Znáte Jožina z Bažin? Možná jste slyšeli, že se často plíží močálem. A pokud jste zrovna v nedaleké vesnici, měli byste si dát pozor na jeho zuby. Tahle tajemná zelená příšera si je velice často brousí, a pak s nimi kouše, saje a rdousí. Naštěstí ale víte něco, co nikdo ostatní ne. Na Jožina platí jedna speciální zbraň – koho by napadlo, že to může být práškovací letadlo!
Jednoho si chytili i ve firmě Efko a ten jim řekl, kde se nachází zelené příšery po desítkách. Vyslali na ně svého nejslavnějšího krotitele – Ivana Mládka, který je všechny chytá, balí do krabice a posílá do všech domácností v České republice. Tím jsme si prozradili také vydavatele a autora nové deskové hry, která se snaží navázat na úspěch Blábolu (recenze) od stejného autora.
Příšerka jménem Jožin z Bažin vypadá velmi roztomile, s tím jeho vyplazeným jazykem byste ani nevěřili, že by mohl někomu ublížit. Ani ty zuby nevypadají tak strašlivě, jako vypráví písnička. Jen ti turisti od něj se svými hamburgery v ruce (narážka na Infarkt? – recenze) utíkají, jako by věděli něco, co my zatím nevidíme. Naštěstí se ve vzduchu vznáší práškovací letadlo jako záchrana.
Krabice vám prozradí kromě portrétu usměvavého autora také zařazení do edice „family“, tedy rodinných her, které by si s dětmi od pěti let měli rádi zahrát i jejich potomci. Obrázek na víku vám ale také prozradí, o co ve hře půjde, ale to si povíme až za chvilku a podrobněji.
Málokdo věděl, že se Jožin z Bažin vyskytuje nejvíc u Vizovic a loví především pražáky. Prozradí vám to pravidla, která leží nahoře v krabici. Jedná se o jednu barevnou stranu formátu A4 popsanou textem a současně naznačující, že půjde o jednoduchou hru.
Dno krabice vám poslouží jako herní plán. Právě to je to překvapení, které vám prozradí už úvodní obrázek na víku. Dno překrývá herní deska a pod ní je ještě jedna kulatá vrstva s ozubenými koly. Zajímavější ale je fakt, že horní i spodní strana mají nějaké otvory, které se při natočeních sem tam překrývají. Celý herní prostor bažiny zdobí pěkné, jednoduché a především veselé ilustrace.
V jednom rohu je navíc otvor, kterým se dostanete do prostoru pod deskou. Co se skrývá před vašima očima? Jsou to dvě dřevěné kostky a také 25 figurek. Třikrát osm plastových figurek v červené, žluté a modré barvě pro hráče a především jedna obrovská zelená postavička, představující Jožina.
Na začátku partie si musí hráči rozdělit role. Jeden z nich se vždy musí stát Jožinem, zatímco ostatní (bez ohledu na počet dvou, tří nebo čtyř) se ho budou snažit chytit v roli lovců. Ale soupeří i mezi sebou, protože jen jeden může příšeru nakonec dopadnout. Každá strana má svůj úkol. Lovci tedy dostanou figurky ve svojí barvě, Jožin jen jednu velkou zelenou.
Herní plán se skládá ze dvou okruhů. Uprostřed je menší nakreslený na hladině bažiny. To je Jožinova trasa, po které bude chodit dokola. Na jednom ze dvou šedých políček bude Jožin také začínat partii, zatímco lovci jsou ještě mimo bažinu a čekají na bezpečnou chvíli, kdy mohou vstoupit. Jožinova poloha je po celou dobu partie známá. Ve svém tahu hodí kostkou a posune se ve směru hodinových ručiček.
Pak přichází na řadu lovci, kteří konečně vstoupí do močálu. Začínají na svém barevném políčku a to s jednou figurkou. I další průběh jejich tahu se řídí pravidly, která známe z Člověče nezlob se. Hodíte kostkou a posouváte svojí figurkou vpřed nebo v případě šestky můžete nasadit posily ve vaší barvě. Po hození šestky můžete házet znovu.
Mnohem víc nebezpečí čeká na lovce. Ty Jožin sežere, když na ně narazí na jednom ze čtyř průsečíků obou tras. Pokud tam už čekají, pak jsou pro něj snadnou kořistí. Dvě travnatá políčka jsou pro Jožina také dobrým místem k úkrytu. Když tady ukončí svůj pohyb, schová se mezi listí a počká, až mu nic netušící človíček napochoduje přímo do chřtánu.
Jediné místo, kde je Jožin zranitelný, je na skále. Tady je vidět už z dálky a lovci mají v tomto případě jedinou šanci jej ulovit. Proto je výhodné čekat s figurkami před skalisky na Jožinovu chybu. Dlouhé čekání ale nelze provést, protože Jožin ve svém tahu také pohybuje bažinou a vaše postavičky se mohou propadnout. Voda se za nimi uzavře a už se nikdy nepodívají zpět na světlo.
Cílem lovců je chytit Jožina. Ten z hráčů, kterému se to podaří, se stává současně také vítězem partie. Vyhrát může ale i zelená příšera, pokud se jí podaří sežrat nebo stáhnout do bažiny všechny lovce všech hráčů. Ale protože je jich 24, není to jednoduché.
Jožin z Bažin se nápadně podobá některým jednodušším dětským hrám, které jsme tu už měli. Stačí zmínit třeba Spiderman: Pavoučí síť (recenze) nebo Soubor her Prehistoric (recenze). Na jednom okruhu běhá predátor a na druhém jeho kořist, snažící se mu uniknout. Podobně to je i tady a díky tomu se nejedná o nijak originální záležitost.
Kde se snaží novinka nahnat body je zajímavé zpracování herního plánu. Ani tady to ale není nějaká unikátní myšlenka a dokonce i na českém trhu byla dříve v distribuci společnosti DinoToys hra Golem s podobným propadávacím mechanismem. Mnozí z vás ji určitě mají doma.
Ale kopie ještě nutně neznamená, že hra je špatná. Rozhodně musíme hře pochválit její zpracování a to především kvalitu samotné herní desky i otočného mechanismu. Ale i ilustrace jsou pěkné, jen ty postavičky si určitě zasloužily větší pozornost, než obyčejné plastové figurky. Tady se mohlo Efko vyřádit mnohem víc zvlášť s ohledem na fakt, že firma má svoji vlastní tiskárnu, kde si hry kompletuje.
Jožin z Bažin si zakládá na prostém chození dokola a házení kostkou. Šanci ovlivnit výsledky máte pouze díky rozdělování pohybu mezi vaše nasazené lovce. A protože vidíte moc dobře rozložení děr v plánu – jsou celkem čtyři – můžete si dobře spočítat, jestli jste v bezpečí.
Hodně nepříjemný je fakt, že hned za startovním políčkem hráčů najdete čtyři nechráněné pozice, kde se mohou vaše figurky zaseknout. A pokud nehodíte přímo pětku, která jediná je krokem do bezpečí, bude vás Jožin likvidovat hned po startu. V tom ale bohužel není žádná zábava.
Z předchozí věty je jasné, že Jožin má oproti lovcům výraznou výhodu. Navíc pouhá dvě místa, kde jej lze chytit je neskutečně málo. Pravděpodobnost, že se na tom místě setkají (nemluvě o tom, že se musí oba trefit právě na toto místo a skončit zde pohyb) lovec i Jožin, je velice malá.
Právě proto se nám stalo z našich více než deseti partií, že pouze jedenkrát vyhráli lovci. Podařilo se to v největším počtu čtyř hráčů, kdy je tato šance zdaleka největší. Pokud má hráč k dispozici méně figurek, jsou jeho možnosti značně omezené a vítězství téměř nemožné.
Partie za Jožina pak neobsahuje vůbec žádnou taktiku. Nemůžete ovlivnit stranu, na kterou se bude spodní díl s dírami otáčet. Jen slepě následujete pokynů, které na vaše ramena naložila pravidla.
Děti, které by chtěly hrát za lovce, budou ze hry hodně zklamané a brzy je omezí. Vítězství je kořením zábavy. Musíte je tedy šikovně dotlačit do role Jožina, aby si hru alespoň užily. Ale proč to vlastně dělat, když si můžete pořídit spoustu jiných a lepších her?
+ zajímavý pohyblivý herní plán
+ téma s oblíbenou postavičkou
+ pěkné ilustrace
+ menší děti hra baví (hlavně, když hrají za Jožina)
- obrovský vliv náhody
- žádná šance ovlivnit hru (kromě rozdělování bodů mezi figurky)
- ve skutečnosti není postavený na originálním nápadu
- obyčejné figurky
- po startu potřebujete pětku
- hráč v roli Jožina téměř vždy vyhraje
- čím méně hráčů, tím menší šance na vítězství lovců
Súhlasím s recenziou, autor recenzie vystihol naozaj všetko. Škoda, že som hru už kúpila. Mohla som si ušetriť peniaze, na niečo kvalitnejšie…