„Pane Holmesi, pane Holmesi“, vběhla zadýchaná paní Hudsonová do pokoje. Detektiv seděl zadumaný v křesle a chvilku mu trvalo, než na svoji domácí otočil hlavu. Z jeho pohledu nebylo jisté, jestli ji vnímá, ale paní Hudsonová přesto pokračovala.
„Byl tu poslíček z pořádané konference. Váš přítel, lord Henry Morton Stanley se nedostavil na svoji přednášku o divoké Africe ani za sebe neposlal náhradu. Do Londýna dorazil, ale jeho hotelový pokoj je prázdný.. Všichni se bojí nejhoršího.“
V očích Sherlocka Holmese se objevila lehká jiskřička a jeho obličejem projel náznak zájmu. „Zavolejte Watsona, paní Hudsonová, pojedeme se podívat do toho hotelu, určitě tam najdeme nějakou stopu..“
A tak začíná Sherlockovo pátrání po stopách lodi Lady Alice, její posádky tvořené několika zkušenými vědci a také po ztracené relikvii, která zmizela z hotelového pokoje lorda Stanleyho. A spolu s ním se na tuhle dobrodružnou výpravu vydáme i my. Jenže na rozdíl od Sherlocka nevíme vůbec nic a nemáme jeho geniální dedukční schopnosti a smysl pro detail. Přesto se nám snad podaří rozluštit záhadu Henryho zmizení..
Všechno tohle nám slibuje hra Lady Alice, která má za úkol naučit Sherlockovy žáky, takzvané Děti Baker Street, jeho dovednostem. Těmi dětmi jsou všichni hráči a to bez ohledu na věk.. Autorem hry je Ludovic Gaillard a hra vyšla pod záštitou švýcarského vydavatelství Hurrican Games. Jedná se o horkou novinku z jara roku 2013. To znamená, že stopa je ještě horká, tak neváhejte a s chutí se dejte do detektivní práce. Hra se během několika dní až týdnů objeví v češtině od firmy Albi!
Už samotná krabice jasně poukazuje na přelom 19. a 20. století a najdete na ní portrét Sherlocka Holmese obklopeného jeho dětskými učedníky. Uvnitř se ukrývá herní plán, který na sobě má všechny důležité informace a indicie. V horní části najdete společnou fotku, hned vedle je mapa Londýna. Ve spodní části jsou dochované fotografie jednotlivých afrických relikvií a také seznam časů, ve které se únos mohl stát.
Každá z těchto indicií je důležitá a všechny čtyři budete hledat. Jen tak můžete zvítězit. Kolem fotky a mapky najdeme políčka se jmény účastníků výpravy, kteří o lordových objevech věděli, respektive míst v Londýně. V jednom z nich se únos stal. Políčka jsou také u relikvií a časů a vy je budete využívat pro hlasování ve chvíli, kdy budete pouze tušit.
Kromě samotného plánu najdete v krabici také arch s žetony. Ty představují vaše role Dětí Baker Street – jedno velké kolečko s portrétem a pak devět žetonů dedukce. Nechybí ale ani 32 karet, které odpovídají každé informaci na plánu – čtyři indicie po osmi je právě 32. K nim patří také čtyři obálky verdiktů, kam budete ukrývat svoje karty při společných hlasováních.
Osmadvacet Sherlockových vizitek slouží k označování indicií, které zcela jistě neplatí. Ale tím nejdůležitějším je bloček, který budete používat v každém kole. Určuje aktivního hráče, ale především jsou v něm rozmístěné nad sebou čtyři skupinky karet v kroužkové vazbě. Jejich otáčením obviníte v každém kole jednu kombinaci všech proměnných, jež v únosu hrají roli (místo, čas, osoba a předmět).
Na začátku partie si každý vybere jednu postavu, jejímž jménem bude chtít případ vyšetřovat. To označí velkým žetonem, který zůstane ležet před ním až do konce partie. K němu dostane ale také desítku malých koleček, která bude v průběhu partie vysílat do různých míst pro ověření teorií. Každý hráč dostane také jednu obálku a kartu Sherlocka, na které má z jedné strany souhlasný a z druhé nechápavý výraz.
Teď je na čase připravit herní plán. Stačí jej prostě jen rozložit na stůl a k němu položit bloček v kroužkové vazbě a také detektivovy vizitky. Nyní je čas určit podmínky zločinu. Z karet rozdělených na čtyři hromádky náhodně vylosujete po jedné kartě a dáte je stranou. Ty určují, kde se únos stal, v kolik hodin, kdo jej spáchal a jakou relikvii ukradl. Tyto karty náhodně rozdáte hráčům tak, aby měli po jedné. Každý z nich nyní drží část správné skládačky, ale ví pouze čtvrtinu. Zbytek musí zjistit.
Na rozdíl od ostatních dedukčních her nebudete potřebovat tužku a papír, protože všechny potřebné informace jsou zaznamenané na herním plánu. To také znamená, že právě teď může hon na zločince začít!
Ve svém tahu máte jednu povinnost a jednu možnost. Nejdříve si vezmete do ruky bloček s kroužkovou vazbou a vystavíte teorii. Na tu se pak ostatních zeptáte a tím zjistíte část skládačky. Jak už víme, každý drží v ruce jedno vodítko k vraždě. Poté, co vyslovíte teorii skládající se ze všech čtyř vodítek (například Myslím si, že zlodějkou je Mary Kingsley v 11 hodin ve Westminster Abbey a že se ztratila dýmka), všichni hráči vezmou svoje obálky a hlasovací oboustrannou kartu se Sherlockem.
V obálce je okénko. Kartu do ní položíte tak, aby Sherlock odpověděl na otázku – máte některou ze čtyř obviněných karet? Hráči obálky položí na hromádku, aktivní detektiv je bez koukání zamíchá a odhalí. V případě, že všechny čtyři odpovědi jsou záporné, můžete vzít Sherlockovy vizitky a překrýt je. Víte jistě, že těchto indicií se zločin netýkal.
V opačném případě zjistíte, že některá ze zmíněných čtyř informací, je v rukou hráčů. Ale nevíte která, ani kdo ji má. V tuto chvíli přichází na řadu další a velice důležitá část hry. Všichni si na základě nově získané informace mohou vsadit na některou z indicií nula, jeden či dva body. Udělají to jednoduše tak, že vezmou jeden ze své desítky žetonů a položí jej na herní plán do sloupečku u této informace a to číslem dolů.
Aktivní detektiv předá bloček dalšímu hráči a ten pokračuje novou teorií. Kdykoliv v průběhu partie mají hráči možnost vyslovit obvinění. To se ověří opět jednoduše za pomoci hlasování s obálkami. V případě špatného tipu hra končí pro daného hráče neúspěchem a ostatní pokračují. On ovšem stále musí hlasovat o svojí indicii. Pokud byl tipu správný, partie je u konce.
Nyní je však ještě třeba určit vítěze. To není jednoznačně ten, kdo správně odpověděl. To mohlo být pouze dílem náhody. Proto se k odměně za ukončení hry přičtou body za tipovací žetony položené u správných odpovědí už z dřívějška. Cílem tedy není najít odpověď co nejrychleji, ale získat body také za dřívější dedukční schopnosti. Odměnu přináší i další bonusové úkoly, jako mít žetony u všech indicií a podobně.
Lady Alice je výtečná dedukční hra. Na první pohled působí hodně podobně, jako dnes již klasické Cluedo (recenze). Ve skutečnosti se od něj ale velice výrazně odlišuje a to hned v několika směrech, na které se zaměříme v dalším průběhu našeho článku.
Za prvé hráči drží pouze správné odpovědi. Nikdo neví, co je špatně. Musíte se tak poprat s mnohem větší nevědomostí. Celkově to má za následek skutečnost, že hra je mnohem více zaměřena na opravdovou schopnost dedukce a spojení si několika zdánlivě nesouvisejících informací.
Zásadní je také odstranění nutnosti poznámek. Ta v původní hře způsobovala mezi hráči velké rozdíly a zvýhodňovala jedny nad druhými. Tady je totéž rolí paměti, která vám může trochu pomoci. Poznámky si dělat nesmíte a na herním plánu vidíte jen zcela jistě špatné indicie.
Do hry ale vstupuje velice důležitý prvek blafování a taktiky, pokud se jedná o tipování na informace. Žetony s čísly se dávají tajně, ale ve chvíli, kdy k nim dáte nového souseda, původní číslo je odhaleno. Hra díky tomu má velice zajímavý vývoj. Všichni se snaží hospodařit se žetony co nejlépe, nepromarnit je zpočátku na zbytečné tipy. Navíc ty s nulou umožňují soupeře klamat, což je obzvlášť skvělý pocit, pokud to vyjde.
Detektivní práce často nebývá zrovna zábavná. Spíš se jedná o zaměření se na detaily a obsahuje hodně přemýšlení. Tohle vše ve hře Lady Alice samozřejmě najdete, ale kromě toho se musí všichni hráči neustále soustředit a celý průběh je baví.
Velký podíl na tom má také skutečnost, že partie je poměrně rychlá a většinou se pohybuje kolem 45 minut vašeho času. Důvody jsou dva. Předně hráči mají všechny důležité informace jasně před sebou na herním plánu a nemusí používat žádné poznámky. A za druhé už mají jasno, na co se budou ptát, když na ně přijde řada. Hra se tedy nezdržuje zbytečnými prodlevami, než se hráči rozhodnou, co vlastně chtějí.
Snad jediným podstatným záporem je hra ve třech, která není plnohodnotná. Zásluhou herního principu hráči nemají šanci zjistit identitu čtvrté informace. Stačí jim tedy k vítězství získat tři ze čtyř indicií, zatímco ta čtvrtá leží na stole, ale neumí odpovídat na otázky hráčů.
Lady Alice je výborně navržená hra. Nebýt drobného zaškobrtnutí v podobě hry ve třech, která není tak dobrá, jednalo by se o hru přímo vynikající. Ale i takto se Lady Alice řadí možná dokonce na vrchol dedukčních her, k čemuž ji dopomáhá také skvělé zpracování.
AKTUALIZACE 25. 6. 2013: hra právě vyšla v českém jazyce!
| Informace o hře ze serveru BoardGameGeek (odkazy směřují tam) | |
| Autor | Ludovic Gaillard |
| Ilustrace | Jean-Marie Minguez |
| Vydavatel | Hurrican, Albi |
| Rok vydání | 2012 |
| Počet hráčů | 3 - 5 |
| Herní doba | 30 |
| Minimální věk | 8 and up |
| Jazyková závislost | No necessary in-game text (6 voters) |
| Kategorie | Bluffing, Deduction |
| Mechanismy | Betting and Bluffing, Memory |
| Rodina | Books: Sherlock Holmes, Cities: London (England, UK), Country: England |
Více o hře.
+ dedukční hra dovedená k dokonalosti
+ výborné zpracování
+ pracujete se Sherlockem
+ tipování na výsledek v průběhu hry
+ větší důraz na dedukci
+ vítěze neurčuje pouze správné obvinění
+ hráči drží karty zločinu
- slabší ve třech hráčích
