Když se na jednom řádku neposkládá víc stejných čísel, tak se tomu obvykle říká postupka. Koneckonců, většina čísel se se svými jmenovci příliš nesnese, i když lidské oko je číselné symetrii nakloněné. Jenže přítomnost stejného čísla už nečiní to druhé samotným originálem. Proto existuje třeba pí, které vždycky bude jen a jen samo sebou.
Jenže řada různých čísel může mít různé podoby. Například ve hře Sudoku. Určitě ji znáte, ačkoliv je to již několik let, co se u nás odehrála ta největší mánie. Zde právě jedinečnost čísel hraje největší roli a to nejen na řádku, sloupci, ale i ve čtverci.
No a pak je tu Kakuzu, které z oblíbeného sudoku vychází. Zatímco původní číselná hra je pro samotáře podobně jako křížovky, Kakuzu je pro lidi společenské. Umožňuje totiž hru pro více soupeřů a přitom zachovává všechny principy, pro které lidé sudoku mají rádi.
S nápadem převést sudoku do hry přišel Bruno Stefanini, který jej v roce 2010 také převedl do podoby deskové hry. A protože se jedná o pěkný koncept dřeva a kamene, chopila se vydání francouzská společnost Gigamic. Na konci stejného roku dorazila hra i do Čech a to zásluhou společnosti Billard Centrum, která je výhradním dovozcem všech luxusních her Gigamic, například Quixo (recenze) nebo Quarto (recenze).
Samotný název Kakuzu nic neznamená a jedinou existenci pojmu objevíte ve spojení s oblíbeným japonským anime Naruto. Jedná se o jméno jednoho z hrdinů seriálu, bývalý nindža Takigakure z vesnice u vodopádů.
V krabici s japonskými motivy objevíte velkou dřevěnou hrací desku. Ta je rozdělena na devět částí po dalších devíti otvorech. Všechno je uspořádané do čtverců a vypadá na pohled efektně. Samozřejmě už zde je zřejmý základ ve hře sudoku. Hrací deska má však v sobě ze strany také tenkou škvíru, do které vložíte zadání pro hru.
Ty najdete v krabici pochopitelně také. Jedná se o čtvercové papíry popsané 81 čísly ve stejném rozložení. Po vložení papíru tedy čísla uvidíte přes kruhové otvory. Ale ve skutečnosti si je všechny budete moci prohlédnout až na konci hry.
K jejich zakrytí totiž použijete pytlík s 81 černými oblázky připomínající kameny, se kterými se hraje Go. Kromě nich najdete v látkovém sáčku ještě dalších deset kamenů, které mají na sobě vyražená čísla od nuly do devítky. Ty v pytlíku zůstanou.
Všechny ostatní na začátku partie rozmístíte po hracím plánu tak, aby zakrývaly všech 81 otvorů. Nyní je na čase náhodně vybrat jeden papír se zadáním a strčit jej do škvíry v hracím plánu. Tím je v podstatě celá hra připravena.
Před samotným soubojem ale hráči vytvoří ještě na plánu počáteční stav tak, že postupně odeberou z desky náhodných devět kamenů. Tím odkryjí devět čísel napříč hrací deskou, které jim pomohou ve správném odhalování pozic zbylých číslic.
Hráč, který je na řadě, vytáhne z pytlíku náhodně jeden kámen s číslem. Nyní musí využít svoji logickou úvahu a štěstí a pokusit se odhalit na hracím plánu otvor, pod nímž se ukrývá právě tohle číslo. Od každého z čísel (kromě nuly) je na hracím plánu přesně devět exemplářů. V každém čtverci devíti otvorů je jedno, stejně tak v každé řadě ani sloupci nesmí být více čísel stejného druhu.
V případě, že se hráči na tahu podaří uhodnout lokalitu čísla, může si vylosovat z pytlíku další kámen a pokračovat v tahu. Správně odebraný kámen si samozřejmě nechá pro sebe jako jeden vítězný bod. Kolo pro něj končí ve chvíli, kdy špatně uhodne nebo pokud už nemá žádné kameny, které by dobíral.
V reálu však většinou hráči končí dřív, protože si vylosují nulu. Ta znamená pro hráče okamžitý stop. Musí tedy předat slovo soupeři a čekat, až na něj znovu přijde řada.
Ovšem v pravidlech vás čeká jedno zajímavé překvapení. Kámen se na hrací plán nevrací ani v případě, že hádá hráč špatně. Naopak musí svůj kámen odevzdat soupeři. Tím je vytvořen zajímavý tlak na každého z hráčů, aby zbytečně neriskovali, protože tak nahrají protivníkovi.
Jak ubíhá čas partie, hráči mají přehled o stále více a více číslech a mohou mnohem lépe dedukovat, na kterých místech se nachází ty poslední exempláře. Ve chvíli, kdy je od některého čísla odkrytá celá devítka kusů, odstraníte tento kámen z pytlíku k losování.
Hra končí ve chvíli, kdy už na plánu nezůstane žádný neodkrytý kámen. Soupeři si sečtou počet kamenů, které ulovili správnými rozhodnutími nebo po chybách protivníka, a ten s větší zásobou kamenů vyhrává. Protože je kamenů 81, remíza v duelu nemůže nastat, což je dobře.
Kakuzu je jednoduchou variací na základě sudoku. Šikovnou úpravou udělal autor ze samotářské hry zábavu pro více hráčů a přitom udržel dostatečnou variabilitu díky vkládacím kartám se zadáním. Nikdy tak nebudete vědět dopředu rozložení čísel, což je velice důležité.
Bohužel je z herního systému jasné, že první třetina hry závisí hodně na náhodě. Při hledání čísel se budete snažit odkrývat strategické pozice, ale přitom musíte mít štěstí, abyste odhalili odpovídající číslo. Proto si navzájem protivníci odevzdávají kameny, aby z toho také něco měli.
Další náhodu ve hře představuje sáček s čísly. Můžete být dobří v uvažování, ale pokud si třeba dvakrát za sebou vytáhnete ke konci partie nulu, prostě nemůžete vyhrát. A to trochu kazí jinak pozitivní dojem ze soupeření.
Vliv štěstí snížíte, pokud využijete druhou nebo třetí variantu hry. V jedné z nich hledáte stále stejné číslo tak dlouho, dokud jste úspěšní. Tím se dostanete často k lepším výsledkům a hra může rychleji skončit. Druhá možnost je hrát Kakuzu zcela bez losování kamenů, kdy prostě jen hráč ohlásí, které číslo hledá.
Velmi elegantně je vyřešen problém, že ke konci hry by jeden ze soupeřů hrál tak dlouho, až by dobral poslední kámen, protože poloha čísel už je snadno vyvoditelná. Proto se každý hráč může ve svém tahu pokusit odkrýt maximálně devět čísel, pak mu dojde zásoba v pytlíku a musí předat slovo protivníkovi.
Zpracování není co vytknout, dřevěná hrací deska je pevná a přitom na čísla je dobře vidět. Občas se přesto musíte se trochu naklonit, zvlášť u čísel, která jsou od vás dál. Jeden z hráčů bude hrát pomaleji, protože má hrací plán vzhůru nohama, což zpomaluje uvažování.
Výborná je hrací doba, která se bez problémů vejde do dvaceti minut. U takovéto lehké zábavy, která sice klade důraz na logické uvažování, ale spíše si u ní oddechnete, je to podle naší redakce ideální načasování konce souboje.
Ačkoliv jsme zatím mluvili pouze o vlivu náhody, k úspěchu potřebujete také všímavost. Často se vám stane, že přehlédnete jasné číslo a budete se pokoušet uhodnout jeho pozici jinde. A samozřejmě lze jeho pozici občas vydedukovat. Ale většina závisí opravdu na udržení pozornosti. Zvlášť v posledních kolech je to těžké, všechno se zdá až příliš jednoduché a pak snadno uděláte zbytečnou a hloupou chybu. Ale v tom je přece krása každé deskové hry.
Kakuzu je hrou, která osloví na první pohled všechny milovníky sudoku. Díky velké variabilitě bude každá partie jiná a napínavá. Pokud vám nevadí velký vliv štěstí na výsledek, pak ani nemusíte být vášnivými luštitely sudoku. Kakuzu totiž zabaví i svým důrazem na postřeh a logické uvažování a dokonce překvapí i luštitele samotáře.
| Informace o hře ze serveru BoardGameGeek (odkazy směřují tam) | |
| Autor | Bruno Stefanini |
| Vydavatel | FoxMind Israel, Gigamic |
| Rok vydání | 2010 |
| Počet hráčů | 1 - 4 |
| Herní doba | 20 |
| Minimální věk | 8 and up |
| Kategorie | Abstract Strategy, Deduction, Math |
| Rodina | Components: 9 x 9 Grids, Traditional Games: Sudoku |
Více o hře.
+ založeno na oblíbeném sudoku
+ trénuje pozornost a všímavost
+ potřeba logické myšlení
+ rychlá hrací doba
+ variabilita (mnoho různých zadání)
+ dřevěné zpracování
- opravdu velký vliv náhody
