Recenze: Kdo chce mít Poslední slovo?

Když si dva povídají, jeden z nich musí mít poslední slovo. Někdy to ale není tak jednoduché, protože každý by chtěl být ten poslední předtím, než vzduch ovládne ticho. Často je to bitva na ostří nože a někdy ani vítěz není jasný..

Tentokrát ale bude snadné rozsoudit, kdo ve skutečnosti vyhrál. K tomu nám může snadno posloužit karetní hra Poslední slovo, kterou v češtině vydává firma Albi. Jejími původními autory jsou Joe a Dave Herbertovi pod záštitou společnosti Thinkfun. Právě z jejich stáje pochází tato novinka pro rok 2014.

Nachází se v malé krabičce s plastovou výplní. V jejím středu jsou pohodlně usazené karty, kterých je celkem 61. Nejsou oboustranné. K nim pak hráči dostanou už pouze rozkládací list s popisem pravidel v češtině a slovenštině.

Na začátku partie dostane každý ze soupeřů pět karet, na které se může podívat jen on a ostatní nesmí obrázky vidět. Zbývající balíček vytvoří dobírací hromádku uprostřed stolu. Stačí už jen zvolit jednoho z účastníků jako začínajícího hráče. Ten otočí horní kartu na balíčku, podívá se na obrázek a vybere si jeden předmět. Jeho název vysloví a tím začíná souboj s časem.

Všichni se v tuto chvíli snaží současně najít na své kartě předmět, který začíná na poslední písmeno vysloveného slova. Jakmile jej najde, jednoduše jej vykřikne a zahraje kartu do středu stolu. Cíl ostatních i hráče samotného se pak okamžitě mění, protože nové slovo končí na jiné písmenko.

Tak se postupně hráči zbavují karet až do chvíle, kdy jeden svoji ruku vyprázdní zcela. V takovou chvíli se stává okamžitě vítězem partie a ostatní mu mohou pouze tiše závidět.

Poslední slovo se snaží být něčím víc, ale přitom je to vlastně jen a jen slovní fotbal. To jste si možná pomysleli už při čtení pravidel a je to naprostá pravda.

Nápad přidat do klasického mechanismu ničím neomezeného vymýšlení slov obrázky zní na první pohled opravdu dobře. Jenže do chvíle, než ji převedete z angličtiny do češtiny. Zatímco cizí jazyky jsou daleko variabilnější, u naší rodné řeči se budete zasekávat mnohem častěji. Mnoho našich slov končí na písmenka jako A (cihla), E (koule) nebo Y (nůžky). Pravidla radí možnost změnit Y za I, což vám občas pomůže. Ovšem stále platí fakt, že v cizím jazyce je hra mnohem lepší.

Obrázky nám nakonec připadaly až příliš svazující. Některé z nich neobsahují zase tolik věcí a po několika partiích je budete znát velmi dobře. Poté už je to trochu jiná hra, kdy nehledáte písmenka ale šanci zahrát konkrétní slovo / kartu.

Výhodou je rychlost jednotlivých partií. Zatímco slovní fotbal se často může táhnout a s tréninkem být opravdu dlouhý, jednotlivé souboje v Posledním slovu budou i u profíků otázkou několika málo minut. Bohužel tak či tak nastávají často situace (především ke konci, kdy už všichni mají málo karet), kdy ani jeden z hráčů nemůže najít obrázek odpovídající potřebnému písmenu. V takovém případě pravidla doporučují přesun k písmenu předposlednímu.

Mohlo by Vás zajímat

0

dětskárecenzerodinná

Recenze: Raketofix – navštivte cizí planety

Hra je výborná na trénink slovní zásoby. A teď nemluvíme pouze o češtině, protože ji lze stejně snadno využít pro výuku libovolného jazyka. Nic není jazykově závislé a pravidla jsou snadno aplikovatelná.

Partie v minimálním počtu dvou hráčů je nudná, protože hráči si prostě navzájem přihrávají a hře chybí dynamika. To ve více soupeřích se to trochu zlepší, ale karty jsou zde pořád tak trochu na obtíž místo toho, aby zábavě pomáhaly. Rychlost je ale úctyhodná a souboj se často vejde i do pěti minut. A protože se jedná o obrázky, zvládnou ji (s pomocí dospělých) i mladší děti než doporučených osm let.

Ilustrace samotné jsou zajímavé a vynikají silným obrysem kolem všech kreslených objektů. Jsou velké, takže hledání byť malých předmětů je na nich jednoduché.

Nebudeme chodit dlouho kolem horké kaše. Poslední slovo je prostou kopií slovního fotbalu, která přidává pouze obrázky. Mechanismus zůstává stejný a zábava také. Stejnou si užijete i potmě ve stanu kdekoliv v přírodě. Pokud vám nevadí platit peníze za něco, co si můžete zahrát i bez pomůcek, pak můžete o Posledním slovu uvažovat jako o obohacení možností klasického slovního fotbalu nebo výukovou pomůcku pro cizí jazyky. Jinak si určitě vystačíte i s ústní verzí.

Recenze: Kdo chce mít Poslední slovo?

Poslední slovo funguje dobře jako názorná obrázková pomůcka pro výuku cizího jazyka. Ovšem jako samostatná hra je totožná se Slovním fotbalem. Jen s tím rozdílem, že za každé správně nalezené slovo na poslední písmeno předchozího hráč může odhodit kartu. Tím je zaručena blesková rychlost, kterou předčí původní hru. Ovšem obrázky jsou často hodně limitující a lze se je rychle naučit. V češtině navíc často narazíte na neřešitelné situace, které lze obejít přesunem k dalšímu písmenu. Hra obsahuje kvalitní a variabilní ilustrace a ve více hráčích je přecejen zábavnější. Poslední slovo ovšem nebude hitem, ačkoliv dokáže potěšit a to především, pokud hledáte nějakou možnost, jak se zdokonalit v cizí řeči.

Klady:

+ velké karty
+ zajímavé ilustrace
+ dobrý pokus (snaha se cení)
+ lepší ve více hráčích
+ lze využít jako výukovou pomůcku pro jiné jazyky

Zápory:

- prakticky nepřidává nic nového do Slovního fotbalu
- obrázky omezují možnost výběru
- v češtině méně vhodné
- ve dvou to není ono

1