Recenze: Mořeplavci – ovládněte svět po moři

Všechny dny na moři vypadají stejně a nejinak tomu bylo i s tímto. Psala se středa 14. června roku 1784 a Ben Sitting se vydal na svoji neskutečnou výpravu z Velké Británie do Ameriky. V londýnském přístavu se doslechl, že se jedná o zemi splněných snů a protože neměl žádnou rodinu, vzal svoji rybářskou loď a vydal se na pouť.

Ben seděl na přídi a koukal na lehce zvlněné moře před sebou. Dnes mu přál příznivý vítr, a tak nemusel vyvíjet žádnou snahu. Vzpomínal tedy, jak ho jeho kamarádi od cesty zrazovali. Tvrdili mu, že je to čiré bláznovství a že nikdy nemůže dosáhnout amerických břehů.

Dnes to byl osmý týden, co je na cestě. Přečkal už dvě silné bouře, v druhé z nich přišel o jeden ze stěžňů a z vlnami zatopeného podpalubí vynášel vodu další týden. Doufal, že ho už nic takového nepotká. Za celou dobu nepotkal žádnou loď, společnost mu dělali prvních pár dní rackové, ale pak už zůstal o samotě pouze s mořskými tvory. Jeho věrnými společníky byli delfíni, s úctou z dálky pozoroval velryby.

Uplynuly další dva týdny, v jejichž průběhu musela Benova loď vzdorovat dalším dvěma bouřkám. Naštěstí nebyly tak silné a vlny nedokázaly ani tentokrát bárku udatného rybáře potopit.

„Píp, pí,..,“ ozval se ptačí hlas nad Benovou hlavou. Námořník nevěřícně zvedl hlavu a uviděl bílou siluetu racka, jak se několika mávnutími křídly zvedla, zakroužila nad lodí a pomalu zmizela směrem, kterým loď plula.

Zanedlouho už kroužilo kolem lodi ptáků hned několik a Ben netrpělivě sledoval obzor. Uplynula další hodina, když se z oparu na horizontu začaly pomalu vynořovat obrysy čehosi.

„Země,“ zašeptal tiše pro sebe Ben a vyčerpaně klesnul na kolena. Dokázal to.. Přeplul oceán… Ale kam se dostal?

Moře působí na lidské vnímání odjakživa magicky. Obrovská masa vody, která se táhne až na horizont a vlní svými neodolatelnými boky láká jednoho odvážlivce za druhým, ať už to byl řecký Odysseus, středověký Kryštof Kolumbus, a nebo hrdina moderní doby Matthew Webb, který jako první přeplaval kanál La Manche. Mezi muže, které táhne magická síla oceánu, patří nejspíš i Carl de Visser a Jarratt Gray, kteří společně vymysleli deskovou hru Endeavor, která v češtině nese název Mořeplavci.

Hra vznikla v roce 2009 a v minulých měsících jste ji mohli koupit v němčině pod názvem Magister Navis, nyní se však objevila v nabídce firmy Albi v kompletní české lokalizaci. Za svoji krátkou existenci zaujala spoustu hráčů a vyšvihla se již na 38. místo na žebříčku největšího deskového serveru BoardGameGeek a je těsně v závěsu za Small Worldem (37) nebo za Vládci podzemí (35).

Krabice upoutá na první pohled svým originálním dobovým vzhledem, který opravdu připomíná 18. století, v němž se má celý děj odehrávat. Na víku naleznete naznačený středověký kufr, včetně zapínacích pásků. Ještě než ji otevřete, zaujme váš hmat velice netradiční materiál, z něhož je krabice vyrobena.

Jakmile kufr otevřete, čeká vás příjemné překvapení v podobě velké hromady zajímavých a neobvykle vypadajících komponent. Všemu pochopitelně vévodí ilustrovaná hrací deska, kterou doplňuje padesátka karet a řada čtvercových, kulatých a obdélníkových žetonů. Nechybí ani dřevěné komponenty v pěti barvách a ve dvou tvarech – kotouče a čtverečky.

Všechny hráče bude zajímat také pětice speciálních herních plánů, které jsou určené k rukám každého z nich. Na jejich ploše budou stavět, vykládat karty a zaznamenávat svoji úroveň.

Rozložení Mořeplavci díky zmíněné variabilitě komponent zabírají velkou plochu a budete muset chvilku hledat, než se vám podaří najít dostatečně velký stůl. Nebo se nakonec vzdáte a spokojíte se s hrou na zemi.

Připravit hru nezabere jen nějaký prostor, ale také čas. Na hrací plochu totiž musíte rozmístit na každé prázdné kolečko náhodně jeden z kulatých žetonů obchodu, které na sobě nesou několik různých symbolů a také mají dvě barvy podle typu (akční nebo zvyšující úroveň). Pak na připravená místa položíte balíčky karet pro jednotlivé kontinenty (rozlišeny zadní stranou). Mimo hrací plochu musíte rozložit na hromádky celkem patnáct různých typů budov.

Každý z hráčů si k sobě vezme jeden z hracích plánů a všechny dřevěné komponenty svojí barvy. Kostičky umístí na nejnižší úroveň rozvoje v každém řádku (kultura, průmysl, finance a politika). Pak už zbývá jen určit začínajícího hráče, který dostane velkou dřevěnou korunu.

Samotná hra se skládá ze sedmi kol, které mají každé čtyři fáze. Jednotlivé fáze hrají všichni současně a odpadá tak čekání na to, až soupeři ukončí svůj tah. Nejdříve každý z hráčů postaví jednu z budov. Vybírat může pouze takové stavby, na které má dostatečnou úroveň průmyslu.

Druhou fází kola je růst, v němž si všichni doberou ze zásoby tolik žetonů populace (dřevěných koleček), kolik jim napovídá ukazatel rozvoje na jejich desce. Právě tyto žetony budou v poslední fázi používat na akce a aktivaci budov.

Ve třetí fázi si vezmete zpět z budov žetony, kterými jste je v minulém kole aktivovali. V prvním kole se tedy přeskakuje, protože žádné budovy ještě nejsou aktivované.

Poslední čtvrtá fáze je nejnáročnější a hlavní částí celých Mořeplavců. V této chvíli mohou všichni soupeři pomocí svých žetonů aktivovat budovy. Ty jim umožní plout ke kontinentům nebo třeba obsazovat města v místech, kam už dopluli.

Pokud položí hráč žeton populace na místo, kam ještě nikdo před ním nevstoupil, může si za odměnu vzít kartonový žeton, který sem byl náhodně umístěn při přípravě hry. Tím lze získat speciální akce navíc, ale také další navýšení rozvoje průmyslu, kultury, financí nebo politiky.

Aby hráči mohli obsazovat města v dané zemi, musí v ní být přítomen – musel se k ní tedy dříve už alespoň jednou plavit. V takovém případě může za využití správné akce dobírat také kartu z balíčku specifického pro tento kontinent. I tyto karty různě pomáhají ve všech ohledech rozvoje.

Po sedmém kole následuje závěrečné bodování, v němž dostanou hráči body nejen za úroveň rozvoje, ale i za obsazená města, cesty a vlastnictví některých karet a budov postavených právě pro tyto účely. Bodování je trochu zdlouhavé, ale usnadňují jej oboustranné žetony a také speciální bodové obdélníčky, díky nimž si hráč nemusí pamatovat dosažený výsledek.

Desky pro hráče jsou opravdu skvěle navrženy, protože velice pomáhají v orientaci. Řádky jdou postupně stejně, jako jednotlivé fáze kola a jakmile se zaplní poslední místo pro budovu, všichni dobře vědí, že se hraje poslední sedmé kolo.

Díky náhodnému rozložení žetonů před začátkem hry máte jistotu, že nikdy nezažijete zcela stejnou hru a pokaždé se budete plavit k jiným kontinentům. Ovšem žádný jiný náhodný vliv na výsledek ve hře nenajdete a vše ostatní záleží pouze a jen na vašem rozhodnutí.

Z toho důvodu je hra také určena, podobně jako zemědělská Agricola, zájemcům až od dvanácti let. Z našich vlastních zkušeností však máme ověřeno, že děti kolem desátého roku věku Mořeplavce již zvládnou. Opravdu je budou bavit přes svoji značnou abstraktnost a nemusíte se bát, že by skončili někde daleko vzadu za ostatními soupeři.

Mohlo by Vás zajímat

0

dětskárecenze

Recenze: Folanimos – podivná zvířátka

Srdce celé hry leží v interakci mezi soupeři, na kterou je kladen důraz ve všech fázích tahu. Společné cestování na kontinenty, braní budov z početně omezené zásoby a vliv role začínajícího hráče je teprve začátkem. Mnohem více poznáte charakter svých protivníků při dobývání měst, nebo v boji o guvernérské i jiné vylepšující karty. Jediné místo, do kterého vám nepřátelé nemohou zasáhnout tak zůstane váš soukromý hrací plán.

Hráči musí ekonomicky pracovat s neustálým nedostatkem žetonů populace, které jsou v Mořeplavcích potřeba téměř ke každé činnosti. Pouze správné vyvážení jejich použití pro všechny možnosti vám může zajistit vítězný konec hry.

Protože je hrací plán opravdu rozsáhlý (Evropa, Severní a Jižní Amerika, Afrika, Indie, Karibik a Dálný Východ) je minimální počet účastníků pro plnohodnotnou partii stanoven na tři. Přitom je hra výtečně vyvážená pro všechny počty. V nižších počtech (tři až čtyři) si v prvních kolech v podstatě určíte cesty, o které se bude v těch pozdějších bojovat. Je totiž nevýhodné vydat se na sólo misi k dobytí nějakého kontinentu, o který ostatní neprojevili zájem. Navíc délky jednotlivých plavebních tras jsou různé, takže v menším počtu hráčů si budete spíše vybírat ty kratší z nich. V pěti hráčích se pak celá plocha zaplní žetony a souboje vzniknou na mnoha frontách.

Pokud se budeme striktně držet pravidel hry (doporučeno od tří hráčů), pak je hra ve dvou prakticky nereálná a nemožná. Samozřejmě na internetu už vznikly různé myšlenky a možnosti, jak by šlo duel uskutečnit, ale takovýmto úpravám se budeme případně věnovat samostatně v naší rubrice Ke stažení.

S počtem hráčů ovšem souvisí i délka jednotlivé partie, která se obvykle pohybuje kolem hodiny při hře tří hráčů. S vyšším počtem se doba natáhne, ovšem nejedná se o žádný zásadní nárůst času, což je určitě dobrá zpráva. Partie poměrně rychle odsýpá a nikdo ze zúčastněných nemá příležitost se začít nudit.

Mořeplavci nabízí většinou vyrovnané soupeření, v němž do poslední chvíle není jasný vítěz. K tomu přispívá také složitější bodování, takže v průběhu hry těžko udržíte přehled o tom, jak si který ze soupeřů stojí a jestli máte opravdu šanci na vítězství. Proto nestačí hrát na body až v posledních kolech, ale musíte na ně myslet v celém průběhu hry. Pak už totiž může být pozdě.

Zpracování si zaslouží jasnou jedničku. Navíc hrací plán vzbuzuje v lidech rozporuplné pocity, někomu se líbí hodně a někomu méně. Karty mají krásnou zadní stranu, grafika všech ostatních komponent je podřízena funkčnosti a přehlednosti, což jim rozhodně nelze vytýkat.

Zajímavá je oboustrannost kartonových žetonů. Jejich druhá strana slouží pro závěrečné bodové vyhodnocení, které je snad také jediným momentem, kdy hra trošičku skřípe. Samotný součet bodů totiž občas trvá trošku déle, ale vše vyvažuje napětí ze souboje o vítěze. Speciální bodovací žetony nám zde přijdou trochu zbytečné a hráči by se bez nich v klidu obešli.

Mořeplavci vděčí za svůj úspěch především komplexnosti a velkému důrazu na schopnosti hráče, což se ovšem nepodepisuje na hrací době. Nejedná se o nějaký rodinný typ hry, osloví spíše zběhlé deskovkáře, kteří už mají nějaké zkušenosti. Začátečníci by se mohli trochu ztratit při učení pravidel, která se v popisu zdají těžší, než ve skutečnosti jsou. Autorům se povedlo vytvořit hru, která by se mohla zařadit ke stálicím žebříčků deskových her.

Výborně propracovaný a originální princip vytváří z Mořeplavců hru plnou výzev a náročných taktických rozhodnutí a právě to je jejich největší kouzlo. Podobně jako třeba v Agricole nestihnete za těch šest kol zdaleka všechno, co byste si představovali a přáli, ale to je přesně ten okamžik, kdy vás to láká k další a další partii.

Vydejte se na nebezpečnou cestu mořskými dálavami a zkuste, jaký to je pocit, vykřiknout konečně ty čtyři písmena: Země!

Recenze: Mořeplavci – ovládněte svět po moři

Klady:

+ široké strategické možnosti
+ originální princip
+ výborné zpracování
+ neustále se něco děje
+ vyvážená pro všechny počty hráčů
+ jednoduchá, dobře vysvětlená pravidla

Zápory:

- zdlouhavé bodování

4.5