Recenze: My City – tetrisové město

Každé město vzniklo trochu jinak. Některé začaly jako prázdné ulice, které postupně obklopily domy. Jinde zase vše vyrostlo postupně od stanu, přes jeden dům až po velké seskupení stavení. Ale pak jsou tu ještě města, která jako by někdo poskládal během několika okamžiků pečlivě, zeď na zeď.

Pokud hráči budou šikovní, tak přesně tak budou vypadat jejich výtvory v deskové hře My City, kterou si připravil pro všechny stavbychtivé hráče designér Reiner Knizia. Jeho hru kresbami doplnil zkušený Michael Menzel a jejich společnou práci vydává Franckh-Kosmos Verlag a především v češtině přináší Piatnik.

Na víku vidíme, jak takové město může bleskově vzniknout, když se stavební bloky snáší ze zdi. Ilustrace odkazuje na tetrisovou náplň. Jednotliví hráči dostanou každý svoji mapku s loukou, lesy, řekou, to vše bez jakýchkoliv staveb. Na ní je také stupnice bodů, kde jednotliví účastníci označí startovních deset bodů. K tomu dostane také každý svoji startovní sadu destiček s budovami, které mají různé tvary i barvy. Poslední startovní výbavu představuje balíček karet.

Hráči se střídají na tahu, ale na začátku každého kola je třeba ještě odhalit horní kartu ze zamíchané hromádky zadání. Ta určí, jaký dílek, a tedy i jakou budovu budou hráči muset umístit na svůj plán. Mohou jej položit na libovolné místo, ale přesto je třeba dodržet pár základních pravidel – nelze stavět napříč řeky či do lesa.

Hráči vždy přiloží své dílky tak, jak si sami představují, a tak se všechna města začnou od sebe velmi rychle výrazně odlišovat. Po umístění prvního dílku musí k sobě navíc budovy přiléhat a sousedit alespoň jednou částí.

S každým tahem se snaží zakrývat kameny, nechávat volné osamocené stromy, a především dělají vše pro to, aby zaplnili co nejvíce políček louky. Hráči mohou vynechat kolo v případě, že vylosovaný dílek nemají kam přiložit. To ale znamená okamžitou ztrátu jednoho bodu na své stupnici.

Místo toho se mohou hráči rozhodnout, že už nechtějí pokračovat ve hře, protože zbývající destičky už se jim nehodí. V takovém případě to oznámí a vyhnou se tak zmíněné penalizaci za další dílky.

Jakmile dojde zásoba karet zadání nebo všichni ukončí partii, nastává bodování. Kromě bodů, které si hráči přinesli z partie si na konci přičtou body také za viditelné stromy, skóre si poníží za nepřekryté kamení a volnou louku. Ten, kdo získá nejvíce bodů po tom všem, se stává vítězem aktuální partie.

My City se nezaměřuje tolik na jednu partii, ale na vývoj mezi nimi. Jedná se totiž o legacy hru a to takovou, ve které budete po komponentách psát a lepit po svém plánu. Celkem je ve hře osm obálek, každá s obsahem na tři hry.

Uvnitř na hráče čekají nové dílky, ale především nová pravidla, která hru obohacují a přidávají do ní nové prvky. Při tom je dobře zvolen postup po třech hrách, ve kterých jsou pouze drobné úpravy a díky tomu vše postupuje vpřed pěkně plynule. Ne skokově, jak jsme zvyklí. Díky tomu se v celé kampani nachází pěkných 24 her, které jednotlivě trvají příjemných třicet minut. Právě proto si může autor doporučit kombinaci tří her do jedné, aby se hrálo po obálkách. Stejně dobře můžete ale postupovat opravdu jednu hru za druhou.

Nejlákavější na celé hře je pochopitelně prvek neustálého rozšiřování. Nechceme tu nikomu kazit zážitek z objevování nových prvků, takže pouze řekneme, že se všechno mění v dobrém tempu a kompletní nová pravidla jsou pěkně popsaná v novém listu. Hráči navíc obdrží i přehledový list, kde všechno mají pěkně na očích. A na konci kampaně je nakonec jen jeden vítěz – ten, který si poznačil nejvíce puntíků na svůj plán, kde má také pojmenované své město. Novinek je připraveno dost, aby si hra udržela pozornost.

Pokládání dílků má přesně ty vlastnosti, jako v jiných hrách. Všichni účastníci mají k dispozici vždy stejnou destičku, takže je vše naprosto spravedlivé. Ale pokud tento typ her nemáte v lásce, pak My City váš názor nezmění. Musíte totiž po celou dobu plánovat a dávat pozor, kde jaká políčka zbývají. Každý tah a krok má smysl.

Mohlo by Vás zajímat

3.8

karetnírecenzerodinná

Recenze: Double Donkey – oslí dvojníci

Jenže ani snaha o změnu mezi partiemi nezmění nic na tom, že náplň je dost obyčejná z hlediska pokročilých hráčů. Ocení ji tedy hlavně začátečníci nebo rodiny, protože dětem propojování dílků do bloků bude blízké.

Z hlediska přesnosti umisťování je docela záludné, že tvary jsou ve hře pouze jednostranné. U nesymetrických tvarů tak musíte dávat dobrý pozor, aby vám otevřená a plánovaná políčka odpovídala jediné možné rotaci.

Ani po čtyřiadvaceti partiích ale nemusíte krabici odložit. Na druhé straně každého plánu je mapa, kterou lze používat i nadále, a to se všemi pravidly, které s vámi zůstaly až do konce kampaně. To je třeba ocenit, protože ne každá legacy hra tohle umí.

Jedná se o solitérní zábavu, protože hráči se očima potkají vždy pouze u otočení nové karty. Proto je docela jedno, jestli hrajete ve dvou, třech nebo čtyřech soupeřích. Ale v jakém počtu kampaň začnete, v tom ji musíte i dohrát, aby dávalo porovnávání bodů za celý příběh smysl.

My City je pokládáním dílků s vývojem mezi partiemi. Díky velké jednoduchosti bude hra velkým hitem u rodin s dětmi, protože pravidla nemají čím zaskočit, ale my z ní nejsme tak úplně nadšení. Je prostě až příliš jednoduchá. Zpracování asi nikoho neuchvátí s ohledem na grafiku, ale kvalita komponent je dobrá. Lepení na plán je dětem blízké a nutí je hrát další partie, což znamená, že právě ony budou mít My City nejraději.

Recenze: My City – tetrisové město

My City je možná první legacy hrou se samolepkami a psaním, které zvládnou i mladší děti. Jen počítejte s tím, že právě tomu odpovídá také náročnost hry. Není tu nic překvapivého ani komplikovaného. Přesto chceme ocenit, že vše je pěkně taktické a hráči mají všichni stejné výchozí podmínky. Obálky představují lákadlo a překvapení, které My City nakonec posouvá do hledáčku hráčů začátečníků.

Klady:

+ kampaň
+ odkrývání obálek
+ možnost hrát i po dokončení kampaně
+ děti hodně baví
+ krátká herní doba
+ stejné podmínky pro všechny
+ nutnost plánování

Zápory:

- není vhodná pro náročnější hráče
- solitérní hra bez konfliktu
- tvary nejsou oboustranné

3