tvrzením, že her se skrytým pohybem tu už bylo tolik, že prostě není možné vymyslet něco nového a zajímavého. Jenže to bychom se, jak už to tak bývá, hodně pletli. Kromě základního pohybu tu totiž do hry vstupuje ještě další obrovský počet vedlejších vlivů, kterými si hráči mohou okořenit svůj zážitek.
Hráč v roli Froda tu má k ruce i spojence v podobě karet. Naopak na druhé straně jsou zajímavým prvkem i kostky na straně Saurona. Ty sice jsou náhodné z hlediska výběru akce, ale také dělají partii zajímavější a pokaždé jiné.
Hledání se zdá být jednoduché. Zúžit jej na některou část plánu se nazgúlům může zdát vcelku snadné, což působí velmi tematicky a shoduje se s náturou předlohy. Jenže najít toho, který nese prsten, ještě nestačí. Boj je celkem jednoduchý, odsýpá a nezdržuje.
A mezi zbraněmi tohoto boxu je pochopitelně třeba zmínit také herní svět. I pro mě osobně je stále Společenstvo prstenu srdcovým filmem se záplavou kultovních scén. A možnost si je přehrát nebo napsat jinak je prostě věc, kterou jen tak nedostanete.
Velkým krokem k obrovskému zážitku je druhá fáze. Zatímco první je pouze taková předehra, kterou musí malý hobit především přežít (s co nejnižší hodnotou temnoty), ve druhé jsou vytaženy všechny karty obou stran a drama nabývá na síle. Pro hráče za stranu dobra může přicházet i pocit bezmoci, protože cesta Froda je pevně nalajnovaná, jak jej Chodec vede do Roklinky.
Partie je ale mezi oběma částmi velmi chytře propojená právě tou temnotou, ale i jinými komponenty, které se přesouvají z části do části. A to bez ohledu na to, jestli se hráči pustí do obou v jeden den nebo ne. Tohle rozdělení umožňuje se opravdu na pokračování partie těšit. Musíte totiž počítat, že dohrát Honbu za prstenem netrvá chvilku. I samotní autoři ostatně doporučují partii rozdělit a na druhou část se vyspat.
Herní doba každé části je zhruba devadesát minut. To sice není ve světě deskových her nic výjimečného, ale i tak se už řadí k vyšším hodnotám. A to i přesto, že s ohledem na hodně komplexní pravidla Honba za prstenem cílí rozhodně na ty zkušenější hráče. Je třeba sledovat víc věcí, což ale s sebou přináší zajímavé volby. Na dobu potřebnou k prošlapání celé cesty má vliv samozřejmě také počet hráčů a právě proto je lepší, pokud vás nebude více než čtyři.
Volba nejlepší hry se skrytým pohybem není jednoduché. Ačkoliv je Honba za prstenem skvělá, je tu velmi silná konkurence a každá z her dělá něco trochu jinak – je tu Běsnění Drákuly, Letters from Whitechapel nebo Ninja. A tak nakonec možná rozhodnutí v první řadě pomůže téma. Pokud jste tedy fandou fantasy nebo dokonce děl pana Tolkiena, pak nemáte o čem uvažovat. Totéž platí ale i v případě, že máte rádi hry se skrytým pohybem. Pak byste měli novinku určitě vyzkoušet, protože nabízí dostatek nových nápadů a má šanci se stát vaší nejoblíbenější v žánru. Honba za prstenem je vaší osobní cestou na Horu osudu.
Více o hře.
+ Pán prstenů
+ možnost rozdělit partii na dvě
+ zajímavě vyvíjející se role obou stran
+ velká šířka aktivit
+ dynamické tahy
+ možnost upravit vyvážení sil
- dlouhá herní doba
- náhodné kostky akcí
