Nezáleží na tom, kolik jich odrazíme. Pořád přicházejí noví a noví, stále se stejnou touhou po krvi a vítězství. Jsou to vikingové. Na palubách svých hrozivých veslic vždycky dorazí k pobřeží a jejich touha po novém území je zastavena pouze za cenu mnoha našich životů.
Jsou to Nájezdníci ze Severu, přesně jako v nové deskové hře. Tu pro nadšené hráče připravil designér Shem Philips a o ilustrace se postaral Mihajlo Dimitrievski. Celý výsledek se objevil na trhu už v roce 2015 s logem společnosti Garphill Games a svojí šance k lokalizaci do češtiny se chopila společnost REXhry, která ji na pulty poslala v minulých týdnech.
Na víku čtvercové krabice klasického tvaru vidíme po zuby ozbrojenou loď, před kterou by se i leckterá vojska obrátila na útěk. Uvnitř na hráče čeká především velký herní plán plný budov a míst k plenění. Ten položí do středu stolu a mohou rovnou začít chystat partii. Na něm rozmístí náhodně vylosované žetony (z přiloženého plátěného pytlíku) valkýr a kořisti. Každé místo v horní části mapy má čtvereček s číslem, které udává, kolik jich sem má být umístěno. To figurky vikingů (bílé i šedé) si zatím musí stoupnout pouze na střídačku a čekat, kdy jim hráči dají příležitost. Pouze tři z nich se dostanou do hry ve vesnici už nyní na určených místech.
Všichni soupeři si nyní zvolí barvu, dostane podle toho kartu lodě a kostičku, kterou umístí na ukazatel skóre na pozici s číslicí nula. K tomu každý dostane také dvě mince, jednoho Vikinga, pět náhodných karet vesničanů (z nichž si může ponechat pouze tři dle své volby) a samozřejmě také jednu hráčskou desku. Poblíž plánu pak položí všechny ostatní zásoby, stejně jako zamíchaný balíček karet a hromádku destiček obětí. Horní tři pak rozloží do pravého dolního rohu plánu.
Hráči se střídají na tahu a vždy mají na výběr mír nebo válku, respektive práci nebo plenění. Je pouze na nich, kterým směrem svoje Vikingy zaměstnají. Pro tu klidnější fázi samozřejmě musí zůstat ve vesnici a připravit si zásoby pro loupežnou výpravu. Ona je vlastně docela nezbytná. Hráč tak vezme svého startovního Vikinga a vyšle jej k některé z budov v nabídce. Tím mohou získat proviant, mince nebo nového člena do plenící posádky (kartu).
V ten moment ale jeho tah nekončí, nemá totiž nyní žádnou figurku a nemohl by tedy v příštím tahu pracovat. Naštěstí druhá část tahu předepisuje hráči, aby si vybral libovolnou jinou postavičku z plánu a vzal si ji zpět. Tím ovšem aktivuje schopnost i této budovy. Tak se v každém tahu dostane hráč ke dvěma akcím, které dohromady mohou vytvořit dobrý základ pro plenění.
K divokému nájezdu na nic netušící a neozbrojené obyvatelstvo hráči potřebují nastřádat dostatečnou sílu vojska a zásobit je jídlem. Jednotlivé osady k plenění mají každá svoje vlastní požadavky a pouze s takovou výbavou se tam může hráč vydat. Musí zaplatit požadovaný proviant, obětovat svoji figurku Vikinga a poté určit sílu. Ta se počítá jako suma síly posádky, jejich nakoupené výzbroje a schopností, ale také hodu jednou nebo dvěma kostkami. Výsledná hodnota pak určí, jak velký zisk vítězných bodů na hráče v daném místě čeká a k tomu jako bonus i nějaká další kořist. Každá osada má ale pouze omezené zásoby, takže ji lze plenit pouze, dokud jsou zde volná políčka pro další Vikingy.
Do partie vstoupí také valkýry, které jsou zamíchané mezi kořistí a objeví se tedy v některých osadách. Při jejím zisku místo kořisti hráč musí odhodit jednoho člena posádky. Ale takové ženské bojovnice mu přinesou vítězné body – je k tomu určené samostatné počítadlo na plánu, které je ozdobeno také vlaječkami vítězných bodů.
Hráči si postupně propracují cestu pevninou napadené oblasti až k pevnostem. Jejich vyplenění je také jednou z možností, jak partie může skončit. Může ale také být vyčerpaná nabídka valkýr nebo obětí. Ve všech takových situacích nastává čas na závěrečné bodování. Hráči k již nastřádanému skóre přidají také body za výstroj, oběti, posádku a kořist. Vítězem se stává ten, kdo má bodů nejvíce.
Nájezdníci ze Severu by mohla být klasická worker placement hra, pokud by autor nevymyslel jeden zásadní zvrat. V každém kole na hráče totiž čeká ne jedna, ale rovnou dvě akce. Tu druhou mu ale vybrali hráči před ním, protože si musí vybrat figurku, kterou tam nechal někdo v minulých tazích. Dopředu tak na začátku svého tahu hráč už ví, z jakých akcí bude mít na výběr v druhé části tahu, pokud si vybere mírumilovnou práci.
Jenže mnohem zajímavější jsou nájezdy. Ty právě mají sílu přinášet vítězné body. Všechno ostatní tedy je pouze příprava ve snaze být první. A přesto, že ve výsledku je ta cesta k úspěchu jasně vydlážděná, mají hráči docela širokou škálu možností v rámci svého tahu.
Nejzajímavější situace nastanou právě v důsledku obměny figurek. Proč? Protože dvě barvy figurek znamenají, že domy vesnice nabízí dvě různě silné činnosti! A tady už je všechno zpět k maximalizaci zisku a snížení negativního dopadu na vlastní strategii. Výběr figurek má hráč pod svojí kontrolou pouze částečně, ale musí mít vždy na vědomí, že volbou figurky si současně vybírá také akci, kterou provede ve svém aktuálním tahu.
Hra je velmi jednoduchá a neobsahuje žádné výrazné záseky v tempu. Samozřejmě nájezdy jsou o kapku složitější a delší než příprava. Ale zpočátku trvá, než se vůbec někdo může vydat do cizinecké vesnice a do té doby bude už každý dokonale zabrán ve světě svého plánování. Plynulost je skutečností také zásluhou toho, že s každým tahem se hráči pohybují směrem k cíli a to je motivuje k lepšímu a lepšímu výkonu.
Nesmíte ale zapomenout ani na karty posádky, které postupně získáváte a tím si budujete jakýsi bojový balíček. Karty jsou zajímavé, mají speciální dovednosti a právě ty mohou v rámci nájezdů znamenat pořádné zamíchání celé situace. Všechno tu má svoje místo a smysl.
Ale nakonec samotné nájezdy narušují jinak poklidný pocit z toho, že hrajete nějaké přemýšlivé suché euro. Najednou vstoupí do partie kostky a určí, jaké odměny si hráč odnese. Náhoda tu je nečekaným prvkem, který se ale vždy pouze spolupodílí na výsledku.
Celkový názor na tuto hru je kriticky závislý na tom, jestli máte rádi vysílání dělníků. Můžeme vám tu tvrdit, že hra je opravdu zábavná a nový (ačkoliv zdánlivě drobný) zvrat v žánru dělá ze hry opravdu velmi zajímavý počin. Jenže pokud vás prostě nebaví vybírat figurky a stavět je na plán, pak si v Nájezdnících ze Severu zalíbení nenajdete.
Partie mohou být o trochu delší především ve vyšších počtech hráčů. Minimální hodina vám obvykle stačit nebude, ale z hlediska celkového dojmu zase tolik nezáleží, jestli hrajete ve dvou, třech nebo maximálních čtyřech účastnících.
Nájezdníci ze Severu jsou zajímavým počinem v žánru, který na našem malém českém trhu není příliš zastoupený. A to je také jasný důvod, proč (pokud kupujete pouze lokalizované hry) byste neměli nad nákupem příliš váhat. Hra nabízí zajímavé prvky, výbornou hratelnost a jednoduchá pravidla. Jedná se tedy o dost důstojnou kompenzaci nakonec nepublikovaných Champions of Midgard plánovaných pod hlavičkou distributora REXhry. Nájezdníci ze Severu jsou nenápadnou hrou, u které si přejeme, ať nezapadne. Dokáže totiž na stole zazářit.
Více o hře.
+ zajímavý worker-placement
+ jednoduchá hra
+ speciální schopnosti posádky
+ dvoufázová partie (příprava a nájezd)
+ hon za vítěznými body i s trochou kostek
- delší herní doba
