Jeden talíř za druhým. K němu ještě hrníček. A třeba navíc hrnec. Pyramidu ozdobí ještě sada příborů a ozdoba je hotová. Jenže zatímco dětem se může líbit a partneři ji mohou obcházet, pořádkumilovné hospodyňky spokojené nebudou. A tak přichází na řadu jasná otázka – Kdo umyje nádobí? Co takhle zahrát si o to hru a poražený se už s tou záplavou špinavého nádobí popere?
Název Kod umyje nádobí? Nese desková hra, kterou si pro nás připravil Philippe des Palliéres a přesně s tou myšlenkou, aby rozsoudila věčné rodinné spory. Pod záštitou společnosti Granna a s ilustracemi Justyny Holubowské ji dokončil a nyní přichází i na pulty českých obchodů zásluhou firmy Pygmalino. Zajímavý je fakt, že se jedná o přepracování hry původně z roku 1991
V malé modré krabičce na hráče nečeká nic jiného, než sada kartonových kartiček. Konkrétně jsou jich dva tucty. Hráči je vyjmou, rozdělí podle druhů na šest hromádek a ty rozloží na stole. Zamíchají je, otočí zadní stranou vzhůru, aby nikdo nevěděl, která karta ukazuje jakou situaci. Potom jednotliví účastníci dostanou po jednom kusu od každého exempláře. Jedná se o naložené porce jídla, které je třeba nejdříve sníst. Pořadí karet rozložených před hráčem je důležité, takže si vytvoří dvě řady – v první je dezert, hlavní chod a nápoje, v druhé pak vidličky, polévka a nože.
Hráči se střídají po směru hodinových ručiček a aktivní účastník vždy provede jednu ze dvou dostupných akcí. V první řadě může sníst některý ze svých pokrmů a otočit odpovídající kartičku její špinavou stranou vzhůru.
Především se ale bude chtít zbavit špinavého nádobí. Pravidla pro jeho štosování jsou jednoduchá a řídí se pouze druhem servisu, tedy barvou, která ovládla pozadí dané kartičky nebo jeho obrázkem. Někdy tak budete moci pokládat třeba hlavní chod na dezert. A to nejen na svůj, ale především na talíře jiných hráčů.
Kartičky se mohou přesouvat i později, takže pokud hráči někdo překryje jeho jiné špinavé nádobí, ještě zdaleka není dohráno. Partie pak pokračuje přesouváním destiček až do chvíle, kdy žádný z hráčů nemůže provést tah. V tu chvíli prohrává ten, komu zbylo nejvíce nádobí, tedy destiček libovolného druhu.
Díky jednoduchému tématu je Kdo umyje nádobí? Lákavou pohodovkou ve chvíli, kdy máte několik minut nazbyt. Všimněte si, že jsme použili zcela záměrně časový údaj. To proto, že jednou z hlavních vlastností hry je rychlost partie. Bez problémů určíte vítěze do deseti minut, někdy vám bude stačit i pět.
Hra je blízká úplně každému, protože všechny nás někdy dřez, houbička a teplá voda potrápily. A když vám někdo nabídne záchrannou ruku a řekne, že to možná nebudete muset dělat, pak po téhle nabídce nadšeně skočíte. Tahle hra krásně nahradí hádku, i když někdy mohou mít poražení tendence o výsledku diskutovat, případně se dožadovat odvety.
K zábavě nepotřebujete prakticky žádné komponenty. Jen pár oboustranných destiček, se kterými budou neustále manipulovat. I když se některé části servisu zbavíte, ještě to neznamená, že se k vám nemůže vrátit později. Stačí, aby se napadený soupeř naštval, zatoužil po odvetě a vy měli odkrytou některou z povolených možností. Je samozřejmě třeba myslet na fakt, že oplátky neplatí, takže nelze vrátit kartu soupeři stejným tahem, kterým ji on zahrál vám.
Zábava je vhodná k rodinnému stolu, u kterého sedí dva až čtyři hráči. Při tom lze opravdu zapojit i ty menší, protože na každý tah a rozhodnutí je libovolný počet času. Jelikož ale hráči mají před sebou maximálně šest hromádek, je rozhodování bleskové. Navíc ti šťastnější mohou množství hromádek rychle snížit. A na prázdné místo už karta protivníka nelze přiložit.
Grafiky není potřeba mnoho, ale tak, která zde je, by měla být jednoznačná. To se naštěstí autorce ilustrací podařilo a obrázky vypadají opravdu pěkně. Kartony jsou pevné, menší a dobře se s nimi manipuluje.
Kdo umyje nádobí? je rodinnou hrou, protože právě tam poslouží nejlépe svému účelu. Nejenže pobaví, ale také dokáže rozhodnout o tom, kdo houbičku na nádobí bude muset vzít do ruky, nebo kdo tedy alespoň naplní tu myčku. Děti pak mají pocit, že to nevyjde vždy na ně a jsou dokonce po rozhodující partii ochotnější umývání provést.
+ možnost vracení kartiček
+ herní doba
= extrémní jednoduchost předurčuje hru dětem
