Líbí se Vám naše práce? Chcete nás podpořit? Chcete s námi soutěžit o hry? Podpořte nás na Hero Hero a získejte exkluzivní obsah!

Recenze: Lancaster – král Anglie na válečném tažení

lancaster-25

Všichni mě od toho zrazovali. Prý je Anglie příliš velká, aby bylo možné ji sjednodtit. Úkol pro bláhové, tak tomu začali říkat. Jenže to neznají moje odhodlání. Bez ohledu na jejich absenci víry a urážky, vydávám se za vidinou jednotné koruny. Jen tak můžeme konečně porazit ty francouzské blázni, kteří se našim snahám zatím jenom smějí.

Tenhle boj o britskou korunu si pro nás připravil Matthias Cramer a svůj výtvor pojmenoval Lancaster po vzoru rodu Henryho V., který by měl být hlavní postavou. Tou ale budou nakonec především hráči, jak si představuje nejen autor, ale i vydavatel Queen Games. Tahle hra ale už dávno není novinkou a patří rokem vzniku do roku 2011.

Devět britských zemí najdeme na mapě pod vlajkou generála a jeho vlajkonošů a každá obsahuje také jeden hrad postavený z šedivých zdí. Ta je obsahem velké čtvercové oranžové krabice a právě tento plán rozloží hráči na stůl jako první. K němu ale přiloží také trojici pomocných tabulek – parlament vybavený kartami zákonů ze zamíchaného balíčku a dvě podpůrné desky, na které rovnoměrně rozmístí žetony hlasů, zlata a panošů. Na plán hráči položí také žetony královských laskavostí a také balíček karet konfliktů. Dvě z nich pak odhalí. Na jednotlivá území (země) na mapě hráči položí náhodnou sadu vznešených obyvatel.

lancaster-01

Každý z hráčů dostane také sadu svých vlastních komponent a to jakmile si vybere barvu. Poté obdrží bodovací žeton, který položí na nulu a také sedm rytířů, kteří mají svoje místo v pravém horním rohu plánu. Před sebe si ale položí především desku svého hradu, kam položí kostičku hlasování na začátek horní řady, položí sem i své dva startovní rytíře, jednu destičku rozšíření odhalí a zbylých pět připraví na speciální políčko. To všechno si ale hráči ukryjí za svoji zástěnu složenou ze tří kartonových částí.

Hráči se v každém kole střídají na tahu. Nejdříve jeden po druhém vysílají svoje rytíře do království. Mohou je položit na mapu do jedné z oblastí (na tamější hrad) nebo přímo do svého vlastního hradu. Místo toho lze kámen rytíře položit k balíčku boje a zařadit se tak do války s Francií na nejvyšší volné políčko. Ihned si vybere jeden z dílků královské náklonnosti, který je zrovna v nabídce a obdrží okamžitě jeho výhodu. Na konci každého kola se pak vyhodnotí síla vojska proti síle Francie uvedené na kartě a hráči mohou dostat body síly. Hráč pak pozici svého vojska může ještě posílit, pokud přiloží na stejné místo nového rytíře.

Ale zpět k těm prvním dvěma možnostem. Při pokládání do oblasti na mapě musí mít rytíř dostatečnou sílu, kterou konkrétní pevnost vyžaduje hodnotou na štítu vedle svého jména. K posílení rytíře lze použít také figurky panošů. Za své snažení dostanou odměnu až ve třetí fázi (které předchází hlasování parlamentu). Ten z hráčů, který má svého rytíře v oblasti, si může vybrat ze tří odměn – speciální výplatu pro danou oblast (obvykle nějaké zdroje) nebo vznešeného hodnostáře dané oblasti, kterého si položí na svůj plán na první volné křeslo. Za poplatek tří zlaťáků je možné využít obě odměny současně.

lancaster-12

To rytíři vyslaní do hráčova vlastního hradu mu umožní využít některou z vlastností této stavby. Může tak získávat panoše, nové rytíře, zlaťáky nebo hlasovací kostičky. K tomu si (opět ale až ve třetí fázi kola) vyhodnotí také svoji aktivní rozšiřující destičku, která přinese další výhodu. Za každého přítomného šlechtice dostane hráč navíc další žeton hlasování.

Ale měli bychom se vrátit k fázi zákonodárné, která je přesně uprostřed mezi plánováním rytířů a jejich vyhodnocením. Zatím jsme ji trochu přeskočili. Hráči v ní hlasují tajně a všichni současně pro jeden, druhý a třetí nový zákon. Každý jej může schválit nebo být proti a většinové rozhodnutí je nevratné. Taková nová destička zaujme jedno ze tří polí platných zákonů a případně jeden starý zákon vyšoupne ze hry.

Do dalšího kola jsou odhaleny nové karty konfliktu se silami, které Francie posílá na hranice. V parlamentu budou projednávat také tři nové zákony. Partie pak pokračuje celkem pět kol, po kterých si hráči k již nastřádaným bodům síly (za válečný konflikt) přičtou další za sílu rytířů, úroveň hradů a také za počet šlechticů. Hráč s nejvyšším bodovým součtem se stává vítězem partie.

lancaster-14

Lancaster nabízí v hlavní roli rytíře, kteří hráči vysílají na mapu a různá místa. Využijí jejich meče i hlavu, aby dostal pod svoji kontrolu celé oblasti Anglie. Nebudou to dělat ale silou, protože všechny svoje bojové schopnosti obrátí ve prospěch celé své země, tedy proti znepřátelené Francii.

Hráči mají řadu možností, jak bodovat. Postupně si vypracovávají svoji pozici a získávají vliv mezi politiky. Jejich destičky si rozeberou před sebe a s jejich množstvím takzvaně u hráčova stolu se zvyšuje úměrně také závěrečná odměna.

Nejdůležitějším důvodem, proč se vlastně všichni snaží a konsolidují armády, je bitva s Franci. Na tu dává tedy důraz i samotná hra a střádání vojska tak odměňuje v průběhu vítěznými body. Tady je pro hráče důležité především kupení jednotek v kole, protože zvyšování sil je někdy pro poražení vojska Francie naprosto nezbytné. Podmínky pro každou bitvu určují náhodně odhalované kartičky.

lancaster-19

Ovšem náhoda jako taková zde rozhodně nemá svoje místo. Hra je striktně taktická, a pokud už něco nehraje někomu do karet, pak to určitě není v důsledku smůly. Navzájem si totiž hráči mohou jít po krku a škodit si především v pozicích na hradě.

Kromě posílání na plán ale hráči mohou svým vojákům přikázat strávit tah ve vlastním hradě a získat tak dobré podmínky pro další fáze a kola. Střádání zdrojů tu je opět velmi důležité, především kostičky hlasů a panoše.

A pak tu je ještě hlasování o zákonech. Ty mohou velmi výrazně ovlivnit všechno důležité. Platné jsou vždy tři a hráči mají možnost ovlivnit, které budou platit a které ne. A tato speciální pravidla (destičky) přinesou hráčům ve správnou chvíli nějaké příjemné odměny nebo výhody.

lancaster-20

Bohužel partie ve dvou má svoje vlastní pravidla a jednoho dalšího hráče. To je také důvod, proč zrovna tenhle počet není nijak radostný. Hra je rozhodně lepší ve vyšších počtech, ideálně ve čtyřech nebo pěti, kdy je mapa plná konfliktů. Teprve v tu chvíli vynikne šance vystrkávat soupeřovy rytíře z oblastí. Naštěstí herní doba nezklame a nabídne celou bitvu na prostoru šedesáti minut.

Lancaster v oboru worker-placement zaručuje solidní zážitek a jedná o opravdu kvalitní zábavu. Řadí se svými kvalitami určitě mezi ty lepší, ačkoliv nebude úplně na špičce. Hra je to ale pěkná, s historickým tématem a jednoduchými pravidly. Partie jsou zajímavé až do konce, protože největší porce bodů přichází na konci. Lancaster je fajn strategickou hrou, která je plná rytířů.

Informace o hře ze serveru BoardGameGeek (odkazy směřují tam)
AutorMatthias Cramer
IlustraceMartin Hoffmann, Claus Stephan
VydavatelQueen Games
Rok vydání2011
Počet hráčů2 - 5
Herní doba60
Minimální věk10 and up
Jazyková závislostNo necessary in-game text
(35 voters)
KategorieMedieval
MechanismyArea Majority / Influence, Auction / Bidding, Voting, Worker Placement, Worker Placement, Different Worker Types
RozšířeníLancaster: Henry V – The Power of the King, Lancaster: Reward Tiles, Lancaster: The New Laws
RodinaComponents: Map (Continental / National scale), Country: England, Series: Yellow Wave Box (Queen)

Více o hře.

Recenze: Lancaster – král Anglie na válečném tažení
Lancaster je hrou evropského typu. Na nic si nehraje, ale současně nabízí dostatečně zajímavé nápady a průběh, aby si našla svoje fanoušky. Hráči budou vysílat na mapu i do svého hradu nějaké rytíře, kteří pak mají za úkol pro svého pána pokládat životy na frontě, ale také sloužit mu jako poslové v Anglii. Lancaster je strategickou hrou, která umí udělat radost správnému publiku.
Klady:

+ zajímavé možnosti
+ solidní herní doba
+ bez významné náhody
+ hlasování o zákonech
+ zábavná hon za body
Zápory:

- eurovaté zpracování
- ve dvou nutnost hrát za třetího
4
Prozkoumávejte dál
Recenze: Kdovíkdo – víte, kdo jsem?