Cítím se jako jasný favorit. Na startu jsou ale ještě další. Zlomyslná beruška určitě bude mít nějaký trik v rukávu. Šnek se přišel asi především zúčastnit a splnit tak kvalifikační podmínku na hmyzí olympiádu, která se koná už za dva měsíce. Ale pro mne je prestižní každý závod. Jediným opravdovým soupeřem mi může být moucha, ale když nastartuji svůj šestiválec, nic se mi nevyrovná.
Poznali jste, kdo vyprávěl minulý odstavec? Ano, byl to samozřejmě čmelák. I on patří do sestavy hmyzu, která se sešla v krabičce s názvem Mrňouskové (Minuscule) na motivy stejnojmenného seriálu (večerníčku?) od Thomase Szabo a Hélene Giraud. Hra ale vznikla úplně jinde. Konkrétně v Koreji ve firmě Magpie, kde ji navrhnul Juhwa Lee. Současně ale vyšla také pod logem firmy Bombyx a jen o něco později v češtině zásluhou společnosti ADC Blackfire.
Hra zaujme už na první pohled, protože vyniká kovovou krabičkou. Na jejím víku jsou vylisovaní hlavní hrdinové celého závodu. Vede je opět nechvalně známá beruška, ale v pozadí vidíme i lučního koníka a mravence. Všichni pečlivě trénovali, tak jim necháme ještě chvilku, aby se v klidu seřadili na startovní čáře. Mezitím se podíváme do krabičky a najdeme zde osm kartonových figurek s hmyzem a k nim také plastové stojánky.
Jenže to není zdaleka všechno. Pak tu je několik kartonových kulatých žetonů (s mravenci), ale především balíček pětapadesáti karet. Sadu lze rozdělit na tři typy. Nejméně je karet, které představují samotnou závodní trať – každý úsek je označen symbolem nějakého plodu. Dvojnásobný počet je karet cílů, které ukazují vždy obrázek nějakého tvora – každý ze sedmi závodníků je na nich dvakrát. Poslední je největší balíček karet pohybu, který má číselnou hodnotu (kladnou či zápornou) a obrázkem se odkazuje na nějaké stvoření nebo plod.
Na začátku partie hráči vytvoří závodní dráhu z karet plodů. Každá z karet má natištěné svoje pořadí. Všichni účastníci partie dostanou po dvou kartách cíle ze zamíchaného balíčku, podívají se na ně, ale nikomu jinému je neukazují. Dostanou také několik karet pohybu. Jejich množství závisí na počtu účastníků.
Sedm karet dráhy představuje sedm pozic pro závodníky. Hráči startovní pořadí vytvoří tak, že postupně tvoří řadu figurek, ke které lze přikládat pouze zepředu nebo zezadu. Jakmile mají postavičky svoje pozice, zbývá už jen položit vedle na stůl žetony mravenců a závod může začít.
V každém kole zahrají hráči po jedné kartě pohybu z ruky. Vše začíná u hráče, který byl zvolen na začátku partie jako začínající. Vybere a vyloží před sebe jednu kartu z ruky. Ta na sobě má buď obrázek hmyzáka nebo plodu a podle toho se posune právě ten závodník, který je na obrázku nebo na pozici s odpovídajícím symbolem.
Směr ale nemusí být vždy dopředu. Karty nabízí různé číslice, kladné i záporné a u některých se mohou dokonce sami majitelé rozhodnout. Závodník se posune na pozicích o tolik míst vpřed nebo vzad a všichni ostatní tak ztratí či získají nějaké to umístění.
Tak se hráči střídají a sprinteři se posouvají kupředu a zase zpět. Mezi kartami pohybu jsou ale i akční, které umožní hráči posunout jednoho ze sprinterů na konec závodního pole. Druhá karta se dvěma zelenými šipkami pak umožní vyměnit nechtěnou kartu cíle za jinou náhodně dobranou ze zásoby. Akci výměny lze ale použít také na soupeře, a tak mu překazit jeho plány.
Ještě před popisem vyhodnocení je třeba zmínit, že na začátku partie hráči ještě určili jednoho brouka (toho, který startoval jako poslední) a udělali z něj černého koně závodu. Každý z účastníků si pak mohl v prvním kole vsadit, jestli závodník dorazí na stupních vítězů. Podle toho si každý vezme určitý počet žetonů mravenců (postupně po jednom, hráči se ve braní střídají), které na konci partie promění za body (nebo za ztrátu, pokud jeho risk nevyjde).
Ale zpět k bodování, které je vlastně docela jasné. Jeho rozpis najdou hráči na zadní straně svých karet úkolů, takže jej mají po celou dobu partie na očích. Všichni hráči tedy odhalí, kterým dvěma figurkám po celou dobu partie fandili a sečtou bodový zisk podle jejich pozic v cíli (od deseti až po jeden bod). Pokud hráč vsázel na začátku partie, pak svoje body ještě upraví. Pokud černý kůň dorazil mezi třemi nejlepšími, získá pět bodů za každý žeton mravence. V opačném případě si musí po třech bodech odečíst. Hmyzí trenér s nejvyšším bodovým ziskem se stává vítězem.
Mrňouskové jsou závodní hrou se skrytými úkoly, což není nijak originální myšlenka. Už před mnoha lety s ní začaly Želví závody. A i tentokrát zavítáme do zvířecí říše, ačkoliv do téměř mikroskopického světa.
Skryté úkoly samotné jsou vždy zárukou zajímavého vývoje. A to platí i tady, protože hráči se snaží posouvat hmyzáky tak, aby ostatní nepoznali jejich favority. Jenže tentokrát je hra zajímavější o několik nových prvků – v první řadě je možné, že někdo další má kartu stejného tvora jako vy. Remíza je přesto nepravděpodobná díky kombinaci dvou karet.
Hráči na sebe mohou dokonce útočit a kazit si svoje šance. Karta výměny cíle je možná až příliš silná, a pokud ji zahrajete v některém z posledních kol, můžete tím zcela někomu zkazit výsledek. Připravujete se tím ale o vlastní tah, takže to provedete jen v případě, že nemáte příliš velkou šanci na vítězství.
A pak je tu ještě jeden prvek černého koně. To je místo, kde si můžete proti sobě poštvat ostatní hráče. Stačí, když máte příliš žetonů mravenců. Ostatní se vás budou snažit potopit. Figurka v černém stojánku musí skončit mezi prvními třemi, aby přinesla body navíc, a někdy se vyplatí obětovat tři body a nechat ostatní ztratit mnohem víc. Tento drobný semikooperativní prvek tu funguje.
Tou zásadní vlastností jsou ale karty na ruce. Hráči musí se svojí nabídkou pracovat a snažit se odhadnout, co ještě plánují soupeři. Tato snaha prokouknout ostatní a vydedukovat jejich plán je dalším důvodem, proč si partii opravdu užijete.
Začínající hráč má významnou nevýhodu, protože v každém kole mají ostatní možnost na jeho akce reagovat. V této roli by se měli všichni střídat, ale pravidla to nijak neřeší, což považujeme za nejpodstatnější nedostatek.
Díky tajným kartám je zřejmé, že hra bude nejzábavnější ve vyšších počtech. A je to opravdu tak. Současně je ale také nejvíce chaotická a hráči nemají příliš šancí ovlivnit svůj výsledek. Místo toho hrají kvůli zážitku samotnému. Ten je rozhodně fajn, protože celá partie trvá kolem dvaceti minut. Velkým překvapením je hratelnost ve dvou. Hráči dostanou rovnou tři úkoly, což hru dělá i tak zábavnou.
Jenže Mrňouskové jsou i přes několik nedostatků velmi příjemnou a odpočinkovou hrou pro rodiny s dětmi. Ty ji zvládnou snadno už od chvíle, kdy umí počítat, a přesto s nimi bude růst, protože má co nabídnout i starším hráčům. Her se skrytými úkoly na našem trhu není dost a tahle si určitě najde svoje místo. Nabízí nové nápady a dokonce vsázení na vlastní úspěch. Celkově je pěkně zpracovaná, malá, přenosná a především opravdu zábavná.
<br><br>
| Informace o hře ze serveru BoardGameGeek (odkazy směřují tam) | |
| Autor | Lee Ju-Hwa |
| Ilustrace | (Uncredited), Lee Ju-Hwa |
| Vydavatel | Bombyx, Magpie (Korean Co), Moonster Games, Popcorn Games, ADC Blackfire Entertainment, Happy Baobab |
| Rok vydání | 2014 |
| Počet hráčů | 2 - 6 |
| Herní doba | 15 |
| Minimální věk | 8 and up |
| Jazyková závislost | No necessary in-game text (5 voters) |
| Kategorie | Card Game, Racing, Sports |
| Mechanismy | Betting and Bluffing, Hand Management |
| Rodina | Animals: Insects, Animals: Ladybugs / Ladybirds, Sports: Horse Racing |
| Alternativní názvy | Minuscule, Mrňouskové, 다크 호스, 다크호스 10주년 기념판, 슈퍼 미니 |
Více o hře.
+ dedukce
+ téma hmyzí říše
+ sázení na černého koně
+ fandíte hned dvěma závodníkům
+ možnost útočit
+ rychlé a zábavné ve všech počtech
- nevýhoda začínajícího hráče
- náhoda v rozdání karet
