Každý tým hrdinů má svůj kód. Hasiči poslouchají sirénu, policisté slyší na majáky a lékaři mají své vlastní zvukové volání. Když se ozve modrý kód, nastoupí doktoři do služby a zachraňují životy na operačním sále. Nejdříve je ale třeba určit, co pacientovi je. A to je disciplína zase pro další skupinu – lékařské detektivní specialisty.
Diagnostikovat správně všechny příchozí pacienty budou muset hráči v deduktivní párty hře Modrý kód, která vznikla na motivy pořadu TV Prima. Vytvořil ji kreativní tým společnosti Albi a výsledek byl představen na konci roku 2019. Myšlenka na náplň této hry se zrodila v hlavě Davida Rozsívala.
Na modré krabici vidíme pět hlavních postav seriálu a také lékaře, jejichž role se budou mít hráči šanci zhostit. Každý účastník týmu si vezme diagnostickou destičku, která je masivní a naplněná spoustou políček vytvářejících tabulku. V ní se setkávají příznaky a nemoci. Jedná se o mazatelnou tabulku, ke které vždy je třeba vybavit hráče také fixem. Všechny karty pacientů je třeba zamíchat a z hromádky uprostřed stolu si každý hráč vezme jednu. Nesmí se na ni ale dívat, místo toho ji umístí do stojánku tak, aby ji mohli přečíst všichni ostatní.
Ve svém tahu se hráč může vždy doptat na příznak svého pacienta, tedy karty, která stojí před ním textem od něj. Lze tak ale učinit ale vždy pouze otázkou, na kterou se dá odpovědět jednoslovně ANO/NE. Jeden ze spoluhráčů tuto nápovědu zajistí (měl by to být soused) a hráč si zjištěnou skutečnost poznačí na tabulce.
Tak se postupně hráči střídají v otázkách, vyřazují jednu možnost za druhou, až jim zbude pouze jedna nemoc. Místo otázky se tak mohou pokusit (i dříve) uhodnout nemoc, ale případnou chybu si musí hráč také poznačit. Pokud se hráč zmýlí u jednoho pacienta potřetí, nemocný odchází a hráči nezbývá než začít s diagnózou znovu s jiným.
Pokud se ale tip podaří, pak mu to ostatní prozradí a aktivní hráč si může odložit správně vyřešeného pacienta stranou. Vezme si novou kartu a všechno snažení může začít znovu. Jakmile některý z účastníků získá pátou kartu, pak se okamžitě stává vítězem.
Modrý kód je v srdci hlavně dedukční hrou, ale také příběhem, ve kterém se nesmíte bát riskovat. Na rozdíl od skutečných doktorských hrdinů, kteří si riziko nemohou dovolit a potřebují si být jistí, než vyřknout závěrečný ortel.
Právě ta schopnost správně načasovat tip je jedním ze základů úspěchu. Ještě důležitější je ale schopnost eliminovat příznaky, které mají nejvíce výskytů. Současně ale jakmile hráči tento mechanismus pochopí, vrací se rozdíly mezi hráči zpět k schopnosti tipnout. Ani omyl totiž nijak hráče nemusí mrzet, protože až po třetím omylu se jedná o ztrátu. Pokud tedy hráč udělá druhý omyl, pak už se mu často vyplatí počkat déle, než si bude více jistý.
V nabídce nemocí jsou různé možnosti od zlomeniny, tuberkulózy, migrény, až po nechvalně proslulý lupus (tady si mnoho z nás vzpomene na Dr. House). Tabulka je přehledná a každá nemoc má své puntíky, které označují její symptomy.
Modrý kód se označuje také jaké párty hra, což je trochu překvapivé. Ve skutečnosti je na ní zábavné snad jen sledování ostatních, jak tápou. Atmosféra hry je zábavná hlavně pro fanoušky seriálu, kteří ji umí ocenit více, protože se mohou stát svými oblíbenými postavami.
Naštěstí samotná dedukční náplň všechno zachraňuje. Hodně ale opět závisí na tom, jestli máte rádi evidování poznámek a sledování souvislostí. Je to vlastně takové jednodušší Cluedo bez toho pobíhání a tajných informací v ruce. Ale i tak právě snaha najít ty správné indikace a spojitosti je tím, co by vás mohlo bavit na hře nejvíce.
Partie se nemůže táhnout navěky, ale může se přesto mírně prodloužit, pokud se hráčům nedaří hledat správné nemoci. Každý omyl a případný odchod pacienta výrazně protahuje celou partii, ale pokud vše jde dobře, pak můžete počítat i s půlhodinovým časem. Není ale výjimkou, že se hra natáhne i na 45 nebo více minut, hlavně s vyšším počtem hráčů. Tady se projevuje třeba pět nebo šest účastníků, kdy byste si měli vyšetřit raději hodinu.
Modrý kód je tak solidní zábavou hlavně pro nenáročné televizní publikum. Nenáročnost zájemců je základem úspěchu, protože ty náročné hráče prostě bavit nebude. Nestačí ale, abyste měli hráči seriálovou předlohu. Dedukční hry jsou specifické a hledání pravdy mezi puntíky nemusí svědčit každému. Pokud si ale rádi děláte poznámky, pak by Modrý kód mohl být vaší krevní skupinou.
+ dedukce není všechno
+ až pro šest hráčů
+ televizní předloha
+ šance riskovat
- neodhadnutelná délka partie
- s více hráči může trvat
- není pro každého
