Pro vyznání lásky je nejlepší použít dopis. To vám poradilo srdce, jenže silné zdi hradu a nepřátelští strážní jsou proti. Musíte tedy vymyslet lest. Kdo bude nejlepším nositelem vašeho milostného psaní? Úplatná komorná, zahalený kněz nebo namyšlený baron, který myslí jen na svůj prospěch? Nejblíže k princezně má hraběnka, ale získat její důvěru nebude jednoduché. Pusťte se do příprav rychle, protože kolem princezny se točí i další zájemci..
Právě proto je tak důležité, abyste jí doručili co nejvíce dopisů. Teprve ten z milostných románků, který bude mít nejvíce úspěchů, má šanci na svatbu a půlku království. Tedy alespoň takhle nám to všem vysvětluje hra Milostný dopis, kterou pro český trh připravila firma MindOK. Původně se hra v produkci firmy Alderac Entertainment Group (AEG) jmenovala Love Letter a vyšla v roce 2012. To ale nic nemění na faktu, že jejím autorem zůstává Seiji Kanai a o ilustrace se postarali Kalissa Fitzgerald, Andrewe Hepworth a Jeffrey Himmelman.
Čím je tato hra výjimečná si všimnete hned na první pohled (to je ten na cenovku), ale i na druhý. Rozměr krabičky je malý na to, aby se do ní vešel nějaký zahlcující počet karet. Samotná balení je řešené dobře, stejně jako víko, které netrpí ani častým otvíráním. To totiž k této hře bude patřit. Na titulním obrázku najdete portrét princezny, která se nachází i na jedné kartě uvnitř.
Ale celý obsah budete mít prohlédnutý velice rychle, protože karet je přesně šestnáct a ani o jednu víc. Na nich najdete celkem osm osob, které vám mohou pomoci doručit dopis nebo se na vaší cestě alespoň posunout blíž k cíli. Vlastně jsme na čtyři karty zapomněli – ty slouží jako nápověda pro schopnosti jednotlivých postav a bude pro všechny hráče zpočátku neocenitelným pomocníkem.
Tyto přehledy karet rozdáte každému účastníkovi partie spolu s jednou kartou z pořádně zamíchaného balíčku. Zbývající karty položíte do středu stolu jako dobírací hromádku, určíte začínajícího hráče a můžete se vydat na lov lásky.
Ve svém tahu si každý hráč nejdříve dobere jednu kartu z hromádky. V tu chvíli má na výběr ze dvou postav, z nichž jednu musí zahrát a aktivovat její schopnost na kartě. Obvykle to znamená útok na některého ze soupeřů, který vám musí ukázat svoji kartu (kněz), ale můžete se její hodnotu pokusit odhadnout (strážná) nebo porovnat jejich hodnoty (baron).
Právě čísla budou důležité pro případ, že hra dospěje s více hráči až do chvíle, kdy dojdou karty v dobírací hromádce. Nejvyšší karta v tuto chvíli bere vítězství a doručuje dopis pro svého vlastníka. Mnohem častěji bude ale jedno kolo končit vyřazením všech hráčů, kteří byli chyceni při činu. Ti jsou okamžitě vyřazení, ale eliminace a čekání netrvá dlouho.
Během minuty se budou moci do hry znovu zapojit v podobě dalšího kola, které začne opětovným rozdáním jedné karty. Partie pokračuje tak dlouho, dokud některý ze soupeřů nedoručí stanovený počet karet. Ten se stává vítězem celé partie.
Milostný dopis dělí publikum na dvě poloviny. Jedni hráči jej budou milovat pro jeho jednoduchost, eleganci a rychlost. A pak je tu ten zbytek (který se zdá být podle reakcí ve fórech v menšině), kterému hra připadá prostě a jednoduše náhodná a to i přes nádhernou grafiku jednotlivých karet.
Původně jsem měl v úmyslu napsat smířlivou průměrnou recenzi, jenže ani v jedné naší testovací skupině se nechytila tak, jak jsem očekával. A určitě to nebylo zásluhou pravidel, která v této hře v podstatě chybí a stačí se držet jen a pouze textů na kartách. Možná při posilnění trochou alkoholických nápojů se může názor změnit, ale v našich skupinách tomu tak nebylo.
Vývojem hry se přece jen do partie vkrádá trocha dedukce a možnosti taktizovat. Ovšem pokud si doberete na začátku svého kola špatnou kartu, prostě nemáte šanci. Vyřazování hráčů v této hře sice není problém, protože každé kolo je otázkou dvou minut. Nesmíte ale narazit na přehnaně přemýšlivé hráče (i to se nám stalo), kteří mohou z partie udělat nekonečnou nudu a čekání. Jinak je Milostný dopis opravdu obvykle během 20 minut u konce, ale záleží také trochu na počtu účastníků. Ovšem celková herní doba se může hodně lišit podle toho, jak se kterým hráčům daří a díky tomu se potřebný čas může výrazně lišit.
Se správnou skupinou hráčů se můžete dočkat smíchu a radosti ze správně zahrané karty. Pokud se vám podaří navodit správnou atmosféru, nejspíš si doručování dopisu užijete a vlastně vám ani tak nepůjde o to, kdo se nakonec stane vítězem.
S přibývajícím počtem hráčů se dostanete méně na řadu a máte opět ještě menší šanci něco ovlivnit. S šestnácti kartami se v šesti hráčích se v nejlepším případě dostanete k nějaké akci třikrát, což sice zvyšuje šance na vítězství, ale to bude vlastně zase jen dílem náhody.
Hráči se obvykle obrací s útoky proti tomu, kdo má nejvíce doručených dopisů. Díky tomu obvykle využijete většinu potřebných kol a hra je v konečném důsledku delší, než by mohla být. Ovšem hráči nemají špatný pocit z vyřazení, protože za chvíli se do partie znovu vrátí. Jen se pro nás nějak nedostavila radost z vítězství.
Příručka s pravidly je opravdu podrobná, ale díky tomu také mírně odstrašující. Přitom samotný herní princip je tak jednoduchý, že mohl být popsaný několika slovy na začátku. Zbývající text pak mohl sloužit jako doplněk pro někoho, kdo si rád čte dlouhá pravidla.
Nechápejte to špatně. Je zřejmé, že Milostný dopis není vyloženě špatnou hrou. Musí si ale najít správné publikum, kterému nevadí jeho kompletní náhodnost. Jeho největší výhodou je cena, díky které jí můžete dát šanci a již zmiňované podařené ilustrace. No a pak je tu neuvěřitelná rychlost jednotlivých kol, kdy jedno stihnete klidně i během minuty. Ovšem dávejte si pozor, protože přes nadšené reakce na internetu se jedná pouze o náhodnou karetní hru.
Druhý názor:
Milostný dopis byl pro nás velkým zklamáním, když nám jeho šíp proklál srdce. Tuhle hru stihl opříst mýtus o eleganci a pouhých šestnácti kartách. Jenže tohle všechno je pouhá pohádka, která má obalit náhodu a štěstí. Nic víc k celkovému vítězství nepotřebujete. Cestou vás může ve správné společnosti potkat smích a užijete si zvláštní a unikátní party hru. Její nízká cena tohle všechno zdárně ospravedlňuje. Navíc pro více hráčů je hra přecejen zábavnější. Je ale pouze na vás, jak na něj sami zareagujete, když takovou navoněnou obálku se srdíčkem dostanete vy?
HODNOCENÍ: *PRŮMĚRNÁ*
Více o hře.
+ cena a ještě jednou cena
+ blesková rychlost jednoho kola
+ krásné ilustrace
+ malé rozměry
+ unikátní koncept
+ nápovědní kartičky
- naprosto náhodné
- zbytečně překombinovaná pravidla
- ve dvou hráčích chybí motivace i zábava
Pravidelně sleduji tento web, ale tentokrát vůbec poprvé mám nutkání okomentovat tuto recenzi. Milostný dopis je hra možná trošku přeceňovaná. Já osobně jsem snad neslyšel o člověku, který by z ní nebyl rovnou nadšen. Proto mě opravdu překvapilo místní hodnocení hry. Dovolím si jen několik poznámek
ad náhoda: tuto hru lze hrát dobře a také špatně, svou roli náhoda hraje, ale v dlouhodobějším měřítku (alespoň 10 her) vyhrává ten zkušenější a lepší hráč.
ad pravidla: pravidla jsou jednoduchoučká a i přiopilí hráči se zorientují během prvních dvou partií.
ad počet hráčů: Vůbec bych se to nepokoušel hrát v jiném počtu než ve čtyřech. Ani jsem si nečetl variantu pro dva, ale tato hra má význam opravdu pouze ve čtyřech.
Díky za názor, ceníme si ho.
Chápu a očekával jsem rozhořčení některých hráčů, ale stojíme si za svým názorem. My jsme dobrým příkladem hráčů, kteří z ní nadšení určitě nebyli. Není to žádný útok ani nic osobního, jen nám prostě tato hra nesedla a nechceme psát oslavné recenze jen proto, že se ostatním líbí. Píšeme svoje názory, od toho recenze jsou.
Děkuji Vám za recenzi a zhodnocení. Dlouho jsem uvažoval, zda si tuto hru pořídit nebo ne, jen jako takový filler mezi hrami, ale zhodnotil jsem že určitě ne. Nedá mi to se nezeptat, co kdyby se spojili dva balíčky do jedné hry. Nebyla by možnost nějakého taktizování vyšší?
Mám obavu, že by to nepomohlo.. Mechanismus je nastavený jako náhodný.. Jen Vás upozorňuji, že mnoho hráčům se Milostný dopis líbí (alespoň podle reakcí na komunitních webech), proto doporučuji si ho nejlépe někde vyzkoušet, jestli Vám sedne..
Na druhou stranu investovaná stokoruna není tak hrozná a v případě, že Vám hra nesedne, můžete ji použít jako dárek pro někoho jiného..
Tuhle hru jsem kupoval, protože jsem na ní četl nadšené ohlasy. Sice mi nebylo jasné, jak může 16 karet nadělat tolik legrace, ale za necelou stovku mi to stálo za pokus.
Ta hra je naprosto skvělá. Ano, je z podstaty náhodná, ale to nijak nesnižuje její zábavnost. A uznávám, že některé kombinace jsou „smrtící“. Jenže než nasbíráte potřebný počet bodů, protočí se hodně kol, takže se jedno „blbé líznutí“ snadno zapomene.
Hráváme tuto hru celkem pravidelně ve 3, jakožto „filler na rozloučenou“, včera jsem ji poprvé vyzkoušel ve 4. Rozdíl ve hře 3 a 4 hráčů je znatelný. Ve 3 hráčích se hraje více kol a zpravidla končíme na vyřazení hráčů během hry, naopak ve 4 hráčích často dohrajeme 2 až 3 a končíme na porovnání hodnot karet.
Rozhodně doporučuji vyzkoušet na vlastní zážitek 🙂
Tak sem se neudržel a musím reagovat také. Souhlasím že tato hra je jen o náhodě (ale i tak se dá soupeř docela slušně zblbnout) a spíš na zalepení času mezi jinými hrami, Na druhou stranu, když jsme to hráli a počítáte karty co už šli a jaké může mít protihráč, tak mě ta hra chytla a bavila. Ano souhlasím není to na celé večer ale když hru a ještě se vám nechce domů tak je Milostný dopis to pravé.
Díky Františku. Samozřejmě jsme rádi za další názory a komentáře, aby si čtenáři mohli udělat obrázek sami. Bohužel to nadšení prostě nesdílíme. Doufám, že pochopíte právo na názor pro recenzenta.. Ten nikdy nemůže být objektivní.. Ještě jednou díky za komentář 🙂
0