Recenze: Mimikri – hra na schovávanou

Už slyším plácání křídel a klapání zobáku i ve spaní. Je to pouze pár dnů, co se nedaleko našeho rybníku usídlil čáp. Nikdo neví, na jak dlouho se tady zastavil a jestli bude ve své cestě pokračovat nebo nám tu bude dělat společnost napořád. Nejsem jediný, kdo má strach. Všichni žabí sousedi si myslí, že je to špatné znamení a někteří už začínají mluvit o tom, že se odstěhují.

Jenže já se rozhodně nikam stěhovat nechci. Dnes jsem se doslechnul o tom, že existují způsoby, jak splynout s okolím. Prý to žáby nemohou umět, ale já věřím, že když budu dlouho a pořádně trénovat, hladovým čapím očím uniknu.

I my jsme se dostali ke stejnému rybníčku, kde žije zajímavá sestava zvířat. Kromě žáby tu na větvích sedí také zbloudilý papoušek a lenochod, který utekl ze zoo. Je tu ale i chameleon, o kterém ale nikdo z ostatních neví. V ruce držíte fotoaparát a vaším úkolem je donést do zoologické zahrady důkaz o tom, že právě toto je místo, kam se lenochod ukryl. Není ale tak jednoduché zvířata vyfotit, protože se jakýmsi podivným způsobem ztrácejí.

Může za to tak trochu Brigitte Pokornik, jejíž hra Mimikri je právě o schopnosti maskovat se podle okolního prostředí. V tomto případě zvířátka přišla na to, že tvar motýla je nejbezpečnější. Hra vyšla v roce 2012 v Německu pod licencí White Castle, ale především v distribuci společnosti Zoch Spiele. Barevné vzory a ilustrace připravila pro celou hru Lena Hesse.

A právě tyto ilustrace budou hrát tentokrát hlavní roli, jak se dozvíte, jakmile tuto překvapivě lehkou čtvercovou krabici otevřete. Spolu s víkem uletí pryč také pestrobarevný motýl, který je na něm nakreslený a vám se naskytne pohled pod jeho křídla. V krabici jsou archy s dvacítkou tvrdých kartiček, na kterých jsou obrázky motýlů, ale také další pětice s portréty hledaných zvířat.

V krabici nemůže chybět ani příručka s pravidly ve čtyřech jazycích – němčinu a angličtinu střídá ještě francouzština a italština. Tím nejdůležitějším pro vás jako fotografa ale zůstává tajemná skříňka na dně krabice. Je vyrobená z tvrdého papíru, a přesně v její polovině najdete zrcadlo a výřez, který umožňuje vidět dovnitř do šuplíku, kam se schová snadno jedna z kartiček.

A to je všechno, takže sestava komponent vás nejspíš tak trochu zklame. Ale pořád je čas, abychom to všechno napravili. Stačí si jen Mimikri zahrát a třeba se náš názor změní. Na začátku partie hráči zamíchají dvacet kartiček motýlů a rozloží je obrázkem dolů do čtverce pět krát čtyři dílky. Ze zbývajících zvířátek s oranžovou zadní stranou vytvoříte hromádku a vedle ní položíte fotoaparát.

Jeden z hráčů zahájí partii tak, že vezme horní kartičku zvířátka a zasune ji do přihrádky uvnitř fotoaparátu. Natočení čtvercového dílku zůstává pouze na něm, ačkoliv každá rotace nakonec bude mít jiný výsledek. Když je celá kartička uvnitř, v otvoru ve tvaru motýlích křídel se objeví část těla zvířete. To se maskuje a zrcátko vám umožní vidět vzor křídel motýla, kterého si vzalo zvíře jako předlohu.

Vaším úkolem je nyní najít kartičku tohoto motýla mezi všemi těmi destičkami ležícími obrázkem dolů na stole. Zpočátku to bude záležitost štěstí, ale za chvilku už si budete moci jednoduše pamatovat, který motýl se kde schovává. Jestli se vám to nepovede, necháte špatný obrázek ležet obrázkem nahoru a předáte šanci k hledání dalším hráčům. Teprve, když někdo objeví správného motýla, všechny kartičky otočíte zpět. Mezitím jste měli dostatek času, abyste si zapamatovali, kde se který z nich nachází.

Hráči berou z hromádky jedno zvíře za druhým až do chvíle, než jejich seznam projdou celý. V tu chvíli ale ještě na stole zbývá pořád patnáct motýlů, které je třeba objevit. Hráči tak znovu zamíchají destičky zvířat a pokračují znovu, tentokrát ale přibude další věc k pamatování: natočení obrázků zvířátek.

Musíte nejen najít motýla, kterého vytvoříte zasunutím destičky, ale především musíte kartičku zasunout správně. Na zrcátku se nesmí zobrazit obrázek, který už někdo dříve ulovil a v nabídce tak není. V takové chvíli okamžitě přicházíte o tah a nahráváte tak soupeřům.

Partie pokračuje tak dlouho, dokud jsou na stole nějací motýlci k ulovení. Teprve když najde i poslední z nich svého majitele, mohou si všichni hráči sečíst nasbírané kartičky. Tím nejlepším fotografem se stane hráč, který nasbíral nejvíce obrázků motýlů ze všech.

Mimikri jsou ukázkovým způsobem, jak udělat překrásnou a jednoduchou hru pro děti. Nápaditost je nadchne a podobnost tvarů zaručuje, že ani v následujících partiích si nemůžete být ničím jistí. A teď nemluvíme pouze o malých dětech, ale i o dospělých.

Mohlo by Vás zajímat

4

dětskárecenzerodinná

Recenze: Paku Paku – pandastická kostková hra

Hra vlastně kombinuje základní mechanismus hledání a pamatování kartiček v Pexesu s tvorbou obrázků za pomoci zrcadla a výřezu. Protože každá kartička má hned čtyři druhy natočení, je všechno mnohem těžší, než vypadá. A oproti už zmiňovanému Pexesu se hraní Mimikri s ubíhajícím časem stává těžší.

Mnoho kartiček motýlů už bylo rozebraných a musíte si tak dávat velký pozor, jak kartičku zvířete do fotoaparátu zasunete. Každé natočení vytvoří jiného třepetálka a může na vás čekat trest. Když už motýl nečeká na ulovení uprostřed, musíte předat slovo a šanci na zisk kartičky soupeřům.

Hra klade velký důraz nejen na paměť, ale především na představivost. Kdykoliv později v průběhu partie musíte správně určit, která část zvířátka bude vidět. Každé z nich má jasný vzor nebo barvu, který jej odlišuje od ostatních. Díky tomu se hráči budou ve hře zlepšovat s více partiemi, ale ne natolik, aby je hra přestala bavit.

Hráči soupeří především sami se sebou, a proto se mezi sebou hry v různých počtech příliš neliší. Rozdíl najdete pouze v počtu pokusů, které na získání kartiček dostanete. Proto je pro výúkovou hru lepší hrát pouze ve dvou a pravidla navíc doporučují snížit počet zvířátek a kartiček v partii o jedno (respektive čtyři v případě motýlů).

Jedná se pouze o pamatování vzorů. Díky tomu jsou Mimikri skvěle hratelné už s dětmi od šesti let, kteří budou nadšení z tvořených vzorů. Na zrcátku fotoaparátu najdete fólii, která jej chrání proti poškrabání a záleží pouze na vás, jestli ji odtrhnete nebo ne. Děti jsou zpracováním hry naprosto fascinované a okamžitě si chtějí hrát s odrazy a soupeřit v jejich hledání. A to by měl pro nás být nejlepší ukazatel kvalitní zábavy pro malé hráče.

Mimikri je krásnou dětskou hrou a nám nezbývá než doufat, že se dostane na český trh. Ale díky jednoduchosti pravidel vám můžeme doporučit, abyste si ji sehnali i v cizím jazyce. Hrátky se zrcátkem za to rozhodně stojí.

Recenze: Mimikri – hra na schovávanou

Mimikri je hra, která povzbudí vaši fantazii. V hlavní roli jsou zde zvířátka a motýli, kteří se ukrývají někde na jejich těle. Každý má na sobě hned čtyři a na vás je, abyste je s pomocí fotoaparátu našli. Na začátku máte před sebou jen rozložené kartičky s portréty motýlů obrázkem dolů a jejich rozložení si budete muset zapamatovat, jak je budou hráči odkrývat. Nejdůležitější je ale fotoaparát, do kterého zastrčíte fotografii zvířete. A tento magický přístroj nás s pomocí otvoru a zrcadla ukáže tvar motýla, který máte za úkol najít. Kdo jej najde jako první, získává kartičku. Jenže jak hra postupuje dál, začíná to být všechno těžší, protože nesmíte hledat motýla, kterého už někdo našel! Musíte si tak pamatovat nejen kartičky na stole, ale v natočení destiček poznat už chycené motýly. Tím se hra vlastně s průběhem času stává těžší a přitom vás nepřestává fascinovat její jednoduchost. Hra se skvěle hodí pro všechny menší děti, které zcela okouzlí, ale přitom snadno zabaví i dospělé, protože se nejedná o nic jednoduchého. Mimikri jsou další dětskou hrou, která by neměla chybět v žádné rodině, protože tahle hledací zábava je prostě a jednoduše stvořená pro děti.

Klady:

+ překrásný nápad
+ ohromí děti
+ s průběhem hry je stále těžší
+ mechanismus se zrcátkem (fotoaparátem) je skvělý
+ postavené na velice jednoduchých pravidlech
+ důraz na představivost a paměť
+ už od šesti let
+ dětská hra, která dá zabrat i dospělým

Zápory:

- v pozadí není originální nápad

0