Kaa, Kaa, Kaa, ozývá se zvenku a dunění prochází tunelem. U jeho vstupu stojím já a moji spoluhráči. Naši diváci nás volají. Ale ještě není čas. Teprve bučení na soupeřící tým nám prozradí, že je čas nastoupit. Dnes proti nám stojí nebezpeční obři. Minule, když jsme proti nim hráli, stálo mne to tři zuby. Dnes si dám lepší pozor. Už je čas. Tunel je jen krátkou předehrou k peklu, které nás čeká venku..
Kaosball. Tak se jmenuje nový sport, který vymysleli ve firmě Cool Mini Or Not, ve spolupráci se společností Spaghetti Western Games. Autorem této nové zábavy je populární Eric M. Lang (Quarriors! – recenze, XCOM: The Board Game). Grafiku a ilustrace celé hry dostali na starost Andrea Cofrancesco a Mathieu Harlaut a celé dílo vyšlo teprve před několika měsíci v roce 2014.
Na víku krabice najdeme napínavou situaci, protože zde vidíme všechny týmy. A ty by se na sebe nejraději okamžitě vrhli a dali pořádně do čumáku ostatním. Jenže to zatím naštěstí nejde, protože všichni hráči jsou pečlivě uložení uvnitř krabice. A pojem pečlivě uložení pochopíte ve chvíli, kdy víko otevřete. Krabice je plná dalších kartonových krabic, podobně jako u Zombicide (recenze) od stejného vydavatele.
No a uvnitř se nachází, tak trochu podle očekávání, pořádná hromada figurek. Ty jsou zasazeny pečlivě do plastového výlisku, který je tak chrání před poškozením. Konkrétně pak uvnitř najdete celkem 64 figurek. Většina z nich patří do čtyř dostupných týmů, vždy po třinácti hráčích, ale najdeme zde i hlavy koučů a osm speciálních es. Všechny lze rozeznat podle tvaru podstavce (běžci, bourači a esa) a týmy dle jeho barvy.
Ke hře je potřeba také herní plán zobrazující herní plochu. Kolem čtvercového pole o rozměrech pět krát pět polí (v jehož středu jsou malá bodovací políčka) navazuje do každé strany vždy domácí část hřiště pro každý z týmů. Je vždy oddělena barevnou čarou. Další desky pak slouží pro sledování stavu hry, ale především tu najdeme desky pro jednotlivé týmy. Ty kromě popisu, statistik týmu, speciální schopnosti a místa pro vylepšení čekají především na namontování tří koleček pro sledování počtu faulů, financí a vylepšujících bodů.
Nemůže chybět ani šedesátka herních karet, 24 vylepšení určených pro soupeřící týmy a kostka. Žetony jsou zde nahrazeny řadou malých plastových dílků, představujících míč, zeď, poškození či oheň.
Na začátku partie si hráči mezi sebe položí herní plán. Každý si vybere jeden tým, za který bude hrát a posadí se k odpovídající straně hřiště. Dostane také desku týmu a její figurky. Svoje kouče se stejným barevným podstavcem položí na políčko nula na bodovací stupnici. Do začátku účastníci souboje obdrží také 12 peněz, které si nastaví na kolečku svojí desky. Poté vytvoří základní sestavu ze tří běžců a dvou bouračů, postavených do domácího pole hráče. Ze zamíchaného balíčku pak dostane sedm náhodných akčních karet. Žetony poškození, ohně a zdí se připraví stranou. Míč začíná souboj ve středovém poli. Na herním plánu pak je třeba označit i první čtvrtinu.
Celý souboj je rozdělený na čtvrtiny, to už víme. V každé z nich se hráči snaží skórovat body a to buď v jejím průběhu nebo na konci. Ve svém tahu pak má trenér vždy na výběr buď zahrát jednu z akčních karet z ruky a okamžitě provést její efekt, nebo přesunout aktivovat figurku na herním plánu.
Taková postava pak může po hřišti běhat až pět polí, vždy ale pouze v pravém úhlu a ne diagonálně. Pouze bourači a esa se mohou pokusit obrat soupeře o míč nebo na něj prostě zaútočit, ačkoliv se jinak hraje jinde. K tomu je třeba, aby se nacházela postava na sousedním poli. Předtím je ještě možné se dostat do výhodnější pozice pohybem o tři kroky.
V obou soubojích (až už o míč nebo bez něj) čeká na protivníky na hřišti soutěž. Jednoduše tak, že vezmou jednu ze žlutých karet s číslem z ruky, přičtou její hodnotu k schopnostem týmu a porovnají výsledek. Jenže současně mohou zahrát pouze takové číslo, které ještě v této čtvrtině nepoužili. Pokud to není možné, čeká na ně automatická prohra. Tedy v případě, že i protivník nezahraje takzvanou mrtvou kartu (tedy stejnou nebo jiné barvy, kterou normálně pro souboje nelze použít).
Míč lze zvednout jednoduše ukončením tahu na místě, kde právě leží. Hráč v jeho držení míče jej může předávat svým spoluhráčům na sousedních políčkách. Taková předávka nic nestojí a lze ji tedy provést před či v průběhu pohybu. Výsledek souboje pak záleží na tom, jestli hráč útočil na protivníka s míčem a jestli chce míč ukrást. Pokud zvítězí napadená strana, může dokonce útočníka odstrčit. Ovšem pak je tu ještě útok mimo hru, který napadeného zraní.
Body lze získat tak, že hráč skončí pohyb figurkou buď na jedné z malých bodovacích pozic uprostřed, nebo jej dokonce donese do bodovací lajny (barevné) svého vlastního týmu. V obou případech ale musí míč udržet, než na něj přijde znovu řada, protože bodování se odehrává právě na začátku každého tahu.
Každá odehraná karta (ať už z akce nebo ze soutěže) jde do řady spálených (burned) karet, které současně slouží jako časomíra. Jakmile někdo z trenérů vyloží devátou kartu, blíží se konec čtvrtiny. Ostatní hráči mají poslední šanci k tahu a poté následuje hlavní bodování, pro které ale není důležité držení míče. Místo toho dostávají hráči body za pozice jejich kaosbalistů.
Kaosball je tak trochu sportovní hrou. Ale opravdu jen tak trochu, protože z větší části je to tvrdá bitva tělo na tělo a míč je zde jen kulisou, o kterou se bojuje. Současně není jediným způsobem, jak získat body. Důležité je také udržet soupeře od bodovacích míst ke konci čtvrtiny, kdy právě pozice hráčů týmu hrají zásadní roli.
Hra má velmi rychlé tahy, kdy vlastně vůbec nemáte pocit, že na něco čekáte. Než si stačíte rozmyslet další taktiku, už jste znovu na řadě. To je proto, že v každém kole lze pouze hrát kartu nebo aktivovat jednu postavu. Neprocházíte složitě všechny figurky. Současně tak mají oba hráči lepší šanci reagovat na činy soupeře. Při tom je ale hra plná zajímavých rozhodnutí, které ani tolik nezávisí na kartách. Ty začnou být důležité až ke konci čtvrtiny, kdy potřebujete „spalovat“ čísla, která jste ještě nezahráli.
Kaosball nabízí rozsáhlá pravidla a detaily, která jsme v popisu pravidel nezmínili. Díky tomu je poměrně komplexní a rozhodně je vhodná spíš pro zkušenější hráče. Naštěstí příručka obsahuje řadu příkladů, které vám hlavní koncepty osvětlí. Zásadní na pochopení je mechanismus živých a mrtvých karet, kolem kterého se všechno točí. Dejte si dobrý pozor, ať mu všichni rozumí, když budete hrát, protože právě zde dochází k největšímu počtu nedorozumění.
Chaos je velkým tématem hry, která jej má i v názvu. S přibývajícími hráči přibývá i rachot na herní ploše. A ten je pak plný soubojů, které jsou další úrovní soupeření. Protivníci mají k dispozici veřejné údaje, ke kterým přidávají z ruky kartu. Ve všech počtech ale hráči jsou zodpovědní za svá rozhodnutí i své štěstí. Je výborná ve dvou, ale skvěle si ji užijete i ve třech a šílenství ve čtyřech je zdrojem hromady zajímavých zážitků (ačkoliv hra trochu zpomalí a časy mezi tahy se prodlouží).
Každý tým má svoje specifické vlastnosti, jež je třeba využívat ve svůj prospěch a případně se vyrovnat s nedostatky v draftu, kterým se na startu rozdělují esa a vylepšení. Hráči si tak volí, které destičky si připnou na svoji desku a kterou figurku slavného kaosbalisty přidají do týmu. Tato vylepšení, stejně jako různé týmy v krabici, zaručují, že hra působí neustále nově a zajímavě i po mnoha partiích. Znovuhratelnost je na velmi vysoké úrovni.
Zápas je díky nim daleko bohatší, ačkoliv je nemusíte použít, pokud nechcete. To ale doporučujeme opravdu pouze na naučení hry, protože právě tyto destičky a figurky přidávají další ohromnou porci zábavy. Už samotné figurky es mohou zastávat roli obou vašich hráčských typů. A co teprve vylepšení, které umí neuvěřitelně obohatit a změnit hru (například přihrávky na dálku). A to jsme se ještě nezmínili o možnostech podvádění, které znovu posouvají hranice zajímavosti na další schůdek směrem k dokonalosti.
Velká nabídka možností k bodování zaručuje, že každý z týmů si nějaké ty bodíky pro sebe ukořistí. Je to pak pouze o tom, kdo bude opravdu šikovnější. A z toho těží Kaosball opravdovou zábavu, která vás nepustí za celou hodinu, kterou partie obvykle trvá. Při tom všem se vám ale nezatočí hra z nabídky možností, protože v každém kole lze dělat pouze jednu věc. I přes neustálý pohyb na poli zápas postupuje rychle kupředu.
Těžko bychom asi hledali někoho, komu by se nelíbilo zpracování Kaosballu. Figurky jsou naprosto precizní, ale co dodává hře na výborné atmosféře, jsou ostatní drobnosti – žetony lebek, kostky jako ukazatele času a parádní ilustrace. To všechno je ale ještě nic oproti magnetickým deskám týmů, na kterých pak vylepšení krásně drží, a nemusíte se strachovat, že vám sklouznou. Takhle má vypadat zpracování bez kompromisů.
Kaosball nabízí skvělý zážitek už od prvních minut každé partie. Důležitost bodování se zvyšuje s postupujícím časem, protože hodnota bodů začíná narůstat. Ale i ty získané na začátku mohou vytvořit v závěru rozdíl. A přesně díky tomu je hra neustále zajímavá a nabízí opravdovou záplavu zážitků. Kaosball je perfektním přírůstkem do každé sbírky, protože takovou hru asi ještě nemáte.
Více o hře.
+ zpracování zcela bez kompromisů
+ výborná a variabilní zábava
+ skvělé ve dvou, chaoticky zábavné ve čtyřech
+ další způsoby hry
+ vylepšení a esa
+ parádní znovuhratelnost
+ výborná atmosféra
+ spousta způsobů bodování
+ zajímavý mechanismus spalování karet
- ve čtyřech trochu větší prodlevy mezi tahy (oproti bleskovým výměnám ve dvou)
- pro někoho může být zklamáním, že to vlastně není sport ale pozicování hráčů
- možná až příliš chaotický pro některé hráče
