Recenze: Kabaleo – věžičky z klobouků

V Číně se dodnes nosí špičaté klobouky. Mají hned několik výhod, o kterých normální Evropan nemůže vědět – největší je samozřejmě ta, že přes jeho širokou plochu na vás nebude svítit všetečné sluníčko. Další výhodou je jeho váha, protože je opravdu velice lehký a obratný. Člověk si na něj až překvapivě rychle zvykne.

No a pak nám tu zbývá ještě jedna výhoda, která míří do Evropy teď zásluhou Jean Luc Renaud. S klobouky lze totiž hrát hru zvanou Kabaleo, kterou v Číně umí malí i velcí. No a stejnojmennou hru teď přináší na trh také společnost Gigamic.

Takže Kabaleo ve skutečnosti je novinkou pouze ve světě deskových abstraktních her. A novinkou je také na českém trhu, kam dorazilo už v roce svého vydání, tedy v roce 2011. Na jeho distribuci má samozřejmě výhradní právo dovozce her Gigamic, společnost BillardCentrum.

Ačkoliv se jedná v podstatě o obyčejnou abstraktní hru, už samotná krabice vás na první pohled zaujme svým netradičním šestiúhelníkovým tvarem. Údiv pokračuje i ve chvíli, kdy bílé víko odklopíte, protože uvnitř najdete čtrnáct kulatých hlubokých přihrádek. Ty jsou plné pečlivě zabalených kloboučků s různobarevnými čepičkami a proužky. Pouze šest z nich je zcela sněhově bílých.

V jejich cestě za zákazníkem je provází také brožurka s pravidly. Ta mohla mít také tvar šestiúhelníku, ale je nakonec pouze klasicky čtvercová. Příručka samozřejmě obsahuje hromadu světových jazyků a úplně poslední na seznamu je také CS, tedy čeština.

Podobně jako mnohé další hry od Gigamicu, třeba nedávno recenzovaný Coyote (recenze), i u Kabalea najdete hned několik variant. My se podíváme na tu úplně základní partii pro dva hráče.

Na začátku je třeba určit úvodní sadu základen, tedy barevných kloboučků. Těch je celkem šest barev, ale jejich počet v partii je určený množstvím soupeřů – pro dva jsou to čtyři, pro tři pět a teprve pro čtyři kompletní barevná sada. Od každé z barev rozložíte několik kloboučků náhodně po stole a tím vytvoříte základny věží.

Pokud je ve hře méně než šest barev, musíte z partie vyřadit nejen kloboučky té barvy, ale také jeden nebo dva sněhobílé. Ty mají totiž z vnitřní strany nenápadnou barevnou tečku a slouží pro úvodní rozlosování. Každý hráč tedy bude hrát za jednu barvu, ale podobně jako třeba v Želvích závodech ji ostatní nebudou až do konce souboje znát.

Vylosovaný klobouček si nechá každý z hráčů před sebou a přidá k němu ještě svoji základní sadu kamenů, kterými bude moci tvořit věže. Ty si vylosuje náhodně z pytlíku, kam jste vložili všechny ostatní kloboučky aktivních barev. Hráči losují tak dlouho, dokud v sáčku ještě nějaké zbývají.

Tím je konečně hra připravena a může začít souboj barev. Každý z hráčů sleduje svůj tajný cíl a snaží se mít na konci partie co největší počet věží své vylosované barvy. Obarvení věže určuje vždy odstín toho nejvyššího kloboučku.

Každý hráč ve svém tahu může umístit jeden ze svých barevných kloboučků na libovolnou věž a musí při tom dodržovat jen několik základních pravidel. Nejzásadnější z nich je, že pokud ve věži je zatím pouze základna, nesmí na ni přistát klobouk stejné barvy. Na vyšší věže však již na sebe stavět stejné barvy můžete a dokonce budete chtít.

Pokud se totiž na věži vaším zapřičiněním nahromadí alespoň dva kloboučky stejné barvy, můžete si je vzít zpět k sobě a věž tím snížit. I kdyby byly na sobě tři stejné, vždy si můžete vzít pouze dva horní. Právě tento tah je nejdůležitější strategií pro celou partii Kabalea.

Jakmile všichni hráči položí svoje kameny na věže, partie končí a je třeba spočítat počet barevných věží od každé barvy. Hráči odhalí svoje tajné poslání a ten, jehož barva má nejvíce věží, se stává vítězem celé hry.

Princip Kabalea je velice jednoduchý a připomíná nám pyramidkové Treehouse Ledové věže (recenze), které uplatňují podobný systém stavění na sebe. Zde navíc ve hře existuje také tajné rozlosování, kdy se každý z hráčů snaží dostat do čela právě tu svoji barvu.

Mohlo by Vás zajímat

3

karetnípro začátečníkyrecenzerodinná

Recenze: Hobbit karetní hra – dobří trpaslíci se vracejí

Kabaleo je však lepší a zábavnější, protože obsahuje nádech tajemství v každé partii. Právě tahle novinka přináší do abstraktní hry poměrně zajímavé zpestření. Vzhledem k tahům hráče samozřejmě dokážete zhruba do poloviny hry vydedukovat, kdo vlastně hraje za jakou barvu, ale do té doby už může být situace třeba rozhodnutá. Navíc trénování této dedukce je určitě příznivý vedlejší efekt hraní Kabalea.

Podobně jako třeba v Kakuzu (recenze), i zde máte největší kontrolu nad vývojem hry v partii ve dvou. Jakmile začne hráčů přibývat, máte stále menší a menší šanci svým jedním tahem ovlivnit situaci na stole.

Největší strategickou zbraní samozřejmě ale není samotné pokládání kamenů, ale jejich braní zpět. Můžete se tak šikovnou hrou obohatit o několik dalších kloboučků vaší barvy. Pak už záleží jen na vás, jak dobře je budete pokládat.

S braním kamenů nazpět samozřejmě hrozí také drobné nevýhody, jako přílišná délka partie, pokud se setkají dva příliš taktičtí hráči. V podstatě pak snadno může dojít k opakování několika tahů, aniž by se hráči chtěli posunout dál.

Kabaleo je elegantní ve svojí jednoduchosti. Nepotřebujete na hru nic kromě spoustu čepiček, které rovnáte na sebe. Ve většině případů je i ta strategičtější a přemýšlivá partie během pěti až deseti minut u konce a nemáte problém si zahrát několik partií za večer. Pravidla snadno vysvětlíte i menším dětem kolem osmého roku, které bude bavit nutnost udržet tajemství.

Všechno zdobí opravdu vynikající zpracování. Všechny kloboučky jsou ze zvláštního materiálu, který je pocitově někde na pomezí plastu a keramiky. Jejich uložení v krabičce je výborně vyřešené v komíncích, které mají po stranách škvíry, aby se dobře vytahovaly při přípravě hry. Už samotná krabice všechny zájemce zaujme svým neobvyklým tvarem, kterým vybočuje z řady obyčejných deskových her.

Kabaleo je jednoduchá rychlovka. Nemůžete od ní čekat propracovanost a hloubku Quixa (recenze), ale zase není tolik náročná na přemýšlení. Sáhnete po ní rádi se svými dětmi i třeba jen tak mezi složitějšími hrami, abyste si trochu odpočali.

Recenze: Kabaleo – věžičky z klobouků

Kabaleo je jednoduchý rychlík. V tomto odvětví není první ani poslední deskovou hrou. Zaujme vás především bezchybným zpracováním. Ve hře stavíte věže a snažíte se získat převahu pro svoji tajnou barvu. Její odhalení teprve na konci určí vítěze. Věž má totiž vždy takovou barvu, jako její špička. Zatímco ve dvou si užijete rychlost a strategickou bitvu, ve více hráčích ztrácíte nad vývojem partie kontrolu. Pokud tedy hledáte nějakou jednoduchou zábavu, kterou vyplníte chvilku volného času, pak zaostřete pohled na šestiúhelníkovou krabici Kabalea. Pokud hledáte náročnější abstraktní hru, pak doporučujeme vsadit na jiné koně ze stáje Gigamic..

Klady:

+ originální krabice
+ skvělé zpracování
+ rychlá hrací doba
+ tajná barva
+ jednoduché a odpočinkové

Zápory:

- náhodnější ve více hráčích
- příliš taktičtí hráči mohou partii zablokovat

2